© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Švédsko je exportně orientovanou tržní ekonomikou, více než polovina všech vyrobených produktů je exportována. Voda, dřevo a železná ruda jsou hlavními přírodními zdroji. Historicky je švédský export založen na surovinách a energii z hor, lesů a vodních cest. Toto v kominaci s tradiční švédskou invencí, inovativností a podnikavostí vytváří ze Švédska známého a velmi respektovaného obchodního partnera. Více než 50 % švédského vývozu tvoří strojírenské výrobky. Mezi hlavní položky patří stroje, elektronika, dopravní prostředky, minerály, výrobky ze dřeva, chemikálie a farmaceutické produkty.
Tento výsledek byl částečně způsoben ochlazením švédské ekonomiky (a tudíž snižováním nákupu vstupních surovin), snižující se spotřebitelskou náladou (a tudíž ochotou utrácet) a především stále poměrně podhodnocenou švédskou korunou (centrální banka sice v prosinci 2019 opustila režim záporných sazeb, ale po celý rok 2019 byla základní úroková míra záporná), která nahrávala exportérům. V roce 2019 se Švédsku podařilo navýšit vývoz o 5,3 %, zatímco dovoz stoupl pouze o 1,2 %.
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
export |
1 181 242 |
1 192 556 |
1 304 824 |
1 441 786 |
1 518 041 |
import |
1 163 859 |
1 207 269 |
1 315 630 |
1 482 330 |
1 500 876 |
saldo |
17 383 |
-14 713 |
-10 806 |
-40 544 |
17 165 |
Zdroj: www.scb.se
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Švédský export je na evropské poměry relativně dobře diverzifikovaný, když „pouze“ 57,9 % směřuje do zemí EU, do Evropy jako celku směřuje 72,7 % švédského exportu, následuje Asie s 12,6 %, Severní a Jižní Amerika s 10,9 %, Afrika s 1,9 % a Austrálie a Oceánie s 1,3 %.
Norsko se překvapivě po třech letech vrátilo na první příčku nejvýznamnějšího švédského exportního teritoria. Do Norska směřovalo 10,7 % švédského exportu, teprve poté následovalo Německo (10,5 %). Nárůst exportu do USA o 23 % znamenal, že v Spojené státy oproti roku 2018 předběhly zbylé severské země a staly se třetím nejvýznamnějším exportním trhem s 8,0% podílem, následovány Finskem (7,1 %) a Dánskem (7,0 %). První desítku exportních trhů bez výraznějších změn uzavírá UK (5,4 %), Nizozemí (5,3 %), Čína (4,7 %), Francie (4,1 %) a Belgie (4,0%). Česká republika z pohledu švédských statistik představuje 22. nejvýznamnější exportní trh.
Z mimoevropských teritorií dominují již zmíněné USA (8 % veškerého exportu Švédska) a Čína (4,7 %), které následují Japonsko (1,6 %), Austrálie (1,2 %), Jižní Korea (0,9 %), Turecko (0,9 %), Indie a Kanada (0,8 %) a Brazílie, Saudská Arábie, SAE, Singapur a Jižní Afrika (všichni 0,6 %).
Co se dovozu zboží do Švédska týče, hlavní roli bezkonkurenčně hraje Německo, odkud pocházelo 17,9 % veškerého importu do Švédska, následováno Nizozemím (9,4 %), Norskem (9,2 %), Dánskem (6,6 %), Čínou (5,2 %), Finskem (4,9 %), UK (4,6 %), Belgií (4,4 %), Polskem (4,2 %) a Francií (3,8 %). ČR figuruje dle švédských statistik na 14. místě. Dovozu jednoznačně dominuje Evropa: 70,3 % importu pochází ze zemí EU, přičemž 13,5 % ze zbytku Evropy. Na zbytek světa připadá 16,2 %.
Jak z výše uvedeného vyplývá, největší obchodní výměnu má Švédsko s Německem (14,2 % celkového obratu švédského zahraničního obchodu v celkovém objemu 428,2 mld. SEK, cca 41,2 mld. EUR) a potvrzuje tak jednoznačně roli nejdůležitějšího švédského obchodního partnera, následováno nijak překvapivě všemi severskými sousedy, tradičními partnery a největšími ekonomikami světa: Norskem (9,9 %), Nizozemím (7,3 %), Dánskem (6,8 %), Finskem (6,0 %), USA (5,3 %), UK (5,0 %) a Čínou (4,9 %).
Zajímavým rysem švédského zahraničního obchodu je fakt, že se zeměmi EU má mimořádně negativní bilanci ve výši 175,9 mld., zatímco se všemi ostatními teritorii má bilanci aktivní. Dokonce i ve vtahu k Číně má jako jedna z mála zemí EU v podstatě vyrovnanou obchodní bilanci (vývoz 72 mld. SEK, dovoz 77 mld. SEK). Jednoznačně nejlepší bilanci má Švédsko ve vztahu k USA (+81 mld. SEK), následováno Finskem (+30 mld. SEK), Norskem (+25 mld. Sek) a pestrou škálou mimoevropských trhů jako např. Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou, Austrálií, ale i například Egyptem, Tureckem, Brazílií, Indií, Saudskou Arábií, SAE, JAR, Mexikem atd.
Tyto údaje potvrzují charakter švédské ekonomiky, která buď primárně vyváží vlastní technologie (vysoké vývozy do technologicky vyspělých zemí typu USA, Kanada, Japonsko, J. Korea, Austrálie apod.) nebo ze zemí EU povětšinou dováží průmyslové zařízení pro výrobu vlastními silami vyvíjených a designovaných produktů, které exportuje do třetích zemí, či dováží komponenty a součásti strojů, které kompletuje pod vlastní značkou a jako celky exportuje do třetích zemí.
Země |
1.-12. 2019 Export |
1.-12. 2018 Export |
Podíl v 2019 (%) |
1.-12.2019 Import |
1.-12.2018 Import |
podíl v 2019(%) |
Evropa |
1 104 288 |
1 070 871 |
72,7 |
1 257 208 |
1 238 488 |
83,8 |
EU-28 |
878 734 |
858 077 |
57,9 |
1 054 621 |
1 037 985 |
70,3 |
Ostatní evropské země |
225 553 |
212 794 |
14,9 |
202 587 |
200 503 |
13,5 |
Afrika |
28 599 |
27 696 |
1,9 |
16 681 |
28 616 |
1,1 |
Severní Afrika |
14 524 |
14 148 |
1,0 |
3 718 |
6 890 |
0,2 |
Subsaharská Afrika |
14 075 |
13 547 |
0,9 |
12 964 |
21 726 |
0,8 |
Ameriky |
164 837 |
137 661 |
10,9 |
57 212 |
58 405 |
3,8 |
Severní Amerika |
133 500 |
110 015 |
8,8 |
43 299 |
43 762 |
2,9 |
Střední a Jižní Amerika |
32 337 |
27 646 |
2,1 |
13 913 |
14 643 |
0,9 |
Asie |
191 887 |
180 163 |
12,6 |
164 286 |
152 900 |
10,9 |
Střední a Blízký východ |
30 646 |
27 449 |
2,0 |
6 521 |
7 286 |
0,4 |
Ostatní asijské země |
161 242 |
152 714 |
10,6 |
157 765 |
145 614 |
10,5 |
Oceánie a Antarktida |
19 623 |
19 334 |
1,3 |
4 209 |
3 594 |
0,3 |
Zdroj: www.scb.se
Pořadí |
Pořadí |
Země |
1.-12. 2019 |
1.-12. 2018 |
Podíl (%) 2019 |
2019 |
2018 |
Celkem |
1 518 041 |
1 441 786 |
100,0 |
1 |
2 |
Norsko |
162 410 |
151 611 |
10,7 |
2 |
1 |
Německo |
159 713 |
156 982 |
10,5 |
3 |
5 |
USA |
120 880 |
97 944 |
8,0 |
4 |
3 |
Finsko |
107 791 |
100 837 |
7,1 |
5 |
4 |
Dánsko |
105 566 |
99 955 |
7,0 |
6 |
7 |
Velká Británie |
82 416 |
81 818 |
5,4 |
7 |
6 |
Nizozemsko |
80 047 |
84 740 |
5,3 |
8 |
8 |
Čína |
71 595 |
67 057 |
4,7 |
9 |
9 |
Francie |
61 579 |
62 083 |
4,1 |
10 |
10 |
Belgie |
60 705 |
58 115 |
4,0 |
11 |
11 |
Polsko |
49 028 |
48 226 |
3,2 |
12 |
12 |
Itálie |
41 640 |
40 334 |
2,7 |
13 |
13 |
Španělsko |
30 339 |
29 960 |
2,0 |
14 |
14 |
Japonsko |
24 973 |
22 155 |
1,6 |
15 |
15 |
Rusko |
21 904 |
19 988 |
1,4 |
22 |
23 |
Česká republika |
12 816 |
12 293 |
0,8 |
Zdroj: www.scb.se
Pořadí |
Pořadí |
Země |
1.-12. 2019 |
1.-12. 2018 |
Podíl (%) 2019 |
2019 |
2018 |
Celkem |
1 500 876 |
1 482 330 |
100,0 |
1 |
1 |
Německo |
268 487 |
264 906 |
17,9 |
2 |
2 |
Nizozemsko |
141 348 |
138 709 |
9,4 |
3 |
3 |
Norsko |
137 341 |
127 464 |
9,2 |
4 |
4 |
Dánsko |
99 702 |
104 315 |
6,6 |
5 |
7 |
Čína |
77 364 |
68 164 |
5,2 |
6 |
6 |
Finsko |
74 020 |
70 347 |
4,9 |
7 |
5 |
Velká Británie |
68 479 |
74 040 |
4,6 |
8 |
8 |
Belgie |
65 849 |
62 704 |
4,4 |
9 |
9 |
Polsko |
63 393 |
59 322 |
4,2 |
10 |
10 |
Francie |
56 289 |
54 898 |
3,8 |
11 |
11 |
Itálie |
50 234 |
48 897 |
3,3 |
12 |
13 |
USA |
39 601 |
40 145 |
2,6 |
13 |
12 |
Rusko |
37 780 |
46 840 |
2,5 |
14 |
14 |
Česká republika |
24 505 |
23 224 |
1,6 |
15 |
15 |
Španělsko |
21 086 |
21 061 |
1,4 |
Zdroj: www.scb.se
2.3. Komoditní struktura
V komoditní struktuře švédského exportu výraznou úlohu hrají strojírenské a papírenské výrobky, farmaceutika, těžba nerostů a rybolov: SITC 78 motorová vozidla (14,8 %), SITC 54 léčiva a farmaceutické výrobky (6,9%), SITC 74 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (6,2 %), SITC 33 ropa a ropné výrobky 5,7 %, SITC 64 papír a lepenka (5,6 %), SITC 67 železo a ocel (4,6 %), SITC 76 zařízení pro telekomunikace (4,5 %), SITC 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (4,2 %), , SITC 72 Strojní zařízení (4,2 %), SITC 71 stroje a zařízení k výrobě energie (3,8 %) a SITC 03 ryby (2,8 %).
V komoditní struktuře švédského importu hlavní úlohu představují strojírenské výrobky (38,3 %), chemikálie (10,5 %), fosilní paliva (9,4 %) a potraviny a nápoje (9,0 %).
Komoditní skupina |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Potraviny a živá zvířata |
63 691 |
71 146 |
71 080 |
78 391 |
82 257 |
Nápoje a tabák |
9 086 |
9 303 |
9 632 |
10 602 |
11 955 |
Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv |
72 477 |
72 115 |
85 299 |
95 391 |
100 591 |
Minerální paliva, maziva, elektřina |
77 679 |
72 034 |
90 805 |
115 013 |
103 621 |
Živočišné a rostlinné oleje a tuky |
1 743 |
2 079 |
2 614 |
2 629 |
2 866 |
Produkty z chemických a souvisejících odvětví |
152 910 |
151 185 |
162 553 |
175 933 |
205 161 |
Zpracované výrobky, zejména podle materiálu |
212 716 |
211 994 |
231 326 |
248 327 |
255 660 |
Zařízení a dopravní prostředky |
471 343 |
483 168 |
528 123 |
587 634 |
615 114 |
Průmyslové spotřební zboží |
112 266 |
112 038 |
116 373 |
120 939 |
132 990 |
Ostatní výrobky |
6 310 |
7 510 |
7 019 |
6 926 |
7 826 |
Celkem |
1 180 491 |
1 192 356 |
1 304 824 |
1 441 786 |
1 518 041 |
údaje v mil. SEK Zdroj: www.scb.se
Komoditní skupina |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Potraviny a živá zvířata |
111 813 |
121 625 |
123 300 |
134 992 |
139 753 |
Nápoje a tabák |
12 313 |
13 275 |
13 741 |
15 586 |
16 235 |
Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv |
33 087 |
31 837 |
35 668 |
42 323 |
41 479 |
Minerální paliva, maziva, elektřina |
113 592 |
107 637 |
132 680 |
175 495 |
157 710 |
Živočišné a rostlinné oleje a tuky |
5 071 |
5 702 |
6 345 |
6 284 |
6 845 |
Produkty z chemických a souvisejících odvětví |
134 854 |
133 818 |
142 486 |
158 655 |
168 088 |
Zpracované výrobky, hlavně podle materiálu |
151 837 |
158 511 |
182 549 |
203 958 |
203 029 |
Zařízení a dopravní prostředky |
449 306 |
474 029 |
509 529 |
565 963 |
575 996 |
Průmyslové spotřební zboží |
154 010 |
159 921 |
168 301 |
177 974 |
190 665 |
Ostatní výrobky |
1 164 |
1 249 |
1 032 |
1 101 |
1 074 |
Celkem |
1 167 047 |
1 207 569 |
1 315 630 |
1 482 330 |
1 500 876 |
údaje v mil. SEK Zdroj: www.scb.se
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Ve Švédsku nejsou zřízeny žádné zóny volného obchodu.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Švédsko patří tradičně k významným příjemcům přímých zahraničních investic, stejně tak předsatavuje významného investora v zahraničí. Zájem zahraničních investorů v SE se soustřeďuje hlavně na hi-tech sektor (ICT firmy), farmaceutiku, energetiku a strojírenství. Rychle se zvyšují i investice do finančních služeb. 45 % veškerých zahraničních investic je směřováno do vědy a výzkumu. Nejvíce PZI směřuje do Švédska z Nizozemska (488 mld. SEK), Lucemburska (413 mld. SEK), Velké Británie (411 mld. SEK), Finska (265 mld. SEK), Německa (262 mld. SEK), Norska (237 mld. SEK), Dánska (207 mld. SEK) a USA (199 mld. SEK).
Nejvíce investic směřuje do USA (456 mld. SEK), Nizozemska (288 mld. SEK), Norska (236 mld. SEK), Finska (215 mld. SEK), Dánska (185 mld. SEK), Německa (178 mld. SEK) a Velké Británie (167 mld. SEK).
Přímé zahraniční investice (PZI) |
|||||
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
švédské PZI do zahraničí |
2 952 | 3 224 | 3 157 | 3 432 | 3 618 |
cizí PZI do Švédska |
2 473 | 2 874 | 3 018 | 3 079 | 3 188 |
údaje v mld. SEK Zdroj: www.scb.se, Betalningsbalansen (BoP)
Dle Švédského statistického úřadu SE investice v ČR dosáhly v roce 2019 hodnoty 26 mld. SEK. Podle údajů České národní banky dosáhl příliv investic ze Švédska do České republiky v roce 2019 podílu 0,8 % na celkových investicích mířících do ČR. Aktuálně dosahuje hodnoty 36, 5 mld. Kč. Nejvíce investic směřovalo do odvětví finančního zprostředkování; výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství; inženýrského stavitelství a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Podílem na celkových investicích se Švédsko může zdát nevýznamné, avšak mnozí ze švédských investorů jsou významnými regionálními zaměstnavateli.
Nejvýznamnější projekty ze Švédska:
- Sandvik Materials Technology – společnost zajišťuje v Chomutově výrobu produktů z nerezové oceli a speciálních slitin. Začátkem roku 2015 byla firma oceněna konzultantskou společností A.T. Kearney jako nejlepší inovátor roku v České republice.
- Mölnlycke Health Care – přední světový výrobce produktů pro ošetřování ran, chirurgických prostředků pro jednorázové použití a poskytovatel služeb pro zdravotní sektor, který má výrobní provoz v Karviné.
- SKF – přední výrobce ložisek. V ČR se SKF zaměřuje na výrobu mazacích systémů a česká pobočka v Chodově je v této oblasti klíčovým závodem pro celý koncern SKF. Jejich budova, která byla postavená jako udržitelná a energeticky efektivní, získala jako první výrobní závod ve střední a východní Evropě certifikaci LEED Platinum, což vyžaduje splnění přísných kritérií v oblastech zdraví a životního prostředí.
- Arla Plast – přední evropský výrobce vytlačovaných desek, který má výrobní halu v Kadani.
- Trelleborg – přední výrobce pneumatik, jehož největším výrobním závodem je bývalý Mitas Otrokovice.
- Assa Abloy – přední výrobce zámků přesunul z Německa do ČR vývojové centrum zámků nové generace.
- Husqvarna – známý výrobce zahradní techniky provozuje výrobní závod ve Vrbně.
- Hanza AB – otevřela produkční závod na výroby elektrotechniky v Kunovicích.
- Nákup skupiny Residomo, největšího vlatníka nájemního bydlení v ČR švédskou společností Heimstaden Bostad ve výši 33 mld. Kč (1,3 mld. EUR)
České divize svých firem v ČR otevřely společnosti jako IKEA, Skanska, H&M, Volvo Trucks. Mezi další významné projekty patří investice firem Sweco, Lindab, NIBE, ITAB, nebo VBG Group.
Mezi faktory, které jsou klíčové pro švédské společnosti, patří výhodná geografická poloha ČR přinášející úsporu v oblasti logistiky při dodávkách na trhy západní i východní Evropy, nižší mzdové náklady ve srovnání se zeměmi severní Evropy za současného zajištění kvality produkce díky kvalitní pracovní síle a přítomnosti vyspělých subdodavatelů.
Zdroje: Česká národní banka, CzechInvest
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Švédsko nabízí obchodně příznivé prostředí s dlouhodobou tradicí v průmyslové výrobě a znalostních oborech. Jako největší skandinávská ekonomika, ležící mezi Baltským mořem a dalšími zeměmi EU, je Švédsko strategicky velmi dobře umístěno pro firmy mající zájem o podnikání v severní Evropě a Skandinávii. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a Švédsko neklade překážky.
Švédsko se prezentuje jako země s vysokou vzdělaností obyvatelstva, velkou penetrací telefonních a internetových přípojek, jedním z nevyšších podílů R&D na vytvořeném HDP a vyspělou infrastrukturou. V hodnocení jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti je Švédsko na předních pozicích (hodnocení podle IMD – Institute of Management Development).
Z nejdůležitějších faktorů přitažlivosti investičního prostředí lze uvést následujících 10:
- vedoucí země v inovativních řešeních a produktech
- volný přístup k prosperujícímu domácímu, skandinávskému a evropskému trhu
- mezinárodní prostředí pro business, které je moderní a otevřené novým obchodům
- vysoká produktivita
- jedinečná pozice ve středu centralizovaného trhu operujícího v severní Evropě
- moderní pracovní prostředí, odborní pracovníci a rovnost pohlaví
- světová třída ve výzkumu a rozvoji
- vysoká úroveň infrastruktury
- atraktivní korporátní daně
- vysoká kvalita života
Business Sweden na své webové stránce poskytuje potřebné informace pro zřizování kanceláře, o daňových úlevách, životních nákladech a další fakta potřebná k založení firmy.
K českým investicím ve Švédsku – blíže viz kapitola 4.4
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Stockholmu (Švédsko) ke dni