Daňové přiznání za rok 2017 musejí mimo jiné podat i zaměstnanci, kteří si v některém měsíci ke svému hlavnímu zaměstnání přivydělávali na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), a to bez ohledu na výši měsíční odměny. Tato povinnost se totiž týká všech zaměstnanců, kterým byla v některém měsíci během roku odvedena zálohová daň z příjmů od dvou a více zaměstnavatelů současně.
Přitom právě z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti (DPČ) se loni odváděla zálohová daň z příjmu vždy.
V roce 2018 se však bude z měsíční odměny z DPČ do částky 2500 korun odvádět daň srážková, bude tedy platit stejný režim jako u dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 korun a méně.
Nízké příjmy bez daňového přiznání
„Pro nízké měsíční přivýdělky na dohodu o pracovní činnosti tedy nevznikne povinnost podat daňové přiznání a sníží se i povinná administrativa pro zaměstnavatele,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
V případě práce na dohodu o pracovní činnosti odvádí zaměstnavatel za zaměstnance 15 procentní zálohovou daň a ti tak mohou získat zpět přeplatek na dani, pokud pracovali jen po část roku. „Práce na dohodu o pracovní činnosti je však méně výhodná, než například práce na dohodu o provedení práce. Pojistné na zdravotní a sociální pojištění je odváděno již z výdělku, který přesáhne 2500 korun,“ uvádí Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath.
Tento limit se pro rok 2018 nemění. V případě, že je měsíční částka odměny vyšší než limit, však z hrubé odměny odvádí zálohy na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel i zaměstnanec. Pro rok 2018 se z důvodu zvýšení minimální mzdy zvyšuje i minimální měsíční částka zdravotního pojištění, kterou musí zdravotní pojišťovna obdržet za každého zaměstnance, a to z částky 1485 Kč na 1647 korun.
„Zaměstnanci, kteří nejsou pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci, například penzisté či studenti, a pracují pouze na dohodu o pracovní činnosti s měsíční částkou nižší než 12 200 korun, tak zaplatí na zdravotním pojištění v roce 2018 více než v roce 2017,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
V jednotlivých měsících je možné pracovat na dohodu o pracovní činnosti současně pro více zaměstnavatelů. I při práci na DPČ je přitom možné při výpočtu čisté měsíční odměny uplatňovat daňové slevy, kupříkladu daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, na níž mají nárok všichni daňoví poplatníci, tedy třeba i penzisté. Zaměstnanci ovšem mohou daňové slevy uplatnit v daném měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele, přičemž podmínkou je podepsání prohlášení k dani.
Výše výdělku není omezená
Zaměstnanci přivydělávající si během roku 2017 pro jiného zaměstnavatele na DPČ si musejí k vyplnění daňového přiznání za rok 2017 vyžádat od všech zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech, která jsou nedílnou přílohou daňového přiznání. Při příjmech pouze ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmu je možné od minulého roku využít zjednodušenou verzi daňového formuláře (fs-priznani-dan-z-prijmu-fo-zavisla-cinnost-2017-5405-d-2.pdf, 111 kB).
Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena sjednaná práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá. Měsíční odměna není limitována, na základě dohody o pracovní činnosti je tudíž možné mít i nadprůměrné příjmy.
Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní doby. „Je-li z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti odváděno sociální pojištění, pak se toto období započítává do doby rozhodné pro nárok na starobní důchod a vzniká i nárok na případné nemocenské dávky,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
V praxi by měla práce na DPČ sloužit pro přivýdělek a nízký rozsah práce. Z dohody o pracovní činnosti totiž neplyne mimo jiné nárok na odstupné a práci lze snadněji ukončit, protože pracovní poměr sjednaný dohodou o pracovní činnosti je možné zrušit výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu s patnáctidenní lhůtou.
Omezení dohod o provedení práce u nezaměstnaných
Již v polovině loňského roku došlo ke změně u dalšího oblíbeného typu smluv pro přivýdělky – dohod o provedení práce v rámci novely zákona o zaměstnanosti. Týká se lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti. „Podle této úpravy si lidé evidovaní na úřadu práce nebudou moci nově přivydělávat na dohodu o provedení práce,“ uvádí Ivana Brancuzká, manažerka společnosti Contract Administration.
Pojmem „nekolidující zaměstnání“ je podle ní zpravidla označeno takové zaměstnání, které mohou lidé vykonávat i přestože jsou evidování na úřadu práce a není tedy v rozporu s jeho pravidly. Podmínkou je, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti a zároveň výše jeho přivýdělku nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy 5500 korun měsíčně.
„Doposud platilo, že si uchazeči mohli přivydělávat jak na dohodu o pracovní činnosti či klasický pracovní poměr, tak na dohodu o provedení práce. To však nová úprava mění a práce na dohodu o provedení práce již nebude možná, resp. povede k vyřazení z evidence nebo k tomu, že se nebude moci v době trvání tohoto pracovněprávního vztahu do evidence přihlásit“ dodává Ivana Brancuzká.
Dohody o pracovní činnosti patří u tuzemských firem k poměrně oblíbeným formám zaměstnávání. Podle prosincových statistik Úřadu práce bylo z 216 629 volných pracovních míst nabízených zaměstnavateli 8995 pozic na dohodu o provedení práce a 6053 míst na dohodu o pracovní činnosti.
Dalibor Dostál