Na dotace z OPPIK dosáhnou i velké firmy

Nastavení OPPIK jsme již v našem seriálu článků přiblížili ze všech možných úhlů. Během prvních dnů lhůty pro podávání předběžných žádostí o dotaci se ovšem vynořila nová perspektiva. Zkušenost totiž ukazuje, že velké podniky mnohdy váhají a kvůli nedostatku informací občas ani netuší, že je OPPIK určen i jim.

Vedení velkých firem plánující využít evropských dotací se musí smířit s několika omezeními. V podstatě je možné identifikovat čtyři nejdůležitější:

1. jsou jim k dispozici jen některé programy podpory,
2. maximální možná míra podpory projektu realizovaného velkou firmou je v zásadě nižší než u projektů uskutečněných MSP,
3. v každém programu podpory je možné podat nanejvýš čtyři žádosti o dotaci na jedno IČ a
4. je nutné počítat s tím, že si velké společnosti mohou rozdělit maximálně 40 procent alokace první výzvy daného programu podpory.

Necelých 5 miliard na VaVaI, úspory energie a ICT

V současnosti mohou velké firmy žádat o dotace ze čtveřice programů: Inovace, Potenciál, Úspory energie a ICT a sdílené služby. V první vlně výzev podpoří toto kvarteto programů projekty všech žadatelů částkou 12 mld. korun. Aplikujeme-li ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) stanovené čtyřicetiprocentní omezení, vychází jednoduchý početní úkon velmi zajímavě – v letošním roce se rozhodne o rozdělení až 4,8 mld. korun, které podpoří projekty velkých firem.

Zatímco se uchazeči o dotace nyní plně soustředí na pochopení funkcionalit systému MS2014+, přes který budou projekty až do roku 2020 administrovány, je vhodné v souvislosti se zmíněnou hranicí 40 procent provést krátký exkurz do blízké budoucnosti.

Hodnocení projektů probíhá dvěma způsoby – buď se hodnotí průběžně, nebo kolově. V obou případech se prověřuje, jestli projekt splňuje základní binární kritéria (bez jejich splnění nebude žádost vůbec hodnocena). Jedná se vlastně o takové vstupní vyšetření, po jehož absolvování žádost postoupí do druhého kola, řekněme k zevrubné zdravotní prověrce. Interní hodnotitelé MPO přidělí projektu body (minimálním požadavkem je dosáhnout 60 ze 100 možných bodů) a postoupí ji ministerstvu k rozhodnutí o přidělení dotace.

Dostáváme se tím k důležitému aspektu, který musí velké firmy zohlednit. Pokud se bude po 1. září, kdy začne běžet lhůta pro předkládání plných žádostí o dotaci, objem projektů připravených velkými firmami přibližovat k hranici 40 procent dostupné alokace programu, bude zapotřebí zaprvé zpracovat projekt doopravdy kvalitně a zadruhé předložit žádost co nejdříve.

Rychlost bude klíčová především u programů Inovace, Potenciál a Úspory energie, kde bylo stanoveno průběžné hodnocení dotačních projektů.

Dotační podpora jako vítané přilepšení

Samozřejmě, bylo by naivní předpokládat, že by velké firmy bez dotací z OPPIK přestaly investovat. Autobusy by se ve východních Čechách vyráběly i bez Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, nepřestaly by fungovat ani velké strojírny na Vysočině či hutnické firmy ve Slezsku. Je však zřejmé, že veřejnou podporou připravených plánů rozvoje pohrdne jen málokterý finanční ředitel. I proplacení čtvrtiny faktur je totiž velmi vítaným přilepšením.

V úvodu jsme velké podniky přirovnali k páteři českého hospodářství. První výzvy OPPIK umožňují, aby velké firmy mohly naplno rozvíjet své podnikání. O 4,8 mld. se velice pravděpodobně svede velmi tvrdý boj. A je to dobře, z pevné páteře tuzemské ekonomiky budeme v příštích letech profitovat úplně všichni. 

Přpraveno ve spolupráci se společností eNovation
Autor: Jiří Kvíz, odborník na dotace pro zpracovatelský průmysl, výzkum, vývoj a inovace. Do roku 2010 působil v agentuře CzechInvest, v současnosti vede ve společnosti eNovation tým expertů na financování projektů z veřejných národních zdrojů či ze zdrojů EU. Je předsedou Výboru pro strukturální fondy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).