Opravárna prodlužuje život spotřebičů a brání okrádání zákazníků



Úmyslné omezování životnosti elektroniky a spotřebičů patří v Česku i ve světě ke stále větším tématům. Nejde jen o „kazítka“, která po určité době přístroje záměrně „porouchají“. Dalším velkým důvodem, proč lidé musejí elektroniku a domácí techniku vyhazovat, je špatná dostupnost a přístup autorizovaných servisů. Ty často dávají cejch „Neopravitelné“ i spotřebičům, které po jednoduché a levné opravě mohou ještě léta dál fungovat.  

Zákazníci mají s podobným přístupem bohaté zkušenosti. „Před lety jsme fotografovali ve skleníku v zoologické zahradě. Fotoaparát Canon, který jsme tehdy měli tři roky, přestal kvůli vlhkosti fungovat. Přístroj jsme odeslali do autorizovaného servisu, odkud nám po několika týdnech vrátili foťák jako neopravitelný a po telefonické dotazu nám doporučili koupit nový. Přestože elektronice vůbec nerozumím, fotoaparát jsem rozdělal, otřel kontakty, a přístroj nám bez problémů funguje dodnes,“ líčí svoji zkušenost Zdeněk Boháč.

Obrovský zájem napoprvé nezvládli

Aby bylo podobných příběhů méně a elektronika s jednoduchou závadou nekončila zbytečně na smetišti, založil Jan Charvát před třemi lety projekt Opravárna. „Nápad byl můj, dal jsem dohromady tým kamarádů a manželky, každý uměl něco. Bez další pomoci jsme byli schopní zajistit naprogramování, marketing, administrativu i řízení. Ale určitě se to neobešlo bez problémů,“ vzpomíná Jan Charvát.

Předchozí zkušenosti s podnikáním jim přitom úplně chyběly. „Naše představa byla, že stačí dobrý nápad a půjde to samo, do roka budeme vydělávat. Realita byla samozřejmě jiná,“ dodává Jan Charvát.

Rozjet projekt tak bylo velmi obtížné. „Řešili jsme mnoho problémů od špatně fungujícího webu, přes špatný odhad našich schopností a časových možností až po obyčejné spory uvnitř týmu ohledně rozdělení rolí, zásluh apod. Neodhadli jsme také sílu médií. V jednu chvíli po odvysílání reportáže o nás na jedné komerční televizi v hlavním vysílacím čase se spustila vlna zájmu o projekt, v jeden den web navštívilo přes 20 000 lidí a zadávali denně stovky zakázek,“ pokračuje Jan Charvát.

A protože web nebyl na takový zájem připraven, nejdříve spadl a po jeho nahození nebyla Opravárna schopná zájem zákazníků uspokojit, takže nabírala hodně negativních zkušeností. „Výsledkem celého snažení bylo, že se původní tým rozpadl, protože ostatním členům práce na Opravárně výrazně zasahovala do ostatních aktivit i soukromého života. Zůstal jsem tedy jen já a manželka, kteří poslání projektu opravdu věříme,“ navazuje Jan Charvát.

Znovu a lépe

Podle svých slov měl štěstí v tom, že měl vždy volnější a dobře placenou práci, takže se tomuto ztrátovému projektu mohl věnovat bez existenciálních problémů. Podíly ostatních členů tedy odkoupil, nechal naprogramovat nový web a spustil ho v září 2017. „Je to nový, profesionální a plně automatický web, který již funguje jak má. Tedy téměř, vždy je co zlepšovat,“ usmívá se Jan Charvát.

Jak se vůbec k projektu, který nazývá spíše posláním než podnikáním, dostal? „Působil jsem po českých redakcích jako žurnalista a následně jako PR manažer v oblasti životního prostředí, které mě mimořádně zajímá. Množství odpadu končícího na skládkách mě vždycky vadilo. Dříve se vše opravovalo, bývali jsme národem kutilů. Dnes jsme se přepnuli od módu: nakoupit, použít, vyhodit. To chceme změnit,“ popisuje Jan Charvát svoji motivaci.

Jednoduchá cesta za opravářem

Za hlavní přínos svého řešení považuje jeho jednoduchost. „Když chcete běžně najít na cokoliv opraváře, musíte složitě vyhledávat na internetu, obvolávat, obcházet. Abyste následně zjistili, že třeba váš mixér už nikdo opravovat nechce nebo je to drahé. U nás jednoduše zadáte zakázku na www.opravarna.cz, popíšete problém, zadáte adresu a okruh, ve kterém chcete vyhledávat. Zakázka se nabídne všem odborným servisům i hobby opravářům v okolí, což je další výhoda. Hobby opraváře totiž na internetu ani nenajdete, přestože právě oni vám za drobný peníz mixér můžou opravit. Odborné servisy zase během chvíle dají i desítky nabídek na opravy například PC či mobilů,“ upozorňuje Jan Charvát.

Zákazník tak podle něj dostane jen skutečné nabídky od lidí, kteří jsou schopní mu pomoct, nemusí obvolávat někoho, kdo konkrétní opravu třeba ani nedělá. Vybere si na základě hodnocení, nabídnuté ceny a termínu realizace a může oslovit i více opravářů. „Takže ušetří čas i peníze. Dnes můžeme říct, že jsme největší sítí opravářů a servisů v ČR a dokážeme najít opraváře na cokoliv, co opravit jde,“ popisuje Jan Charvát.

V současnosti má Opravárna přes 900 zaregistrovaných opravářů a servisů po celé České republice. „Málokdy se stává, že by se na zakázku nikdo neozval. Pokud se to stane, znamená to nejspíš, že zakázka už je neopravitelná nebo se to nevyplatí. V takovém případě zákazníkovi vracíme 49 korun, které se u nás platí za vyhledání opraváře. Naši opraváři už z popisu zakázky většinou dobře vědí, co opravit jde a co je šunt na jedno použití,“ vysvětluje Jan Charvát.

Záchrana umírajícího oboru

Opravitelnost na webu se nyní pohybuje něco přes 50 procent a pomalu roste. „Zbytek výrobků jsou levné šmejdy, co opravit nejdou. Dali jsme si nelehký, ale dle mého názoru splnitelný úkol: opravitelnost zvýšit,“ konstatuje Jan Charvát.

Pomoci tomu má projekt Opravme Česko, který má znovu oživit zmírající tuzemské opravárenství s pomocí tří nástrojů. Prvním z nich je samotný web Opravárna. „Síť opravářů a servisů neustále rozšiřujeme, oslovujeme střední školy, abychom do oboru nalákali nové lidi a dali jim dostatek práce. Obor zmírá právě proto, že se opraváři bojí, že se opravami neuživí. Takže i vystudovaní elektromechanici nakonec raději dělají skladníky, což je s jejich odborností dost šílené,“ popisuje Jan Charvát.

Chce také pořádat workshopy, na kterých vyškolí nové hobby opraváře. „Nebudou z nich asi profíci, ale starou remosku sobě nebo sousedům opraví,“ popisuje zakladatel Opravárny cíl plánovaných školení.

Druhým pilířem projektu Opravme Česko je motivace výrobců a prodejců, zejména českých a evropských, aby vyráběli a prodávali kvalitní zboží. „Bude to jejich konkurenční výhoda na trhu. Mezi výrobci máme velkého partnera, společnost Groupe SEB, která na český trh dodává například značky Tefal, Krups či Rowenta. Společnost na český trh právě přišla s desetiletou garancí na opravitelnost svých výrobků. Výrobky tedy vyrábí kvalitně a dodává po tuto dobu náhradní díly. Je to první vlaštovka, další se snad budou přidávat. Protože vyrábět šmejdy na jedno použití není v pořádku,“ plánuje Jan Charvát.

Šmejdům se brání i velké e-shopy

Stejně tak chce pracovat s prodejci, aby měli v sortimentu výhradně kvalitní značky s vysokou opravitelností. „Jejích zákazníci se k nim budou rádi vracet a tak o zisk dle našeho názoru v dlouhodobějším horizontu nepřijdou. V tomto ohledu je partnerem projektu největší český eshop Alza.cz, která jde právě tímto směrem prodeje kvalitních produktů,“ konstatuje Jan Charvát.

Jedná s Alzou také o tom, že by e-shop nabízel pozáruční opravy svým zákazníkům právě přes Opravárnu. „A navíc budeme z našich dat pravidelně vydávat žebříčky opravitelnosti výrobků. Výrobci a prodejci, kteří se zaměří na výrobky s lepší opravitelností, budou oceňováni certifikátem kvality. Na druhé straně budeme zveřejňovat ‚šmejdy roku‘, tedy výrobky, které jsou úmyslně konstruovány tak, aby opravit nešly,“ plánuje Jan Charvát a dodává: „Všechno ale záleží na nás, spotřebitelích. Buď si necháme líbit, že musíme měnit rychlovarnou konvici a další výrobky každé dva roky, nebo to změníme.“

Opravárna proto plánuje ve spolupráci s dalšími partnery z řad firem, statní správy i nadnárodních organizací osvětu mezi spotřebiteli. Součástí bude mediální a internetová kampaň, ale i nejrůznější akce po republice. „Vyrábět a prodávat šmejdy prostě není v pořádku. EU má nedostatek nerostných surovin a výrobky zbytečně končí brzy v odpadu. Díky našim datům se zákazník bude moct lépe orientovat v tom, jaké výrobky lze snadno opravit nebo takzvaně ‚upgradovat‘ či zda k nim výrobce například vydává manuály a nabízí náhradní díly. A které jsou naopak odsouzeny k rychlé zkáze. Bude na něm, co si vybere,“ popisuje Jan Charvát.

Na kazítka v Česku chybí zákon

Tento postup by měl pomoci časem z trhu dostat i firmy, které do svých výrobků montují takzvaná „kazítka“. Tedy díl, který často nemá ani žádnou praktickou funkci, jen se po určité době pokazí. Podle Jana Charváta však použití „kazítek“ není vždy takto jednoduché.

„Je to složitější. Ne vždy je to konkrétní díl, jde spíše o výrobní postup. Výrobci například své produkty dělají z jednoho kusu plastu, který nejde rozložit, místo šroubů používají nýty, úmyslně nedodávají náhradní díly, baterky u notebooků pevně spojují s přístrojem, kondenzátory dají blízko zdroje tepla, přestože v přístroji je místa dost, tiskárny mají softwarem přesně definovaný počet vytisknutých stránek a poté se „rozbijí“. S tím se setkáváme běžně,“ konstatuje Jan Charvát.

I když by opravárenské firmě měl větší počet pokažených výrobků vlastně dělat nové zákazníky, Jan Charvát jim rozhodně nefandí. „Radost nám to většinou nedělá, preferujeme kvalitu,“ zmiňuje Jan Charvát. Státní instituce by se podle něj měly této oblasti více věnovat. „Kontrola je jednou z možností, ve Francii už je na to i zákon. Otázka je, jak je to s dokazováním a vymahatelností. Ale jak jsem uvedl dříve, impuls musí přijít od spotřebitele. Prostě si to jednoduše nesmíme nechat líbit,“ zdůrazňuje Jan Charvát.

U elektrospotřebičů by podle něj měl proběhnout podobný proces, jak před časem u potravin. „Před deseti lety nikomu z Čechů nevadilo, že párky obsahují tak málo masa, že by je mohli s nadsázkou jíst i vegetariáni. Pak se to postupně lidem přestalo líbit. A dnes je téměř na každém balení párků napsáno, kolik masa obsahují. I levné řetězce se pyšní tím, že jejich výrobky obsahují 92 procent masa. Párky přitom nijak výrazně nezdražily, prostě nás jen výrobci přestaly tolik okrádat. Věřím tedy, že se tlakem ‚zdola‘ dočkáme i kvalitní elektroniky,“ pokračuje Jan Charvát.

Nejen boj proti „kazítkům“, ale také větší tlak na opravitelnost výrobků by měly být jednou z priorit státu a jeho institucí v oblasti ochrany spotřebitelů. Podle Jana Charváta se už konkrétní kroky začínají odehrávat. „Zatím ve fázi příprav. Boj za lepší opravitelnost výrobků a přechod na cirkulární ekonomiku bez zbytečného odpadu už vyhlásila i Evropská komise a v roce 2017 potvrdil i Evropský parlament. Jedním z možných návrhů parlamentu je značkování výrobků dle opravitelnosti, jako je tomu například u energetické náročnosti spotřebičů,“ říká Jan Charvát.

Stejným směrem se podle něj ubírá i české Ministerstvo životního prostředí, které z evropských i národních peněz podporuje prevenci vzniku odpadu. „Legislativu EU bude Česko postupně zapracovávat. Proto jsem přesvědčen, že náš čas skutečně přijde,“ plánuje Jan Charvát.

Nejdříve nadšenci, teď široká veřejnost

Tak, jak Opravárna roste, se mění i okruh jejích zákazníků. Dříve se hodně zaměřovala na ekologicky smýšlející lidi a starší občany, kteří mají k věcem citový vztah. „Nyní šir se záběr rozšířil, naším zákazníkem je prakticky kdokoliv. Jsme schopní nabídnout opravu čehokoliv elektronického široké škále zákazníků. Velký potenciál vidím v PC a mobilech, které jsou opravitelné v 90 procentech případů,“ upozorňuje Jan Charvát.

Další výrazný posun Opravárna plánuje. „Začínáme spolupráci s největšími českými profesionálními servisy a už brzy budeme schopní zákazníkům nabídnout opravu těchto segmentů výrobků se svozem odkudkoliv po celé České republice zdarma i diagnostikou zdarma, samozřejmostí bude 12 měsíců záruka na práci i díly,“ zmiňuje Jan Charvát.

Nezávislí opraváři ani značkové servisy tak pro projekt nejsou konkurencí, ale partnery. „Naše opraváře ověřujeme a dostávají plakety s různými úrovněmi profesionality, ale jsme otevřená platforma. Zaregistrovat se může kdokoliv, odborný servis i drobný opravář. A také to houfně dělají, protože díky nám mají více zakázek. Navíc zdarma,“ podotýká Jan Charvát.

Pro některé odborné servisy proto Opravárna do budoucna připravuje zpoplatnění desetiprocentní provizí. Platit přitom budou jen za skutečné opravy. „Když si zaplatí reklamu na Googlu nebo billboard, tak jim tato reklama nikdy nezaručí přínos skutečných zákazníků a tedy peněz. Takže opraváře a servisy neberu jako konkurenci, ale jako současné či potenciální partnery a vlastně i zákazníky,“ zmiňuje Jan Charvát.

Zároveň upozorňuje, že vedle Opravárny na trhu působí i řada podobných projektů. „Například Nejremeslnici.cz, ale ti se zaměřují jen na stavební práce a Supersoused.cz, který zase skvěle dokáže najít kutily na drobné práce v domácnosti jako je malovaní či přidělání poliček. V oboru oprav zejména elektra jsme ale jedničkou na trhu,“ porovnává Jan Charvát.

Segment opravy spotřebičů je podle něj dost specifický, i proto, že například nejde dopředu znát přesnou cenu opravy. „A tak je třeba použít jiný byznys model, než používá řada podobných projektů. Ten ladíme poměrně dlouho, stejně jako know-how i web a tak se nedomnívám, že bychom v brzké době měli konkurenci,“ shrnuje Jan Charvát.

Renesance oprav jako prevence vzniku odpadů

I přes rozvoj různorodých aktivit nemá firma dosud ani jednoho zaměstnance. „Dělám to jen já a manželka, vývoj webu externí IT firma. Jednáme s investory, pokud se to podaří, zaměstnance najmeme, hlavně kvůli expanzi. V plánu je velmi brzy Slovensko, web je na to plně připraven,“ popisuje Jan Charvát.

Rovněž loňský obrat firmy byl minimální, protože velkou část zabralo programování nového webu, který byl spuštěn teprve na podzim. „Tam tržby pomalu ale jistě rostou. Zvrat by měl nastat letos, až spustíme provize od odborných servisů. V černých číslech ale asi pořád nebudeme, protože splácíme poměrně drahý web, na kterém je ještě hodně práce. Dost spolkne i marketing. Nicméně máme požádáno o dotace na prevenci vzniku odpadu, což by mohlo pomoct,“ poznamenává Jan Charvát.

Věří, že i díky jeho projektu čeká zmírající opravárenství v Česku renesance. „Kdybych tomu nevěřil, tak bych to nedělal. Tenhle trend tu je. A jak jsem říkal, ani nebude jiná možnost. Nemůžeme si to dovolit, nemáme na to nerostné suroviny, pořád jen vyrábět a vyhazovat,“ uzavírá Jan Charvát.

Dalibor Dostál