Stát snižuje administrativní zátěž podnikatelů, hlavně díky digitalizaci a elektronizaci



Čeští podnikatelé by měli mít letos méně „papírování“ než v předchozích letech. Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) se totiž postupně daří snižovat administrativní zátěž pro firmy a živnostníky.

Vyplývá to ze Zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014. Z celkem 78 opatření, jejichž zavedení bylo ve zprávě označené za potřebné, se jich loni podařilo zavést 52 a do konce letošního roku by se jejich počet měl zaokrouhlit na 60.

Již v letech 2005 až 2012 se podařilo díky legislativním úpravám snížit administrativní zátěž o více než 23 procent. Od roku 2013 byl stanoven nový cíl – zjednodušit administrativní povinnosti pomocí 60 konkrétních opatření.

„Mám velkou radost, že valná většina opatření byla splněna právě během loňského roku. Navržená opatření vycházejí jak z řad státní správy, tak z řad odborné podnikatelské veřejnosti,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Loni došlo například ke snížení finanční a administrativní zátěže prostřednictvím redukce údajů v evidenci ubytovaných hostů a možnosti digitálního přenosu údajů o ubytovaných cizincích pro cizineckou policii. Byly také sjednoceny lhůty pro provádění prohlídek STK pro nová vozidla určená k provozování autoškol se lhůtami pro ostatní vozidla.

Sbírka zákonů bude přístupná zdarma

V současné době se ministerstvo zabývá možností snížit administrativní zátěž podnikatelů při placení koncesionářských poplatků, zaměřuje se na bezúplatné veřejné zpřístupnění Sbírky zákonů na internetu nebo odstranění neúměrné administrativní zátěže při účasti ve výběrových řízeních. Výrazné zjednodušení pro podnikatele přinese i aktuálně připravované zpřístupnění všech formulářů státní správy na internetu.

Podnikatelé si přístup ministerstva chválí. „Částečně skutečně dochází ke snižování administrativy. Pravdou ale je, že jsme v minulosti dokázali vytvořit natolik komplikované prostředí s ohledem na byrokracii, že snaha posledních vlád toto redukovat je běžným podnikatelem skoro nerozpoznatelná. Navíc je třeba si uvědomit, že sice omezujeme českou byrokracii, ale roste nám evropská,“ konstatuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2012 iniciovalo internetové stránky Zjednodušujeme.cz, kam mohou podnikatelé zasílat své návrhy, a upozorňovat tak na problémy spojené s plněním administrativních povinností při podnikání.

Firmy nejvíce oceňují dva termíny pro změny

Podnikatele přitom zatěžuje nejenom množství administrativních povinností, ale i to, jak často se mění předpisy, které je upravují. I to se nyní zlepšuje.

„Máme radost, že se nám s MPO daří naplňovat body našeho Desatera, kde máme i zavedení jednotných dat účinnosti. Podařilo se nám společně dostat až na 60 procent. Tedy většina změn a zákonů napříč resorty již nabývá platnosti buď 1. ledna nebo 1. července,“ upozorňuje Karel Havlíček. 

Ministerstvo chce dosáhnout zvýšení tohoto poměru na 80 procent do dvou let. „To je pro podnikatele dost podstatná zpráva, když už nesnížíme množství změn, které musí firmy sledovat, je klíčové, aby byly v předem definovaných termínech. Naše asociace s předstihem na tyto změny firmy připraví, vše zkoncentrujeme do jednoho informačního týdne těsně před koncem roku a pololetí,“ popisuje Karel Havlíček.

Důležitost, jakou přikládají podnikatelé jednotnému zavádění legislativních změn pro firmy, potvrzuje také vítězství tohoto opatření v anketě Zákon roku i předchozí průzkum poradenské společnosti Deloitte mezi podnikateli.

„V něm naprostá většina dotázaných firem, 93,1 procenta, uvedla, že by chtěla spouštění účinnosti daňových legislativních změn vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce. Například k 1. lednu nebo k 1. červenci,“ doplňuje Tomáš Babáček, Associate Partner v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku.

Zmatečné zavádění zákonů podnikatelům nejvíce vadí v případě daňové legislativy. „K nespokojenosti s daňovými předpisy přispívá také jejich nejasný výklad, který se mnohdy upřesňuje i několik měsícůpo zahájení jejich účinnosti. Daňoví poplatníci se přitom musí zákonem řídit hned od začátku, i když jim nikdo nedokáže vysvětlit, co je vlastně správně,“ připomíná Lucie Rytířová z daňového oddělení Deloitte ČR.

I tento stav by podle ní zlepšilo jednotné spouštění podnikatelské legislativy s dodržováním minimální, například tříměsíční lhůty mezi přijetím a účinností, která by poskytla alespoň minimální standardní prostor pro přípravu podnikatelů a vysvětlení nejasností.

Podniky posílají stále příliš dokumentů, i když elektronicky

Prostor pro další snižování administrativy je podle podnikatelů stále velký. „Na jednu stranu voláme po digitalizaci, což je v principu správně. Na straně druhé s elektronickými daty nedokážeme pracovat,“ upozorňuje Karel Havlíček.

„Ve 21. století je nepochopitelné, že podnikatel musí v elektronické podobě odesílat desítkám úřadů v podstatě totéž. Pak to není digitalizace, ale jen jiná forma zaslání papírových dokumentů. A to je při vší úctě k ničemu,“ dodává předseda asociace.

Stát si podle něj musí vytvořit systém vzájemného sdílení dat. „Ťe to neumožňuje zákon je sice pravda, ale pak se musí zákon změnit. Typický příklad: zasílání všech podkladů na finanční správu ohledně závěrky roku u právnických subjektů je zcela v pořádku, ale tytéž dokumenty se musí posílat na obchodní rejstřík. Nedivme se pak, že jich je tam jen zlomek,“ uzavírá Karel Havlíček.

Tlak na snižování administrativy vnesla do české legislativy Evropská unie. Pomoc podnikatelům vychází i z doporučení Evropské komise, která se danou problematikou zabývá již několik let, aktuálně v rámci programu REFIT. Ten si bere za cíl zjednodušování právních předpisů a nákladů plynoucích ze zbytečné regulace. Tím se Brusel snaží podporovat ekonomický růst a dostatek pracovních míst.

Dalibor Dostál