Jak ukončit pracovní poměr v roce 2015?



Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí, mimo jiné, uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou může být ukončen pouze dohodou, výpovědí podanou zaměstnancem, výpovědí podanou zaměstnavatelem, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Ve všech případech ovšem musejí být dodrženy zákonné podmínky.

„V praxi chtějí někteří zaměstnanci nebo zaměstnavatelé ukončit pracovní poměr takzvanou výpovědí dohodou, což však nelze, neboť nic takového neexistuje. Buď musí být pracovní poměr ukončen dohodou, nebo výpovědí. Při podání výpovědi musí být dodržena výpovědní lhůta, u dohody je možné sjednat libovolné datum ukončení pracovního poměru,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

S dohodou musí souhlasit obě strany

Výpověď je jednostranným právním úkonem zaměstnance nebo zaměstnavatele. Dohoda o ukončení pracovního poměru však nikoliv, s tou musejí souhlasit obě strany, zaměstnavatel i zaměstnanec. V dohodě též nemusí být uveden důvod ukončení pracovního poměru, lze jej však uvést, požaduje-li to zaměstnanec.

Na základě dohody může být pracovní poměr ukončen ihned, u výpovědi skončí až po uplynutí nejméně dvouměsíční výpovědní lhůty, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnanec může pracovní poměr ukončit výpovědí bez udání důvodu, naopak zaměstnavatel je povinen důvod výpovědi udat v souladu s § 52 zákoníku práce.

„V písemné výpovědi navíc musí zaměstnavatel důvody výpovědi vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, pouhý odkaz na příslušný paragraf zákoníku práce nestačí,“ dodává Gabriela Ivanco.

Zkušební doba je výhodná i pro zaměstnance

V praxi je běžné, že si zaměstnavatelé sjednávají s novými zaměstnanci zkušební dobu. Ta nesmí být delší než 3 měsíce, případně 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců.

Sjednání zkušební doby je výhodné především pro zaměstnavatele. Během zkušební doby je totiž možné ukončit pracovní poměr bez udání důvodu a ihned. Pracovní poměr ve zkušební lhůtě končí dnem doručení písemného zrušení, jestliže není uveden den pozdější.

Ve zkušební době není navíc zaměstnavatel při výpovědi nijak limitován, je tedy možné ukončit pracovní poměr i s nemocným zaměstnancem nebo těhotnou zaměstnankyní. Právě tito zaměstnanci jsou po skončení zkušební doby v ochranné době. Pro zaměstnance je sjednání zkušební doby výhodné v tom ohledu, že obdrží-li zajímavější pracovní nabídku, může pracovní poměr snadno a rychle ukončit.

Co je to ochranná doba?

Někteří zaměstnanci jsou zákonem chráněni proti výpovědi dané zaměstnavatelem, neboť jsou splněny sociální důvody pro jejich ochranu. Týká se to například zaměstnanců v pracovní neschopnosti, během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nebo během uvolnění zaměstnance pro výkon veřejné funkce.

Zaměstnancům v ochranné době může zaměstnavatel dát výpověď pouze ve výjimečných případech jako je třeba zrušení nebo přemístění zaměstnavatele. „Během rodičovské dovolené nemůže zaměstnankyně dostat výpověď, protože je v ochranné době. Ukončení pracovního poměr dohodou či skončení pracovního poměru na dobu určitou je však i během rodičovské dovolené možné,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Kdy náleží zaměstnanci odstupné?

Při splnění zákonných podmínek musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci odstupné. Na odstupné v minimální výši jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku v závislosti na délce trvání pracovního poměru má nárok zaměstnanec, který obdrží výpověď dle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

Zjednodušeně řečeno tedy z důvodu zrušení či přemístění zaměstnavatele nebo z důvodu nadbytečnosti zaměstnance. Při podání výpovědi z důvodu § 52, písmeno d) náleží odstupné ve výši minimálně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Jedná se o případ, kdy zaměstnanec nemůže konat svoji práci z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí.

Pokud podá výpověď zaměstnanec, pak mu na odstupné nárok nevzniká. Odstupné ovšem náleží i při ukončení pracovního poměru dohodou v případě, že je v písemné dohodě uveden některý z výše vypsaných důvodů ukončení pracovního poměru.

Důvody ukončení pracovního poměru je velmi vhodné uvádět do písemné dohody vždy. Zaměstnanec se tak neocitne v důkazní nouzi v případě domáhání se nevyplaceného odstupného soudní cestou.

Ukončení pracovního poměru a podpora v nezaměstnanosti

Zaměstnanci, kteří nemohou po ukončení pracovního poměru ihned nastoupit k jinému zaměstnavateli, mají při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti při evidenci na úřadu práce. Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje na 5 až 11 měsíců v závislosti na věku.

Občané mladší 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti právě v délce 5 měsíců, občané nad 50 let, ale mladší 55 let v délce 8 měsíců a občané starší 55 let po dobu 11 měsíců. V prvních dvou měsících činí podpora v nezaměstnanosti 65 % průměrného výdělku kalkulovaného na základě předchozího příjmu, v dalších dvou měsících 50 % a ostatní měsíce 45 %.

Jestliže však podá výpověď zaměstnanec nebo je pracovní poměr ukončen dohodou, potom, pokud k tomu došlo bez vážného důvodu, činí podpora v nezaměstnanosti jen 45 % průměrného výdělku, a to po celou dobu vyplácení podpory. Současně platí, že obdržené odstupné znamená odklad výplaty podpory v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti je také omezena maximální částkou, nemůže činit více než 0,58násobek průměrné mzdy za první tři kalendářní čtvrtletí v roce předcházejícím roku, v němž byla podána žádost o podporu.

Dalibor Dostál