Daň z příjmů

Dokument přináší vedle vybraných ustanovení zákona také další důležité informace, mezi něž patří například termíny podání daňových přiznání, termíny splatnosti záloh daně, ale i praktické rady, co vše je možné využít ke snížení základu daně z příjmů.

Daň z příjmů fyzických osob

Poplatníci daně (§ 2)

1. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
2. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
3. Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2, nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.
4. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

Další informace k poplatníkům daně v paušálním režimu

Zpět na začátek

Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou:

1. příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
2. příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
3. příjmy z kapitálového majetku – např.: úroky, dividendy (§ 8),
4. příjmy z nájmu (§ 9),
5. ostatní příjmy – např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemoviých a movitých věcí, výhry (§ 10).

Zpět na začátek

Další podrobnosti k předmětu daně

Předmětem daně nejsou např. (§ 3):

• příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, nebo vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku.
• úvěry a zápůjčky s výjimkou:
  1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
  2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
• příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
• příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,
• příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),
• příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při porušení této podmínky jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,
• příjem a) z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů, b) z výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy s výjimkou části pozemku, který je stavbou
• částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.
• příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

Zpět na začátek

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 4)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, naleznete v § 4 zákona o daních z příjmů.

Základ daně a daňová ztráta

Definici základu daně a daňové ztráty a postup jejich výpočtu naleznete v § 5 a v § 23 zákona o daních z příjmů.

Zpět na začátek

Sazba daně (§ 16)

Sazba daně činí:

• 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy
• 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

Více k sazbě a výpočtu daně v paragrafu 16

Zpět na začátek

• Přečtěte si informace ke slevám na dani (§ 35)

Další informace k dani z příjmů FO

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termíny jejich podání

Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Podrobnosti najdete v paragrafu 38g

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnoučást základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.

V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 .

Daňové přiznání jsou povinni podat i další poplatníci včetně těch, kterým plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacený daňový bonus. Další podrobnosti v paragrafu 38g (odstavce 4,5)

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2022 je do 3. 4. 2023.

• Podávání daňového přiznání v roce 2023 – lhůty: lhůta pro daňové přiznání podané elektronicky – 4 měsíce (2. 5. 2023), Lhůta 6 měsíců pro daňového poradce a advokáta (dále jen poradce) – plná moc nemusí být uložena v 3 měsíční lhůtě u správce daně,
• I prostřednictvím poradce může být podáno daňové přiznání ve lhůtě 3 měsíců – poradce podá do 3. 4. 2023.

Daň z příjmů právnických osob

Poplatníci daně (§ 17)

Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je:

a) právnická osoba

b) organizační složka státu

c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy

d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření

f) svěřenský fond podle občanského zákoníku

g) jednotka, která je podle právního řádu státu, kde je založena nebo zřízena, poplatníkem

h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

Kompletní výčet poplatníků a jejich povinností najdete v § 17 zákona.

Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2021 v daňovém speciálu

Předmět daně (§ 18)

Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak.

Po novelizacích zákona výrazně přibylo výjimek. Výčet příjmů, které nejsou předmětem daně najdete v § 18.

Zpět na začátek

Příjmy osvobozené od daně z příjmů (§ 19)

Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, naleznete v § 19 zákona o daních z příjmů. Podrobnosti k osvobození bezúplatných příjmů najdete v § 19 b zákona.

Základ daně a položky snižující základ daně (§ 20)

Definici základu daně, postup jeho výpočtu a kompletní výčet položek snižujících základ daně naleznete v § 20 zákona o daních z příjmů.

Zpět na začátek

Sazba a výpočet daně (§ 21)

1. Sazba daně s účinností od 1. 1. 2011 činí 19 % (s účinností do 31. 12. 2009 byla 20 %), pokud není stanoveno jinak. Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.
2. Sazba daně činí u základního investičního fondu 5 %.
3. Sazba daně činí 0 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění.
4. Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.
5. Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmů právnických osob. O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.
6. U poplatníka daně z příjmu právnických osob, který je pouze část zdaňovacího období základním investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně připadající na část zdaňovacího období, ve které byl základním investičním fondem stanovenou podle § 20a.
7.  Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.

Zpět na začátek

Více informací ke zdaňovacímu období (§21a)

Další informace k dani z příjmů PO

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a termíny jejich podání

Daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob se za zdaňovací období podávají nejpozději do tří měsíců po jejich uplynutí; je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok 2022, podává se přiznání do dubna 2023, elektronicky pak do 2. května.

Jsou-li poplatníci povinni na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo předkládá-li jejich daňové přiznání daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období kalendářního roku 2022 nejpozději do 3. července 2023.

Zpět na začátek

Společná ustanovení pro FO a PO

Splatnost daně

Splatnost daně: Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji místně příslušnému finančnímu úřadu, popřípadě tomuto správci daně uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami na daň a daní tvrzenou v daňovém přiznání, je-li vypočtená daň vyšší, a to v zákonné lhůtě pro podání přiznání. Na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy, jejichž lhůty splatnosti spadaly do příslušného zdaňovacího období, zaplacené před uplynutím zákonné lhůty pro podání daňového přiznání.

Zpět na začátek

Více informací ke společným ustanovením (Část třetí zákona)

Splatnost záloh na daň

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím se rozumí období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za následující zdaňovací období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti

Za poslední známou daň se pro výpočet periodicity a výše záloh považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti^39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Více v paragrafu 38a zákona

Zálohy na daň:

1. neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, dále obce a kraje a zůstavitel ode dne jeho smrti
2. poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 procent poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období
3. s tříměsíční periodicitou platí poplatníci, jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti;
   • první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období,
   • druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období,
   • třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a
   • čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

     V případě, že 15. den připadá na víkend, posouvá se termín na nejbližší pracovní den.

Daňový kalendář pro rok 2024

Zpět na začátek

Poznámky:

• 1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
• 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
• 1b) § 143a občanského zákoníku.
• 1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.
• 1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.
• 1e) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.
• 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů