Podnikatele čeká prokazování původu majetku, obávají se šikany



Na nepoctivě získaný majetek si chce v příštích letech posvítit současná vláda. Ministr financí Andrej Babiš a náměstkyně ministra pro daně a cla Simona Hornochová nedávno představili koncept zákona o prokazování původu majetku.

Zákon je souborem novel daňových a trestněprávních předpisů zaměřených na postihování nezdaněných příjmů prostřednictvím institutů správy daní. Základním principem je odhalení  majetku, jehož výše neodpovídá deklarovaným příjmům daňového poplatníka. Příjmy, které podnikatelé nezdanili, budou muset zdanit dodatečně. V rámci zákona přitom není rozhodující, zda jde o příjmy získané legální či nelegální cestou. Za významný ministerstvo financí považuje rozdíl alespoň deseti milionů korun.

Kdo neprokáže majetek, zaplatí daň

„Zabavování majetku získaného z trestné činnosti je věcí orgánů činných v trestním řízení a příslušných soudů,“ říká náměstkyně ministra Simona Hornochová. „Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce,“ dodává.

Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku. Současně se stanovením daně předepíše penále ve výši až 100 procent.

„Častou výmluvou poplatníků bylo, že majetek získali před mnoha lety, například darem od babičky, a že tedy daň za dané období již nelze doměřit,“ říká Simona Hornochová. „Nyní bude posílena pravomoc správce daně požadovat prokázání takového tvrzení,“ vysvětluje náměstkyně ministra financí.

Pokud poplatník své tvrzení nedoloží, uplatní se fikce nabytí tohoto majetku v posledním zdaňovacím období. Jak konkrétně bude pravomoc posílena ve srovnání se současným stavem však zatím nechce ministerstvo financí komentovat. Více informací slíbilo sdělit až po zpracování připomínek, které k návrhu získalo v rámci připomínkového řízení.

V souvislosti s novou úpravou se již objevily spekulace, že zákon fakticky zavede určitou „daň ze životního stylu“, protože postihne především bohatší občany. „Z prvních vyjádření ministerstva by se dalo v této chvíli dovodit, že takovou daň ministerstvo zavádět nemíní. Nicméně určité kroky v oblasti prověřování původu majetku se připravují. Uvidíme, jakými prostředky toho chce ministerstvo přesně dosáhnout a do jaké míry je avizovaná iniciativa myšlena vážně,“ komentuje návrh Jana Bartyzalová, partner společnosti KPMG v oblasti daňového poradenství.

Hlavně ne retroaktivitu, říkají podnikatelé

S některými prvky zákona mají problém zástupci podnikatelských organizací. „Nevadí mi prokazování původu majetku. Musí se ale stanovit datum ´od kdy se jede´. Jinými slovy, jsem proti jakékoliv retroaktivitě,“ zdůrazňuje Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP).

„Retroaktivní přístup kritizuji dlouhodobě, ať už to bylo v přístupu státu k fotovoltaice, přes všechny potíže, které s ní souvisely, nebo ke kampeličkám,“ dodává. Podle Karla Havlíčka není možné vztahovat dnešní přístup k poměrům, které v Česku panovaly před mnoha lety.

„Podnikatelské prostředí bylo před dvaceti lety dobrodružné. Všichni by si měli uvědomit, když se dívají na tváře vážených majitelů různých holdingů na titulních stranách magazínů tištěných na křídovém papíře, jak to bylo v devadesátých letech,“ upozorňuje Karel Havlíček. Navíc výběr, koho začnou úřady prověřovat, bude podle jeho slov vždy subjektivní, a podnikatelé by se tak mohli stát terčem cílené šikany.

Podle ministerstva financí bude účinným nástrojem správce daně v daňovém řízení prohlášení o majetku, které je již dnes využíváno v exekučním řízení. Tímto prohlášením si správce daně zafixuje stav majetku poplatníka, u kterého má podezření na výraznou částku nezdaněných příjmů. Následně tento poplatník nemůže tvrdit, že nově nabytý majetek vlastnil již dříve.

Také tyto plány vyvolávají řadu otázek. I na ně ovšem ministerstvo financí přislíbilo odpovědět poté, co zapracuje připomínky k návrhu. Uvedení nepravdivých údajů bude v každém případě trestným činem postihovaným až trestem odnětí svobody. Ministerstvo financí počítá s tím, že by měl zákon začít platit od 1. ledna 2016.

Dalibor Dostál