English version
Rodinné firmy českých majitelů procházejí v současné době velkou změnou. Velká část jejich otců-zakladatelů, kteří je po roce 1990 založili na zelené louce, si chce užít volna a vydělaných peněz. A tak svoje podniky prodávají nebo převádějí na potomky. Podle průzkumu KPMG díky dědictví sametové revoluce dojde letos k předávání žezla ve třetině českých rodinných podniků.
Trend je však patrný již několik měsíců. „Na přelomu roku jsme také zaznamenali zvýšené transakční aktivity související s nástupnictvím ve firmách a mezigeneračním transferem rodinného majetku u první generace polistopadových podnikatelů, což je jisté specifikum zejména oproti západním zemím. V této souvislosti registrujeme zvýšený zájem o různé nástroje zajišťující uchování rodinného bohatství, např. prostřednictvím institutu svěřenských fondů a podobně,“ upozorňuje Jan Frey, vedoucí advokát kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Předávání roztáčí investice
Také poradenské firmy registrují, že majetkové změny u rodinných firem mají výrazný vliv na tuzemské investiční prostředí. „Výraznou roli v nevídané aktivitě investorů v českém prostředí hraje také skutečnost, kdy majitelé mnoha českých podniků v dobré finanční situaci zvažují jejich prodej. Kromě pokračujících prodejů rodinných firem jsme byli svědky i několika transakcí v řádech miliard amerických dolarů,“ upozorňuje Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY v České republice.
Podnikatelé, kteří se rozhodnou svoji firmu neprodat, ale předat svému nástupci, se přitom pouštějí do velmi nejisté oblasti. Svědčí o tom fakt, že přechod na druhou generaci jich zvládne jen asi třetina. U třetí generace se hovoří již jen o 15 procentech, u dalších dokonce o pouhých 5 procentech.
Jak předat firmu?
„Mnoho z nich ale nemá jasnou představu o tom, komu podnik předat, nebo kolik takové předání stojí času a energie,“ říká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež působí na poli revitalizace zejména středně velkých podniků.
Podle něj je důležité, aby podnikatelé řešili tyto záležitosti s dostatečným předstihem. „Jen málo podnikatelů si plně uvědomuje, že firmu nelze předat ze dne na den, ale je to zdlouhavý proces, který zabere až pět let,“ vysvětluje Jiří Jemelka. Podnikatel, který o odchodu z pracovního života uvažuje, by si měl pevně stanovit, do kdy chce byznys předat, a vytvořit si k tomu časový plán.
Není přitom výjimkou, že podnikatel v rodině vhodného nástupce nenajde. „Potomci buď o převzetí rodinného podniku nestojí, mají již svůj vlastní byznys, nebo k podnikání zkrátka nemají vlohy,“ vyjmenovává Jiří Jemelka důvody, proč se musejí po vhodném kandidátovi podnikatelé často rozhlížet mimo okruh příbuzných. Vhodného nástupce tak podle něj mohou majitelé firem hledat i v managementu firmy, mezi zaměstnanci, kteří jsou v podniku dlouhé roky a pro firmu „žijí“.
Když rozhodnutí o předání rodinné firmy padne, neměli by je majitelé již zpochybňovat. Důležité je také oznámit rozhodnutí lidem, kterých se změna vedení firmy týká. „Oznamte svoji volbu jak klíčovým zákazníkům podniku, tak i obchodním partnerům a zaměstnancům. Důležité je dát najevo, že na chodu podniku a vztahu k nim se s předáním otěží nic nemění,“ popisuje Jiří Jemelka.
Podle něj by měli majitelé firem co nejdříve začít své nástupce postupně zaučovat. Poté, co původní vlastník firmu předá, by však měl přestat s neustálým dohledem nad chodem firmy, ať už osobními návštěvami nebo telefonáty. Je na místě dopřát si od byznysu delší pauzu. Ideální je dlouhá dovolená, při které se odcházející majitel firmy vyvaruje zbytečných telefonátů a neustálého dohledu nad denním chodem podniku.
Hlavně se nevracet
„Jakmile podnikatel jednou firmu opustí, už by se do ní neměl vracet. Zasahováním do vedení, či dokonce zpochybňováním rozhodnutí nové hlavy podniku podkopává její autoritu a vlastně i svoje rozhodnutí. Vždyť nástupce si vybral sám,“ zakončuje Jiří Jemelka s tím, že případné rady a výtky je dobré probírat v ústraní a mezi čtyřma očima.
Klíčové pro budoucnost firmy je také to, jak se odcházející vlastník rozhodne naložit s jejím majetkem. Kolik ho použije pro financování chodu své rodiny, případně svoje další investice a podobně, a kolik ho ponechá pro další rozvoj firmy.
Podle průzkumu KPMG European Family Business Barometer české rodinné firmy vykazují udržitelný růst a stoupající obrat. Ten zaznamenala více než polovina českých podniků, konkrétně 53 procent. Třetina firem má stabilní a jen 16 obrat nižší obrat. Více než čtyři pětiny dotazovaných podniků chtějí navýšit obrat i v roce 2017. Rodinné firmy v rámci celé Evropy jsou ve vynikající kondici také ve srovnání s celoevropským ročním hospodářským růstem. Ten činil loni 1,9 procenta, zatímco téměř tři čtvrtiny evropských firem rostou přes 5 procent ročně.
Svoji ekonomickou perspektivu vidí pozitivně 72 procent českých rodinných firem a necelá polovina jich chce expandovat do zahraničí. „Naše rodinné firmy budou také muset vyrazit do světa, aby byly schopny udržet krok se svými evropskými konkurenty. Internacionalizace českých rodinných podniků bude velký úkol pro nastupující generaci,“ uvádí Milan Bláha, partner odpovědný za služby rodinným firmám v KPMG Česká republika.
Dalibor Dostál
