Češi a cestovatelské trendy v roce 2017



Po pádu socialismu se českým turistům otevřel celý svět. Lidé se po čtyřicetileté éře omezeného cestování vydávali do míst, o kterých předtím často celá desetiletí jen snili. Vzdálenost cílové destinace od domova se stávala přímou úměrou kvality dovolené i prestiže cestovatelů.

Tento trend změnila až mezinárodní situace posledních let. Po teroristických útocích na turistická letoviska v mnoha zemích se čeští turisté při plánování dovolené přestali orientovat jen podle atraktivity cílové destinace a její cenové dostupnosti. Hlavním kritériem se stal pojem, který byl ještě před nedávnem téměř samozřejmý: bezpečnost.

Změnu v návycích domácích turistů ilustroval zájem o dovolené v loňské sezoně. Lidé kvůli obavám z teroristických útoků výrazně omezili nákupy letních dovelených v zemích severní Afriky a v Turecku. Naopak skokově vzrostl zájem o tuzemské dovolené, ale i některé zahraniční destinace, které byly dlouhou dobu stranou hlavního zájmu turistů.

Bulharská renesance

Do popředí zájmu turistů se tak dostaly nejen Španělsko, Řecko nebo Itálie, ale například i Bulharsko. Zlaté písky a další letoviska navázala na nostalgii socialistické éry, kdy patřily k jedněm z mála míst, kam se návštěvníci z tehdejšího Československa mohli jakžtakž dostat. Kombinace výhodných cen a minimálních bezpečnostních rizik pomohla k renesanci zájmu tuzemských návštěvníků o tuto jihoslovanskou zemi.    

Za poslední oázy bezpečnosti si však turisté musí připlatit. Podle zkušeností Asociace cestovních kanceláří loni v hlavní sezoně vzrostly ceny do nerizikových zemí až o třicet procent. Dalším problémem byla vytíženost letů do těchto letovisek, takže ani zaplacení ubytování nebylo pro některé návštěvníky zárukou toho, že se přímo a bez problémů dostali na místo.

Také proto v letošním roce roste zájem o cestování po Evropě, kam vedou pravidelné železniční či autobusové linky. „Lidé chtějí více poznávat evropské metropole na otočku – ráno vyrazí tam a večer jsou zase doma. Chtějí objevovat nová místa, hlavní města zdaleka nestačí. Rovněž chtějí ušetřit jak peníze, tak čas. A dopravu i s ubytováním pořizují nejraději najednou online několika kliknutími,“ říká Pavla Lauermannová z autobusového dopravce Eurolines.cz.

„Cestování na otočku je každým rokem oblíbenější, proto tomuto trendu přizpůsobujeme řadu spojů. Do mnoha měst jezdíme několikrát denně a vždy míříme až do centra, takže odpadá zbytečný čas strávený dopravou odněkud z periferie. Hitem jsou určitě Drážďany, kam dorazíte za pouhé dvě hodiny a zastávka je přímo vedle pěší a nákupní zóny,“ dodává Pavla Lauermannová.

Hledání nových šampionů

Ztráta mnoha tradičních turistických destinací, jako je Turecko, Egypt nebo Tunis, nutí cestovní kanceláře hledat nové a bezpečnější cíle pro české turisty. Mezi ně se zařadila například jihoamerická Kolumbie. Cestovky lákají především na rozmanitost této země od písečných pláží přes historická města až po vysoké hory. Ve srovnání se Severní a Střední Amerikou zde navíc panují příznivější ceny. „Pokud se turisté nechtějí v zemi zdržet déle než 90 dní, vízum potřebovat nebudou. Předložit však musejí pas s platností minimálně šest měsíců. Úředník může požadovat také předložení zpáteční letenky nebo prokázání, že má turista dostatek finančních prostředků na pobyt v zemi,“ říká Michal Tůma z cestovní agentury Invia, která je jedničkou na českém trhu v oblasti prodeje dovolené přes internet.

Mezi další země, kam se cestovní kanceláře snaží přilákat více českých turistů, patří také Finsko nebo ostrov Dominika v Karibiku. Mezi nové cíle by se mohla zařadit i Etiopie. „Letecké společnosti v roce 2017 posilují spoje do Etiopie, cestování do země je tak mnohem pohodlnější a kratší. Let z Prahy může trvat pouze 12 hodin. Též v rámci země lze pak snadno využít místních krátkých přeletů,“ dodává Michal Tůma.

Zatímco ještě před několika lety rozhodovali o cílech dovolené českých turistů především
jejich finanční možnosti, preference výrazně změnily mezinárodní situace a vzestup terorismu.

I když mezinárodní terorismus posledních let souvisí především s radikalizací obyvatel z arabských zemí, přesto se některé destinace z této oblasti těší rostoucímu zájmu turistů. Patří mezi ně například Omán, země s vyhlášenými trhy s kořením, parfémy nebo šperky.

Výrazně roste také zájem o dovolenou ve Spojených arabských emirátech, který byl loni dvakrát větší než v roce 2015. „Spojené arabské emiráty jsou populární zejména kvůli cenové dostupnosti, prvotřídním službám a kvalitním možnostem koupání. Od září navíc dochází k posílení přímých letů do Dubaje. Zájemci se tak na dovolenou dopraví z Prahy a nově i z Ostravy, a to za několik hodin,“ doplňuje Michal Tůma. Jedním z možných důvodů vyšší oblíbenosti destinací je také to, že zájezdy zlevnily. Dovolené do Spojených arabských emirátů byly loni v průměru o 800 korun na osobu levnější než rok předtím.

Loňský nedostatek bezpečných destinací během hlavní sezony mění také návyky turistů. Výrazně například roste zájem o včasné rezervace dovolených. Od říjnového spuštění prodeje si letní dovolenou do poloviny ledna koupilo o 82 procent více osob než loni ve stejném období.

First minute zájezdy volí nejčastěji rodiny s dětmi nebo lidé, kteří potřebují dovolenou dopředu naplánovat. Mezi nejpopulárnější destinace tak tradičně patří Řecko, jež tvoří 28procentní podíl na prodeji všech zájezdů, následované Bulharskem a Chorvatskem,“ popisuje Michal Tůma. Pětici nejpopulárnějších destinací poté doplňuje Itálie a Španělsko.

Doma nejlépe

Zatímco snahy o hledání náhrady za opuštěné zahraniční destinace se potkávají s větším či menším úspěchem, jednoznačným vítězem v souboji o přilákání českých turistů jsou tuzemské lokality. Z trendu domácích dovolených těží památky, ale i další cíle tuzemských turistů.

Zatímco domácí turistika loni podle cestovních kanceláří zvýšila objem o 15 až 20 procent, zahraniční zájezdy o přibližně stejné procento poklesly. Některé cestovní kanceláře přitom zaznamenaly výrazně razantnější zvýšení zájmu o tuzemské dovolené. Například Invia loni v porovnání s rokem 2015 prodala o 40 procent domácích zájezdů víc.

Raketový nárůst návštěvnosti zaznamenává v posledních letech například zábavně-naučný park Mirakulum ve středočeských Milovicích. Přestože vznikl teprve před pěti lety, loni už ho navštívilo téměř přes tři sta tisíc návštěvníků a spolu s kutnohorskou Kostnicí a s Karlštejnem se zařadil mezi nejnavštěvovanější cíle ve středních Čechách.

„Základem je samozřejmě nabídnout hostům prvotřídní kvalitu. I když se návštěvníci v poslední době více orientují na tuzemské cíle, neustále nás porovnávají s tím, co viděli jinde v Evropě nebo ve světě. Proto bychom v této konkurenci neobstáli, pokud bychom nepřinášeli něco, co jinde nenajdou,“ konstatuje zakladatel Mirakula Jiří Antoš. O tom, že jeho koncept zábavního parku založeného na přírodních prvcích oslovuje zájemce po celé Evropě, svědčí například zájem cestovních kanceláří z Belgie nebo švédských zooparků, které chtějí ve stylu Mirakula zatraktivnit prostředí pro své návštěvníky.

Vedle špičkové kvality jsou druhou podmínkou úspěchu neustálé inovace. V Mirakulu například loni otevřeli lesní městečko, výrazně zvýšili nabídku občerstvení, pro letošní sezonu chystají další novinky včetně rozšířeného vodního světa.

Minulý rok trávilo v tuzemsku dovolenou 48 procent Čechů, zatímco o rok dříve to bylo 32 procent.
Do ciziny loni zamířilo na 16 procent obyvatel Česka, o šest procent méně než v roce 2015.
Dalších 15 procent na dovolenou vůbec nevyjelo.

Památky praskají ve švech

Rekordy v roce 2016 lámaly také tuzemské památky. Loňská sezona na státních hradech a zámcích byla nejúspěšnější od vzniku České republiky. Do konce října stovku památek ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) navštívilo 5,4 milionu lidí. Díky tomu vzrostly také výnosy ze vstupného, které se v porovnání s rokem 2015 zvýšily o deset procent.

Díky velké návštěvnosti získali památkáři ke konci loňského října na vstupném zhruba 420 milionů korun. Za celý rok 2016 ústav získal přibližně o 50 milionů více než za rok 2015.

Na zvýšené návštěvnosti se podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové výrazně projevila nejen mezinárodní situace, ale také investice, které za pomoci evropských zdrojů památky pomáhaly rekonstruovat. V nedávné době tak prošly obnovou například špitál Kuks, zámky Valtice či Veltrusy. Památkáři přitom chtějí v obnově památek z evropských zdrojů pokračovat a loni podali šest žádostí o evropské dotace v celkovém objemu 620 milionů korun. Peníze by chtěli získat například na obnovu hradu Pernštejn, zámků Náchod, Slatiňany a Vimperk, kláštera Kladruby u Stříbra a selského dvora U Matoušů v Plzni.

I když přesné údaje o počtu návštěvníků evidují památkáři teprve několik let, přesto je podle nich možné loňský zájem označit za rekordní. Zatímco v roce 2013 si památky přišlo prohlédnout 4,25 milionu návštěvníků, v roce 2015 to již bylo 5,087 milionu lidí a loni rekordních 5,4 milionu. Nejvíce podle památkářů rostla návštěvnost jihomoravských Valtic, které loni od ledna do října navštívilo přes 125 tisíc návštěvníků, zatímco v roce 2015 to za stejné období bylo 48 tisíc návštěvníků.

Nejvyšší návštěvnost zaznamenávají tradičně Český Krumlov a zámek Lednice, které patří na seznam UNESCO. Loni překonaly hranici 400 tisíc návštěvníků. Čtvrtmilionovou návštěvnost měly také Hluboká a Karlštejn, mezi vyhledávané cíle turistů patřily i Kroměříž, Konopiště, Valtice, Bouzov, Pernštejn, Sychrov, Kuks nebo Trosky.

Mezi rekordmany v návštěvnosti přitom patří i řada historických objektů, které památkáři nespravují. Týká se to především některých církevních staveb. Například kutnohorskou Kostnici si loni prohlédlo více než 370 tisíc turistů, chrám sv. Barbory v témže městě pak 312 tisíc turistů.

Češi doma šetří

Rostoucí návštěvnost tuzemských památek přitom nezpůsobuje pouze strach z cest do zahraničí, ale také bohaté doprovodné programy, na které se správci historických objektů v posledních letech zaměřují. Více návštěvníků loni přilákaly také české hory. Například do Špindlerova Mlýna loni v červenci přijelo o deset procent více turistů než před rokem.

Výsadní postavení domácí dovolené dokládají nejenom informace z cestovních kanceláří a data o návštěvnosti památek, ale i průzkum agentury STEM/MARK. Podle něj loni trávilo v tuzemsku dovolenou 48 procent Čechů, zatímco o rok dříve to bylo 32 procent. Do ciziny loni zamířilo na 16 procent obyvatel Česka, o šest procent méně než v roce 2015. Dalších 15 procent na dovolenou vůbec nevyjelo.

I přes pozitivní trend mohou tuzemští hoteliéři a restauratéři svým kolegům v zahraničí jednu věc závidět. A to výši útraty. Zatímco u tuzemské dovolené v roce 2016 investovali turisté v průměru 3025 korun na osobu, u zahraničních pobytů to bylo zhruba čtyřikrát více, 12 232 korun na osobu. V obou případech přitom náklady na dovolenou zlevnily. U domácích pobytů z 3040 korun v roce 2015, u zahraničních z 12 908 v předchozí sezoně.

U zahraničních zájezdů klesaly ceny nejvíce v oblastech, které začaly být považovány za méně bezpečné. Z desítky nejpopulárnějších turistických cílů českých návštěvníků se to loni týkalo především Turecka, kam průměrná cena zájezdu klesla o 1933 korun na 14 548 korun na osobu.

Umakart už nestačí

Cesta k vyšším výdělkům přitom bude pro mnohé podnikatele z oblasti cestovního ruchu ještě dlouhá a trnitá. Je to vidět například v oblasti zimního ubytování na horách. I když provozovatelé lyžařských areálů investovali v minulých letech do zlepšení zázemí stovky milionů korun, velká část majitelů horských chat s nimi nezvládá držet krok. A tak návštěvníky v mnoha penzionech a chatách stále vítá letité a poničené vybavení ze sedmdesátých či osmdesátých let, na kterém se podepsalo řádění několika generací lyžařských zájezdů ze středních a základních škol, ale třeba i společné sociální zařízení či sprchy pro celé patro a další žijící vzpomínky na pravěk cestovního ruchu.

Kromě zlepšování standardu ubytovacích zařízení mohou přinést vyšší zisky z tuzemského cestovního ruchu také služby s vyšší přidanou hodnotou, jako je zážitková turistika nebo gastroturistika. Ta patří k jedněm z nejrychleji se rozvíjejících odvětví cestovního ruchu.

Jak se tento obor dá provozovat na českých horách, ukazují například manželé Kmencovi v Kašperských Horách na Šumavě. „Vždy jsme se snažili předkládat našim hostům prvotřídní kuchyni, protože si jich vážíme a dobře víme, jak moc dokáže jídlo ovlivnit náladu a pocity, které si spojujeme s daným místem. Ale před pár lety jsme si všimli, že stoupá počet návštěvníků, kteří k nám přijíždějí za gastronomickými zážitky zcela cíleně. Tehdy jsme si s manželem uvědomili, že se jedná o nastupující nový trend, který jsme dosud znali jen z ciziny, a rozhodli jsme se tomu přizpůsobit i naši nabídku,“ vzpomíná Sabina Kmecová z hotelu Nebespán v Kašperských Horách.

Manželé původně provozovali hotel vstřícný k dětem, ale jak jejich vlastní děti odrůstaly, začalo je více lákat právě zaměření na gastronomii. I nadále k nim jezdí rodiny s dětmi, ale v povědomí tuzemských i zahraničních hostů je šumavský Nebespán stále více spojován se zážitkovou gastronomií. Zaměřují se především na francouzskou kuchyni z čerstvých surovin. Francii uprostřed Šumavy tak reprezentují nejenom dezerty v kavárně, ale skvělé paštiky, domácí šunka, klobásky a dokonce i čerstvý kravský a kozí sýr.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.