English version
Co si počít s CD diskem v době mp3 přehrávačů v chytrých mobilech? A kdo bude shánět číslo na taxík v době aplikace Uber? A bude někdo hledat ve zlatých stránkách hotel, když na internetu funguje služba Airbnb?
Tyto příklady ukazují, jak výrazně mění digitalizace celá odvětví. A to je teprve začátek, upozorňují odborníci. Podle nich má přicházející digitální revoluce potenciál zcela změnit dosavadní zažitá pravidla na trhu. A navíc rychleji, než tomu bylo kdykoli předtím.
Ukazuje to studie Centra DBT, které založila společnost Cisco, a Mezinárodního institutu pro manažerský rozvoj (IMD). Podle této studie v následujících pěti letech ztratí své pozice na trhu až 40 procent firem, které svým oborům dosud dominují. Přitom 45 procent dotazovaných manažerů je přesvědčeno, že jejich firmám žádné nebezpečí z této změny nehrozí.
Nástup digitální ekonomiky
„Moderní technologie proměňují náš každodenní život doslova na každém kroku. V digitálním světě se bez nich neobejdeme nejen my, ale nemůže bez nich fungovat žádný stát, žádné město ani podnik,“ říká Michal Stachník, generální ředitel Cisco ČR.
Výzkum Centra DBT analyzoval 12 průmyslových odvětví mezi 941 špičkovými manažery z Austrálie, Brazílie, Kanady, Číny, Francie, Německa, Indie, Itálie, Japonska, Mexika, Ruska, Velké Británie a Spojených států.
Většina manažerů vnímá přicházející digitální revoluci jako pokrok a šanci pro další rozvoj svých firem. Potvrdilo to 75 procent dotazovaných. Podle 72 procent přinese digitální revoluce vyšší hodnotu pro zákazníky a podle 66 procent je procesem, který zvýrazní pozici výrazných individualit.
„Dnes hovoříme o digitální ekonomice, a jsou to právě moderní technologie, které otevírají začínajícím start-upům cestu na trh a dávají jim možnost postavit se mnohem větším a zavedeným firmám. Firmy si musí uvědomit, že digitální revoluce může zrodit jejich konkurenci mnohem rychleji, než tomu bylo kdykoli v minulosti. A měly by se na to připravit,“ dodává Michal Stachník.
To, že velká část firem tato rizika podceňuje, potvrdili i odpovědi manažerů ve výzkumu. Téměř polovina z nich je přesvědčena, že právě jejich firmě nehrozí v důsledku digitální revoluce žádné nebezpečí a jen čtvrtina z nich se chystá aktivně připravovat na změny, které digitální revoluce přináší.
Největší potenciál pro změny? Technologie
„Hlavní riziko, kterého se obává každá firma, spočívá především ve ztrátě jejího postavení na trhu. Většina manažerů malých firem totiž vnímá dnešní proces digitalizace jako šanci na prosazení se na trhu. Moderní aplikace a technologie takovýchto firem pomalu vytláčejí zavedené mechanismy tradičních dodavatelů. Například aplikace WhatsApp má vliv na snížení počtu odeslaných SMS,“ vysvětluje Pavel Křižanovský, technický ředitel Cisco ČR.
„Druhé riziko také spočívá v tom, že není cesty zpět. Pokud si lidé zvyknou na lepší služby u jiné firmy, již se k té původní, která s digitalizací začala pozdě, s největší pravděpodobností nevrátí,“ dodává Pavel Křižanovský.
Třetím rizikem jsou zbytečné náklady firmy, jak finanční, tak časové, na udržení provozu starého systému, který stejně v budoucnu bude muset pod tlakem digitálních technologií nahradit.
Největší potenciál pro změny ze všech dvanácti zkoumaných průmyslových odvětví mají technologické produkty a služby. Obecně studie ukazuje, že nejradikálnější proměnu čekají obory, kde hrají důležitou roli data, jako jsou média, telekomunikace, finanční služby a maloobchod.
Součástí nástupu digitalizace bude takzvaný Internet všeho (Internet of Everything). Ten propojí uživatele, procesy, data a věci v jedné velké síti. Podle studií společnosti Cisco bude v roce 2020 k Internet of Everything připojeno až 50 miliard přístrojů. „Stále více firem tedy tuto možnost využívá a využije a zaspat dobu by pro firmy mohlo být devastující,“ upozorňuje Křižanovský.
Digitální budoucnost Česka se rodí v Brně
Digitální revoluci spustil nástup dynamických start-upů. Ty se stále více prosazují také v Česku.
„Jihomoravské výrobní firmy, se kterými jsme v kontaktu prostřednictvím našich služeb pro zavedené podniky, digitalizaci vnímají spíše než jako ohrožení jako příležitost, a své podnikání přizpůsobují například tím, že pozměňují produktové portfolio tak, aby výroba příslušných produktů mohla být automatizována,“ říká Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC), které je nejúspěšnější líhní start-upů v Česku.
Mezi brněnskými start-upy se objevují například projekty, které svým řešením mohou potenciálně některá pracovní místa nahrazovat. Jde o aplikace automatizující rutinní činnosti, ve kterých není třeba používat příliš kreativity nebo řešit nečekané složité problémy. „Účetní pracovníky nebo úředníky můžou v budoucnu nahradit společnosti automatizující finanční a daňové služby,“ dodává Jiří Hudeček.
Digitalizace se prosazuje i v oborech jako je ostraha majetku. Například start-up Perisa využívá seismické detektory pro zabezpečení pozemků. Společnost KinaliSoft zase začátkem letošního roku uspěla s biometrickým rozpoznáváním chůze.
Ani v bankovnictví nepřežijí dinosauři
Digitalizaci se nevyhne ani tak konzervativní prostředí, jako jsou bankovní služby. Tomuto trendu se v oboru říká FinTech. „Podporovatelé FinTech často mluví o revoluci a konci tradičního bankovnictví, ale dle mého názoru dojde spíše ke zlepšení, zjednodušení a zefektivnění finanční sféry,“ vysvětluje Adam Šoukal, jednatel společnosti Investiční aukce.
Velké bankovní domy budou podle něj stále potřebné ze dvou důvodů. Jednak jako místo, kde lidé a firmy dál povedou svoje účty, a také proto, aby měly dravé FinTech firmy kam „připojit“ svá řešení.
„Banky, které umožní FinTech firmám jednoduché a bezpečné napojení do svých bankovních systémů, mají větší šanci na přežití než ty, které na tento trend nereagují. FinTech firmy v podstatě vyplňují mezery na trhu tam, kde to banky neumí uchopit, buď kvůli tomu, že je to pro ně moc malé nebo moc technologicky náročné,“ dodává Adam Šoukal.
V České republice jsou kromě společností jako Investiční aukce i další zajímavé FinTech firmy. Například Bankerat, Loanis a nově Zonky pro spotřební úvěry, nebo třeba globálně úspěšný BitcoinPay od Romana Valihracha.
„Zajímavý je třeba SendDoc od Michala Kurimského, který umí pěkně natahovat bankovní nebo finanční data do účetnictví,“ upozorňuje Adam Šoukal.
Projekt Expensa je zaměřený na firmy, kterým s pomocí speciálních karet od MasterCard umožňuje lépe kontrolovat svoje zaměstnance a peníze. Na akciové trhy se zaměřuje projekt Axiory, který s pomocí originální brokerage platformy umožňuje vybrat si obchodníka s cennými papíry, jejž bude uživatel ve svých obchodech replikovat.
Dalibor Dostál
