English version
Odměna. To slovo v řadě českých firem na mnoho let zapomněli. S rostoucí kondicí tuzemské ekonomiky se však tento termín začíná do podnikové praxe vracet. Tam, kde se odměny v minulých letech udržely, na konci loňského roku vzrostly.
Oživení ekonomiky, které se pozitivně projevilo na růstu trhu práce, se totiž loni promítlo do vyšších odměn. Podle odhadů personálně-poradenské společnosti McRoy Czech vyplatilo na konci loňského roku odměny zhruba 35 procent firem. Nešlo přitom o třináctý plat, který bývá pevně zakotvený v pracovních či kolektivních smlouvách velkých společností.
Průměrná výška vyplacené odměny se odvíjí od mzdy zaměstnance a pohybuje se nejčastěji v intervalu 50 až 80 procent průměrného měsíčního výdělku. Vyšší odměny vyplácely především velké společnosti působící v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou – z telekomunikačního, finančního, energetického či IT sektoru. V těchto firmách odměny dostaly až dvě třetiny zaměstnanců. Nejnižší odměny tradičně bývají v zemědělství a ve stavebnictví.
Mezi regiony v odměnách vedla Praha a Středočeský kraj. „Odměny většinou dostávají lidé z managementu, z obchodních oddělení a na podobných pozicích, kde mají stanoveny jasně měřitelné cíle,“ dodává Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti McRoy Czech. Průměrná výška odměn se loni pohybovala okolo 25 tisíc korun, což je o něco více než v roce 2014.
Stejně pozitivně se loni vyvíjel i růst průměrné mzdy. Ten ve třetím čtvrtletí 2015 zrychlil o 3,8 procenta. Průměrná mzda meziročně stoupla o 944 Kč na 26 072 Kč. Mzdy ovšem nerostly všude stejně rovnoměrně. „Meziroční tempo růstu průměrné mzdy ve veřejné sféře kleslo na 3,5 procenta, zatímco v nepodnikatelské se zvýšilo na 3,8 procenta,“ podotýká Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank.
Platy letí vzhůru
V letošním roce s ohledem na tempo růstu ekonomiky a zlepšující se stav trhu práce analytik očekává zrychlení růstu průměrné mzdy na 4,2 procenta. „Pokud se chceme vyhnout průměrné mzdě, na kterou většina lidí nedosáhne, podívejme se na medián. Jestliže seřadíme všechny zaměstnance do řady a ukážeme na prostředního, jeho plat činí 22 531 korun,“ doplňuje Michal Brožka.
„Tyto údaje potvrzují, že česká ekonomika z hlediska vývoje mezd přeřazuje na vyšší rychlostní stupeň. Nejvíce si přilepšil sektor zdravotnictví, nadprůměrně však rostly i platy ve státní správě kvůli náběhu zákona o státní službě. V podnicích dostali procentuálně nejvíc přidáno pracovníci v sektorech s nejnižším ohodnocením, tedy ve stravování a podpůrných administrativních činnostech,“ konstatuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Research.
Absolutně největší meziroční přírůstek zaznamenaly informační a komunikační činnosti, které si tím v ohodnocení upevnily svoji první příčku mezi sektory. „Předpokládám, že by v dalších obdobích měly mzdy akcelerovat, s tím, jak se do nových kontraktů bude promítat rostoucí nedostatek volných pracovních sil v některých oborech a některých regionech,“ podotýká Pavel Sobíšek.
Mzdy se budou zvyšovat dlouhodobě
Pozitivní je i výhled do dalších let. V letech 2017 až 2021 by se měla průměrná mzda zvyšovat o 4,5 procenta nominálně a o 2,7 procenta v reálném vyjádření. Vyplývá to z nové ekonomické analýzy, kterou vypracovala společnost Deloitte.
Česká ekonomika bude v roce 2016 pokračovat v růstu, nicméně nejspíše neudrží vysoké tempo loňského roku. Po očekávaném zvýšení HDP o 4,7 procenta v roce 2015 dojde v letošním roce ke zpomalení na 2,5 procenta. Průměrné tempo růstu české ekonomiky by v letech 2017 až 2021 mělo dosahovat 2,2 procenta.
„Nejde o žádné dramatické zhoršení situace, pouze k růstu HDP nebudou přispívat mimořádné faktory, které stály za akcelerací v roce 2015. Vzhledem k významu těchto faktorů působících v roce 2015 je vhodnější dívat se na roky 2015 a 2016 jako celek, neboť mimořádně rychlý růst HDP v loňském roce zároveň stanovil vysokou laťku pro rok 2016 a patrně tak způsobí, že letošní růst bude nižší, než by jinak mohl být,“ řekl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Průměrné tempo růstu HDP v letech 2015 až 2016 by podle něj mělo dosáhnout 3,6 procenta.
Dalibor Dostál
