Kosovo

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kosovo je podle ústavy z roku 2008 parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, volený v tajných volbách poslanci parlamentu na pětileté období. Nositelem výkonné moci je vláda, jejíž předseda a zároveň člen vlády je na základě návrhu prezidenta schvalován parlamentem. Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) má 120 poslanců volených na čtyřleté volební období, kteří prezidenta volí.

Kosovo je jednou z nejchudších zemí v Evropě. V roce 2021 činila výše HDP na hlavu 4990 USD. Míra nezaměstnanosti je ze všech evropských zemí nejvyšší. V roce 2022 dosáhla 28 %. Skutečná nezaměstnanost je nižší vzhledem ke značnému podílu nelegální práce. Významným příspěvkem k národnímu důchodu Kosova jsou remitence  diaspory, pracujících v zahraničí, představují cca 8 % HDP.

Kosovo je výrazně závislé na mezinárodní podpoře (především z EU) a zahraniční rozvojové pomoci, která činí cca 9 % HDP. Do roku 2019 docházelo k poměrně silnému hospodářskému růstu, který se pohyboval kolem 4 %. Pozitivní hospodářské výsledky zastavila pandemie v roce 2020, kdy HDP kleslo na -5,3 %. Opatření na ochranu obyvatelstva vedla k hospodářskému útlumu. V roce 2021 zaznamenalo hospodářství významné obnovení růstu (7,5 %). Pozitivní vývoj ekonomiky pokračoval i v roce 2022, kdy růst HDP dosáhl 2,8%.

Aktuální vývoj naznačuje, že ekonomika bude v roce 2023 pokračovat v růstu. Podle posledních prognóz dosáhne v roce 2023 růst HDP 3,5 %. Nejistota ohledně výhledu zůstává vysoká vzhledem k válce na Ukrajině, která vyvolala růst komodit a negativně ovlivnila inflaci v roce 2022 (11 %). Vyšší ceny surovin a energií představují hlavní riziko ekonomického výhledu. Pozitivní prognóza tak závisí na předpokladu, že ceny komodit se nebudou dále zvyšovat.

Ekonomiku budou pozitivně ovlivňovat investice do plánovaných projektů (energetika, ekologie, zdravotnictví, vzdělání, zemědělství), mezinárodní finanční pomoc, remitence, růst exportu a zlepšující se výběr daní. Negativně bude působit plánované zvýšení cen elektrické energie (od 1. dubna o cca15 %). Centrální banka uvádí, že celkový ekonomický výhled je pozitivní i díky stabilnímu finančnímu sektoru, který od roku v letech 2018–2022 navýšil svá aktiva ze 4,18 mld. EUR na 6,76 mld. EUR (+61,7 %). Další vývoj hospodářství bude záležet nejen na vývoji cen surovin, ale především na tom, zda se podaří urychlit ekonomické reformy, využít značné nerostné bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce.

Legislativa je v zásadě v souladu se směrnicemi Evropské unie. Mohlo by však dojít k výraznému zlepšení především v oblasti důslednějšího využívání kosovských předpisů a zákonů. V Kosovu je velkým problémem velmi rozšířená korupce, která se vyskytuje i ve státní správě a tedy i v soudnictví. Na podporu právního státu působí v Kosovu mise Evropské unie EULEX, jejímž cílem je podpora příslušných institucí na jejich cestě k vyšší efektivnosti, udržitelnosti, multietnické příslušnosti a odpovědnosti, bez politických zásahů a v plném souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a osvědčenými evropskými postupy.

Z pohledu exportu ČR patří mezi nejperspektivnější odvětví kosovského hospodářství důlní, těžební a ropný průmysl, energetický průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl a železniční a kolejová doprava. Zkušenosti českých dodavatelů potvrzují, že trh má potenciál, nicméně při vstupu na něj se doporučuje obezřetnost a trpělivost.

Podmínky pro podnikání se postupně zlepšují a víceméně odpovídají standardům v regionu. Převážná většina kosovských firem je malá s nepříliš silným kapitálovým zázemím. V případě vývozu do Kosova se proto doporučuje každý obchodní případ zajistit platbou předem, případně jinou vhodnou platební podmínkou, která dá záruky, že zboží bude uhrazeno. V minulosti bylo podnikání v Kosovu tradičně založeno na důvěře a často na dodržování ústně uzavřených smluv. V současnosti se tyto zvyklosti výrazně mění a jsou nahrazovány standardním právním rámcem. Obchodní prostředí, návyky a reakce lidí se nikterak zásadně neodlišují od jiných evropských zemí.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině, KAS

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kosovo (391.05 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kosovo (MZV) (237B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kosovská republika se vyznačuje častým střídáním vlád, které od samého počátku řízení státu čelí velkému vnějšímu i vnitřnímu tlaku. Interní neshody, týkající se zejména obchodně-ekonomických vztahů se Srbskem a reforem v oblasti spravedlnosti a vnitra, vedly až dosud k brzkému rozpadu vzniklých koaličních vlád.

Vládnoucími stranami jsou většinové levicové hnutí LVV (Vetëvendosje),  LDK (Democratic League of Kosovo) a PDK (Democratic Party of Kosovo). V březnu 2021 se v Kosovu konaly předčasné parlamentní volby. Výsledky voleb potvrdily vysoké preference hnutí Vetëvendosje, těžícího z nespokojenosti mladých voličů s korupcí a neutěšenou ekonomickou i politickou situací v zemi. Termín pro konání řádných parlamentních voleb bude v roce 2025.

Síly vládnoucích a opozičních stran jsou velmi vyrovnané a i z tohoto důvodu bude zřejmě i v budoucnu docházet k častému střídání vlád. V dubnu 2021 byla kosovským parlamentem (Kosovské shromáždění) prezidentkou Kosova zvolena Vjosa Osmani. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému.

Složení vlády Kosovské republiky:

• Albin Kurti – předseda vlády
• Besnik Bislimi – 1. místopředseda vlády pro evropskou integraci, rozvoj a dialog
• Dominika Gërvalla-Schwarz – 2. místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí a diaspory
• Emilja Redžepi – 3. místopředsedkyně vlády pro menšiny a lidská práva
• Hekuran Murati – ministr financí, práce a převodů
• Albulena Haxhiu – ministryně spravedlnosti
• Arben Vitia – ministr zdravotnictví
• Arbërie Nagavci – ministryně školství
• Hajrulla Çeku – ministr kultury
• Elbert Krasniqi – ministr pro místní správu
• Liburn Aliu – ministr životního prostředí, územního plánování a infrastruktury
• Faton Peci – ministr zemědělství
• Ejup Maqedonci – ministr obrany
• Xhelal Sveçla – ministr vnitra a veřejné správy
• Rozeta Hajdari – ministryně průmyslu, podnikání a obchodu
• Artane Rizvanolli – ministryně hospodářství
• Nenad Rašić – ministr komunit a návratů
• Fikrim Damka – ministr pro místní rozvoj

Zdroj: Úřad vlády Kosovské republiky

1.2. Zahraniční politika země

Rozvoj vztahů s EU a USA a integrace do EU patří mezi priority zahraniční orientace Kosovské republiky. Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem (SAA) byla podepsána v říjnu 2015 a v platnost vstoupila v dubnu 2016. Dohoda poskytuje komplexní rámec pro užší politické a ekonomické vztahy mezi EU a Kosovem. Tím byl vytvořen historicky první smluvní vztah mezi EU a Kosovem. Jedná se o unijní smlouvu, která nevyžadovala ratifikaci členských zemí. V prosinci 2022 podalo Kosovo do rukou českého předsednictví přihlášku ke členství v EU.  Kosovo usiluje o členství i v dalších mezinárodních organizacích, např. v Radě Evropy. Dne 1. 1. 2024 se Kosovo stalo poslední zemí regionu, jíž EU umožnila bezvízový styk pro krátkodobé pobyty. Významným aspektem eurointegračního procesu Kosova zůstává srbsko-kosovský dialog o normalizaci vzájemných vztahů pod patronací EU. Pokrok v integraci Kosova do EU je podmíněn pokrokem v normalizaci vztahů se Srbskem.

Od vyhlášení nezávislosti v únoru 2008 Kosovo dosáhlo pokroku v budování státních institucí a upevňování právního státu. Kosovo se potýká především s problémy souvisejícími se zapojováním země do regionální či globální spolupráce, které naráží na odpor Srbska a pěti zemí EU neuznávajících Kosovo. Jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která kromě Srbska neuznává Kosovo, je Bosna a Hercegovina.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině, MZV ČR, Kancelář EU v Kosovu

1.3. Obyvatelstvo

V Kosovu žije celkem 1,80 mil. obyvatel. Poněkud problematické je řešení otázky nezapočítání kosovské zahraniční diaspory, která čítá přibližně 0,6 mil. obyvatel.

Hustota obyvatelstva činí 175 obyvatel/km²

Nezaměstnanost: 23,5 %

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,6 %

Věkové složení obyvatelstva:

• do 15 let: 28,0 %
• 15–65 let: 65,0 %
• nad 65 let: 7 %

Průměrný věk: 30,2 let (nejnižší v Evropě)

Průměrná délka života: 77 let (muži 74 a ženy 79 let)

Národnostní složení:

• Albánci 88 %
• Srbové 7 %
• ostatní 5 % (z toho Bosňáci 1,9 %, Romové 1,7 %, Turci 1 %)

Náboženské složení:

• 80 % muslimové
• 5 % pravoslavní křesťané
• 3 % katoličtí křesťané

Zdroj: KAS

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Po poklesu v roce 2020 o 5,3 % kosovská ekonomika stabilně rostla, v roce 2023 o 3,8 %. Hospodářský růst táhly zejména zvýšené veřejné investice, soukromá a veřejná spotřeba. Růst kolem 4 % je očekáván i v roce 2024. Rekordní příliv zaznamenaly v roce 2023 přímé zahraniční investice (9 % HDP). FDI jsou již více diverzifikované, aktuálně směřují do finančního a pojišťovacího sektoru a nově i do projektů menšího rozsahu v telekomunikacích a marketingu. Kosovská diaspora nadále investuje převážně do nemovitostí. Po prudkém nárůstu v roce 2022 (11,6 %, v důsledku vysokých světových cen komodit) klesla inflace v roce 2023 na úroveň 4,7 %. Klesající trend by se měl v roce 2024 udržet. Vyšší veřejné investice a přímé zahraniční investice vedly ke zvýšenému dovozu zboží, který však dorovnal vyšší vývoz služeb spolu s remitencemi od migrantů (nejvíce jich pocházelo z Německa, Švýcarska a USA). Schodek běžného účtu platební bilance se podařilo z 10,5 % v roce 2022 snížit na 8,1 % HDP v roce 2023. V roce 2024 se očekává další pokles na 7 % HDP.

Kosovo dováží většinu spotřebního zboží, což způsobuje vysoký deficit zahraničního obchodu. Záporná bilance kosovského zahraničního obchodu se zbožím činila v roce 2023 více než 5 mld EUR při dovozu 5,913 mld EUR a vývozu 0,863 mld EUR. Hlavními obchodními partnery Kosova jsou v případě vývozu země EU, MKD, AL a dovozu země EU, TR, AL, CN. Mezi nejvýznamnější kosovské exportní položky se řadí železo a ocel a výrobky z nich, minerální a rostlinné produkty a výrobky spotřebního průmyslu; mezi dovozní položky pak ropa,  dopravní prostředky, stroje a zařízení pro energetický sektor. V exportu služeb je Kosovo naopak značně přebytkové, hnací silou je cestovní ruch a internetové technologie. Export služeb činil v roce 2023 2,7 mld EUR, dovoz 1,2 mld. EUR.

Kosovská vláda si uvědomuje nutnost reforem právního státu a investičního prostředí. Zavádění zákonů do praxe je však pomalé, korupce přetrvává. Míra nezaměstnanosti dosahovala na konci roku 2023  23,50 %,  chudoba 28,6 %. Na průmysl a zejména odvětví dopravy a cestovního ruchu negativně dopadá absence Kosova v systému zelených karet. V roce 2023 přijalo Kosovo novou energetickou strategii 2022-2031, ve které si klade za cíl zvýšení obnovitelných zdrojů energie o dalších 600 MW větrných elektráren, 600 MW fotovoltaických elektráren, 100 MW střešní fotovoltaiky, 170 MW flexibilní regulační kapacity z bateriových úložišť a snížení výroby elektřiny z hnědého uhlí. Pozitivní pro kosovskou ekonomiku jsou mezinárodní úvěrová aktivita, financování ze strany diaspory, vízová liberalizace účinná od 1.1.2024, uznávání kosovských cestovních dokladů ze strany dalších zemí, vzájemné uznávání SPZ aut mezi Srbskem a Kosovem, povinné úhrady za spotřebovanou elektrickou energii na severu Kosova zavedené vládou od 1.1.2024.

Zdroj: EIU, OECD, IMF, KASKO

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Aktuální vývoj kosovského hospodářství naznačuje, že kosovské hospodářství poroste i v roce 2024.

Kosovské hospodářství se vyznačuje nedostatečně rozvinutým průmyslem, korupcí a špatně fungujícím podnikatelským prostředím, které odrazuje investory i přes pozitivní růst ekonomiky.

Mezinárodní měnový fond proto doporučuje provést strukturální změny, které by měly zvýšit důvěryhodnost země pro podnikání a zahraniční investice a snížit sociální napětí. Zejména se jedná o navýšení investic nejen do průmyslu, energetiky a silniční a železniční infrastruktury, ale též do vzdělávání, zdravotnictví a ekologie. Zároveň by měla být přijata opatření ke zvýšení efektivnosti veřejné a státní správy. Další doporučení se týkají daní a celních poplatků, které nejsou zcela v souladu s principy WTO.

Schodek běžného účtu platební bilance se podařilo snížit na 8,1 % HDP (z 10,5 % v roce 2022). V roce 2024 by mohl klesnout až na 7 % HDP. V roce 2023 se v důsledku pozitivního obnovení veřejných investičních aktivit mírně zvýšil rozpočtový schodek na 1,2 % HDP.

Kosovský státní rozpočet na rok 2024 počítá s výdaji ve výši 3,3143 mld. EUR. Rozpočtové příjmy jsou odhadovány na 3,0280 mld. EUR. V roce 2023 činily výdaje 3,2386 mld EUR a příjmy 2,8841 mld EUR. Rozpočet počítá s vyššími výdaji pro obranu a bezpečnosti, zdravotnictví, vzdělání, mládež a sport, kulturu, zemědělství, dopravní infrastrukturu, energetiku. Navýšený rozpočet podpoří též rodiny s dětmi, ovlivní platy zaměstnanců ve státní sféře a počítá i s vytvořením několika set nových pracovních míst v sektoru bezpečnosti a obrany, ve zdravotnictví a také např. v oblasti předškolního vzdělání a péče.

Rozpočet počítá též s investičními výdaji do restrukturalizace a modernizace špatně fungujících státních podniků. Významné navýšení čeká též sektor bezpečnosti a obrany. Bude navýšen počet vojáků o 600, vznikne 500 dalších policejních míst. Počítá se i s navýšením rozpočtu na nákup moderní výzbroje pro armádu. Celkový rozpočet ministerstva obrany na rok 2024 činí 153 mil. EUR, ministerstva vnitra 216 mil. EUR.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Kosovu je i nadále páteří hospodářského rozvoje a finanční stability v zemi. Odolnost kosovského bankovního systému a jeho dostatečnou likviditu potvrzuje též Mezinárodní měnový fond.

Z 12 bank působících na trhu je 9 komerčních (6 dceřiných společností zahraničních bank a 3 v místním vlastnictví), 3 jsou pobočkami zahraničních bank. Jejich celková aktiva na konci roku 2022 představovala 6,76 mld. eur, tj. 75,6 % HDP.  Bankovní sektor má z většiny zahraniční vlastníky (84,9 %), jde se o dceřinné společnosti mateřských bank: německé ProCredit, rakouské Raiffeinsenbank , slovinské NLB a francouszko-turecké TEB. Banky hrají ve finančním sektoru Kosova dominantní roli (drží 67,5 % aktiv), následují penzijní fondy (26,63 %), pojišťovny (3,1 %) a mikro-finanční instituce (2,7 %).

Celosystémový ukazatel kapitálové přiměřenosti je vyšší než 14,5 %, ukazatel likvidity je výrazně nad povinným minimem a návratnost vlastního kapitálu 20,6 %. Kvalita aktiv je přijatelná. Míra nesplácených úvěrů je nejnižší v regionu (2,0 % na konci roku 2022), a to v důsledku přísnějších úvěrových standardů, lepšího vymáhání nesplácených úvěrů a celkové expanze úvěrů ze strany komerčních bank. Ve struktuře pasiv bankovního sektoru dominují vklady, které představují 82,3 % celkových pasiv. Vklady rekordně vzrostly o 13,3 % na 5,6 mld. EUR, podílejí se na nich vklady domácností (65,7 %), vklady firemní ze soukromého sektoru (26,5 %).

Impozantní je rozvoj e-bakingu (700 tis. účtu) a digitalizace (24 mil. transakcí). Evropská centrální banka podporuje modernizaci balkánských platebních systémů a připojení Kosova k SEPA a TIPS. Strategický plán CBK se zaměřuje na bezproblémovou integraci do evropského finančního ekosystému. 

Zdroj: CBK, KAS, EIC

2.4. Daňový systém

Daňový systém Kosova je přehledný a v zásadě obsahuje většinu principů daňových směrnic EU. Přibližně dvě třetiny fiskálních příjmů získává stát z celních poplatků. Fiskální zatížení je relativně nízké. Základními složkami kosovského daňového systému jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, srážková daň (z úroků, nájemného, autorských honorářů), cla, spotřební daň, municipální daně (daň z nemovitostí a poplatky za obchodní licence).

Od roku 2015 platí základní sazba DPH 18 %. Současně byla zavedena i snížená sazba DPH 8 % s cílem zmenšit finanční zátěž nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva.

Podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesahuje 50 000 EUR, mají povinnost se zaregistrovat jako plátci daně. Sazba daně z příjmu právnických osob, která je max. 10 %, se odvíjí od výše ročního obratu. Daňoví poplatníci podléhající dani z příjmů právnických osob jsou: korporace a jiné právnické osoby, obchodní společnosti spravující veřejný/státní majetek, nerezidentní právnické osoby s pobočkou v Kosovu. Daňoví poplatníci, kteří jsou rezidenty, obecně podléhají dani z příjmů ze zahraničí a z příjmů v Kosovu, zatímco daňoví poplatníci, kteří nejsou rezidenty, obecně podléhají dani pouze z příjmů v Kosovu. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 10 %. Daňoví poplatníci, jejichž hrubý roční příjem nepřesahuje 30 000 EUR, nepodléhají dani z příjmu právnických osob, ale musí čtvrtletně odvádět daň z hrubých příjmů, a to následovně: 3 % z hrubého příjmu z obchodu, dopravy, zemědělství nebo podobných činností (s minimální platbou 37,50 EUR), 9 % hrubého příjmu za čtvrtletí ze služeb, profesní, odborné, zábavní nebo podobné činnosti (s minimální platbou 37,50 EUR). 10 % hrubého příjmu z pronájmu za čtvrtletí.

Daň z nemovitosti činí od 0,05–1 % ročně z tržní hodnoty nemovitosti v závislosti na druhu nemovitosti.

Daň z příjmů fyzických osob se uplatňuje na příjmy ze mzdy, podnikání, nájemného, úroků a pronájmu nemovitostí. Daňová sazba závisí na výši ročního příjmu plátce a pohybuje se od 0–10 %. Od daně je osvobozeno zboží a produkty určené pro export a rovněž zboží, které je využíváno k dalšímu zpracování v Kosovu.

Jedním z hlavních cílů vlády je zajistit lepší výběr daní a zamezit tak daňovým únikům.

Zdroj: Kosovská daňová správa, PwC

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Kosovo má nedostatečně rozvinutý průmysl a dováží většinu spotřebního i průmyslového zboží. I proto naše obchodní bilance vykazuje významný přebytek. Statistická data na konci roku 2023 vykazovala hodnotu českého exportu 46,65 mil. EUR, kosovský dovoz 2,604 mil. EUR, vzájemný obrat činil 45,339 mil. EUR, přebytek vzájemné obchodní výměny byl v náš prospěch 44,046 mil. EUR.   Na českém exportu se v prvních dvou měsících 2024 podílely zejména počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení, výrobky z papíru, zemědělské produkty a potraviny, stroje a zařízení, výrobky z pryže a plastu, chemické přípravky, čistící prostředky a motorová vozidla.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Kosovo má s EU výrazně pasivní obchodní bilanci. Obchodní obrat s EU se v roce 2022 zvýšil o 9,8 %, vývoz z EU vzrostl o 10 % a dovoz o 11 %. Mezi nejvýznamnější obchodní partnery se zařadily Německo, Itálie, Dánsko, Rakousko a Holandsko.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Kosovo má se zeměmi mimo EU výrazně pasivní obchodní bilanci. Obchodní obrat Kosova s mimoevropskými zeměmi se v roce 2022 zvýšil o 61 %. Vývoz vzrostl o 51 % a dovoz o 172 %.
Kosovo dováží většinu spotřebního zboží, což má za důsledek vysoký deficit zahraničního obchodu. Záporná bilance kosovského zahraničního obchodu se zbožím činila v roce 2023 více než 5 mld EUR při dovozu 5,913 mld EUR, vývozu 0,863 mld EUR.   Hlavními obchodními partnery Kosova jsou v případě vývozu země EU, MKD, AL, dovozu země EU, TR, AL, CN.
V exportu služeb je Kosovo naopak značně přebytkové, hnací silou je cestovní ruch, internetové služby (on-line marketing, e-commerce, video obsah a offline i online služby). Export služeb činil v roce 2023 2,7 mld EUR, dovoz 1,2 mld. EUR.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Agenda přímých zahraničních investic (FDI) v Kosovu je upravená zákonem č. 04/L-220 o zahraničních investicích. Ministerstvo průmyslu a obchodu Kosova podporuje příliv FDI a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic KIESA (Kosovo Investment and Enterprise Support Agency, e-mail: info.kiesa@rks-gov.net, web: kiesa.rks-gov.net). Je však třeba upozornit na vysokou míru korupce v oblastí podnikání. Hodnocení investičních rizik ze strany OECD (6/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu jako velmi rizikové. FDI zaznamenaly v roce 2023 rekordní příliv FDI (9 % HDP). Aktuálně směřují mj. do finančního a pojišťovacího sektoru a nově i do projektů menšího rozsahu v telekomunikacích a marketingu. Diaspora nadále investuje převážně do nemovitostí. V roce 2023 činil podle údajů zveřejněných centrální bankou čistý příliv FDI 816 mil. EUR (732 mil. EUR v r. 2022).

Mezi nevýznamnější zahraniční investory se řadí Německo, Švýcarsko, USA, Albánie, Rakousko a Nizozemsko. Schopnost Kosova přilákat více FDI je omezena limitovanou regionální a globální hospodářskou integrací, politickými zásahy do hospodářství a soudnictví, nespolehlivými dodávkami energie, obtížným stanovením vlastnických práv, korupcí a slavým právním státem. Přetrvávající spor Kosova se Srbskem a nedostatek formálního uznání ze strany mnoha zemí a mezinárodních organizací včetně OSN rovněž brání investicím a vytváří překážky pro podnikání. Úspěšnou českou FDI v Kosovu realizovalo před několika lety sdružení CZ investorů Rockway Capital spolu s Gjirafa (investice 8 mil. EUR do segmentu ICT-srovnávač cen, internetový obchod, mediální portál a vyhledávač typu mall.cz)

Zdroj: CBK, KIESA, Velvyslanectví ČR Prištině

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU má s Kosovem uzavřenou asociační dohodu, která přispívá k užší spolupráci bloku s touto balkánskou zemí a otevírá cestu k přijetí Kosova za člena EU. Dohoda předpokládá sladění kosovské legislativy a norem s unijními standardy. Podpisem smlouvy se Kosovo zavázalo, že otevře evropským firmám a výrobkům svůj trh výměnou za finanční pomoc z EU.

Smlouvy s ČR

Mezi základní smluvní dokumenty mezi Českou republikou a Kosovskou republikou patří:

• Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 8. února 1991);
• Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtu konaného 23. – 26. 3. 1992, schválený výměnou dopisů ze dne 7. a 11. 5. 1992;
• Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13. 10. 1997);
• Dohoda mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 9. 9. 1998).

Dne 24. července 2023 vstoupila v platnost Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013. Podrobné informace včetně způsobu provádění ustanovení předmětné smlouvy jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí České republiky.

Zdroj: MF ČR

3.4. Rozvojová spolupráce

Kosovo je příjemcem rozvojové pomoci. Jejími největšími poskytovateli jsou EU a USA. Pomoc se primárně se zaměřuje na infrastrukturní a sociální projekty. Významný podíl v této oblasti má energetika, životní prostředí a dopravní infrastruktura.

Co se týče české rozvojové pomoci, Kosovo patřilo do roku 2018 mezi země, kde probíhala prioritní rozvojová spolupráce (voda-sanitace, začleňování zdravotně postižených a etnických menšin, poskytování vládních stipendií vysokoškolským studentům ke studiu v Česku). V současné době Česko v Kosovu financuje již jen malé lokální projekty, Kosovo však zůstává jednou z prioritních zemí pro transformační spolupráci. Běží rovněž bezpečnostní rozvojová spolupráce, která je v gesci ministerstva vnitra ČR a perspektivní je také rozvojově-ekonomická spolupráce (Aid for Trade). Velký projekt transformační spolupráce (obvykle obvykle víceletý) probíhá aktuálně jeden – Transparency International ČR ve spolupráci s Kosovským demokratickým institutem realizují dvouletý (2024-25) projekt na téma transparentního financování politických stran a předvolebních kampaní, který navázal na obdobné aktivity v předchozím roce. V roce 2023 byla také realizována Poradna pro občanství, občanská a lidská práva v Kosovu realizovala transformační projekt „Učíme se efektivnímu gender mainstreamingu v Kosovu“.

Zdroj: MZV ČR, MPO ČR

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební a ropné technologie

Kosovská vláda zařadila rozvoj důlního průmyslu mezi své priority. osovo má páté největší zásoby hnědého uhlí na světě, kterých je více jak 13 mld. tun. Při současném výkonu těžebního průmyslu by podle odhadu vydržely více než 600 let. Kromě zdrojů hnědého uhlí má Kosovo řadu využitelných ložisek zlata, stříbra, chromu, niklu, hliníku, mědi, železných rud, olova a zinku.

Kosovský důlní a těžební průmysl je však zastaralý a neefektivní. Doly potřebují moderní zařízení na těžbu, přepravu a třídění materiálu, bezpečnostní a řídicí systémy, průmyslové výbušniny apod. Kosovská vláda zařadila důlní průmysl mezi své ekonomické, ekologické a sociální priority, které hodlá realizovat v rámci Strategií na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023–2030. České firmy by se mohly uplatnit rovněž v oblasti průzkumu nových nalezišť včetně studií proveditelnosti.

▶ Energetika

Cílem energetické strategie Kosova na léta 2023-2031 je zajistit transformaci energetického sektoru při zachování cenové dostupnosti. Celkem 95 % výroby elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Vláda hodlá zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných 5 % na 25-30 % do roku 2031 a do roku 2050 postupně činnost uhelných elektráren ukončit a nahradit je obnovitelnými zdroji energie. Zavádění nových kapacit obnovitelných zdrojů energie v Kosovu je klíčové pro dosažení dekarbonizačních cílů stanovených v návrhu národního energetického a klimatického plánu.

V energetickém plánu je výstavba solárních a větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že výroba elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů se do roku 2031 zvýší šestinásobně. Mezi nejvýznamnější projekty v této oblasti patří výstavba solární elektrárny o výkonu 100 MW nedaleko Prištiny. Projekt nazvaný Solar4Kosovo v hodnotě 100 mil. EUR je financován s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a německé rozvojové banky KfW. Investice byla podepsána v březnu 2024. Na tento projekt naváže výstavba systému ukládání nevyužité energie do akumulátorů.

▶ Voda a životní prostředí

Nedostatek moderních čistíren odpadních vod, špatný stav vodovodních rozvodů a nevyhovující nakládání s odpady způsobuje znečištění povrchových zdrojů pitné vody. Proto kosovská vláda začlenila vodohospodářský a odpadní průmysl do programových priorit na léta 2023–2030. Na modernizaci sektoru se podílí i EIB a EU. Vodohospodářský a odpadní průmysl a všeobecně životní prostředí se dostává do popředí zájmu kosovské veřejnosti. Tato oblast byla dlouhodobě zanedbávána. Výsledkem je nevhodná kvalita vody dodávané do veřejné vodovodní sítě. Zcela nevyhovující je též stav vodovodních rozvodů, které bude třeba modernizovat. Rovněž odpadní průmysl potřebuje obnovu, jež si vyžádá rozsáhlé investice do moderních technologií. V Kosovu chybí řádné odpadové hospodářství prakticky pro všechny druhy pevného odpadu .

Nakládání s odpady počítá s rozšířením skládek, konsolidací veřejných společností pro svoz odpadu, výstavbou převozních a recyklačních středisek a výstavbou čistíren odpadních vod. Významnou příležitost představují zelené technologie na zpracování odpadu a jeho energetické využití. České firmy by se mohly uplatnit dodávkami technologických zařízení pro čistírny odpadních vod, měřící techniky a zařízení na snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích, případně též dodávkami technologií pro likvidaci, recyklaci a třídění komunálního, stavebního a nebezpečného odpadu apod.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Kosovská vláda chce podpořit celkový rozvoj zdravotnického systému. Kromě výstavby a renovace nemocnic bude zdravotnictví potřebovat moderní vybavení z dovozu. Rozvoj sektoru bude Kosovo financovat jak z domácích zdrojů, tak od mezinárodního společenství, které přislíbilo zemi pomoc ve formě výhodných půjček. V letech 2023–2025 by mělo jít o 167 mil. EUR (EBRD, EU, WBG).

Kromě kompletní výstavby a renovace nemocnic bude kosovské zdravotnictví potřebovat moderní vybavení, lékařské nástroje, zdravotnická lůžka, operační techniku, diagnostická zařízení a rehabilitační přístroje. Oblasti s příležitostmi pro český export: Nemocnice, kliniky a další zdravotnická zařízení Služby a vybavení pro pohotovostní lékařskou péči Léky, farmaceutické výrobky a lékárny Řízení nemocnic, školení personálu a právní služby Zdravotnická zařízení primární, sekundární a terciární úrovně Soukromé nemocnice, kliniky a zdravotnická zařízení záchranné služby Zdravotnické potřeby a lékárny

▶ Železniční sektor

Rekonstrukce stávajících a výstavba nových železničních tratí je součástí plánů na rozvoj konektivity zemí západního Balkánu. Mezi priority patří celková rekonstrukce a modernizace severojižní železniční tratě 10 (Raute 10) mezi hranicemi se Srbskem a Severní Makedonií v délce 150 km. Projekt, který má tři fáze, z nichž probíhají dvě v kumulované hodnotě 167 mil. EUR, financuje EBRD.

S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí i potřeba celkové modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců. Realizace projektu bude mít obrovský ekonomický, sociální a environmentální přínos nejen pro Kosovo, ale i pro celý region. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců, kde by se mohly uplatnit české firmy, které dodávají například řídicí a bezpečnostní systémy, komponenty na kolejová vozidla, případně provádějí generální opravy lokomotiv, vagonů apod.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

ICT sektor v Kosovu má velmi dobré podmínky pro rychlý růst, mezi které je možno zařadit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, strategickou polohu země a nízké náklady na pracovní sílu. ICT sektor je jeden z mála odvětví kosovské ekonomiky, který vykazuje pozitivní obchodní bilanci. Jeho další vývoj je podporován i novou kosovskou Strategií na rozvoj průmyslu a podnikání v letech 2023-2030, kde jsou moderní technologie a jejich využití na domácím trhu zařazeny mezi prioritní nástroje na zvýšení a zkvalitnění kosovské průmyslové výroby a kosovského exportu. I přes velmi dobré podmínky pro rozvoj ICT patří Kosovo mezi země s nízkým využíváním moderních technologií v domácím průmyslu.

Pro české firmy z ICT sektoru se otevírají možnosti spolupráce nejen v průmyslu, ale i v dalších oblastech, kde Kosovo zaostává za ostatními zeměmi. Jedná se o energetiku (úsporná řešení, zelená energetika, skladování energie), odpadové a vodní hospodářství (moderní řídicí systémy třídění komunálního odpadu a čištění odpadních vod), zdravotnictví (diagnostická zařízení a zdravotnické technologie) a dopravu (řídící dopravní a parkovací systémy včetně oblasti “smart cities“). České firmy z oblasti ICT by se mohly účastnit i projektů na digitalizaci kosovské státní správy. Mezi prioritní oblasti je zařazeno soudnictví, kde první změny proběhnou s podporou EU již v letošním roce.

MOP Kosovo

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání s kosovskými partnery se poněkud liší od stylu jednání v České republice. Hlavním specifikem je důraz na osobní a rodinné vztahy, volnější vnímání času a často i určitá pomalost při plnění povinností a závazků. Region Balkánu je sice oproti našim zvyklostem v mnoha směrech odlišný, jedná se však o rozdíly, které by v zásadě neměly bránit společné spolupráci. Jedná-li se o perspektivní obchodní vztah, je vhodné navštívit partnera v Kosovu, případně jej pozvat do ČR. V každém případě je třeba, aby obchodníci byli při jednáních obezřetní a aby případné kontrakty byly dobře smluvně zajištěny. Vymahatelnost práva a finančních závazků je v Kosovu často velmi složitá, nejistá a časově náročná.

4.2. Oslovení

Základní kontakt na kosovského obchodního partnera doporučujeme získat nebo ověřit prostřednictvím Obchodního úseku Velvyslanectví ČR v Prištině. Další možností je využít zkušeností a kontaktů kosovských obchodních komor a podnikatelských svazů. První kontakt s vybraným partnerem lze provést prostřednictvím e-mailu a následně jej potvrdit telefonicky. Jedná-li se však o oslovení nového obchodního partnera z neověřeného zdroje (neznámé firemní webové stránky apod.), doporučujeme obezřetnost.

Obchodní vztahy v Kosovu jsou velmi často založeny na rodinných vazbách a osobních kontaktech osob, které zaujímají ve zdejší obchodní komunitě důležitou pozici. Proto je užitečné včas kontaktovat obchodní úsek velvyslanectví, který může možnost navázání obchodní komunikace prověřit a případně doporučit. Jako místo prvního setkání lze přijmout pozvání do sídla partnera. Na úvod jednání, na jehož organizaci se podílel obchodní úsek velvyslanectví, je vhodná i účast zástupce velvyslanectví, který obchodní partnery představí. Další možností, jak může obchodní úsek velvyslanectví jednání podpořit, je i např. zorganizování schůzky přímo na velvyslanectví.

4.3. Obchodní schůzka

Kosovský trh má svá rizika a současně i potenciál pro navázání dlouhodobé a spolehlivé obchodní spolupráce. Podmínky pro podnikání se postupně zlepšují, nicméně při vstupu na kosovský trh se doporučuje obezřetnost a trpělivost. Převážná většina kosovských firem je malá s nepříliš silným kapitálovým zázemím. Je proto důležité předem prověřit solventnost kosovského obchodního partnera. Obchodní operace s kosovskými firmami by proto měly být zajištěny např. platbou předem, kvalitním pojištěním, nebo např. neodvolatelným akreditivem otevřeným u prvotřídní banky.

U velkých zakázek je doporučováno pracovat s pojištěním zakázek v zahraničí, které poskytuje např. EGAP. Jako místo prvního setkání je vhodné přijmout pozvání do sídla partnera, což umožní vytvořit si základní představu o společnosti. Během setkání se uskuteční vzájemné představení a dle okolností je vhodné vyjádřit zájem o spolupráci. Předávání dárků na první obchodní schůzce není běžné. Pokud se však jedná o propagační předměty firmy (tužky, diáře apod.), jejich předání společně s katalogy firmy partnera potěší.

V obchodních vztazích často přetrvávají silné rodinné vazby. Doporučujeme poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchodní jednání neuspěchat. Důvěru a neformální vztah s kosovskými obchodníky je možné získat např. poukazem na společné zájmy, blízkost mentality apod. Není od věci pochválit a ocenit pomoc při odvozu z letiště, případně vést konverzaci s partnerem i o jeho rodině apod., vždy však se zdvořilostí a citem pro soukromí. Pokud se tato část jednání zvládne dobře, jde technická i obchodní část jednání mnohem snadněji.

Při návrhu ceny za zboží a služby je třeba počítat s tím, že zákazník bude požadovat slevu. Poskytnutí slevy podpoří pocit zákazníka, že je úspěšný, čímž se zvýší i jeho zájem o spolupráci. Doporučujeme nechat partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchod neuspěchat.

V případě jednání na veřejných institucích je vhodný společenských oděv. Na jednání s představiteli menších firem je možné i méně formální oblečení. Kosovské vyjednávací týmy bývají složené převážně z mužů, a pokud jednáme o důležitých otázkách, budou vedeny nejvyšším představitelem firmy. Jednání z kosovské strany se většinou zúčastní 2–3 osoby. Pokud se projednávají složité technické otázky např. u velkých energetických projektů apod., na jednání se může postupně dostavit i více osob, které posoudí technické, cenové, ekologické aj. parametry projektu. Obchodní setkání bývají často velmi zdlouhavá, a proto by na jednání z české strany měli být vysláni pracovníci, kteří mají dostatečné rozhodovací pravomoci.

4.4. Komunikace

Obchodní prostředí, návyky a reakce lidí se nikterak dramaticky neodlišují od jiných evropských zemí. Navázání obchodních kontaktů vyžaduje obecně větší trpělivost, než je obvyklé v našich podmínkách. Doporučujeme poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry.

Znalost místního jazyka usnadňuje první kontakt, značný podíl mladší kosovské populace ovládá angličtinu a němčinu, starší pak často italštinu a ruštinu. Předpokladem úspěchu v jednání je důkladná příprava na jednání a seznámení se s místním prostředím.

Kosovské obchodníky zajímá vývoj v ČR. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují, zvláště pak mírové rozdělení státu a členství v EU a NATO. Mnoho kosovských občanů Českou republiku (případně bývalé Československo) navštívilo. Naopak nedoporučuje se hovořit o politické situaci v Kosovu a rovnoprávnosti mužů a žen.

Tlumočník při jednání většinou není potřeba. V případě potřeby je však české velvyslanectví připraveno předat kontakt na vhodného tlumočníka.

V počáteční fázi komunikace je možné používat e-mail a později telefonní spojení. Při jednáních o zásadních bodech spolupráce je doporučováno písemné potvrzení dohodnutých bodů. Osobní jednání před uzavřením dohody o spolupráci je v Kosovu téměř nezastupitelné.

4.5. Doporučení

Kosovský trh je velmi náročný. Část velkoobchodního trhu je ovládána širšími rodinami, které mají vybudované své distribuční kanály. Obecně platí, že zahraniční firmy a společnosti mohou v Kosovu podnikat za stejných podmínek jako kosovské. Vzhledem k tomu, že obchodní vztahy v Kosovu se často rozvíjí na základě osobních kontaktů a vazeb, doporučuje se využívat místní obchodní zástupce, případně konzultovat vstup na trh s Obchodně-ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Prištině.

V Kosovské republice existuje několik tisíc převážně malých a středně velkých obchodních firem, které se zabývají jak dovozem, tak vývozem. Část těchto firem vznikla z předválečných podniků zahraničního obchodu nebo velkých výrobních podniků. Na trhu působí rovněž nové soukromé obchodní firmy vzniklé po válce, a dále též filiálky zahraničních obchodních řetězců.

České firmy mohou využít dobré jméno českých výrobků, povědomí o dobré kvalitě našich výrobků a příznivou cenu.

Bohužel v obchodní oblasti je stále ještě zakořeněná korupce.

V Kosovské republice existují velmi rozšířené osobní a rodinné vazby, do kterých je velmi složité proniknout. Proto využívání místních obchodních zástupců s dobrými znalostmi trhu je často jedinou možností pro úspěšné podnikání v oblasti vývozu do Kosovské republiky.

Vzhledem ke složitosti a finanční náročnosti právního řešení obchodních sporů v zemi je nezbytné mít všechny obchodní podmínky dobře smluvně zajištěné. Dovozní obchodní zástupci často požadují výhradní zastoupení na neomezenou dobu, což v první fázi obchodních jednání nedoporučujeme. Naopak doporučujeme sjednání zkušební doby na 2–3 roky s možností vypovězení smlouvy v případě nedodržení odběrového závazku.

4.6. Státní svátky

Obyvatelé Kosova slaví muslimské, katolické, pravoslavné církevní svátky bez ohledu na vyznání. Připadá-li státní svátek na víkend, přesouvá se den volna na nejbližší pracovní den.

• leden – Nový rok + též 2. ledna;
• leden – pravoslavné Vánoce (7.-8. ledna);
• únor – Den nezávislosti (17. – 19. února);
• březen – Den veteránů (6. březen);
• duben – Den ústavy (9. dubna, volný den ale bývá 15. června – v den vstupu ústavy v platnost);
• duben – Velikonoce katolické a následně pravoslavné (10. dubna a 16. dubna );
• květen – Svátek práce (1. května); květen – Den Evropy (9. května);
• červen – muslimské svátky Eid al-Fitr – konec Ramadánu (pohyblivý muslimský svátek);
• srpen – muslimské svátky Eid al-Adha – svátek obětí (pohyblivý muslimský svátek);
• listopad – Den vlajky (28. listopad);
• prosinec – Vánoce (24. – 26. prosince);

Pozn.: Den veteránů (6. březen) a Den albánské vlajky (28. listopad) nejsou oficiální státní svátky, avšak také se slaví a bývají spojeny se dnem volna.

Zdroj: Kosovská obchodní komora

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

V Kosovské republice existuje několik tisíc převážně malých a středně velkých obchodních firem, které se zabývají jak dovozem a vývozem, tak domácím velkoobchodem i maloobchodem. Část těchto firem vznikla z předválečných podniků zahraničního obchodu nebo velkých výrobních podniků. Na trhu působí rovněž nové soukromé obchodní firmy vzniklé po válce, a dále též filiálky zahraničních obchodních řetězců. Bohužel v obchodní oblasti je stále ještě zakořeněná korupce.

V Kosovské republice existují velmi rozšířené osobní a rodinné vazby, do kterých je velmi složité proniknout. Proto využívání místních obchodních zástupců s dobrými znalostmi trhu je často jedinou možností pro úspěšné podnikání v oblasti vývozu do Kosovské republiky. Vzhledem k velmi vysokému exportnímu riziku (dle OECD 6/7) a ke složitosti a finanční náročnosti právního řešení obchodních sporů v zemi je důležité všechny obchodní podmínky dobře smluvně zajistit.

V oblasti práv duševního vlastnictví je Kosovská republika vázána všemi základními mezinárodními úmluvami (Revidovaná úmluva Bernská, Pařížská úmluva, Stockholmský závěrečný akt, Smlouva o patentové spolupráci, Madridská úmluva o obchodních známkách, Locarnská smlouva o průmyslových vzorech, Lisabonská úmluva o označeních původu. Kosovská legislativa v této oblasti byla připravována ve spolupráci s experty Evropské unie a je tedy mezinárodně smluvním závazkům přizpůsobena. Základním legislativním aktem, upravujícím podmínky dovozu, je Zákon o zahraničním obchodu. I když se situace v oblasti vymáhání práva v Kosovu postupně zlepšuje, v zemi je stále velmi vysoká korupce, a tak případné obchodní spory a soudní procesy mohou trvat i mnoho let.

S výjimkou importu z členských zemí CEFTA uplatňuje Kosovo na dovozy sazbu dle celního sazebníku. Od cla je osvobozen dovoz většiny nerostných surovin, kapitálových statků, zemědělských surovin a zařízení, farmaceutických produktů a strojů a zařízení určených k produkci výrobků v Kosovu. Kosovský celní tarif vychází z harmonizovaného systému Světové celní organizace (WCO). Na hranici je nutno také uhradit daň z přidané hodnoty ve výši 8 % nebo 18 % a případnou spotřební daň z dováženého zboží. Podrobné informace ohledně pravidel pro dovoz zboží, přehled hraničních přechodů a celních úřadů lze získat na stránkách Kosovské celní správy. Ty obsahují též odkaz na integrovaný celní sazebník. Aktuální údaje lze nalézt na webu celní správy.

Souhrnné informace pro dovozce nabízí Kosovský portál pro zahraniční obchod. Klíčovými institucemi s pravomocemi a odpovědnostmi za provádění právních předpisů o duševním vlastnictví v Kosovu jsou:

• Kosovská agentura pro průmyslové vlastnictví – jako orgán ministerstva obchodu a průmyslu je agentura jednou z klíčových institucí na ochranu duševního vlastnictví. Agentura je odpovědná za posuzování žádostí, sestavování a údržbu registrů a za sestavování úředních věstníků s údaji pro žádosti o registraci v oblasti duševního vlastnictví.
• Úřad pro autorská práva a související práva – jako správní orgán Ministerstva kultury, mládeže a tělovýchovy je tento úřad hlavní institucí v oblasti autorských práv a práv s nimi souvisejících.
• Kosovské celní orgány – mají zásadní úlohu, pokud jde o ochranu společnosti a ekonomiky před nezákonnými činnostmi v oblasti dovozu a vývozu s cílem ochrany ochranných známek a ochrany před padělaným zbožím.
• Inspektorát trhu – jako orgán ministerstva obchodu a průmyslu v rozsahu, který zahrnuje dohled nad prováděním zákonů za účelem ochrany spotřebitele a bezpečnosti a kvality výrobků.
• Kosovská policie – jako orgán, který chrání práva duševního vlastnictví prostřednictvím sektorů, jako je například sektor pro vyšetřování a hospodářské trestné činy (ISEC) a sektor pro počítačové trestné činy.

Zdroj: Kosovská obchodní komora, Kosovská agentura pro průmyslové vlastnictví, Celní správa Kosovské republiky

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Legislativním základem, upravujícím podmínky jednotlivých druhů podnikání, je Zákon o obchodních organizacích. Institucí zodpovědnou za registraci a evidenci podnikatelských subjektů je Kosovská agentura pro registrování obchodní činnosti (Kosovo Business Registration Agency, ARBK), na jejíchž webových stránkách lze získat informace o požadavcích pro zápis společností, včetně potřebných formulářů. Lze zde také nahlédnout do on-line do obchodního rejstříku a vyhledávat firmy podle různých parametrů.

Základními formami podnikání jsou:

• podnik jednotlivce (většina všech podnikatelských subjektů v Kosovu);
• veřejná obchodní společnost (general partnership);
• komanditní společnost (partnership);
• společnost s ručením omezením (limited liability company, albánsky Shoqëria me përgjegjësi të kufizuar – Sh.p.k.), minimální výše základního kapitálu není stanovena;
• akciová společnost (joint stock company, albánsky Shoqëri aksionare – Sh.a.), minimální výše základního kapitálu je 10 000 EUR;
• právnická osoba ve společném vlastnictví (družstvo);
• veřejnoprávní podnik v obecním zájmu;
• zemědělské družstvo.

Pro účely zápisu akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným je třeba předložit stanovy společnosti, společenskou (zakladatelskou) smlouvu, kopie pasů cizozemských ředitelů a akcionářů společnosti a národních osobních dokladů v případě občanů Kosova. V případě založení pobočky či reprezentace zahraniční firmy je třeba předložit notářsky ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku mateřské firmy a rozhodnutí o založení společnosti v úředním překladu. Jako sídlo pobočky lze uvést právní nebo účetní kancelář. Zahraniční obchodní organizace mohou v Kosovu vyvíjet podnikatelskou činnost za stejných podmínek jako domácí subjekty, Kosovo nemá mechanismus prověřování investic, neexistují žádná licenční omezení, která by se týkala zejména zahraničních investorů, ani požadavek na povinné domácí partnery pro společné podniky. Zahraniční firmy musí být zapsány do obchodního rejstříku a předložit „memorandum zahraniční obchodní organizace“, obsahující informace vyžadované Zákonem o obchodních organizacích.

Před zahájením podnikatelské činnosti je třeba (do 15 dnů od zápisu společnosti) zažádat u příslušné regionální pobočky Kosovské daňové správy o přidělení daňového identifikačního čísla.

Zdroj: Kosovská obchodní komora

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní průmysl v Kosovu se velmi rychle rozvíjí. K dispozici je standardní spektrum marketingových prostředků. Používají se všechny formy médií, včetně televize, novin, časopisů, rozhlasových stanic, internetu, venkovních billboardů, tištěných letáku a jejich roznáška přímo občanům do poštovních schránek apod. Převážná většina reklamní činnosti probíhá prostřednictvím televize.

V Kosovu působí tři hlavní televizní společnosti s celostátním pokrytím – státní RTK a soukromé RTV21 a KTV, které vysílají i přes satelit do světa (zejména pro kosovskou diasporu). Nejdražší reklamní čas má RTK. V případě zaměření na určitý region lze využít finančně podstatně méně náročné regionální televizní společnosti.

V poslední době se stále více prosazuje reklama s využitím internetu a zasílání reklam prostřednictvím mobilních telefonů. S rostoucí motorizací a budování dálniční sítě roste i množství reklamních billboardů podél hlavních komunikací. Vzhledem k tomu, že Kosovo je převážně muslimská země, nedoporučuje se používat reklamy, které by mohly negativně působit na muslimské cítění, urážet muslimy apod.

Zdroj: Kosovská obchodní komora, CEOKOS

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti práv duševního vlastnictví je Kosovská republika vázána základními mezinárodními úmluvami (Revidovaná úmluva Bernská, Pařížská úmluva, Stockholmský závěrečný akt, Smlouva o patentové spolupráci – PCT, Madridská úmluva o obchodních známkách, Locarnská smlouva o průmyslových vzorech, Lisabonská úmluva o označeních původu. Kosovská legislativa v této oblasti byla připravována ve spolupráci s experty Evropské unie a je mezinárodně smluvním závazkům přizpůsobena.

Institucionální rámec pro duševní vlastnictví v Kosovu

Klíčovými institucemi s pravomocemi a odpovědnostmi za provádění právních předpisů o duševním vlastnictví v Kosovu jsou:

• Kosovská agentura pro průmyslové vlastnictví – jako orgán ministerstva obchodu a průmyslu je agentura jednou z klíčových institucí na ochranu duševního vlastnictví. Agentura je odpovědná za posuzování žádostí, sestavování a údržbu registrů a za sestavování úředních věstníků s údaji pro žádosti o registraci v oblasti duševního vlastnictví.
• Úřad pro autorská práva a související práva – jako správní orgán Ministerstva kultury, mládeže a tělovýchovy je tento úřad hlavní institucí v oblasti autorských práv a práv s nimi souvisejících.
• Kosovské celní orgány – mají zásadní úlohu v oblasti ochrany společnosti a ekonomiky před nezákonnými činnostmi v oblasti dovozu a vývozu, ochrany ochranných známek, ochrany před padělaným zbožím apod.
• Inspektorát trhu – orgán ministerstva obchodu a průmyslu, který dohlíží nad prováděním zákonů za účelem ochrany spotřebitele a bezpečnosti a kvality výrobků.
• Kosovská policie – chrání práva duševního vlastnictví prostřednictvím sektorů, jako např. sektor pro vyšetřování hospodářských trestných činů (ISEC), sektor pro počítačové trestné činy apod.

Zdroj: Kosovská obchodní komora, Kosovská agentura pro průmyslové vlastnictví

5.5. Trh veřejných zakázek

Kosovskou legislativu přiblížil evropským standardům Zákon o veřejných zakázkách. Orgánem zodpovědným za zadávání a dohled nad veřejnými zakázkami je Kosovská regulační komise pro veřejné zakázky, která na svých internetových stránkách zveřejňuje vypsané veřejné zakázky. Zákon podrobně upravuje pravidla, provozní směrnice a postupy při zadávání veřejných zakázek. Součástí jsou též technické požadavky na elektronický systém zadávání veřejných zakázek. Všechny osoby, hospodářské subjekty, podniky a zadavatelé včetně provozovatelů veřejných služeb jsou tímto zákonem vázáni.

Významná výběrová řízení na zakázky většího rozsahu jsou rovněž uveřejňována na webových stránkách Evropské organizace EULEX se sídlem v Kosovu. Zahraniční subjekty mají stejný přístup k tendrům jako domácí, všechny větší zakázky jsou zveřejňovány i v angličtině. Proti výsledku výběrového řízení je možné se odvolat k přezkumnému orgánu (Procurement Review Body).

Přetrvávajícím problémem je vysoká míra korupce v Kosovu, která proces zadávání veřejných zakázek a vybírání vítězů provází.

Zdroj: Kancelář EU v Kosovu, Kosovská obchodní komora

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Kosovské firmy využívají mezinárodní platební a dodací podmínky. V mezinárodním platebním styku je nejčastější používání akreditivů. V případě nižších částek doporučujeme požadovat od kosovských obchodních partnerů platby předem. Splatnost faktur bývá dvoutýdenní. V obchodním a platebním styku je však třeba obezřetnosti. Jako i v jiných zemích se i v Kosovu můžeme setkat s nesolventností a nespolehlivostí zákazníka. Vymahatelnost práva je však v Kosovu velmi problematická a nízká. K předcházení sporů je proto nezbytné pečlivě dojednat obchodní smlouvy a kontrakty a předem si prověřit kredibilitu zákazníka.

Obchodní spory se řídí ustanoveními Obchodních zákoníků a současně dojednanými obchodními podmínkami ve smlouvách. Smlouvy s kosovskými firmami by měly obsahovat formulované soudní doložky s určením příslušného soudu v konkrétní zemi. Za projednávání obchodních sporů a vynucování plnění smluv v Kosovu jsou odpovědné příslušné kosovské okresní soudy, případně Obchodní soud v Prištině. Při Kosovské obchodní komoře je zřízen rozhodčí soud, který má pravomoc rozhodovat spory mezi kosovskými a zahraničními subjekty.

Mezi rozhodci jsou i zahraniční odborníci. Justiční systém se však vyznačuje nízkou efektivitou a bohužel i korupcí. Řešení konkrétního sporu se může protáhnout na mnoho let. Vymahatelnost práva je tak velmi často pomalá, nákladná a také nejistá. Velké množství neuzavřených případů způsobuje značné škody renomé právního státu, přílivu investic a celkově hospodářskému rozvoji v Kosovu.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině, EULEX, Kosovská obchodní komora

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR a ostatních členských států EU jsou osvobozeni od vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt na území Kosovské republiky po dobu 90 dní během jakýchkoliv 180 dní. Pro pracovní a studijní pobyty je nutné požádat o pobytové povolení a pracovní/studijní vízum. Pro vstup do Kosova je nutno použít platný český cestovní pas, případně občanský průkaz nového typu s čipem s biometrickými údaji, který se začal vydávat od 2. 8. 2021.

Vzhledem k tomu, že v severní části Kosova dochází často ke zhoršení bezpečnostní situace, českým občanům doporučujeme, aby si před cestou ověřili aktuální podmínky vstupu do Kosova v této části země. Z Kosova nelze vycestovat přes Srbsko, pokud cestovatel do Kosova přes Srbsko nevstoupil a má v pase razítko celních orgánů z důvodu neuznávání Kosova jako samostatného státu Srbskem. Pokud tedy cestovatel vstoupí do Kosova přes letiště v Prištině, z Makedonie, z Albánie nebo z Černé Hory a bude mít zájem Kosovo opustit po zemi přes Srbsko, nebude na území Srbska vpuštěn, pokud srbští celníci na hranici v cestovním pasu zjistí razítko celních orgánů Kosova nebo těchto zemí, kterému v průběhu posledních max. 90 dnů nepředchází razítko srbské. Řešením je opustit Kosovo např. směrem do Makedonie nebo Černé Hory a odtud vstoupit do Srbska. Jednodušším řešením je prokázat se na srbské hranici občanským průkazem nového typu s čipem, který je pro vstup do Srbska dostačující.

V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR s Jugoslávií/Srbskem. Doporučujeme sjednat před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění a vzít si potřebné léky. Zdravotní péče je v Kosovu na mnohem nižší úrovni, než je běžný evropský standard.

V Kosovu neplatí Zelená karta. Pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla se platí na hranici při příjezdu do země. V platebním styku lze využívat běžné platební karty, případně hotovost – místní měnu (EUR). Dále viz bod 5.8.

Od 1.1.2024 jsou občané Kosova na základě vízové liberalizace osvobozeni od vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt v schengenském prostoru po dobu 90 dní během jakýchkoliv 180 dní. 

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině, MZV Kosovské republiky

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Cizinec, tedy i český občan, který chce v Kosovu pracovat pro místní nebo i zahraniční firmu, musí na ministerstvu vnitra, cizinecké policii požádat o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání, a následně na ministerstvu práce a sociálního zabezpečení požádat o pracovní povolení. Odbor práce a zaměstnání povolení vydá rozhodnutí v zákonné lhůtě 30 dní. Žádost je třeba podat na předepsaném formuláři a přiložit k ní pracovní smlouvu se společností, u které má být žadatel zaměstnán, dále doklad o příslušném vzdělání či kvalifikaci, výpis z obchodního rejstříku firmy, výpis z rejstříku trestů, lékařskou zprávu, fotografie, doklad o uhrazení administrativního poplatku a potvrzení z úřadu práce, že žádný registrovaný nezaměstnaný občan Kosova nesplňuje podmínky pro obsazení daného místa.

O prodloužení pracovního povolení je třeba požádat nejpozději měsíc před vypršením platnosti stávajícího povolení. Některé profese jako např. pedagogičtí a vědečtí pracovníci, zaměstnanci nevládních neziskových organizací a novináři jsou od povinnosti získat pracovní povolení osvobozeni.

Podmínky zaměstnávání cizinců definuje Zákon o udělování pracovních povolení a zaměstnávání cizích státních občanů a vyhlášky ministerstva práce a sociálního zabezpečení. Obecné pracovněprávní předpisy obsahuje rovněž Zákoník práce. Průměrný měsíční výdělek v Kosovu činil v březnu 2024 660 EUR.

Občané ČR, kteří cestují do Kosova a žádají v zemi o pracovní (nebo pobytové) povolení, by se měli připravit na specifické hygienické a zdravotní podmínky, které jsou všeobecně na nižší úrovni, než v České republice. V Kosovu se vyskytuje žloutenka typu A i B, proti které je doporučeno očkování. V letních měsících se v centrální/jihozápadní části země každoročně několik osob nakazí krymsko-konžskou hemoragickou horečkou, přenášenou klíšťaty. Při kontaktu s divokými zvířaty/psy existuje možnost nákazy vzteklinou. Žádné očkování však není při vstupu do Kosova povinné.

Je třeba počítat s tím, že obzvláště ve venkovských oblastech je dostupnost rychlé lékařské pomoci omezená. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech fungují zdravotní střediska, která často nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou, ani zdravotnickým materiálem. Ve větších městech jsou provozována soukromá lékařská zařízení, poskytující péči na vyšší úrovni, za kterou je třeba platit hotově. Řada z nich je vybavena moderními technologiemi a zařízením, nicméně ani zde kvalita personálu neodpovídá českému standardu. Poměrně vysokou úroveň zdravotní péče v Kosovu poskytuje zdravotnické zařízení EULEX. V případě složitějších lékařských výkonů, a pokud to podmínky umožní, se doporučuje ošetření až v ČR.

Lékáren je dostatek a jsou relativně dobře vybavené, i když ani kontrola léčiv není na takové úrovni, jako v ČR. Proto doporučujeme vybavit se na cestu do Kosova základními léky a zdravotnickým materiálem (obvaz, zdravotnické náplasti apod.). V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR s Jugoslávií. Kromě EULEXu patří mezi nejlépe vybavená zdravotnická zařízení v Kosovu rovněž American Hospital a EUROMED.

Vybraná zdravotnická zařízení:

• EULEX Medical Facilities in Pristina, Industrial Zone, 10000 Pristina, tel.: +381 (0) 38 78 7154, mob.: +386 (0) 49 78 1500, +386 (0) 49 78 1555
• EULEX Medical Facilities in Mitrovica, St. Industrial Zone/Ferki Lisica, 40000 Mitrovica, tel.: +381 (0) 38 78 7127, mob.: +386 (0) 49 78 1600, +381 (0) 66 862 5990
• Klinika Euromed, Mother Tereze Nr. 158, 12000 Fushee/Kosovo Polje, tel.:+381-(0)38-534-072, e-mail: klinika.euromed@hotmail.com
• American Hospital in Kosovo, tel.: +381 (0) 38 221 661, mob.: +377 (0) 45 500 910, +377 (0) 45 503 255
• Zubní ordinace, Ortodoncia, Str. Zagreb 33, Dragodan, Priština: mob.: +377 (0) 44 69 68 18

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině, MZV Kosovské republiky, Ministerstvo zdravotnictví Kosovské republiky, Kosovská obchodní komora

5.9. Veletrhy a akce

Veletržní akce konané v Kosovu jsou ve srovnání např. s mezinárodními veletrhy v České republice mnohem menšího rozsahu. Doporučujeme, aby si návštěvníci před odjezdem do Kosova ověřili termín konání vybrané veletržní akce na webových stránkách organizátora Congress & Event Organization.

Níže je uveden kalendář nejvýznamnějších mezinárodních veletržních akcí konaných v Kosovu:

Education Fair – Veletrh vzdělávání
Priština, 16-17 duben 2024
Prezentace poskytovatelů vzdělávacích služeb, komunikačních a informačních technologií, vydavatelských a mediálních služeb apod. Veletrhu se účastní zástupci veřejných i soukromých základních, středních a vysokých škol a ministerstev.
Web: www.ceokos.com/educationfair
E-mail: education@ceokos.com

EXPOKOS – průmyslový veletrh
Priština, 15 – 16 květen 2024
Nejvýznamnější veletržní akce v Kosovu zaměřená na stavebnictví, strojírenství, energetiku, důlní průmysl, dřevozpracující průmysl a všeobecně na moderní technologie. Součástí veletrhu EXPOKOS bývá zpravidla i samostatná sekce se zaměřením na zdravotnictví a lázeňství – MEDIKOS.
Web: www.ceokos.com/expokos
E-mail: info@ceokos.com

Tourism and Travel Fair – veletrh cestovního ruchu
Priština, 16-17 duben 2024
Prezentace cestovních kanceláří, hotelových a restauračních služeb, nabídky zájezdů v Kosovu i do zahraničí, prezentace sportovních akcí i sportovního vybavení, turistických potřeb, oblečení, obuvi apod.
Web: www.ceokos.com/tourismsportfair
E-mail: info@ceokos.com

AGROKOS – zemědělský veletrh
Priština, 16 – 17 říjen 2024
Prezentace zemědělských produktů, potravinářských výrobků, alkoholických i nealkoholických nápojů. Některé ročníky jsou zaměřeny též na prezentace zemědělských strojů a zařízení, technologií pro zpracování potravin, chladírenských a mrazírenských zařízení, zavlažovacích systémů, hnojiv, osiv, krmiv a pesticidů.
Web: www.ceokos.com/agrokos/en/
E-mail: info@ceokos.com

Congress & Event Organization – organizátor výstavních akcí
Web: www.ceokos.com
E-mail: info@ceokos.com
Tel.: +383 38 516 013
Mob.: +383 44 629 916, +383 44 208 446

Zdroj: Congress & Event Organization

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Prištině
Ismail Qemali 132, Arbëri
10000 Priština
Kosovská republika

Web: mzv.gov.cz/pristina
E-mail: pristina@mzv.gov.cz
Tel: +383/38246676, 38225860, 38248776
Nouzová linka pro občany ČR: +383/(0)45460424

Provozní doba: pondělí – čtvrtek 08.00–16.30 pátek – 08.00–14.00

Pozn.: Velvyslanectví ČR v Prištině se nachází v rezidenční čtvrti na vrchu Dragodan/Arbëria. V případě osobní návštěvy doporučujeme z letiště využít taxi, nebo autobus, který jezdí do centra. Cesta z centra města na velvyslanectví vede přes velký kruhový objezd, kde se protínají ulice Ahmet Krasniqi, Tirana a Zagrebi, dále ulicí Ahmet Krasniqi a poté odbočkou ulicí Selim Berisha až na adresu Ismail Qemali 132.

Vízovou agendu pro Kosovo vykonává Velvyslanectví ČR ve Skopje, které lze kontaktoval elektronicky na skopje.visa@mzv.gov.cz. Pro vyřízení ostatních konzulárních úkonů je možné se obracet přímo na zastupitelský úřad v Prištině. Návštěvy na velvyslanectví je třeba domluvit předem.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňové volání

• První pomoc 194
• Všeobecná 112
• Policie 192
• Hasiči 193

Dopravní informace

• autobusy +383 (0) 38 550 001
• vlaky +383 (0) 38 536 355
• letiště Priština +383 (0) 38 548 900

Poštovní služby

• DHL +383 (0) 38 245 545
• UPS +383 (0) 38 242 222
• FedEx +383 (0) 38 550 870

Zdroj: Kosovská obchodní komora

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Kancelář prezidenta
• Vláda Kosova
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo financí
• Kosovský statistický úřad
• Ministerstvo hospodářství
• Ministerstvo obchodu a průmyslu
• Kosovská agentura pro podporu investic KIESA
• Centrální banka
• Celní správa
• Kosovská daňová správa
• Kosovská obchodní komora
• Kosovská privatizační agentura
• Informační turistický portál