MZV: Souhrnná teritoriální informace

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Výsledek předčasných voleb z června/července 2024 rozdělil parlament do tří hlavních bloků – levicová aliance Nouveau front populaire (NFP), centristické uskupení Ensemble a krajní pravice vedená Rassemblement national (RN). Žádná z těchto skupin ale nedokázala vytvořit většinovou koalici. Na konci roku 2024 jmenoval prezident Emmanuel Macron novým premiérem Françoise Bayroua poté, co se zhroutila předchozí středopravicová menšinová vláda Michela Barniera. I Bayrou však vede pouze menšinovou vládu a bude mít potíže prosazovat zákony a získávat shodu na vládní politice. Hrozí proto vyhlášení dalších předčasných parlamentních voleb před koncem současného volebního období.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie (386.61 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Francie (MZV) (238B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Francouzská republika (francouzsky: République française) je tzv. poloprezidentská republika s výraznější výkonnou rolí hlavy státu (prezidenta), vícestranickým systémem zastupitelské demokracie, dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění a Senát), vládou vedenou premiérem, všeobecným volebním právem od 18 let věku, pětiletým cyklem voleb a třístupňovým územně správním členěním státu na kraje (régions), okresy (départements) a obce (communes).

Výkonná a zákonodárná moc jsou jasně odděleny; podle ústavy je místem výkonné moci Rada ministrů, které předsedá prezident. Předseda vlády je jmenován prezidentem, který musí zvážit, zda vláda může získat potřebnou většinu v parlamentu. Podle ústavy předává premiér svou demisi do rukou prezidenta, ale v praxi jsou premiéři odvoláváni prezidentem. Podobně jsou jmenováni a odvoláváni i ministři, ale na návrh předsedy vlády a nemusí být členy parlamentu.

Emmanuel Macron byl v dubnu 2022 znovu zvolen prezidentem. Politická strana Emmanuela Macrona a její spojenci však ztratili parlamentní většinu ve volbách do parlamentu v červnu 2022. Z předčasných voleb v červnu a červenci 2024 vzešel parlament rozdělený do tří hlavních bloků – levicová aliance Nouveau front populaire (NFP), centristické uskupení Ensemble a krajní pravice vedená Rassemblement national (RN). Žádná z těchto skupin ale nedokázala vytvořit většinovou koalici. Vláda premiéra Françoise Bayroua poté nahradila předchozí vládu Michela Barniera, která vydržela jen 90 dní. I Bayrou však vede pouze menšinovou vládu, která má potíže prosazovat zákony a získávat shodu na vládní politice. Hrozí proto vyhlášení dalších předčasných parlamentních voleb před koncem současného volebního období.

Hlavní politické strany:

• Renaissance (dříve La République en marche)
• Mouvement démocrate (MoDem)
• Horizons, Les Républicains (LR)
• Union des démocrates et indépendants (UDI)
• Parti socialiste (PS)
• Rassemblement national (RN; dříve Front national)
• La France insoumise (LFI)
• Europe écologie les verts (EELV)
• Parti radical de gauche (PRG)
• Parti communiste français (PCF).

Další volby se uskuteční roce 2026 (komunální). Regionální, prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na rok 2027.

Složení vlády je uváděno na internetových stránkách francouzské vlády v kapitole Composition du Gouvernement.

1.2. Zahraniční politika země

Pravomoci v oblasti zahraniční politiky má prezident republiky. Emmanuel Macron prosazuje větší strategickou autonomii EU, zejména v oblasti obrany, energetiky a potravinové bezpečnosti. Usiluje o navýšení obranných výdajů v Evropě a o klíčovou roli v mírových rozhovorech o Ukrajině.  Francie se staví vstřícněji k rozšiřování EU než v minulosti. Vztahy s Velkou Británií se zlepšují díky nové britské vládě, která se snaží obnovit úzké vztahy s EU. Francie je kritikem dohody o volném obchodu EU s jihoamerickým blokem Mercosur, zejména kvůli obavám z dopadů na evropské zemědělce. Přesto je nepravděpodobné, že by se jí podařilo získat dostatečnou podporu k zablokování ratifikace.  

Postoje Francie k aktuálním zahraničně politickým otázkám ve vztahu k jednotlivým zemím jsou uváděny na internetových stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí v sekci Dossiers pays.

1.3. Obyvatelstvo

Francouzský statistický úřad INSEE uvádí, že k 1. lednu 2025 měla Francie 68,6 mil. obyvatel: z toho 66,4 mil. v kontinentální Francii a 2,3 mil. v pěti zámořských departementech. Počet obyvatel mírně roste, ale porodnost nadále klesá – počet narozených dětí je nejnižší za posledních 15 let a ukazatel plodnosti dosahuje historického minima od konce první světové války. Naopak úmrtnost mírně stoupá, což souvisí se stárnutím populace a vstupem silných poválečných ročníků do věku s vyšší mortalitou. Přirozený přírůstek obyvatel je tak na nejnižší úrovni od druhé světové války. Očekávaná délka života zůstává stabilní na vysoké úrovni: 85,6 let u žen a 80 let u mužů. Celkově data ukazují na stárnutí populace, pokles porodnosti a měnící se vzorce soužití.

Hustota zalidnění: 119 obyv./km²

Demografické složení:

• ženy – 51,6 %
• muži – 48,4 %

Věková struktura:

• 23,5 % 0–19 let
• 55,3 % 20–64 let
• 21,2 % nad 64 let

Cizinci a přistěhovalci:

Ve Francii žije 5,2 mil. cizinců, tj. 7,7 % z celkového počtu obyvatel. Původem jsou z následujících oblastí:

• Afrika 44,4 %: z toho severní Afrika 24,9 %, Sahel 5,5 % střední Afrika 7,4 %
• Evropa 37,1 %: z toho jižní Evropa (Španělsko, Portugalsko) 18,3 %, ostatní země EU27 10 %, Britové 2,7 %
• Asie 12,6 %: z toho Turci 4 %, Číňané 2 %
• Amerika a Oceánie 5,9 %: z toho Severní Amerika 2,9 %, Jižní Amerika 2,7 %

Z celkového počtu cizinců je 4,5 mil. přistěhovalců, tj. osob bez francouzské státní příslušnosti, a 0,8 mil. osob cizí státní příslušnosti ve Francii narozených. V r. 2021 žilo ve Francii 7 mil. přistěhovalců (10,3 % z celkového počtu obyvatel). Z přistěhovalců žijících ve Francii se 47,5 % narodilo v Africe a 33,1 % v Evropě. Nejčastějšími zeměmi narození přistěhovalců jsou:

• Alžírsko 12,7 %
• Maroko 12 %
• Portugalsko 8,6 %
• Tunisko 4,5 %
• Itálie 4,1 %
• Turecko 3,6 %
• Španělsko 3,5 %
• Anglie 2,1 %

Náboženství a víra:

Příslušnost k náboženství francouzská statistika neuvádí vůbec. Vládní instituce „Observatoire de la laicité“ udává následující odhad:

• 37 % věřící (z toho 14 % praktikujících alespoň 1x měsíčně)
• 31 % nevěřící nebo ateisté
• 15 % agnostici
• 10 % bez názoru

Na dotaz, k jaké církvi mají Francouzi blízko, uvádí tato instituce odhad:

• 48 % církev římskokatolická
• 4 % islám
• 3 % církev protestantská
• 2 % budhismus
• 1 % církev pravoslavná
• 1 % judaismus
• 1 % jiné
• 34 % žádné

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Francouzská ekonomika je po Německu druhá největší v Evropské unii a sedmá největší na světě. Je vysoce rozvinutá a orientovaná na služby, se silnými stránkami v oblasti leteckého průmyslu a luxusního zboží. Francie má mnohasektorovou ekonomiku s širokou potřebou průmyslových subdodávek a značnou kupní silou domácností. Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě přidané hodnoty je následující (2022): tržní služby (56,9 %), netržní služby (22,2 %), průmysl (13,3 %), stavebnictví (5,5 %), zemědělství (2,1 %).

K nejvýznamnějším výrobním i vývozním oborům patří výroba automobilů, letadel a jiných dopravních prostředků, elektrických a elektronických zařízení, strojů, potravin, chemických produktů, léčiv, oděvů a kosmetiky. Na dovozu mají přední podíl automobily, stroje, elektrická a elektronická zařízení, potraviny, chemické a farmaceutické výrobky, oděvy, ropa a ropné výrobky.

Růst HDP v roce 2025 zůstane slabý kvůli politické nejistotě a nejasné obchodní politice USA pod vedením Donalda Trumpa, střednědobě se ale očekává mírné zlepšení. Nezaměstnanost zůstane na francouzské poměry nízká a nižší inflace podpoří kupní sílu obyvatel.

Francouzský veřejný dluh přesahuje 112 % HDP, což je jedno z nejvyšších čísel v eurozóně. 

Mezi priority patří investice do rozvoje místního průmyslu a také střednědobý stimulační plán ve výši 100 miliard eur, částečně financovaný z fondů EU. Napříč politickými stranami panuje shoda na nutnosti zvýšit výdaje na obranu, které se mají do roku 2030 zvýšit o třetinu na 413 miliard eur. 

Zdroj: EIU, OECD, IMD, INSEE

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Francie se aktuálně potýká s vysokým rozpočtovým deficitem a jedním z nejvyšších veřejných dluhů v EU. V roce 2024 činil deficit veřejných financí přibližně 6,1 % HDP a v roce 2025 by měl jen mírně klesnout na 5,7 %. I přes plánovanou konsolidaci se očekává, že do roku 2029 se deficit sníží pouze na 3,9 % HDP, tedy stále nad referenční hranici EU ve výši 3 %. Veřejný dluh dosahuje přibližně 113 % HDP a podle odhadů vzroste do roku 2028 na 118,5 %, než se mírně sníží. Polovina veřejných výdajů směřuje na důchody a zdravotnictví, které zůstávají téměř nedotčeny, což omezuje prostor pro úspory. Konsolidace bude proto převážně postavena na zvyšování daní pro velké firmy a bohaté domácnosti. Evropská komise zahájila vůči Francii řízení kvůli nadměrnému deficitu a zároveň schválila plán na jeho snížení do roku 2029. Střednědobá fiskální politika tak bude nadále zaměřena na snižování deficitu, ale dosažení cílů bude politicky náročné kvůli neochotě dále zvyšovat daňové zatížení.

2.3. Bankovní systém

Francouzský bankovní systém je jedním z největších a nejvýznamnějších nejen v Evropě, ale i na mezinárodní úrovni.

Trhu dominuje pět velkých bankovních skupin, které představují 86 % celkového bankovního sektoru Francie. Čtyři z nich (BNP Paribas, BPCE, Crédit Agricole a Société Générale) se řadí mezi 30 nejvýznamnějších bank na světě. Francouzské banky se v posledních letech stále více soustřeďují na eurozónu. Bankovnictví je hodnoceno jako odolné zejména díky vysoké úrovni vlastního kapitálu.

• BNP Paribas – největší francouzská bankovní skupina, jedna z 10 největších na světě
• Crédit agricole – univerzální družstevní banka, lídr v oblasti místního bankovnictví díky rozsáhlé síti poboček,
• BPCE – 2. největší družstevní bankovní skupina se skládá z Banque Populaire a Caisse d’Epargne
• Société générale – 3. největší francouzská bankovní skupina, do které patří i Komerční banka v ČR, je jednou z nejúspěšnějších francouzských bank a předním světovým hráčem, zejména v oblasti správy aktiv
• Crédit Mutuel CIC – sdružuje 5 regionálních bank a banky specializující se na všechny oblasti financí a pojišťovnictví

Dalšími významnými aktéry jsou La Banque Postale a Crédit Mutuel Arkéa, ale i on-line banky Boursorama, Hello Bank, ING, N26, Nickel… Zde působí cca 30 hráčů s 12 miliony klientů.

Francie má bohatou historii bankovnictví a finančního trhu a pařížská burza je jedním z nejdůležitějších finančních center na světě. Dohled nad bankovním systémem vykonává licenční a kontrolní agentura ACPR při centrální bance Banque de France. Licence jsou vydávány pro 20 různých kategorií poskytovaných služeb. V bankovním sektoru působí mnoho set subjektů, z toho asi 1/4 zahraničních (viz Regafi).

Úrokové sazby mezibankovního trhu měly od poloviny roku 2022 do listopadu 2023 výrazně rostoucí tendenci. Od listopadu 2023 dochází ke stabilizaci vývoje a postupně k mírnému poklesu. Do konce roku se odhaduje další pokračování poklesu úrokových sazeb.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je složitý a zahrnuje množství různých daní a poplatků, které jsou uvedeny na internetových stránkách Impôts francouzské daňové správy. Kompaktnější základní přehled je uveden například na internetových stránkách poradenské společnosti Deloitte. Francouzský daňový systém je poměrně stabilní a zatím nejsou avizovány výrazné změny. Při výběru daní je největší výnos z daně z přidané hodnoty (DPH), z daně z příjmu fyzických osob, z daně z příjmu právnických osob a ze spotřební daně na pohonné hmoty.

Sazba daně z příjmu právnických osob se od roku 2017 postupně snižuje. Standardní sazba pro fiskální rok začínající 1. 1. 2022 a později činí 25 %. Malé a nově založené firmy mohou mít nižší sazbu (15 %). Francie nabízí daňovou úlevu na výzkum a vývoj ve výši 30 % na způsobilé výdaje na R&D do výše 100 milionů EUR a 5 % nad tuto částku při splnění určitých kritérií.

Francie rovněž nabízí daňový odpočet (CICO) firmám, které uzavřou smlouvu o spolupráci s určitými výzkumnými organizacemi v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2025, a které financují výdaje těchto organizací na výzkum. Výše daňové úlevy se rovná 40 % výdajů fakturovaných výzkumnými organizacemi a 50 % pro společnosti, které splňují definici EU pro malé a střední podniky.

Daň z příjmu fyzických osob má různé sazby pro jednotlivé části ročního příjmu. Nulové zdanění se vztahuje na část příjmů do 11 497 EUR a nejvyšší 45 % pro část příjmu nad 180 294 EUR. Prostřední pásmo 29 316 – 83 823 EUR má sazbu 30 %. 

• Základní (nejvyšší) sazba DPH je 20 %.
• Snížená sazba 10 %: nezpracované zemědělské produkty, řemeslnické práce, některé ubytovací a kempinkové služby, vstupné do muzeí, památek, osobní doprava, zpracování odpadu, atd
• Snížená sazba 5,5 %: většina potravinářských výrobků, knihy, práce na zlepšení energetické kvality bydlení, atd.
• 2,1 % nebo 0 %: některé potraviny, léky, tiskoviny apod.

Subjekty podléhající DPH se musí registrovat u finančního úřadu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Podle předběžných údajů ČSÚ za rok 2024 dosáhl obrat vzájemného česko-francouzského obchodu se zbožím 441,7 miliard Kč a Francie byla v minulém roce 6. největším obchodním partnerem ČR. Český vývoz do Francie dosáhl v tomto období hodnoty 281,53 mld. Kč (4. místo) a dovoz z Francie 160,16 mld. Kč (6. místo). Celková bilance česko-francouzského obchodu v roce 2024 dosáhla 121,38 miliard Kč ve prospěch ČR.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Od roku 2017 Francie přijímá opatření ke zvýšení své atraktivity pro zahraniční investory a na podporu reindustrializace. Vládní politika podpory reindustrializace spočívá na dvou hlavních pilířích: podpora konkurenceschopnosti francouzského průmyslového ekosystému a podniků v kontextu silné mezinárodní konkurence a podpora investic v odvětvích klíčových pro strategickou autonomii. V oblasti posílení cenové konkurenceschopnosti byla přijata opatření vedoucí ke snižování daňového zatížení firem. Objem českých investic ve Francii činí 695 mil. eur. Největším investorem ČR ve Francii je podnikatel Daniel Křetínský, který skrze své společnosti od roku 2018 investuje ve Francii do energetiky, médií, maloobchodu, vydavatelství. Dalšími českými investory ve Francii jsou skupiny Agrofert, Czechoslovak Group, PPF. Skrze zastoupení či dceřiné firmy působí ve Francii také výrobce automobilů Škoda, výrobce nemocničních postelí Linet, výrobce parních konvektomatů Retigo.

3.3. FTA a smlouvy

Francie i ČR jsou členy Evropské unie a jejího společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Bilaterální smlouvy mezi Francií a ČR jsou uvedeny na internetových stránkách MZV ČR v databázi Vyhledávání smluv pod vyhledávacím výrazem Francie.

K významnějším smlouvám v hospodářské oblasti patří následující smlouvy:

• Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Generálním ředitelstvím daní při Ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu ve Francii (2006)
• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2005)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemné administrativní spolupráci v oblasti předcházení, vyhledávání a stíhání celních podvodů (1998)
• Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Francouzskou republikou (1991)
• Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1986)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (1979)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě (1969)
• Veterinární úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky (1967)

3.4. Rozvojová spolupráce

Francie patří mezi největší poskytovatele oficiální rozvojové pomoci (ODA), přičemž se výrazně zaměřuje na Afriku. Dle dat OECD Francie patřila v roce 2024 mezi pět největších dárců, když poskytla 15,4 miliardy USD, čímž se zařadila na páté místo po USA, Německu, Velké Británii a Japonsku.

Možnosti zapojení do projektů francouzské rozvojové spolupráce jsou uvedeny na stránkách Francouzské rozvojové agentury Agence française de développement AFD, která podléhá zákoníku o veřejných zakázkách a zveřejňuje výběrová řízení na platformě Marchés Sécurisés.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Civilní letectví, vesmír

Letecký a kosmický sektor ve Francii patří mezi nejstrategičtější průmyslová odvětví a nadále hraje klíčovou roli v národní ekonomice – podílí se více než 4 % na HDP a zůstává nejvýznamnějším exportním sektorem země. Sdružuje více než 1 000 podniků a zaměstnává přibližně 210 000 lidí. Pro český letecký sektor, silně orientovaný na export a specializaci v dodavatelských řetězcích, představuje Francie stabilního a perspektivního partnera. Nabízí příležitosti v oblastech pokročilé výroby, udržitelných technologií, dodávek komponent, avioniky i výzkumné spolupráce. Vzhledem k důrazu na dekarbonizaci, digitalizaci a inovace mají české technologické firmy a výzkumné instituce dobrou pozici k navázání partnerství v oblasti vývoje a transferu technologií.

Design, sklářství, textil

Francouzský trh designu a nábytku je je jedním z největších v Evropě. V oblasti nábytku trh v roce 2024 dosáhl obratu 13,8 miliardy eur. Očekávané oživení ve stavebnictví poznamenané realitním poklesem z let 2023-24 má přinést větší důvěru spotřebitelů a návrat investorů.  Šanci na uplatnění na náročném, ale perspektivním francouzském trhu mají  firmy, schopné inovovat, nabídnout výrobky vysoké kvality, na zakázku, v designu odpovídajícím očekáváním místní klientely, v cenově příznivých relacích, z udržitelných materiálů, v krátkých termínech a s kvalitním následným servisem.

ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor ICT je jedním z klíčových motorů francouzské ekonomiky. Po deseti letech trvalého růstu vstupuje do fáze stabilizace. V roce 2024 trh vyrostl o 3,5 %, oproti původně očekávaným 5,8 %, mj. z důvodu ekonomické a politické nejistoty. Sektor je aktuálně poháněn investicemi do cloudu, umělé inteligence, kyberbezpečnosti a digitální transformace napříč odvětvími. Stát hraje klíčovou roli prostřednictvím strategických plánů, jako je France 2030, a podporuje rozvoj digitálních dovedností a infrastrukturu. Příležitosti pro inovativní české firmy nabízí i oblast kybernetické bezpečnosti, digitalizace v průmyslu, zdravotnictví a školství.

Obranný a bezpečnostní sektor

Francouzský obranný průmysl prochází od roku 2022 hlubokou transformací a navyšováním výrobních kapacit, motivovanými zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situací. V roce 2025 Francie pokračuje v postupném navyšování výdajů na obranu, s cílem dosáhnout úrovně 3 až 3,5 % HDP. Výroba ve zbrojním průmyslu se masivně rozšiřuje, stát i soukromý sektor investují do zvýšení kapacit a soběstačnosti, přičemž strategickým cílem je větší nezávislost na zahraničních dodavatelích. Francie tak vytváří prostředí vhodné pro zapojení zahraničních partnerů, včetně českých firem, do modernizace evropského obranného průmyslu, vývoje technologií i dodavatelských řetězců.

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Francie v roce 2025 dále posiluje svou pozici jednoho z hlavních evropských aktérů v oblasti vědy, výzkumu a inovací. V souladu s dlouhodobou strategií France 2030 zvyšuje investice do rozvoje znalostí a technologického pokroku s cílem dosáhnout výdajů na výzkum a vývoj ve výši 3 % HDP. V současnosti se tyto výdaje pohybují kolem 2,4 % HDP, přičemž podpora veřejného i soukromého sektoru roste. Francie si nadále udržuje své místo mezi lídry v globálním měřítku: v nejnovějším vydání Global Innovation Index 2024 obsadila 12. místo ze 132 hodnocených zemí. V rámci EU patří k nejaktivnějším účastníkům programů Horizont Evropa a EUREKA a je silně zapojena do evropských výzkumných infrastruktur. Francie aktivně podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti VaV, a to jak na mezivládní úrovni, tak prostřednictvím svých výzkumných agentur a univerzit. Pro české výzkumné ústavy a univerzity se tak otevírá široká škála příležitostí ke spolupráci.

Zdravotnictví a farmacie

Francouzský zdravotnický systém je považován za jeden z nejkvalitnějších na světě a zároveň patří mezi klíčové sektory ekonomiky. Země se v současnosti nachází uprostřed rozsáhlé modernizace zdravotní péče, jejíž nedílnou součástí jsou investice do digitalizace, výzkumu, vývoje a infrastruktury. Tato transformace je reakcí na demografické výzvy, nedostatek personálu i tlak na efektivitu. Českým firmám se tak otevírá celá řada možností – od spolupráce na vývoji nových technologií přes dodávky zdravotnické techniky až po vstup do dynamického sektoru HealthTech.

Železniční sektor

Zvýšení podílu železnice a udržitelné osobní i nákladní dopravy je v centru zájmu francouzské národní strategie pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Francie pokračuje v implementaci investičního plánu pro rozvoj železniční dopravy, který počítá s částkou 100 miliard eur do roku 2040 na obnovu a modernizaci železniční sítě. Kromě rozvoje příměstské vlakové dopravy kolem největších francouzských měst, automatizace nejvytíženějších vlakových linek pro zvýšení plynulosti provozu a zlepšení obslužnosti má Francie ambici zdvojnásobit do roku 2030 objem železniční nákladní dopravy. Soustředí se také na dynamicky se rozvíjející segment kombinované dopravy, jejíž objem se má v příštích šesti letech až ztrojnásobit. Tento cíl předpokládá posílení a modernizaci infrastruktury, investice do rozvoje multimodálních terminálů s cílem zlepšení služeb nabízených provozovateli a navýšení kapacity železnic pro nákladní a kombinovanou dopravu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Základ kultury jednání je ve Francii i v ČR stejný jako v celém západním křesťanském civilizačním okruhu. Postup považovaný v ČR za vhodný a zdvořilý pro různé příležitosti je i ve Francii vyhovující. Iniciativu k familiárnějšímu jednání je lepší ponechat francouzské straně.

4.2. Oslovení

Obchodní partnery lze oslovit buď osobně u příležitosti nějaké akce, například veletrhu, nebo písemně. Šanci na větší pozornost má přitom úvodní korespondence a informační materiály ve francouzštině, i když je obchodní partner schopen komunikovat v angličtině. Co se týká oslovovací terminologie, standardní oslovení ve francouzštině je Monsieur (pane) nebo Madame (paní), a to bez příjmení. I když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé a pokleslé. U vyšších funkcí je oslovení více formální, například Monsieur le directeur (pane řediteli), apod.

Použití akademických titulů při oslovení se běžně nepoužívá, nebývají uvedeny na vizitkách a prakticky se uvádějí jen v akademických tiscích. Titul Docteur (doktor) je ve Francii výhradně určen pro oslovení lékaře a například k advokátovi patří oslovení Maître (mistře). Ingénieur (inženýr) je vnímán spíše jako povolání a ne titul. Velkou vážnost mají veřejné funkce. Ministři nebo starostové apod. se dosaženou funkcí oslovují doživotně. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku lze sjednat telefonicky i e-mailem. Čím výše postavená osoba, tím praktičtější je zaslání návrhu více termínů na výběr spolu s náměty k jednání. Obvyklým místem schůzky jsou firemní prostory, případně podle situace hotel nebo veletrh. Na pozvání na oběd nebo večeři do restaurace nelze spoléhat.

Vizitky jsou zcela běžné.

Dárky se ve Francii neočekávají, a když se příležitostně předávají, tak obvykle firemní dárkové předměty.

Jednání je nejvhodnější navrhovat na běžné pracovní hodiny mimo polední dobu (mezi 12 a 14 hod.) a mimo svátky, všední den mezi svátky, srpnové dny a raději ani v pátek později odpoledne. Přitom zároveň tak, aby byla jistota se dostavit včas, i když ke zdržením kvůli dopravním zácpám dochází a nevzbuzují velké překvapení. Je přitom zvykem i poměrně malé zdržení avizovat z cesty telefonicky.

Při jednáních asi nejvíce překvapuje zdlouhavost některých rozhodnutí a administrativních postupů, což vyžaduje zvýšenou trpělivost a delší horizont uvažování.

Francouzští obchodníci jsou v průměru poměrně konzervativní se zaměřením na zavedené dodavatele a zvýšenou opatrností vůči nabídkám z východu EU. Rovněž bývá obtížné se v hierarchii firmy probojovat ke správným osobám.

Na jednání jsou obvykle velmi dobře připraveni s patřičným množstvím podkladů a logicky připravených argumentů. V jejich vystupování se projevuje, jak jsou již od střední školy pečlivě připravováni na precizně strukturované diskuse na nejrůznější témata. Obchodní jednání bývají vedena na vysoké úrovni, neboť v centralisticky pojatém systému řízení, obvyklém pro většinu větších francouzských podniků, nebývá na nižší články delegován dostatek pravomocí.

Obdobně francouzští partneři očekávají i od svých protějšků, že s nimi budou jednat na pokud možno nejvyšší úrovni. Jednání na nižší úrovni pak obvykle nevede k okamžitým výsledkům, nýbrž jen k vymezení základních pojmů a podmínek. Jakmile je již jednou dosaženo dohody, přistupují Francouzi ke smluvním závazkům obvykle seriózně. Je však dobré, když je dohoda co nejprecizněji zachycena písemně, protože jinak mají francouzští partneři tendenci vracet se k bodům, které se snaží přizpůsobit svým potřebám.

Obecně se však uplatňuje úcta, vzájemný respekt a zdvořilost. I při dramatickém průběhu diskuse dojde zpravidla k dohodě, která má obvykle podobu kompromisu přijatelného pro obě strany. Na jednání přicházejí Francouzi občas se zpožděním (10–15 minut se považuje za normální). Využití jednacího času je vcelku účelné a doba věnovaná zdvořilostním tématům závisí na formátu jednání. Při pracovním obědě jsou někdy součástí jednání úvodní projevy a pak se očekává, že se na ně či na přípitky odpovídá. Případné emoce jsou při jednání profesionálně zvládány, takže ani nemusí být postřehnutelné a styl jednání se výrazně nezmění.

Regionální rozdíly v obchodních jednáních nejsou příliš výrazné a spíše se projevují rozdíly vyplývající z různé velikosti či zaměření firem a historie jednajících osob. Obvykle čím větší je firma a vyšší postavení jednajících, tím je jednání formálně působivější. Při jednání se v jednacích prostorech alkohol nenabízí. Při případném návazném pohoštění může být nabídnuto víno, eventuálně i pivo, nicméně spíše až při firemních akcích po pracovní době.

Oblečení většinově vnímané v ČR jako adekvátní k pracovnímu jednání je stejně vyhovující i ve Francii. Ideální složení jednacího týmu nejvíce závisí na tématech k jednání a kompetencích jeho členů. V zájmu pohotovosti nejlépe dvě až tři osoby, z nichž alespoň jedna umí francouzsky, i když je jednání naplánováno v angličtině.

Pozvání na obchodní jednání domů je nepravděpodobné a spíše by došlo na pozvání do restaurace, kterých je ve Francii dostatek a s tradicí jejich běžného navštěvování.

4.4. Komunikace

Pokud není předem z něčeho zřejmé nebo při sjednávání schůzky dohodnuto jinak, vyplatí se v případě neznalosti francouzštiny vzít na první jednání tlumočníka. Nedojde-li v případě nejasnosti na ověřovací dotaz, předpokládá se jednání ve francouzštině, ať přímo nebo přes tlumočníka na české straně.

Z hlediska jazykové vybavenosti je ve Francii sice podobně jako v Česku z cizích jazyků nejvíce rozšířena znalost angličtiny, ale v jednotlivých případech na to nelze předem spoléhat.

Společenskou část konverzace je možné vést na různá běžná témata, velká záliba je například v kultuře. A podobně jako v Česku není vhodné se pouštět do témat příliš osobních nebo společensky citlivých, jako je politika, vyznání, výše platu apod…

Komunikovat lze všemi způsoby (osobně, e-mail, telefon, videocall atd.), ale zpravidla je v určité fázi pro větší šanci k navázání pevnějšího obchodního vztahu potřeba osobní seznámení, pro které lze vzhledem k relativní blízkosti obou zemí nalézt s poměrně velkou pravděpodobností vhodnou příležitost.

4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání ve Francii lze poznatky uvedené v předchozích bodech stručně shrnout takto:

• Nenavrhovat obchodní jednání na poledne, volné dny a srpen.
• Dodržovat kulturu obchodního a společenského styku jako v ČR. Ve Francii je v podstatě stejná.
• Nespoléhat zcela na angličtinu, pokud není z něčeho zřejmá nebo předem dohodnuta.
• Atraktivně prezentovat ke svým nabídkám své reference, zejména západní, pokud existují.
• Neočekávat z francouzské strany rychlá rozhodnutí a vytrvat, pokud lze snést delší návratnost vynaloženého úsilí a nákladů.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevným datem jsou:

• 1. 1. Nový rok (Jour de l’An)
• 1. 5. Svátek práce (Fête du Travail)
• 8. 5. Den vítězství (Victoire des Alliés 1945)
• 14. 7. Státní svátek (Fête nationale) – k výročí dobytí pařížského vězení Bastille dne 14. 7. 1789 na počátku Velké francouzské revoluce
• 15. 8. Nanebevzetí (Assomption) – nejdůležitější mariánský svátek v některých křesťanských církvích
• 1. 11. Všech svatých (Toussaint) – křesťanský svátek na památku všech svatých
• 11. 11. Den příměří (Armistice 1918) – k výročí zastavení bojů dne 11. 11. 1918 na zapadní frontě I. světové války
• 25. 12. Svátek vánoční (Noël)

a dále pohyblivé křesťanské svátky:

• Velikonoční pondělí (Lundi de Pâques 21.04. 2025),
• Nanebevstoupení (Ascension 29.5. 2025) a
• Letnice (Lundi de Pentecôte 9.6. 2025).

V některých regionech a oborech existují ještě další svátky, například v oblasti Alsace-Moselle (u hranic s Německem) je svátek také na Velký pátek (Vendredi saint) a 26. 12. Aktuální přehled svátků je uváděn na internetových stránkách státní správy v kapitole Jours fériés.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Francie i ČR jsou součástí společného trhu Evropské unie se stejnými unijními předpisy pro vzájemný obchod. Při snaze o vstup na francouzský trh je však třeba počítat se silnou konkurencí. Zavedené firmy si vybudované postavení velice brání. Pokud se vývozce rozhodne o tento trh usilovat, musí očekávat běh na dlouhou trať a být připraven k dlouhým jednáním, k překonávání náročné administrativy i prvků ochranářství. Přestože je francouzský trh nasycen téměř ve všech směrech, české firmy mají šanci se zde prosadit, zejména pokud se zaměří na technologickou vyspělost produkce, flexibilitu výroby a perfektní zákaznické služby.

Nejdůležitějším obchodním centrem je pařížská oblast, kde se realizuje více než polovina maloobchodního obratu, dalšími centry jsou oblasti Lyonu, Toulouse, Marseille a Bordeaux. Významné jsou rovněž Lille, Štrasburk a jejich okolí. Ve Francii jsou stále početné malé a střední podniky, rozhodující je však síla hypermarketů, supermarketů a e-commerce. K hlavním faktorům podpory prodeje patří on-line a off-line marketing. Důraz je třeba klást na komunikaci ve francouzštině, průzkum trhu, regionálních obyčejů a místních zvyklostí. Velký důraz je kladen na kvalitu výroby i výrobků a atestace dle norem ISO 9000 a CE. Nicméně velkou konkurenční výhodou a v mnoha případech nezbytností pro vstup na trh je získat i francouzský certifikát NF (Norme française), který vydává organizace AFNOR.

Účast na veletrzích představuje samostatný nástroj marketingové strategie společnosti. Umožňuje zejména představit své výrobky a služby, vyhledávat nové trhy a setkávat se se stávajícími i s novými zákazníky, navazovat nové kontakty a informovat se o situaci a konkurenci na daném trhu, ale i získávat zpětnou vazbu na svůj výrobek. Více informací a doporučení, jak se co nejlépe prezentovat na veletrhu ve Francii naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži.

K navazování nových obchodních kontaktů přispívají formou úhrady části nákladů na účast českých firem na francouzských veletrzích příslušné programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, agenturami CzechTrade a CzechTourism a na různé prezentační akce multiresortní program Proped spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Velvyslanectví ČR v Paříži, honorární konzuláty ČR ve větších francouzských městech a pařížské kanceláře agentur CzechTrade a CzechTourism vyřizují dotazy ohledně potenciálních obchodních kontaktů. Agentura CzechTrade navíc poskytuje cenově výhodnou službu ověřování zájmu potenciálních francouzských odběratelů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro dlouhodobé působení na francouzském trhu je běžné využívání místních zástupců a distributorů. Při větším obratu se může vyplatit zřízení vlastního nebo společného subjektu. Vhodnost jednotlivých právních forem podnikání záleží na dosahovaném obratu, charakteru výrobku nebo služby, skladovacích nárocích, poprodejním servisu, záměru a preferencích firmy, osvědčené praxi její expanze a na aktuálním kontextu.

Bližší informace naleznete na webových stránkách Velvyslanectví: Zakládání společnosti ve Francii a Právní formy podnikání ve Francii | Velvyslanectví České republiky v Paříži.

Všechny formality spojené se zakládáním společnosti se vyřizují pouze elektronicky na stránkách Portail e-procédures guichet unique – Portail e-procedures (inpi.fr): zápis do obchodního rejstříku, přidělení identifikačního čísla SIRET, jednání s finančními úřady, se správou sociálního zabezpečení, apod. Více informací – Accueil | Formalités d’entreprises.

5.3. Marketing a komunikace

Při podnikání ve Francii je klíčové porozumět místní kultuře a preferencím spotřebitelů, ať už se jedná o reklamu v médiích, na internetu, na sociálních sítích, v hromadné dopravě, distribuci reklamních tiskovin, instalaci poutačů až po výstavní a veletržní akce.
Lokalizovaný obsah a komunikace jsou základem pro úspěšné oslovování francouzského publika. Je důležité respektovat jazykové a kulturní rozdíly a přizpůsobit své marketingové strategie a obsah místnímu prostředí. Spolupráce s lokálními partnery může být pro zahraniční společnosti klíčová pro budování důvěry a authenticity. Francouzští spotřebitelé oceňují osobní a autentické zkušenosti se značkami, což je důležité zohlednit při navrhování marketingových kampaní. Sledování aktuálních trendů a inovací v oblasti technologií a marketingových nástrojů je nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti na trhu.

Ve Francii je marketing a komunikace dynamickým a neustále se vyvíjejícím odvětvím, které reflektuje globální trendy, ale zároveň zachovává i svou vlastní identitu a kulturu. V posledních letech se zvyšuje důraz na personalizaci a interaktivitu marketingových kampaní a na využití dat a technologií pro oslovování cílových skupin individuálním způsobem. Digitální kanály mají stále rostoucí vliv na spotřebitelské chování a jsou klíčové pro úspěšnou propagaci značek. Dalším významným trendem je udržitelný marketing a zodpovědné podnikání, což odráží rostoucí povědomí spotřebitelů o ekologických a sociálních otázkách. Propagace je žádoucí ve francouzském jazyce, stejně jako kvalitně a atraktivně zpracované prospekty, návody k použití a nápisy na výrobcích.

Pro marketing a komunikaci lze využít některou z místních specializovaných agentur. Institucionálně organizovaný tip na ně lze nalézt v oborově a teritoriálně členěném internetovém přehledu AACC cca 200 členských agentur francouzské odvětvové asociace Association des agences conseils en communication.

Francie má více než dvousetletou tradici výstavnictví. Jedná se o osvědčenou, časem prověřenou formu navazování kontaktů. Přehled nejvýznamnějších veletrhů a výstav ve Francii je uváděn na internetových stránkách Velvyslanectví České republiky v Paříži nebo na stránkách Francouzské veletrhy české pobočky francouzského sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno zákonem (Code de la propriété intelectuelle).

Ochranou průmyslového vlastnictví se zabývá úřad INPI, který zajišťuje vydávání patentů, značek, plánů a modelů a zprostředkovává informace o ochraně průmyslového vlastnictví. Aktivně přispívá k vytváření politik v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a boje s paděláním. INPI může vládě navrhovat právní předpisy a administrativní postupy nutné pro boj s paděláním. Zastupuje také Francii v mezinárodních orgánech a při uzavírání bilaterálních či multilaterálních dohod s cizími zeměmi. Dále poskytuje své expertízy a doporučení. Dle srovnávacího indexu mezinárodní organizace Property Rights Alliance za rok 2023 je Francie v ochraně duševního vlastnictví na 20. místě ze 131 hodnocených zemí (ČR je na 23. místě).

Pro případ potřeby jakýchkoliv právních úkonů je na internetových stránkách našeho konzulárního oddělení v Paříži k dispozici seznam advokátních kanceláří, které jednají v češtině i francouzštině. Další seznam advokátních kanceláří lze nalézt na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky tvoří nákupy státu, státních institucí, státních podniků nebo orgánů samosprávy a jejich zadavatelem může být orgán státní správy (státní firmy a instituce) či orgán územní samosprávy. Stát zadává cca 40 % objemu veřejných zakázek, regiony 20 % a státní podniky 40 % zakázek.

U menších zakázek je způsob zveřejnění a zadání veřejné zakázky ponechán na zvážení zadavatele. Zpravidla se zveřejňují v regionálním tisku, na internetových stránkách či vývěskou.

Větší zakázky má zadavatel povinnost zveřejnit v úředním věstníku veřejných zakázek BOAMP, na jehož internetových stránkách jsou také uvedena pravidla týkající se veřejných zakázek a vyhledávací program zakázek podle klíčových slov, období i krajů.

Největší zakázky je zadavatel povinen zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. Tato oznámení mohou, podobně jako u výše uvedených zakázek, být převzata do některé z komerčních internetových databází (Marchés online, PLACE, FRANCE MARCHES, MAXMILIEN, APProch…)

Na internetu jsou jejich oznámení dostupná v databázi TED. Prahové hodnoty jednotlivých druhů veřejných zakázek a rozdíly v jejich zadávání jsou uvedeny na internetové stránce Procédures de marchés publics francouzské státní správy.

Detailní přehled portálů. kde se lze informovat o plánovaných či běžících veřejných zakázkách, je k dispozici na stránkách Velvyslanectví.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obvyklé platební podmínky jsou se splatností od 30 do 90 dnů. Ke zpoždění plateb dochází asi u 20 % případů, z toho u cca 5 % k prodlení delšímu než 1 měsíc.

Způsoby řešení obchodních sporů závisejí na ustanoveních obchodní smlouvy. Francie, stejně jako ČR, je členem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Náklady na soudní řízení a honoráře advokátů ve Francii jsou vysoké, takže je vhodné využít přednostně veškerých jiných dostupných prostředků k řešení sporu. Nicméně v případě potřeby je na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži k dipozici seznam advokátních kanceláří, které jednají česky i francouzsky. Podobný seznam je rovněž na internetových stránkách Francouzsko-české obchodní komory.

V roce 2024 zaznamenal ZÚ v Paříži výrazné zvýšení počtu případů zneužití identity francouzského importéra zboží a varuje proto české podnikatele, aby vždy důsledně ověřovali profil francouzského obchodního partnera, pokud se nejedná o již běžící dlouhodobou spolupráci. Nedoporučujeme odesílat objednávku neprověřenému klientovi před zaplacením smluvní částky, být velmi obezřetný v případě podezřele velkých objednávek a prověřovat kontaktní údaje přes volně přístupné zdroje informací.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Francie, stejně jako ČR, je členským státem Evropské unie s volným pohybem osob mezi jejími členskými státy. Občané ČR mají nárok cestovat do Francie, pracovat a žít tam. Jako občané země schengenského prostoru mohou cestovat do Francie jako země schengenského prostoru bez nutnosti hraniční kontroly. Cestovat do Francie lze s platným cestovním pasem nebo průkazem totožnosti (občanským průkazem).

U nezletilých osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady požadovat písemný souhlas rodičů s cestou mimo Francii. Pro tyto účely je třeba vyplnit specifický formulář. Odkaz na formulář a bližší informace naleznete na webu Autorisation de sortie de territoire (AST).

Podmínky pro cestování do francouzských zámořských území se mohou lišit. Aktuální stav je uváděn v internetové databázi France-Visas, kde se informace vyhledávají podle cíle cesty a situace cestovatele. Limity pro bezcelní dovoz a podmínky pro dovoz zvířat, rostlin, léků, apod. pro osobní potřebu jsou uvedeny na internetových stránkách francouzské celní správy v kapitole Vous voyagez.

Další poznatky a případná doporučení pro cesty do Francie jsou uváděny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „Státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Cestování“. Mezi letišti hlavního města Paříže a jeho centrem, kde je i náš zastupitelský úřad (ZÚ), existuje spojení (pří)městskou kolejovou dopravou, pro většinu možných cílových adres včetně ZÚ s přesedáním mezi linkami různých druhů kolejové dopravy (RER, Métro, Tramway) a s možností nákupu časových jízdenek pro celou síť.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR jsou ve Francii zaměstnáváni za stejných podmínek jako občané ostatních států Evropské unie, tedy bez potřeby pracovního povolení a povolení k pobytu. Podrobně jsou podmínky uvedeny na internetových stránkách francouzské státní správy v kapitole Droits au séjour par le travail. Na všechny občany se však vztahují francouzské pracovně-právní předpisy, zejména o základní pracovní době, která činí 35 hodin týdně (s odchylkami v některých oborech), o minimální hrubé hodinové mzdě (11,88 EUR) a mzdě obvyklé v daném oboru, o minimální délce dovolené a o pracovních podmínkách dle předpisů a kolektivních smluv pro daný obor.

Zvláštním případem je dočasné vysílání pracovníků. České subjekty mohou do Francie dočasně vyslat pracovníka, se kterým mají uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, a pracovník je přihlášen u České správy sociálního zabezpečení minimálně již jeden měsíc. Po dobu vyslání nadále existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem a po splnění úkolu se zaměstnanec opět vrací k vysílajícímu zaměstnavateli do ČR. Pracovník nesmí být najat pouze na provedení práce ve Francii.

Dočasným vysláním může být vyslání za účelem poskytnutí služeb v průmyslu, obchodu, živnostenské činnosti, svobodném povolání nebo v zemědělství, vzdělávání či splnění určitého úkolu na území Francie na základě smlouvy uzavřené mezi vysílajícím podnikem a stranou, pro kterou jsou služby určeny, v organizaci nebo podniku ve Francii náležejícího ke stejné skupině, či vykonání práce pro vysílající podnik na území Francie (například průřez lesa vlastněného ve Francii českým podnikem) a přechodné vyslání pracovníků do podniku na území Francie zprostředkovatelnou práce.

Vysílající subjekt oznamuje s předstihem dočasné vyslání pracovníků místně příslušnému inspektorátu práce (Direction départementale de l’emploi, du travail et des solidarités). I na dočasně vyslané pracovníky se vztahují výše zmíněné francouzské pracovní předpisy a pracovníci musejí mít vyřízeno zdravotní (Evropský zdravotní průkaz) a sociální pojištění (formulář vydaný Českou správou sociálního zabezpečení). Podrobné informace o dočasném vysílání pracovníků do Francie a souvisejících povinnostech naleznete na stránkách Velvyslanectví České republiky v Paříži a na stránkých francouzského Ministerstva práce Détachement des salariés : formalités obligatoires de l’employeur (travail-emploi.gouv.fr)

5.9. Veletrhy a akce

Přehled významnějších veletrhů a výstav ve Francii je uveden na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Paříži a na stránkách Francouzské veletrhy českého zastoupení sdružení Promosalons pro mezinárodní propagaci odborných francouzských veletrhů. Níže naleznete výběr z nejvýznamnějších veletrhů:

Veletrhy v roce 2025:

• Le Salon International de l’Aéronautique et de l’Espace du Bourget – Paris Air Show SIAE 16.–22. 6. 2025 Paris Le Bourget, mezinárodní veletrh letectví a kosmonautiky
• EQUIP AUTO 2025 Paris 14.–18. 10. 2025 Paris Porte de Versailles. veletrh inovací v oblasti aftermarketových služeb pro automobily a mobilitu
• MILIPOL 18.–21. 11. 2025 Paříž, severní výstaviště Villepinte, mezinárodní veletrh vnitřní bezpečnosti států
• MAISON & OBJET Paris 4. 9. 2025 – 8. 9. 2025 – Paříž, severní výstaviště Villepinte- Veletrh interiérového designu
• NRF Retail’s Big Show Europe 16. 9. 2025 – 18. 9. 2025 – Paříž, výstaviště Porte de Versailles – Veletrh maloobchodu
• SILMO Paříž 26. 9. 2025 – 29. 9. 2025 – Paříž, severní výstaviště Villepinte – Veletrh oční optiky
• POLLUTEC LYON 7. 10. 2025 – 10. 10. 2025 – Lyon, výstaviště Eurexpo – Veletrh životního prostředí
• EQUIP AUTO Paris 14. 10. 2025 – 18. 10. 2025 – Paříž, výstaviště Porte de Versailles – Veletrh automotive aftermarketu a služeb pro mobilitu
• WNE – World Nuclear Exhibition 4. 11. 2025 – 6. 11. 2025 – Paříž, severní výstaviště Villepinte – Veletrh jaderné energetiky
• MILIPOL PARIS 18. 11. 2025 – 21. 11. 2025 – Paříž, severní výstaviště Villepinte – Veletrh vnitřní bezpečnosti a prevence

Veletrhy v roce 2026:

• MAISON & OBJET Paris 15. – 19. 1. 2026 – Paříž, severní výstaviště Villepinte – Veletrh interiérového designu
• WINE PARIS 9. – 11. 2. 2026 – Paříž, výstaviště Porte de Versailles – Veletrh vína a lihovin
• GLOBAL INDUSTRIE PARIS 1. 3. 2026 – 31. 3. 2026 – Paříž, severní výstaviště Nord-Villepinte – Strojírenský veletrh
• JEC WORLD Paris 10. 3. 2026 – 12. 3. 2026 – Paříž, severní výstaviště Villepinte – Veletrh kompozitních materiálů

Akce plánované ve Francii agenturou CzechTrade jsou uváděny na jejích internetových stránkách v databázi Kalendář akcí pod výběrovým výrazem „Francie“ a akce agentury CzechTourism na jejích internetových stránkách v sekci B2B akce, workshopy a veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontakty na zastupitelské úřady ČR ve Francii a pro Francii jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v databázi „Státy a území“ pod kombinací vyhledávacích výrazů „Francie“ a „Kontaktní český úřad“.

Velvyslanectví České republiky v Paříži
15, Avenue Charles Floquet, 75007 Paris Francie
Tel.: +33 1 40 65 13 00
E-mail: paris@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.cz/paris

Konzulární úsek
18, rue Bonaparte, 75006 Paris
Tel.: +33 1 44 32 02 00
E-mail: consulate.paris@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/paris/cz/konzularni_informace/index.html

Ve kontinentální Francii působí šest honorárních konzulátů ČR: Dijon, Lille, Lyon, Marseille, Nantes, Štrasburk a jeden honorární konzulát na ostrově Guadeloupe. Kontaktní informace na honorární konzuláty ČR ve Francii jsou k dispozicI na internetových stránkách Velvyslanectví.

Kontakt na pařížské zastoupení agentur CzechTrade, CzechTourism a České centrum:

CzechTrade Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 42 01 16 62
E-mail: jakub.smetana@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz

CzechTourism Paris
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 53 73 00 32
E-mail: paris@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.com

České centrum
18, rue Bonaparte 75006 Paris Francie
Tel.: +33 1 53 73 00 22
E-mail: ccparis@czech.cz
Web: paris.czechcentres.cz

Ve Francii se nacházejí také 3 zastupitelské úřady ČR při mezinárodních organizacích, které mají ve Francii své sídlo:

• Stálá delegace ČR při UNESCO Paříž www.mzv.gov.cz/unesco.paris
• Stálá mise ČR při OECD Paříž www.mzv.gov.cz/paris.oecd
• Stálá mise ČR při Radě Evropy Štrasburk www.mzv.gov.cz/strasbourg

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• 112 – Integrovaný záchranný systém Francie, jednotné evropské číslo pro tísňové volání (EUROPE)
• 15 – Rychlá zdravotnická záchranná služba (SAMU)
• 17 – policie (POLICE SECOURS)
• 18 – Hasičský záchranný sbor (POMPIERS)
• 114 – SMS tísňová linka pro neslyšící a nedoslýchavé (komunikace prostřednictvím SMS, chatu, videa a faxu)
• 196 – námořní tísňová linka (EN MER)
• 116 000 – tísňová linka pro případy pohřešovaných dětí
• 119 a 116 111 – tísňová linka pro děti v nebezpečí
• 197 – urgence atentát, únos
• +33 607764394 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Paříži

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

Internetové stránky, pro jejichž vyhledání by se mohl obtížněji odhadovat vyhledávací název, jsou zejména:

• kancelář francouzského prezidenta
• přehled členů francouzské vlády
• portál francouzské státní správy s odkazy na internetové stránky ministerstev a jiných úřadů
• francouzská centrální banka
• francouzská sbírka zákonů
• francouzský statistický úřad
• francouzský obchodní rejstřík
• registrace firem ve Francii
• francouzská celní správa
• francouzská daňová správa
• podpora investic ve Francii
• databáze francouzských veřejných zakázek
• přehled významnějších francouzských veletrhů
• informace o francouzských letištích
• aktuální informace o odletech a příletech na pařížských letištích
• informace o francouzských dálnicích
• internetový prodej vlakových jízdenek
• obecné informace ke stávkám ve Francii
• informace o hromadné dopravě v Paříži
• média: Le Figaro, Le Monde, Les Echos, atd.