Mexiko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Mexiko je 12. největší ekonomikou a podle odhadů Světové banky by se do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Mexický trh s více než 126 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Obchod s Mexikem navíc usnadňuje fakt, že má s EU uzavřenou rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic. Mexiko je také zajímavé možností přístupu na trh USA díky Dohodě o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA).

Mexiko se i pro svou strategickou polohu, díky níž je vstupní branou na severoamerický kontinent i do Latinské Ameriky, historicky snaží o vyváženou zahraniční politiku a přátelské vztahy napříč regiony. Mexiko je demokratickou, politicky stabilní zemí s otevřenou liberální ekonomikou. Je členem většiny mezinárodních organizací, mj. G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance, a vychází z jejich standardů. V žebříčku konkurenceschopnosti Mezinárodního institutu IMD se Mexiko umístilo na 56. pozici z 64 porovnávaných zemí (2023) a dle OECD je stupeň exportního rizika 3/7.

Hlavou státu a zároveň předsedou vlády je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament složený z poslanecké sněmovny a senátu.

Mexiko je zemí bohatou na nerostné suroviny (13. světový producent ropy, 1. v produkci stříbra), zároveň se ale v posledním období stává výrobní mocností s minimálně regionálním významem. HDP je tvořeno téměř ze dvou třetin sektorem služeb (obchod, nemovitosti, turismus), z jedné třetiny průmyslem. Nejdůležitějšími průmyslovými sektory jsou automobilový průmysl (7. největší výrobce vozidel na světě), strojírenství, elektronika, energetika, potravinářství, letectví a těžební průmysl.

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Mexikem má dlouholetou tradici a díky liberalizaci obchodu její objem každoročně roste. Čeští výrobci vyváží do Mexika celou škálu výrobků a technologií, důležitou částí vývozu jsou díly a elektrická zařízení automobilového průmyslu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Mexiko (MZV) (237B)Souhrnná teritoriální informace (STI) Mexiko (417.86 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)
Prezidentka: Claudia Sheinbaum Pardo (ve funkci od 1. 10. 2024)

Složení vlády:
Spojené státy mexické jsou federativní prezidentská republika s ústavou z roku 1917. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Hlavou státu je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Prezident je zároveň předsedou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. 

Legislativní moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem složeným z poslanecké sněmovny a senátu. Dolní komora parlamentu (Cámara de Diputados) má 500 poslanců – 300 poslanců je volných přímou volbou, 200 křesel v poslanecké sněmovně je rozděleno poměrným klíčem podle volebního zisku politických stran. Poslanci jsou voleni na tříleté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Horní komoru parlamentu (Cámara de Senadores) tvoří 128 senátorů, kdy 96 senátorů je voleno přímou volbou a 32 křesel je rozděleno poměrným klíčem dle volebního zisku jednotlivých politických stran. Senátoři jsou voleni na šestileté volební období a mají možnost znovuzvolení.

Nynější vláda zahájila svou činnost 1. 10. 2024. Aktuální složení vlády ke dni  1. 10. 2024 je následující:

Užší kabinet:

• Ministryně vnitra: Rosa Icela Rodríguez
• Ministr zahraničních věcí: Juan Ramón de la Fuente
• Ministr financí: Rogelio Ramírez de la O
• Ministr národní obrany: generál Ricardo Trevilla Trejo
• Ministr vojenského námořnictva: Raymundo Morales Ángeles
• Ministr veřejné bezpečnosti: Omar García Harfuch
• Generální prokurátor: Alejandro Gertz Manero
• Ministr hospodářství: Marcelo Ebrard
• Ministryně sociálního rozvoje: Ariadna Montiel Reyes
• Ministr spojů a dopravy: Jesús Antonio Esteva Medina
• Ministr práce a sociálních věcí: Marath Baruch Bolaños
• Ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: Alicia Bárcena
• Ministryně energetiky: Luz Elena González
• Ministr zemědělství: Julio Berdegué
• Ministr školství: Mario Delgado
• Ministryně pro vědu: Rosaura Ruiz
• Ministr zdravotnictví: David Kershenobich
• Ministryně cestovního ruchu: Josefina Rodríguez Zamora
• Ministryně pro fungování veřejné moci: Raquel Buenrostro
• Ministryně pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: Edna Elena Vega
• Ministryně kultury: Claudia Curiel de Icaza
• Ministryně pro ženy: Citlalli Hernández Mora
• Vedoucí prezidentské kanceláře: Lázaro Cárdenas Batel

Politické tendence:
Mexiko je politicky dlouhodobě stabilní demokratickou zemí. V červnu 2024 si Mexičané zvolili kontinuitu v podobě doposud vládnoucího levicového Hnutí národní obnovy (MORENA), které jak v parlamentních, tak prezidentských volbách dominovalo. Lze očekávat, že nová prezidentka Claudia Sheinbaum bude pokračovat v politikách svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora, a to zejména v tzv. Čtvrté transformace. V mnoha otázkách by však měla být méně radikální, což může vést k jemnější formě politické, sociální a hospodářské transformaci. Mexiko se bude i nadále potýkat s výzvami, jako je nerovnost, organizovaný zločin a potřeba modernizace infrastruktury. Za největší priority její vlády můžeme označit ochranu životního prostředí, zlepšení veřejné bezpečnosti, boj proti chudobě, korupci, sociálním nerovnostem a posílení role státu v energetice.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi  
Klíčovou roli pro Mexiko hrají USA. Vzájemná ekonomická provázanost (jsou si navzájem hlavními obchodními partnery) zakotvená Dohodou o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou (USMCA, dříve NAFTA) je pro proexportní Mexiko zcela určující. Většina mexického vývozu (80 %) míří právě do USA, které jsou zároveň hlavním zdrojem zahraničních investic mířících do Mexika. Neúprosnou provázanost výrobních řetězců obnažila pandemie COVID-19, kdy právě pro ekonomické aktivity musela zůstat jinak uzavřená hranice otevřená. Tato blízkost se odráží i v politických vazbách, které přes občasné tenze zůstávají oboustranně pragmatické. Další témata intenzivní vzájemné relace souvisejí se správou více jak 3.000 km dlouhé společné hranice (migrace, obchod s narkotiky a zbraněmi), ale i osudem menšin žijících na obou stranách hranice (11 % obyvatel USA je mexického původu). Mexiko se i pro svou strategickou polohu, kdy je vstupní branou na severoamerický kontinent, ale i do Latinské Ameriky, historicky snaží o vyváženou zahraniční politiku a přátelské vztahy napříč regiony. Mexiko má často roli facilitátora mezinárodních politických procesů. Je členem většiny mezinárodních organizací, mj. také G20, WTO, OECD, CELAC či Tichomořské aliance, a vychází z jejich standardů. V ekonomické oblasti se snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu a snížení své vazby na USA existencí četných dohod o volném obchodu.

Vztahy s EU  
Politické i ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem se řídí Globální dohodou z roku 1997 (platnost od 2000), jejíž součástí je kromě témat společného zájmu jako jsou např. lidská práva, udržitelný ekonomický rozvoj, životní prostředí, věda a technologie i Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Díky Dohodě o volném obchodu vzrostl vzájemný obchod zbožím mezi oběma partnery o 150 % a dnes je Mexiko pro EU druhým největším obchodním partnerem v Latinské Americe a EU je druhým nejdůležitějším investorem v Mexiku po USA. Od roku 2008 je Mexiko také strategickým partnerem EU. V posledních letech probíhal proces modernizace Globální dohody, která dále prohlubuje politické a ekonomické vazby a v obchodní oblasti ještě více usnadňuje vzájemný pohyb zboží a služeb. K podpisu Dohody by mohlo dojít ke konci roku 2024, proces se však může dále protahovat.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:
Podle posledního oficiálního sčítání obyvatelstva v roce 2020 žije v Mexiku 126 014 024 obyvatel, z toho 51,2 % (64 540 634) žen a 48,8 % (61 473 390) mužů. Hustota osídlení činí 64 obyvatel/km2 (2020), cca 57,3 mil. obyvatel je ekonomicky činných a 78 % populace žije ve městech (2020). Průměrný roční přírůstek činí 1,2 % (2020).

Demografické složení:            
Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.

Úřední jazyk:
Úředním jazykem Mexika je španělština, která se liší od španělské španělštiny v řadě výrazů. Některá slova jsou v mexické španělštině převzata z původních jazyků. Společně se španělštinou se na území Mexika vyskytuje až 364 indiánských jazyků. Téměř 6 milionů Mexičanů mluví indiánským jazykem. Mezi nejvýznamnější indiánské jazyky na území Mexika patří aztécký nahúatl, mayština, huichol, totonaca, mixteco, zapoteco, otomí a tzotzil.  

Vyznání:
Mexiko je katolická země a její víru vyznává kolem 78 % obyvatelstva (90 224 559). Jinou než katolickou víru vyznává 14 % (16 118 762). Dle posledního sčítání lidu v roce 2020 je bez vyznání přibližně 8 % obyvatelstva (9 156 555).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Výkon mexické ekonomiky v roce 2023 je označován za nejlepší ve srovnání s celým šestiletým prezidentským obdobím AMLO. Díky nízké výkonnosti hospodářství v roce 2022 byl meziroční růst v prvním čtvrtletí 3,7 %, ve druhém čtvrtletí 3,6 % a ve třetím čtvrtletí 3,3 %, což znamená již osmé čtvrtletí v řadě postupného ekonomického růstu započatého ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Hospodářský růst přináší nové obchodní příležitosti, vznik formálních pracovních míst i vyšší kvalitu života celé země. Během roku 2023 byl vytvořen více než milion nových pracovních míst. Hlavním tahounem byl opět sektor služeb (62,1 % HDP) a mezi silné sektory se opět od roku 2015 zapojilo stavebnictví (6,6 % HDP). Průměrná meziroční míra inflace za rok 2023 činila 5,53 %. 

Dlouhodobé vyhlídky zůstávají pro exportně orientovanou zemi dobré. Stále narůstající míra integrace do globálních výrobních a dodavatelských řetězců, a zejména těch severoamerických, představuje pro mexickou ekonomiku dlouhodobě stabilizační faktor. Nízká diverzifikace zahraničního obchodu a závislost na USA ale s sebou nesou i rizika. Pokud by ekonomika USA dlouhodobě výrazněji zpomalovala, či dokonce došlo na recesi, dopad na Mexiko by byl nevyhnutelný. S ohledem na prezidentské volby 2024 v Mexiku i USA lze očekávat i vliv průběhu kampaně na mexickou ekonomiku a apetit investorů. Zpomalení ekonomiky severního souseda by se projevilo i v nižším přílivu remitencí, které tvoří kolem 4 % HDP Mexika.

V roce 2024 se očekává růst HDP o 2,3 %  a v roce 2025 o 2,2 % (v roce 2023 to bylo 3,2 %). Mírný ekonomický růst v roce 2024 bude způsoben především nízkým vývozem a pomalým ekonomickým růstem v USA. Růst HDP by se měl zrychlit koncem roku 2024, kdy se zlepší vnější prostředí a dojde ke zmírnění úrokových sazeb. V letech 2025-28 se očekává průměrný roční růst 2,3 % vzhledem k nižším veřejným investicím než v předchozích letech, který bude kompenzován silným přílivem investic, z velké části díky poptávce po nearshoringu. Inflace se má snížit na 4,5 % v roce 2024 a 3,7 % v roce 2025. Exportně orientovaná výroba zůstane jedním z nejdynamičtějších mexických odvětví, kterému pomáhá relativně kvalifikovaná pracovní síla, hluboká integrace do hodnotových řetězců USA a nízké mzdy (podle severoamerických standardů). Pro dosažení potenciálu růstu HDP je třeba přikročit ke strukturálním reformám mexického hospodářství. To platí i pro plné využití výhody v podobě aktuálních geopolitických změn a prioritizace regionální soběstačnosti, tzv. „nearshoringu“. Aktuálně totiž zahraniční investoři v řadě případů narážejí v Mexiku na byrokratickou náročnost, korupci, ale i nedostatek kvalifikované pracovní síly a chybějící energetickou infrastrukturu, což jejich apetit k investicím může limitovat.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Mexická ekonomika zaznamenala v posledních měsících roku 2023 zpomalení růstu národního hospodářství. Předběžné odhady růstu ekonomiky za celý rok 2023 jsou kolem 3,4 % HDP, téměř o jeden procentní bod vyšší oproti predikcím. Důvodem je podle nejnovějších údajů dobrá výkonnost americké ekonomiky, přetrvávající síla domácího trhu a skutečnost, že v důsledku sezónních výdajů dochází půl roku před prezidentskými volbami k vyššímu růstu spotřeby. Ve střednědobém horizontu se očekává rovněž pomalý růst kolem 2 % HDP (2024-2027).

Dosažení potenciálu růstu HDP dlouhodobě brání absence strukturálních reforem i aktuální politika vlády. Ze stejných důvodů se zdá, že Mexiko nebude s to plně využít možností geopolitických změn a prioritizace regionální soběstačnosti, tzv. nearshoringu. Zahraniční investoři v řadě případů narážejí v Mexiku na byrokratickou náročnost, korupci, ale i nedostatek kvalifikované pracovní síly a chybějící energetickou infrastrukturu.

Na počátku roku 2023 činila průměrná meziroční míra inflace 7,91 % a konec roku uzavřela s 4,66 %. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu růstu spotřebitelských cen klesla v roce 2023 ze 7,77 % (2022) na 5,09 %, což je stále nad cílem centrální banky 3 %. Centrální banka dlouho držela rekordní úrokovou sazbu ve výši 11,25 %, kterou v březnu 2024 snížila na 11 %.  Vzhledem k vysoké úrovni inflace se očekává, že k cíli se vrátí až ke konci roku 2024.

Zahraniční obchod po dynamickém tempu v r. 2022 zpomalil. Obchodní bilance od ledna do září vykázala schodek ve výši 10,084 mld. USD, což představuje meziroční pokles o 60,7 %. Celkový vývoz vykázal meziroční nárůst o 2,7 %, (4,4% nárůst ve vývozu neropných produktů a 19,1% pokles ve vývozu ropy a ropných produktů). Hodnota dovozu zboží dosáhla 451,620 mld. USD, což představuje meziroční pokles o 0,9 % (3,4% nárůst v dovozu neropných produktů a 29,6% pokles v dovozu ropy). V daném období směřoval vývoz podle mexického Ministerstva hospodářství v 83 % do USA (z toho 27,92 % tvořil automobilový průmysl) a 16,77 % do ostatních zemí.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Mexika je zastřešen nezávislou Mexickou centrální bankou. Bankovní sektor je převážně v soukromých rukou, kromě klasických komerčních bank ale existuje i sedm rozvojových bank (např. proexportní BANCOMEXT). Největší komerční bankou je Banamex – vlastněná doposud americkou Citigroup. V lednu 2022 společnost Citigroup oznámila prodej banky Banamex. Její dokončení je očekáváno v druhé polovině roku 2024. Španělský bankovní dům BBVA vlastní banku Bancomer známou jako BBVA Bancomer. Dalšími jsou Banorte, Banco Azteca, španělská Santander, britská HSBC a kanadská Scotiabank. Všechny komerční banky poskytují standardní bankovní služby.

Podrobné informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (Banco de México) a Mexické bankovní asociace (Asociación de Bancos de México), kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

2.4. Daňový systém

Mexický daňový systém je poměrně komplikovaný. Dle úrovně státní moci, která je vybírá, rozlišuje tři typy daní: federální, státní a lokální. Na federální úrovni je finanční správa zastřešena Ministerstvem financí a jemu podřízeným Úřadem pro finanční správu (Sistema de Administración Tributaria, SAT). Nejdůležitější federální daně jsou 1) daň z příjmů fyzických a právnických osob, 2) daň z přidané hodnoty a 3) spotřební daň na zvláštní služby a výrobky. Daň z příjmů se na celkovém objemu vybraných daní podílí zhruba 40 %, stejně jako daň z přidané hodnoty.

Daň z příjmů (Impuesto sobre la Renta, ISR) je vybírána z příjmů od daňových rezidentů – mexických státních občanů a právnických osob – ze všech jejich světových příjmů, ale i od cizinců a zahraničních subjektů z jejich příjmů v Mexiku. Konkrétní nastavení řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění, takovou smlouvu má Mexiko uzavřenou i s ČR. V případě fyzických osob je daň nastavena progresivně s procentuální sazbou od 1,92 do 35 %, příjem právnických osob je zdaněn 30% lineární sazbou.

Dani z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA) podléhá většina zboží a služeb. Základní sazba je 16 %. Od daně jsou osvobozeny potraviny, léky a knihy. V některých příhraničních oblastech s USA byla daň z přidané hodnoty snížena na 8 %.

Sazba spotřební daně se liší podle komodit, na které je uvalena. Z nejběžnějších: alkohol 26,5 – 53 %, pivo 14 %, energetické nápoje 25 %, tabákové výrobky 160 %, pohonné hmoty zhruba 5 MXN za litr. Dále jsou vybírány majetkové daně jako např. 2% daň z převodu nemovitostí nebo daň z nemovitosti, která se odvíjí od umístění a ceny nemovitosti.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Mexiko je pro ČR dlouhodobě nejvýznamnějším ekonomickým partnerem v Latinské Americe. V rámci zemí Latinské Ameriky se Mexiko podílelo na celkovém obratu zahraničního obchodu z 53 % (což představuje 2,3 mld. USD) a 56 % českého exportu do Latinské Ameriky. Mexiko je rovněž druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR na americkém kontinentu a hodnota českého exportu do země v minulém roce překročila miliardu USD, to je dvojnásobek oproti roku 2016. Obchod mezi oběma zeměmi má konstantně rostoucí trend a je charakterizován vzájemným obchodem průmyslových výrobků. Pro srovnání, druhý nejdůležitější partner, Brazílie, dosáhl podílu na obratu zahraničního obchodu v rámci zemí Latinské Ameriky 17,3 %. 

Mezi sektorové priority ČR patří energetika, těžební průmysl, technologie pro ochranu životního prostředí, automobilový průmysl, strojírenství, obranný průmysl, informatika, letecký průmysl. Spolupráce se postupně posouvá k high-tech oborům a výzkumu a vývoji.

V roce 2023 došlo opět k nárůstu vývozu do Mexika a bylo navázáno na tradiční dlouhodobý stabilní a narůstající vývoz, který byl přerušen pouze propadem v roce 2021. Celkový obrat v roce 2023 přesáhl 2 mld. USD. Mezi hlavními exportovanými produkty byla auta a jiná motorová vozidla, následovaly telekomunikační příslušenství a přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a na třetím místě se umístily díly a příslušenství do motorových vozidel. Mezi hlavní importované produkty patří přístroje zajišťující zvukový a obrazový záznam do televizí, následují elektrické přístroje jako baterky a žárovky  a na třetím místě se nachází elektrické přístroje ke spínání ap. obvodů.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je pro Mexiko třetím největším obchodním partnerem a Mexiko druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe (po Brazílii) a celkově dvanáctým. Je to důsledek liberalizace vzájemného obchodu zakotveném v Globální dohodě z roku 1997 (platnost od 2000) a v ní obsažené Dohodě o volném obchodu. Díky ní již dnes většina zboží a služeb vyvážena do Mexika bez celního zatížení. Aktuálně je před podpisem novela Dohody o volném obchodu s EU, která dále zjednoduší podmínky pro dovoz zboží a investice v Mexiku. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Spojené státy jsou nejdůležitějším obchodním partnerem Mexika, 80 % mexického exportu míří právě do USA. V roce 2023 dosáhla obchodní výměna mezi Mexikem a USA své historické hodnoty 745 628 mld. USD. S touto hodnotou celkového obchodu se Mexiko stalo největším obchodním partnerem USA, hned za ním následuje Kanada a Čína. Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Mexika je Čína. Celkový objem obchodu s Čínou byl v roce 2023 124 248 mld. USD. Na třetím místě mezi obchodními partnery Mexika je Evropská unie (ČR v rámci EU je pak 9. obchodně nejdůležitější zemí).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Mexiko se podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) nachází na  10. místě v žebříčku příjemců přímých zahraničních investic (PZI). V roce 2023 mexická ekonomika přilákala PZI v hodnotě 36 058 mld. USD, což představuje nárůst o 27 % oproti roku 2022 a dosáhlo tak historicky nejlepšího výsledku.  Podle typu investice se jednalo o historicky největší reinvestice zisku (74 % – 26,7 mld. USD), nové investice (13 % – 4,8 mld. USD), účty mezi společnostmi (13 % – 4,6 mld. USD). Dle odvětví se jednalo o zpracovatelský průmysl (50 % – 18 mld. USD), finanční služby (20 % – 7,2 mld. USD), těžba (10 % – 3,5 mld. USD), ubytovací služby (7 % – 2,4 mld. USD), doprava (6 % – 2,2 mld. USD), ostatní (3 % – 1,1 mld. USD), velkoobchod (3 % – 920 mil. USD) a odborné služby (1% – 525 mil. USD). Dle země původu: USA (13,6 mld. USD), Španělsko (3,8 mld. USD), Kanada (3,5 mld. USD), Japonsko (2,9 mld. USD), Německo (2,4 mld. USD), Argentina (2,2 mld. USD), Velká Británie (0,9 mld. USD), Nizozemí (0,9 mld. USD), Belgie (0,8 mld. USD), Jižní Korea (0,5 mld. USD). Nejvíce PZI směrovalo do Mexico City (11,197 mld. USD), Sonora (2,706 mld. USD), Nuevo León (2,537 mld. USD), Jalisco (2,028 mld. USD) a Chihuahua (1,980 mld. USD). V období leden až prosinec 2023 dosáhly PZI z České republiky do Mexika 3,27 mil. USD. PZI v tomto období směřovaly do států Quintana Roo (1,05 mil. USD), Guanajuato a Oaxaca. Mezi lety 1999 a 2023 směrovalo nejvíce PZI z České republiky do států Aguascalientes (9,58 mil. USD), Estado de México (9,33 mil. USD) a Guanajuato (4,35 mil. USD).

Ministerstvo hospodářství ve snaze podpořit více PZI zřídilo podpůrný program a platformu „Invest in Mexico“.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Politické i ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Mexikem se řídí Globální dohodou z roku 1997 (platnost od 2000), jejíž součástí je i Dohoda o volném obchodu (FTA), která upravuje pohyb zboží a služeb. Díky Dohodě o volném obchodu vzrostl vzájemný obchod zbožím mezi oběma partnery o 150 % a dnes téměř 42 % zahraničních investic mířících do Mexika přichází ze zemí Evropské Unie. Stále probíhá proces modernizace Globální dohody, která dále prohlubuje politické a ekonomické vazby. Případný podpis nové Dohody lze očekávat nejdříve na konci roku 2024.

Smlouvy s ČR

Pro české firmy usnadňuje obchod s Mexikem skutečnost, že má s EU uzavřenu rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic a zamezení dvojího zdanění.  

Vládní dohody
Dohoda o letecké dopravě (platnost 22. 1. 1991)
Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci (platnost 4. 1. 1996)
Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele všech cestovních pasů a Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních (platnost 24. 1. 2000)
Dohoda o školské a kulturní spolupráci (platnost 3. 6. 2002)
Dohoda o obchodu a ekonomické spolupráci (platnost 29. 8. 2000)

Prezidentské dohody
Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (platnost 13. 3. 2004)
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (planost 27. 12. 2002)

Rezortní dohody
Memorandum o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi MMR ČR a Ministerstvem turistiky Mexika (platnost 8. 3. 2004)
Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mexickou radou zahraničního obchodu (COMCE) a HK ČR (12. 10. 2001)
Memorandum o spolupráci MŽP ČR a MŽP Mexika (platnost 20. 3. 2006)
Dohoda mezi MPO ČR a Ministerstvem hospodářství Mexika o posílení dvoustranné hospodářské spolupráce (platnost 12. 5. 2006)
Dohoda o spolupráci mezi MO ČR a MO Mexika (platnost 15. 10. 2019)

3.4. Rozvojová spolupráce

Vzhledem k rozvinutosti mexické ekonomiky neposkytuje Česká republika Spojeným státům mexickým rozvojovou pomoc. Na základě mezivládní dohody poskytuje ČR i Mexiko na reciproční bázi vládní studijní stipendia (více informací na stránkách Velvyslanectví ČR v Mexiku).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový sektor

Mexiko je 7. největším výrobcem a 4. největším exportérem automobilů na světě. Výrobu zde má většina světových automobilek, přičemž většina produkce míří do USA. S uzavřením nové dohody o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem a trendem nearshoringu dochází k přenastavení dodavatelských řetězců a vznikají nové příležitosti v oblasti Tier 1 a 2. Řada subdodavatelů z Evropy a Asie přenáší výrobu do Mexika. S postupným přechodem na alternativní zdroje pohonu se zvedá poptávka po náhradách spalovacích motorů a po znalostních produktech, jako jsou pokročilé materiály a moderní výrobní technologie.

▶ Obranný průmysl

Země je jedním z nejdůležitějších bezpečnostních trhů v Latinské Americe. Do zvýšené ochrany je tu nucena investovat nejen vláda, ale i firmy a soukromé osoby. Bezpečnostní sektor je proto jedním z nejdynamičtějších odvětví v ekonomice, což odráží i index vojenské síly Global Firepower, kde Mexiko se v letošním roce umístilo na 31. místě (ze 145). Mexická vláda potvrdila prioritní vnímání bezpečnosti i v rámci rozpočtu pro bezpečnostní složky (armáda, letectvo, námořnictvo a vnitro), kdy za posledních šest let svého funkčního období jejich rozpočet navýšila o 170 % na aktuálních 15,5 mld. USD ročně. Příležitosti se nabízejí napříč jednotlivými sektory od výzbroje a vybavení bezpečnostních složek, přes průmyslovou a kybernetickou až po osobní ochranu.

Dobrou zprávou pro české výrobce je v tomto případě skutečnost, že od roku 2019 patří Česká republika do prioritizovaných zemí Mexika pro nákup obranného a bezpečnostního vybavení, a to díky podpisu Memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany ČR a Mexika.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Mexiko bylo již před pandemií 4. největším trhem zdravotnické techniky na americkém kontinentě, který z 90 % závisí na dovozu. Poptávka po zdravotnických službách se každoročně zvyšuje v důsledku stárnutí populace i nárůstu počtu civilizačních chorob. Perspektivní je i trh s léčivy, který roste rychlostí 6 % ročně. Mexiko je 15. největším farmaceutickým trhem na světě a druhým největším v Latinské Americe po Brazílii. Reforma státního systému zdravotnických nákupů, která narušila dosavadní monopoly, navíc otevřela trh pro nové dodavatele. Jasným trendem je jak ve státním, tak soukromém sektoru rozsáhlá elektronizace zdravotnických služeb – od robotizace operací po telemedicínu a s ní související poptávku po IT řešeních.

▶ Energetika

Mexická energetika prošla v posledních letech bouřlivým vývojem. Aktuální poptávka ve výši 330,1 TWh totiž každoročně s rozmachem průmyslu, elektromobility i stoupající demografickou křivkou roste.  Reforma z roku 2013 otevřela trh soukromým výrobcům, kteří bez otálení začali měnit energetickou mapu Mexika. Během několika let se zásadně navýšil podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na aktuálních 31 %, který nadále roste tempem kolem 13 % ročně. S tímto rozvojem se prudce zvedla poptávka po moderních technologiích a IT řešeních. Posílení energetické nezávislosti je jednou z hlavních priorit mexické vlády, což odráží i výši veřejných investic a vlajkové projekty do energetické infrastruktury.

▶ Dopravní infrastruktura

Vláda navyšuje investice do infrastruktury a na čtyři vlajkové projekty vyčlenila 20 mld. USD. Práce na nich neustaly ani v době pandemie, naopak byly spuštěny nové projekty coby podpora strádajícímu hospodářství. Jedná se zejména o výstavbu nových letišť, nové železnice „Tren Maya“ či dopravního koridoru mezi Mexickým zálivem a Tichým oceánem. Příležitosti pro české firmy se nabízejí zejména v dodavatelských řetězcích velkých evropských firem, které z velké části tyto projekty realizují.

▶ ICT, elektronika a kyberbezpečnost

V Mexiku stále stoupá poptávka po pokročilých technologiích a inovativních výrobcích napříč sektory. Pandemie COVID-19 akcelerovala digitální transformaci a inteligentní automatizaci výroby. Nové trendy přinášejí i nové hrozby, kterým je přizpůsobit zabezpečení. Firmy i jednotlivci proto také hojně poptávají technologie pro bezpečnou správu a sdílení dat. Dlouhodobě je zájem i o spolupráci v aplikovaném výzkumu, ale i o konkrétní oblasti jako Průmysl 4.0, e-commerce, Smart Cities, Life Sciences, IT a další.

▶ Zemědělství a potravinářství

Mexiko je 12. největší výrobce a 9. největší vývozce zemědělských a potravinářských výrobků na světě. V důsledku změn klimatu se Mexiko potýká s extrémními suchy a nedostatkem vody. Změna klimatu a zvyšující se poptávka po potravinách vytváří v Mexiku snahu o modernizaci zemědělské výroby. Kritická míra obezity v mexické populaci předpokládá navýšení poptávky po produktech zdravé výživy.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Mexiko v posledních letech zaznamenalo nárůst zájmu o investice do výzkumu a inovací. V Globální inovačním indexu (GII) za rok 2023 obsadilo Mexiko 58. místo z 132 hodnocených zemí, nicméně ve skupině středně příjmových ekonomik patří mezi vědeckou a technologickou špičku. Současný trend regionalizace výroby láká do Mexika širokou škálu zahraničních investorů, jak z Evropy, tak z Asie. Přesun výroby si ve střednědobém horizontu vynutí i rozvoj VVI a vzdělávání pracovníků. Přičemž orientace Mexika na automobilový, elektronický a strojírenský průmysl jej spojuje s ČR v oblasti aplikovaného výzkumu a nabízí možnosti pro společné projekty či akademickou výměnu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexičtí obchodníci obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí.

4.2. Oslovení

Prvotní kontakt je v Mexiku poměrně formální, jak písemná komunikace, tak osobní setkání je doprovázeno velkou řadou zdvořilostí. Oslovení začíná zkratkou pro pan/paní (Sr./Sra.), následuje první nebo obě příjmení. Mexičané, jako celá řada dalších hispanofonních národů, totiž mají ze zákona dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes Macías). Často se ale v oslovení používá jen jedno, v drtivé většině to první za křestním jménem (Sr. Fuentes). Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. V určitých profesích je možné se setkat s častějším použitím akademických titulů – lékařství (Dr.), technické profese (Arq., Ing.), advokacie (Abg.), učitelství (Prof.) apod.

4.3. Obchodní schůzka

O schůzku je dobré žádat alespoň s několikadenním předstihem, nicméně potvrzení často přichází až těsně před datem jednání. Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení schůzky telefonicky. Komunikace se často vede pomocí rozšířené aplikace WhatsApp.  

K jednáním dochází standardně v kanceláři firmy, po lepším seznámení lze počítat s pozváním na oběd. Nabídka na úhradu útraty bude ceněna, ale vzhledem k tomu, že česká firma je v pozici hosta, většina Mexičanů bude trvat na uhrazení jimi. Dárky jsou vítány, ale ne očekávány. Předání vizitek je standardní součástí seznámení.  

Načasování jednání
Při načasování schůzky je třeba počítat s jinou pracovní dobou a s pozdní a dlouhou obědovou pauzou (cca 14:00 – 17:00). První schůzky se většinou sjednávají na 9:30, výjimkou nejsou ani jednání ve večerních hodinách. Přes rozšířenou představu o časové flexibilitě je dobré na předem domluvenou schůzku přijít včas, v pracovním styku jsou Mexičané překvapivě dochvilní. Zejména v hlavním městě je třeba počítat s nevypočitatelnou dopravní situací, kde stejná cesta může trvat 15 min., ale i 2 hodiny. Drobné zpoždění s ohledem na dopravní situaci je proto většinou tolerováno.    

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?
Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí. Z těch nejmarkantnějších to jsou:

1. důležitost osobních kontaktů – sebelepší produkt v Mexiku neprodáte bez partnera, který se dobře orientuje a má vazby v oboru;
2. osobní zóna – Mexičané jsou velmi kontaktní, objetí je standardní součástí pozdravu; 
3. úvodní zdvořilosti – Mexiko je i mezi jinými zeměmi Latinské Ameriky známé svou košatou zdvořilostní konverzací, která předchází vlastnímu tématu jednání, přímočarost může být považována za hrubost;
4. rodina jako téma obchodního jednání – rodina je v Mexiku velmi důležitý společenský fenomén a často se stává tématem „small talk“ během jednání;
5. vyhýbavost v jednání – zdvořilá forma komunikace nutí Mexičany vyhýbat se přímému odmítnutí či kritice (možná je často použito ve smyslu ne);
6. hierarchie – v Mexiku se poměrně striktně dodržuje, úroveň přijetí odpovídá úrovni návštěvy;
7. korupce – korupce je bohužel stále přítomný nešvar zejména státního sektoru.

Jací jsou mexičtí obchodníci?
Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexičtí obchodníci obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?
Jistě je třeba počítat s pozvolnějším rozvojem obchodního jednání, ať už při osobním jednání, ale i poté při realizaci obchodního případu.

Mexiko je sice převážně katolické, ale v obchodním světě se s náboženskými projevy/odlišnostmi nesetkáte. Mimoto je stále možné pozorovat nižší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, jakož i časté sociální a etnické rozdělení v rámci profesí.

Jak nakládají mexičtí obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?
V Mexiku může být i díky výše popsaným zdvořilostním částem rozhovoru obchodní jednání zdlouhavé. Zdvořilostní témata pomáhají Mexičanům partnera poznat a navázat s ním důležitý osobní vztah, je tedy dobré být při jednání trpělivý. Nicméně pokud je partner předem připraven, že český protějšek má z objektivních důvodů na jednání jen určitý čas, je možné jednání zvládnout i v kratším čase.  

Jak nakládají mexičtí obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?
Mexičané jsou většinou vřelí, otevření lidé. V obchodním jednání se ale vystupováním příliš neliší od evropských obchodníků.  

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země (sever x jih, provincie)?
Rozdíly v obchodním jednání mezi městem a provincií jsou podobné jako v jiných zemích. V regionu lze očekávat menší zkušenost se zahraničním obchodem, nižší znalost angličtiny, zato ale větší vřelost a osobní přístup. Zároveň lze pozorovat „latinskoameričtější“ (uvolněnější) přístup na jihu země a obchodnicky ostřílenější přístup v městech a na severu země. V regionech je třeba také počítat se silnějšími interpersonálními vazbami vlivných lidí, s pozitivy i negativy, která to může pro českou firmu mít.  

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?
Vztah k alkoholu v rámci obchodních vztahů je velmi podobný jako v ČR, na obchodní jednání nepatří, nicméně na navazující společenské aktivity (večeře, recepce) v přiměřené míře již ano.  

Jak se obléci na pracovní jednání?
Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením, vhodný je oblek s kravatou, resp. kostým. Určitá okázalost a kvalita v oblékání může být hodnocena jako dobrá bonita partnera. V závislosti na klimatických podmínkách je možné obléknout tzv. guayaberu, místní dekorativní košili.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?
Oficiálním jazykem Mexika je španělština, která je v obchodních jednáních upřednostňována, přestože řada obchodních partnerů ovládá i angličtinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se španělsky. Při jednáních na vyšší úrovni je však doporučeno využít služeb tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR v Mexiku. Španělština je oceňována i v případě vizitek a obchodních materiálů.  

Jak je to s jazykovou vybaveností?
Většina vyššího managementu (soukromého i státního sektoru) ovládá alespoň na konverzační úrovni angličtinu, řada z nich studovala v USA. Na nižší úrovni je angličtina jen základní nebo vůbec. To platí i pro regiony Mexika, kde je podíl anglicky mluvících obchodníků ještě nižší. Je proto třeba být připraven na to, že partner upřednostní jednání ve španělštině s tlumočením.

Existují nějaká komunikační tabu?
Mexický protějšek jistě nechceme dostat do nepříjemné situace, standardní poučka o vyhnutí se tématům jako politika, náboženství či osobní finanční situace proto platí i v Mexiku.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?
Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen.  Prvotní kontakt je dobré učinit písemně – dle povahy záležitosti dopisem či e-mailem, nutností ale bývá následné potvrzení přijetí dopisu telefonicky. Osobní jednání je pro navázání prvního kontaktu takřka nevyhnutelné. Další komunikace se často vede pomocí e-mailu a rozšířené aplikace WhatsApp, a to i v rámci státní správy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?
V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje (až na výjimky – např. obranný sektor) zásadní roli.  

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?
V Mexiku je běžné, že již při první schůzce partner ujistí českého zástupce, že jeho dům je i jeho domovem. Ačkoliv při první schůzce se jedná spíše o obrazné vyjádření pohostinnosti, v rámci zaběhlé obchodní spolupráce přichází v Mexiku pozvání např. na večeři domů dříve, než je zvykem v ČR.

4.5. Doporučení

Krom standardních pouček úspěšného obchodního jednání v případě Mexika doporučujeme:

• Mexický trh s více než 120 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Je to trh vyspělý a vysoce konkurenční. Vstup na mexický trh by proto měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií. Je třeba počítat s nemalou počáteční časovou i finanční investicí.
• Pro vstup na trh je v první fázi klíčové nalézt spolehlivého partnera – agenta/distributora nebo partnerskou společnost (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture). Ten by měl mít znalost daného odvětví, dobré kontakty a slušné postavení na trhu.
• S mexickými partnery navázat solidní osobní vztah (zjistit jejich záliby, rodinné podmínky, pozvat je do ČR atd.).

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok
5. únor – Den ústavy
24. únor – Den vlajky
21. březen – Výročí narození prezidenta Benita Juáreze
1. květen – Svátek práce
16. září – Den nezávislosti
20. listopad – Den revoluce
25. prosinec – Vánoce

V případě, že svátek připadne na víkend, je často posouván na pondělí následujícího týdne. Slaví se také následující svátky (i když nejsou oficiálním svátkem): Velikonoce (čtvrtek, pátek), 2. listopad – Den zesnulých, 12. prosinec – Sv. Guadalupe, 24. prosinec – Štědrý den.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexické společnosti obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená. Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen. Vstup na mexický trh by měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy, nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade. To umožňuje nejen získání základních informací o trhu a případné konkurenci, ale i velmi přínosný kontakt s místní podnikatelskou mentalitou a zvyklostmi. Vzhledem k tomu, že náklady českých firem na vstup na mexických trh nejsou zanedbatelné, mají firmy možnost využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie při organizaci společných českých oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích apod. Čeští podnikatelé se mohou obrátit na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Mexiku či zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Mexiku. Pokud české firmy rozvíjejí své aktivity v různých regionech Mexika, mohou je průběžně konzultovat či požádat o asistenci rovněž honorární konzuláty ČR v zemi.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu
Mexický trh jedním z nejotevřenějších na světě. Od roku 1994 je Mexiko členem Světové obchodní organizace (WTO)  a řady mezinárodních a regionálních obchodních uskupení jako je (Asijsko-pacifické hospodářské společenství) APEC nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), což zajišťuje jednodušší vstup na mexický trh. Bilaterální vztahy mezi EU a Mexikem se řídí Globální dohodou (účinná od roku 2000). Součástí Globální dohody je Dohoda o volném obchodu, která upravuje pohyb zboží a služeb a odstraňuje většinu tarifních překážek dovozu.

Celní procedura při vstupu zboží do Mexika je nicméně poměrně komplexní. Dovozce již sice nemusí být povinně zastoupen celním agentem (Agente Aduanal), nicméně spolupráci s ním lze doporučit. Za účelem daňové evidence je potřeba, aby byl dovozce registrován v Rejstříku dovozců (Padron de Importadores), který vede Ministerstvo financí. V případě některých specifických produktů (zemědělských, textilních, chemických produktů apod.) je nutné být zapsán ve zvláštním rejstříku (Padrón de importadores de sectores específicos) či požádat o dovozní licenci (např. zbraně).

V celní proceduře je třeba vyplnit dovozní prohlášení (Pedimento de Importación), kde se uvede základní charakteristiku zboží, informace o dovozci, a ke kterému se přikládá faktura za zboží, přepravní dokument (bill of lading, resp. air waybill), osvědčení o původu zboží a případně doklady o osvobození od cla či zvláštní povolení pro dovoz specifického zboží. Po schválení dovozního prohlášení se toto stává zároveň dokladem prokazujícím legální vstup zboží do země a výši daňové povinnosti. Pro více informací lze navštívit stránky mexické Celní správy (Dirección General de Aduanas).

Pro prokázání nároku na preferenční zacházení podle Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem (přiznání celních zvýhodnění) je třeba předložit průvodní osvědčení (formulář EUR.1), které vydává Celní správa ČR a má platnost 10 měsíců od vydání. Celní sazebník publikuje na svých stránkách Ministerstvo hospodářství Mexika.

Při vyčíslení nákladů dovozu je třeba počítat zejména s:

• celními poplatky (derecho de trámite aduanero, DTA);
• clem podle celního sazebníku, přičemž většina zboží pocházejícího z EU je od cla osvobozena;
• daní z přidané hodnoty, resp. spotřební daní (viz také část 1.7);
• honorářem celního agenta (odvíjí se od hodnoty zásilky).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby. Hlavní formy podnikání upravuje zákon o obchodních společnostech (Ley General de Sociedades Mercantiles), obchodní zákoník (Código de Comercio) a občanský zákoník (Código Civil).

Mexické právo umožňuje řadu forem podnikání, z nichž asi nejvyužívanější je obdoba naší společnosti s ručením omezeným (Sociedad de Responsabilidad Limitada, S. de R.L.). Dalšími formami je akciová společnost (Sociedad Anónima, S.A.) a jí podobná akciová společnost s daňovými úlevami (Sociedad Anónima Promotora de Inversión, S.A.P.I.) nebo zahraniční pobočka české společnosti.

Výhody jednotlivých forem podnikání a pomoc při jejich realizaci poskytují místní advokátní kanceláře, základní přehled lze získat i na stránkách mexického Ministerstva hospodářství. V případě potřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Mexiku.

Pro vstup české firmy na mexický trh může být z různých důvodů výhodné zřízení dceřiné společnosti v Mexiku.  Založení obchodní společnosti probíhá typicky distančně, je proto potřeba, aby zahraniční zřizovatel udělil plnou moc místnímu (právnímu) zástupci. Ta musí být v souladu s notářským zákonem (Ley del Notariado) podepsána úředně ověřeným podpisem a je-li udílena mimo Mexiko, musí být přeložena do španělštiny a opatřena apostilou. Před sepsáním společenské smlouvy je třeba získat povolení Ministerstva hospodářství (Secretaría de Economía) k použití zvolené obchodní firmy/názvu (Autorización de Denominación o Razón Social). Zahraniční fyzické či právnické osoby mohou být 100 % společníkem mexické obchodní společnosti, není tedy třeba, aby jedním ze společníků byl mexický občan. Kompletní náklady na založení společnosti se pohybují od 4.000 USD výše. Skládají se zejména z notářských poplatků (liší se v jednotlivých federálních státech) a odměny právního zástupce.

5.3. Marketing a komunikace

Základ úspěchu podnikatelských aktivit na mexickém trhu spočívá v připravenosti a porozumění místnímu obchodnímu prostředí se všemi jeho specifiky. Působení na rozsáhlém a značně saturovaném mexickém trhu vyžaduje intenzivní formy propagace a akviziční činnosti. Bez propagace a marketingu, zejména pokud je jedná o spotřební zboží, se nelze na mexickém trhu prosadit.

V počáteční fázi pronikání na mexický trh lze českým firmám doporučit účast na některé z akcí podpořené z prostředků na podporu ekonomické diplomacie. V praxi může jít o účast na českém stánku na některém mezinárodním veletrhu, firemní prezentace v teritoriu, účast na podnikatelské misi apod. Nezbytnou součástí jsou propagační materiály ve španělštině. Vhodná je také spolupráce s mexickými reklamními agenturami s ohledem na jejich znalost místní mentality a schopnost zvolit nejvhodnější reklamní strategii pro daný druh zboží či služeb. Stále více je také využívána reklama na internetu a sociálních sítích (Facebook, Instagram).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mexiko je členem Světové organizace světového vlastnictví (WIPO), signatářem Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) a jeho systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lze považovat za standardní. Ochranu duševního vlastnictví řeší i Dohoda o volném obchodu mezi EU a Mexikem, nově i včetně tzv. zeměpisných označení, do nichž jsou zahrnuta např. česká piva.

Na národní úrovni je problematika duševního vlastnictví dána zákonem o duševním vlastnictví (Ley de Propiedad Industrial), který upravuje ochranu patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, obchodních názvů atd., a autorským zákonem (Ley Federal del Derecho de Autor).

Správním orgánem příslušným k registraci a ochraně patentů a ochranných známek je Úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Mexicano de la Propiedad Industrial, IMPI), pro ochranu autorských práv je příslušným Národní úřad pro autorská práva (Instituto Nacional del Derecho de Autor, INDAUTOR). Před vstupem české společnosti s výrobkem/produktem na mexický trh, je nutné si zaregistrovat ochrannou známku.  Tímto krokem vznikne výhradní právo značku na mexickém trhu využívat a zaručí se, že nikdo jiný nepoužije a nezneužije její dobrou pověst v oboru.  Proces registrace ochranné známky trvá v Mexiku 3 až 8 měsíců. Ochranná známka platí 10 let a je možné ji v posledním roce platnosti obnovit o dalších 10 let, a to i opakovaně. Spolu s podáním přihlášky pro zápis ochranné známky je třeba uhradit správní poplatek. IMPI každoročně stanovuje nový ceník správních poplatků, k 1. 1. 2023 byl poplatek za podání přihlášky v jedné třídě 2.457 MXN (cca 143 USD). Využijete-li k registraci služeb právního speciality, což lze jistě doporučit, vyjde vás registrace značky v potřebných třídách nejčastěji na 800 až 1.000 USD včetně správních poplatků. Více o procesu registrace ochranných známek lze nalézt na stránkách Velvyslanectví.       

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém zadávání veřejných zakázek je stále velmi roztříštěný, a to i vzhledem k různým úrovním státní správy (federace, stát, municipalita). Tím je velmi nepřehledný a přes postupnou digitalizaci neexistuje jeden ucelený informační systém. Řada veřejných zakázek také probíhá pouze oslovením vybraných dodavatelů.

Obecnou úpravu zadávání veřejných zakázek zakotvuje na federální úrovni Ústava a v detailu pak zákon o zadávání veřejných zakázek (Ley de Adquisiciones, Arrendamientos y Servicios del Sector Público, LAASSP), zákon o zadávání veřejných děl (Ley de Obras Públicas) a zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru (Ley de Asociaciones Público Privadas).

Na federální úrovni jsou veřejné zakázky publikovány v rámci on-line systému CompraNet. Zvlášť jsou na federální úrovni ohlašovány veřejné zakázky dvěma státními společnostmi – naftařskou společností PEMEX a energetickou CFE (Comisión Federal de Electricidad). Mimoto jsou veřejné zakázky vyhlašovány jednotlivými státy a obcemi, např. hlavní město je publikuje v elektronickém systému Tiangis digital. Dokumentace veřejných zakázek i nabídek je ve španělštině, podmínkou účasti bývá poplatek za získání kompletních podmínek tendru. V procesu je vhodné být zastoupen místním zástupcem.

Připravovaná novela Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem zjednoduší i pro evropské dodavatele možnost ucházet se o veřejné zakázky v Mexiku a zajistí, že evropští uchazeči v nich budou mít rovné postavení s mexickými.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Tak jako v České republice rozhodují o obchodních sporech i v Mexiku nezávislé soudy i fáze řízení jsou obdobné. Řízení ale může být poměrně zdlouhavé, navíc pro české podnikatele v neznámém, španělsky mluvícím prostředí. Proto se doporučuje do obchodních smluv zahrnout prorogační doložku, tedy dohodu smluvních stran o místní příslušnosti českého soudu, nebo rozhodčí doložku, podle které bude případný spor řešen vybraným rozhodčím soudem.

Kromě obvyklých obchodních rizik je v Mexiku třeba vzít v potaz možné korupční jednání, na které lze narazit zejména ve státním sektoru.

Platební podmínky se neliší od podmínek obvyklých v EU. Standardními platebními podmínkami jsou akreditiv, dokumentární inkaso a odložená platba v různých formách. V případě státních zakázek je dobré počítat s minimální možností změn obchodních podmínek (zálohy, lhůty dodání atd.) a s možností delších platebních lhůt. Pokud není stanoveno jinak, je doba splatnosti faktur 60 dní.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy:
25. lednem 2000 byla zrušena vízová povinnost pro všechny druhy cestovních pasů obou zemí. Občan ČR a držitel platného cestovního pasu či cestovního průkazu, může vstoupit na území Spojených států mexických bez víza a pobývat na něm po dobu nepřesahující 180 dnů ode dne vstupu, pokud se nejedná o výdělečnou činnost. Občané ČR, kteří hodlají pobývat na území Spojených států mexických po dobu delší než 180 dnů nebo tam vstupují za účelem výdělečné činnosti či řádného denního studia, si musí předem opatřit odpovídající povolení a víza na Velvyslanectví Mexika v Praze. Vzhledem k novým migračním praktikám doporučujeme si překontrolovat po vstupu počet udělených dnů k pobytu v Mexiku, který může být často velmi krátký a nemusí korespondovat s plánovanou dobou pobytu. Při vstupu na území Mexika je nutno předložit cestovní pas ČR, platný nejméně 6 měsíců po datu plánovaného odjezdu z Mexika, nově se již nevyplňuje vstupní formulář FMT, který byl dříve distribuován v letadle. Při příletu nebo příjezdu do Mexika je naprosto nezbytné získat buď v automatické vstupní bráně stvrzenku o vstupu (kde je automaticky vyznačeno 180 dní pobytu) nebo v případě osobní kontroly migračním úředníkem vstupní razítko do cestovního pasu. V případě potřeby potvrzení migračního povolení je nově možné si stáhnout elektronický formát vstupu po dobu 60 dnů přímo ze stránek migračního úřadu. Pro dovoz a vývoz zboží je nutno dodržovat celní a devizové předpisy (viz. kapitola 5.1).

Bezpečnost a bezpečnostní upozornění: Bezpečností situace v některých státech Mexika je v současné době negativně ovlivněna násilím mezi drogovými kartely, a to včetně Estado de México (stát obklopující hl. město Mexiko). MZV ČR z důvodu špatné bezpečnostní situace doporučuje maximální obezřetnost při cestování do států na hranicích s USA (Durango, Coahuila, Tamaulipas, Nuevo León, Sonora, Baja California Norte a Chihuahua) a do státu Michoacán.

Další upozornění:
Mexiko se nachází v seizmicky aktivní oblasti. V případě zemětřesení je nutné se řídit instrukcemi a opustit budovu. Seismologický alarm, který se může spustit až 1 min před začátkem zemětřesení, se nachází v hlavním městě Mexika a ve státech Guerrero, Oaxaca, Michoacán, Colima, Jalisco a Puebla.  

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Pokud chce český občan v Mexiku vykonávat výdělečnou činnost, musí jeho mexický zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) předem zažádat Národní úřad pro migraci (Instituto Nacional de Migración, INM) o vydání pracovního povolení (permiso para trabajar), které cizinci umožní pobírat mzdu na území Mexika. Výdělečnou činnost může cizinec realizovat jako dočasný (residencia temporal) či trvalý rezident (residencia permanente).

Jakmile INM vydá pracovní povolení, je třeba v zahraničí navštívit jemu nejbližší velvyslanectví Mexika (například v Praze) a požádat o vydání příslušného víza. Je třeba absolvovat konzulární pohovor a splnit požadavky uvedené v zákoně o migraci (Ley de Migración). Stávající právní rámec neumožňuje změnu režimu pobytu přímo v zemi, to znamená, že pokud se český občan, již nachází na území Mexika (např. jako turista), musí za účelem změny statusu vycestovat a navštívit velvyslanectví Mexika v zahraničí. Po přicestování do Mexika je povinen do 30 dnů od vstupu do země jít na Národní úřad pro migraci a požádat o „Kartu rezidenta“. Pracovní povolení lze získat poprvé na rok, následně je možné prodloužení až na 3 roky. Minimální mzda je 249 MXN/den a v severních pohraničních oblastech 375 MXN/den.

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
V případě, že je český občan zaměstnán u mexického soukromého subjektu, odvádí zaměstnavatel sociální pojištění ve výši 9,23 % a dále zdravotní i důchodové pojištění, které z větší části hradí zaměstnavatel, z menší pak zaměstnanec. Zdravotní pojištění (veřejné zdravotní pojištění, tzv. IMSS) se vztahuje na ambulantní i nemocniční péči a léčiva a vztahuje se nejen na nemoc, ale i na preventivní péči či mateřství. Tato péče je poskytována jen v rámci zdravotnických zařízení a nemocnic IMSS.

V případě, že český občan preferuje ošetření u soukromých subjektů, je vhodné disponovat soukromým zdravotním připojištěním, které by pokrylo náklady na soukromé zdravotní služby.

5.9. Veletrhy a akce

Níže jsou uvedeny nejvýznamnější veletrhy dle oborů v rámci regionu.  

Automobilový průmysl
Mexico’s Auto Industry Summit – León, Guanajuato, Mexiko  

Letecký průmysl
Féria Aerospacial México (FAMEX)  – Mexico City, Mexiko FAMEX je mezinárodní veletrh pořádaný mexickým ministerstvem obrany. Zaměřuje se na civilní a vojenské letectví, kosmický průmysl a bezpečnostní i obranný sektor. Tato akce se koná v Mexiku jednou za 2 roky a střídá se s chilským leteckým veletrhem FIDAE. Tyto dva patří k největším veletrhům tohoto druhu v celé Latinské Americe.
Mexico’s Aerospace Summit – Querétaro, Mexiko  

Strojírenský průmysl
Expo CIHAC – Mexico City, Mexiko
EXPOMAQ – León, Guanajuato, Mexiko  

Energetický průmysl
The Green Expo – Mexico City, Mexiko
Expo Eléctrica Internacional – Mexico City, Mexiko
PECOM – Villahermosa, Tabasco, Mexiko
Aquatech – Mexico City, Mexiko  

Potravinářský průmysl
EXPO ANTAD & AlimentariaMéxico – Guadalajara, Mexiko
Expo AgroAlimentaria – Guanajuato, Mexiko  

Zdravotnicný průmysl
ExpoMed – Mexico City, Mexiko
Vector Pharma – Mexico City, Mexiko
Expofarma – Mexico City, Mexiko  

Jiné
EXPO SEGURIDAD – Mexico City, Mexiko

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Mexiku
Adresa: Cuvier 22, Colonia Nueva Anzures, Delegación Miguel Hidalgo, Ciudad de México, 11 590
Tel.: (+52) 55 5531 2544
E-mail: mexico@mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/mexico
Facebook: www.facebook.com
Fax: (+52) 55 5531 1837
E-mail obchodního oddělení: mexico.commerce@mzv.gov.cz
E-mail konzulárního oddělení: mexico.consulate@mzv.gov.cz
Pracovní doba: pondělí – pátek 8:00 – 16:30  

V roce 2024 je v Mexiku opět možné využít nového nástroje Ministerstva zahraničních věcí ČR na podporu trvalejší přítomnosti českých firem v zahraničí (PROPEA).  PROPEA je v roce 2024 v Mexiku realizována advokátní kanceláří JBV abogados, se kterou Velvyslanectví ČR v Mexiku dlouhodobě spolupracuje a která má bohaté zkušenosti s českými firmami na místním trhu.  

Spojení z letiště a z centra města na Velvyslanectví:
Letiště se nachází přibližně 15 km od Velvyslanectví ČR V Mexiku. Pro dopravu z letiště na Velvyslanectví je nerychlejší způsob (cca 30 min) využit služeb letištních taxi či Uberu (i přes časté stávky a neshody mezi oficiálními taxi a soukromými službami je stále možné využít služeb Uberu či jiných aplikací přímo u terminálu letiště v CDMX). Další možností je přeprava metrobusem, jehož linka č. 4  zastavuje u obou terminálů a na zastávce Museo San Carlos je nutné přestoupit na linku č. 7 zastávka El Caballito, směr Campo Marte, a vystoupit na zastávce Gandhi. Odsud se pěší chůzí lze dostat do 15 min k Velvyslanectví. Další možností je metro, kde lze u letiště nastoupit ve stanici Hangares (linka č. 5), následně ve stanici Pantitlán (linka č. 1) přestoupit na směr Observatorio a vystoupit na stanici Chapultepec, jež je nejbližší zastávkou metra k Velvyslanectví, a opět dojít pěší chůzí (cca 15 min) či využít služeb taxi.  

Kompletní seznam honorárních konzulátů ČR v Mexiku lze nalézt na webových stránkách ZÚ ČR.  

CzechTrade Mexico City
Adresa: Lago Alberto 375, Anáhuac I Secc, Miguel Hidalgo, Ciudad de México, México
Tel.: (+52) 55 8218 3517 (mobil)
E-mail: tereza.vitkova@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/mexiko; www.czechtradeoffices.com

CzechTourism Mexiko
E-mail: lutter@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Jednotné tísňové číslo (ambulance, policie, hasiči): 911
Dopravní nehody na dálnici – zelení andělé: 078
Policie (ochrana obyvatel): 5570 3503 a 5570 1910
Policie pro čtvrť Polanco: 5580 1922 a 5580 1713
Požární sbor (centrála): 5768 3477
Informace o telefonních číslech: 040
Taxislužba: 5280 2181, 5203 9113

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda:
Prezidentská kancelář: www.gob.mx/presidencia
Ministerstvo vnitra: www.gob.mx/segob
Ministerstvo zahraničních věcí: www.gob.mx/sre
Ministerstvo národní obrany: www.gob.mx/sedena
Ministerstvo vojenského námořnictva: www.gob.mx/semar
Ministerstvo veřejné bezpečnosti: www.gob.mx/sspc
Ministerstvo financí: www.gob.mx/hacienda
Ministerstvo sociálního rozvoje: www.gob.mx/bienestar
Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů: www.gob.mx/semarnat
Ministerstvo zemědělství, živočišné výroby, rozvoje venkova, rybolovu a výživy: www.gob.mx/sagarpa
Ministerstvo energetiky: www.gob.mx/sener
Ministerstvo hospodářství: www.gob.mx/se
Ministerstvo školství: www.gob.mx/sep
Ministerstvo pro zemědělství a rozvoj venkova: www.gob.mx/sader
Ministerstvo spojů a dopravy: www.gob.mx/sct
Ministerstvo pro fungování veřejné moci: www.gob.mx/sfp
Ministerstvo zdravotnictví: www.gob.mx/salud
Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.gob.mx/stps
Ministerstvo pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: www.gob.mx/sedatu
Ministerstvo cestovního ruchu: www.gob.mx/sectur
Ministerstvo kultury: www.gob.mx/cultura
Generální prokuratura: www.gob.mx/pgr

Široké spektrum informací o Mexiku: www.visitmexico.com
Státní zakázky v Mexiku: compranet.hacienda.gob.mx/web/login.html