Novela energetického zákona ušetří firmám miliony, ne všechny novinky jsou přínosné



Výrazné snížení administrativy pro podnikatele a drobné výrobce, která by jim měla ušetřit desítky milionů korun ročně, přináší novela energetického zákona (v květnu ji podepsal prezident Miloš Zeman). „Rovněž zkvalitní informovanost a ochranu spotřebitelů. V rámci projednávání se také podařilo vyřešit problém současného zákona v souvislosti s věcnými břemeny, který by neřešen mohl přinést v příštích letech řadu komplikací či zvýšených nákladů,“ popisuje některé novinky v zákoně mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Zákazníka musí dodavatel elektřiny nebo plynu podle zákona informovat o úpravě podmínek a o zvýšení cen elektřiny nebo plynu způsobem, který je uvedený ve smlouvě a zveřejnit změny na internetových stránkách. Pokud smlouva takové ujednání neobsahuje, musí dodavatel zákazníkovi oznámit zvýšení cen, a to prokazatelným způsobem. Pak nestačí jen zveřejnění na internetových stránkách.

Otázku existujících „starých“ věcných břemen, která vznikla podle dřívějších právních předpisů a nezapisovala se do pozemkových knih, byla v poslanecké sněmovně v minulosti podrobně diskutována. Snaha zajistit informovanost vlastníků o právech, váznoucích na jejich nemovitostech, vedla zákonodárce k doplnění jedné z předcházejících novel o ustanovení, které mělo zabezpečit zanesení těchto břemen do katastru nemovitostí do roku 2017.

Tato cesta ukotvená v § 98 odst. 13 energetického zákona se však ukázala jako nepříliš funkční. Proto uvedené ustanovení ze zákona vypadává a bude nahrazeno komplexním řešením. Do té doby mohou vlastníci nemovitostí nebo osoby, které prokáží právní zájem, získat informace o energetické infrastruktuře přímo od příslušného držitele licence, například od provozovatele distribuční soustavy, který má podle zákona účinného od ledna 2016 povinnosti takové informace poskytnout.

Novela zákona o podporovaných zdrojích, která byla součástí balíku označovaného souhrnně jako energetický zákon, přináší také změnu výběru poplatků za obnovitelné zdroje (OZE), které se budou nadále vybírat podle velikosti připojení (u domácností jističe). „Zákon zajišťuje, že žádný spotřebitel nezaplatí více než dnes. Pokud by totiž platba napočtená podle jističe byla větší než v současnosti, obsahuje návrh pojistku, že spotřebitel zaplatí maximálně stejně jako dnes,“ dodává František Kotrba.

Snížení plateb doplatí stát

U některých odběratelů s vyšší spotřebou nebo rovnoměrným odběrem naopak dojde ke snížení plateb. To se týká zejména velkoodběratelů, ale i některých domácností či provozoven více využívajících elektřinu. Snížení plateb bude kompenzováno ve výši celkem okolo 4,8 miliardy korun ročně ze státního rozpočtu.

Systém bude stejný jako dosud, zákazníci se však nebudou podílet na podpoře obnovitelných zdrojů v závislosti na jimi odebraném množství elektřiny, nýbrž podle rezervovaného příkonu nebo podle proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem – podle napěťové hladiny, ze které elektřinu odebírají.

Vláda každoročně stanoví nařízením výši prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla. Pro rok 2015 výše dotace činí 15,7 mld. Kč. Stručně řečeno – o co zaplatí na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů méně zákazníci odebírající elektřinu, to doplní státní rozpočet formou dotace.

Zákon také rozšiřuje podporu pro obnovitelné zdroje tepla využívající zemědělské odpady, což si vyžádá dodatečně 650 milionů korun ze státního rozpočtu. Stát naproti tomu ušetří na dotacích na decentrální zdroje a na daňových osvobozeních pro OZE, takže celkový dopad novely na státní rozpočet by neměl přesahovat částku cca 5,2 miliardy korun.

Pro to, aby si domácnosti a firmy mohly brzo začít vyrábět svou vlastní elektřinu a ušetřit tak za energii ze sítě, jsou podle ekologů kromě provedeného snížení administrativy důležité ještě další kroky. Především zavést tzv. net-metering, obnovit hodinové zelené bonusy pro obecní a družstevní větrné i malé solární elektrárny nebo jinou formu podpory.

Bohužel, jeden z největších nedostatků novely se nepodařilo opravit. Domácnosti vyrábějící ekologicky šetrnou elektřinu pro vlastní potřebu budou muset nově platit daň z elektřiny. Senát totiž přijal novelu energetického zákona v podobě, která tento nesmyslný požadavek umožní. „Za jeden z hlavních nedostatků novely považuji zavedení daně z elektřiny pro malé fotovoltaické elektrárny, což jsou třeba domácnosti se solárními panely na střeše rodinných domků, tedy drobní výrobci elektřiny, kteří si ji vyrábějí pouze pro svoji potřebu. Pro majitele, kteří se chovají ekologicky a snaží se ušetřit, to bude zatěžující. Je to velká chyba a mrzí mě, že Senát nevyužil možnosti ji opravit,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová.

„Ačkoli vlastní daňová povinnost zde nebude dosahovat významných částek, vznikne těmto subjektům registrační povinnost k dani z elektřiny a měsíční povinnost podávání daňového přiznání a platby daně ze spotřebované elektřiny. Uvedené změny tedy znamenají zvýšenou administrativní zátěž, a to nejen pro drobné výrobce elektřiny, ale i pro správce daně,“ dodala Jitka Seitlová.

Cesta k chytrým sítím

Novela však přináší důležitá pozitiva. „Velmi vítáme snížení administrativní zátěže pro podnikatele a domácnosti, které mají zájem si pořídit malé zdroje obnovitelné energie. Tento proces umožní další cestu směrem k takzvaným Micro-grid řešením, která jsou velmi flexibilní a dokáží v určitých případech zajistit i účinnou zálohu energie,“ konstatuje Jaroslav Žlábek, generální ředitel Schneider Electric.

Podle jeho slov bude důležitá i role distribučních společností a provozovatele přenosové soustavy, kteří budou muset zajistit vyvážení dodávky a spotřeby. Tam v současnosti mohou způsobovat nerovnováhu obnovitelné energie, kdy může vlivem závislosti na vnějších podmínkách převažovat výroba nad spotřebou. „To směřuje k masivnějšímu vývoji řešení Smart Grid jako takového a v konečném řešení by mělo přinést nové příležitosti, více otevřít trh s energiemi a zajistit růst trhu,“ dodává Jaroslav Žlábek.

Podle něj by se Česká republika měla soustředit na další progresivní postupy, jako je řízení spotřeby, takzvaná Demand response. „To je věc, která mi pořád ve strategiích České republiky trochu chybí,“ dodává Jaroslav Žlábek.

Další významnou změnou, která se energetického hospodaření firem letos dotkne, je novela zákona o hospodaření energií. „V něm je, mimo jiné, nově uložena povinnost velkým podnikatelům nad 250 zaměstnanců zpracovat pro energetické hospodářství energetický audit, a to opakovaně každé čtyři roky,“ doplňuje Jakub Kejval, generální ředitel Bureau Veritas. Alternativně lze tuto povinnost naplnit implementací a certifikaci Systému managementu hospodaření s energií podle ISO 50001 respektive Systému environmentálního managementu podle ISO14001. Firmy musí tuto povinnost naplnit již k 5. prosinci 2015.

Dalibor Dostál