MZV: Souhrnná teritoriální informace

V prosinci 2024 se zhroutil režim Bašára al-Asada, což znamenalo zlom v soudobých dějinách Sýrie. Koalice ozbrojených skupin pod vedením Hajat Tahrír aš-Šám záhy vytvořila dvě přechodné vlády, jejichž hlavním úkolem jsou komplexní politické, hospodářské a bezpečnostní reformy. Ty mají adresovat především žalostný stav ekonomiky zničené občanskou válkou trvající od roku 2011, ale i hlubší společenské proměny syrské společnosti. Sýrie vzhledem ke své geografické poloze zůstává kolbištěm regionálních i geopolitických zájmů, které se projevují jak v oblasti ekonomického pronikaní regionálních hráčů, tak i pokračujícími ozbrojenými střety napříč celou zemí. Přetrvává tížívá humanitární situaci a většina obyvatelstva se nachází pod hranicí chudoby. Poválečná obnova země je přitom nadále stěžována mezinárodními sankčními režimy, které investice do obnovy Sýrie zásadním způsobem komplikují. Navzdory všem obtížím však vytvořil pád al-Asadova režimu bezprecedentní prostor pro inkluzivní správu věcí veřejných, reintegraci Sýrii v regionu a obnovení mezinárodního hospodářského zapojení země. Rok 2025 je však obdobím dynamické změny, kdy se právní, ekonomické a politické prostředí v Sýrii se rychle mění. Zákony, předpisy a provozní podmínky se vyvíjejí téměř každý měsíc a obchodní prostřední tak zůstává velmi nepřehledné.

Zásadní změny po pádu al-Asadova režimu zahrnují:

• Demontáž starého bezpečnostního aparátu a vytvoření nového vč. centralizované armády.

• Rozsáhlé právní reformy, včetně  zrušení výjimečného stavu a protiteroristických zákonů používaných k represi.

• Přepracování ústavy, prozatím ve formě dočasného ústavního prohlášení.

• Hospodářská liberalizace vč. zrušení monopolů a klientelistických sítí spojených s bývalým režimem.

• Zavedení zákonů podporujících investice, které podporují účast diaspory a mezinárodních podniků.

• Znovuotevření bankovních kanálů a jednání o zmírnění mezinárodních sankcí. 

• Iniciativy v oblasti přechodné spravedlnosti, vč. propouštění politických vězňů a mechanismů restituce zabaveného majetku. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Sýrie (315.59 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Sýrie (MZV) (236B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Od roku 2025 funguje v Sýrii prozatímní prezidentský systém zavedený po pádu režimu Bašára al-Asada v prosinci 2024. Přechodný orgán v čele s prezidentem Ahmedem al-Šaráem funguje na základě pětiletého prozatímního ústavního prohlášení, které centralizuje výkonnou moc v rukou prezidenta a ruší roli premiéra. Toto ústavní prohlášení určuje islámské právo jako hlavní zdroj legislativy, což odráží rostoucí vliv islamistických frakcí v rámci nového politického uspořádání. V přechodné vládě, která vznikla v březnu 2025, jsou zastoupeny různé etnické a náboženské komunity, přetrvává však napětí přiživované zejména islamisticky orientovanými skupinami, Kurdy na severovýchodě země, drúzy na jihu a alavity při středozemním pobřeží. Politické klima zůstává nestabilní, poznamenané sektářským napětím, zejména po incidentech namířených proti alavitskému obyvatelstvu, a snahou o obnovení regionálních a mezinárodních diplomatických vztahů. Struktura vládnutí a politické tendence se rychle vyvíjejí, přičemž probíhající vnitřní spory a vnější jednání budou výrazně ovlivňovat postkonfliktní trajektorii Sýrie. Pro získání přesných a aktuálních pokynů v právních a politických záležitostech je i nadále vhodné konzultovat příslušný zastupitelský úřad. 

1.2. Zahraniční politika země

Od roku 2025 prochází zahraniční politika Sýrie výraznou proměnou poté, co byl v prosinci 2024 svržen režim Bašára al-Asada. Nová vláda pod vedením prezidenta Ahmada aš-Šar’a s výraznou rolí ministra zahraničí Asaada aš-Šajbáního aktivně usiluje o obnovení diplomatických vztahů a získání mezinárodní podpory pro úsilí o obnovu země. Prozatímní vláda upřednostňuje rozvoj vztahů s regionálními mocnostmi, především Saúdskou Arábií, Tureckem a Spojenými arabskými emiráty. Cílem tohoto směřování je získání finanční a politické podpory pro proces obnovy Sýrie. Vztahy s Izraelem zůstávají napjaté, přičemž nedávné izraelské letecké údery v Sýrii vyvolaly odsouzení ze strany značné části muslimských států, které Izrael obvinují z narušování regionální stability. Dřívější vazby syrské vlády na extremistické skupiny vedly k opatrné angažovanosti západních zemí, přičemž tempo a rozsah diplomatické normalizace ovlivňují obavy ohledně inkluze a dodržování lidských práv. Navzdory těmto překážkám se syrská prozatímní vláda nadále zasazuje o zrušení mezinárodních sankcí a snaží se zaujmout pozici spolupracujícího hráče v regionálních i globálních záležitostech. Vývoj zahraniční politiky odráží strategické úsilí o opětovné začlenění Sýrie do mezinárodního společenství a zajištění nezbytné podpory pro její obnovu po skončení mnohaletého konfliktu.

1.3. Obyvatelstvo

Po pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 se mírně zvýšila návratová migrace, zejména ze sousedních zemí, a Syřané v oblastech mimo kontrolu bývalého režimu se opět připojili k celkovému počtu syrské populace. Přibližně 62 % obyvatelstva žije v městských oblastech. Více než 94 % obyvatelstva se stále nachází pod hranicí chudoby (odhad OSN, 2025) a má omezený přístup k oficiálnímu zaměstnání, potravinovému zabezpečení a základním službám. Některé humanitární ukazatele se v městských centrech pod přechodnou kontrolou stabilizovaly, ale venkovské oblasti zůstávají značně zaostalé. Regionální rozdíly se pravděpodobně prohloubily v důsledku předčasného ukončení školní docházky v důsledku konfliktu, zejména ve venkovských a vysídlených komunitách.

Náboženské složení (odhady k roku 2025 odrážející demografické změny):

• 87 % muslimů, z toho 74 % sunnitů 13 % šíité (alavité, ismailité)

• 10 % křesťanů (především řeckých pravoslavných a řeckokatolických)

• 3 % drúzů

• Vnitřně vysídlené osoby: Odhaduje se, že se jedná o 5,5 až 6 milionů

• Uprchlíci v zahraničí: V zahraničí stále žije více než 10 milionů Syřanů, většinou v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Iráku a EU. Spolehlivé údaje o repatriaci jsou stále omezené.

• Míra plodnosti: Přibližně 2,72 dítěte na ženu (odhad pro rok 2025).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Vzhledem k absenci spolehlivých oficiálních statistik a kolapsu institucionálního sběru dat před pádem al-Asadova režimu v prosinci 2024 i po něm zůstává většina dostupných ekonomických údajů o Sýrii hrubým odhadem. Ekonomika země trpěla více než desetiletím konfliktu, sankcemi, korupcí a ničením infrastruktury, a přestože přechodná vláda vytvořená na počátku roku 2025 zahájila úsilí o stabilizaci a restrukturalizaci hospodářství, pokrok je pomalý a nerovnoměrný. Odhaduje se, že HDP Sýrie se od roku 2010 snížil o více než 80 %, přičemž velká část ekonomiky je nyní neformální nebo je poháněna mechanismy přežití, jako jsou remitence, přeshraniční obchod a humanitární pomoc. Klíčová odvětví, jako je zemědělství, stavebnictví a vnitřní obchod, se v některých městských oblastech začala znovu oživovat, ale průmyslová výroba zůstává minimální a energetická infrastruktura je roztříštěná. Syrská libra zůstává velmi nestabilní a při místních transakcích je stále závislá na amerických dolarech a jiných měnách. Rozsáhlá chudoba, nedostatek potravin i pohonných hmot a omezený přístup ke kapitálu nadále určují každodenní ekonomický život většiny Syřanů. Některé mezinárodní subjekty sice projevily zájem o podporu obnovy, ale formální zahraniční investice brzdí právní nejistota, sankce a bezpečnostní rizika. Mezi hospodářské priority přechodné vlády patří obnova základních služeb, reforma fiskální politiky, stabilizace měny a vytvoření podmínek pro bezpečný návrat vysídlených Syřanů a zahraničního kapitálu.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP (Zdroej: EIU, OECD, IMD)

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Od roku 2025 jsou syrské veřejné finance stále pod značným tlakem, což odráží trvalý dopad vleklého konfliktu a pokračujících mezinárodních sankcí. Státní rozpočet na rok 2024 byl schválen ve výši 35 500 miliard syrských liber, což představuje největší nominální rozpočet v historii země. Vzhledem k výrazné devalvaci syrské libry však tato částka představuje přibližně 2,6 miliardy USD podle převládajících směnných kurzů na černém trhu, což v porovnání s předchozími roky představuje výrazný reálný pokles. Rozpočet nadále upřednostňuje provozní výdaje před investicemi do rozvoje, přičemž na běžné výdaje je vyčleněno 26 500 miliard SYP a na investiční výdaje pouze 9 000 miliard SYP. Tato alokace podtrhuje zaměření vlády na udržení základních administrativních funkcí v podmínkách fiskálních omezení. Navzdory tomuto úsilí se předpokládá, že rozpočtový deficit dosáhne 40 %, což ještě zhoršují omezené zdroje příjmů a vysoká míra inflace. V reakci na zhoršující se hospodářské podmínky oznámila prozatímní vláda plán zvýšit platy ve veřejném sektoru o 400 %, aby ulehčila státním zaměstnancům, jejichž mzdy byly sníženy inflací. Tato úprava platů, jejíž náklady se odhadují na přibližně 127 milionů USD, by měla být financována kombinací státních zdrojů, regionální pomoci a navrácení syrského majetku drženého v zahraničí. K řešení fiskálních problémů vláda rovněž provádí hospodářské reformy včetně privatizace 107 státních podniků, zejména těch, které jsou považovány za nerentabilní. Cílem tohoto kroku je přilákat zahraniční investice a stimulovat hospodářský růst, ačkoli se objevily obavy z možné ztráty veřejného majetku a dopadu na zaměstnanost. Celkově lze konstatovat, že veřejné finance Sýrie v roce 2025 odrážejí nejistou rovnováhu mezi zachováním základních vládních funkcí a prováděním reforem ke stabilizaci ekonomiky. Úspěch těchto opatření bude do značné míry záviset na schopnosti vlády řídit inflaci, přilákat investice a orientovat se ve složitém prostředí mezinárodních sankcí a humanitární pomoci.

2.3. Bankovní systém

Syrský bankovní systém zůstává pod silným tlakem na likviditu a navzdory částečným reformám, které zavedla Syrská centrální banka (CBS), stále platí přísné limity pro výběr peněz z osobních a podnikatelských účtů. Majitelé účtů mohou vybírat pouze omezené částky týdně, obvykle omezené na 500 000 až 1 000 000 SYP (ekvivalent zhruba 10-20 USD podle kurzu na paralelním trhu), v závislosti na bance a typu účtu. Tato omezení jsou dědictvím nedostatku hotovosti, který se prohloubil během posledních let al-Asadova režimu a nadále přetrvává v důsledku křehké měnové základny, rizika hyperinflace a nedůvěry ve finanční systém. Banky v současné době drží vysokou úroveň nesplácených úvěrů a celkové závazky bankovního sektoru značně převyšují dostupná likvidní aktiva, což přispívá k pokračující krizi důvěry. Ačkoli centrální banka v lednu 2025 zrušila zmrazení většiny účtů – s výjimkou těch, které jsou spojeny s korupcí z dob režimu – klienti stále hlásí potíže s přístupem k plným zůstatkům v bankách. Bankovní sektor se nadále potýká s problémy způsobenými mezinárodními sankcemi, které brání zásadním investicím a omezují přístup do globálního finančního systému. V reakci na to Spojené království v březnu 2025 zrušilo sankce vůči CBS a dalším finančním institucím s cílem podpořit hospodářskou obnovu a politickou transformaci. Kromě toho Unie arabských bank ve spolupráci s evropskými institucemi navrhla tříletý plán restrukturalizace syrského bankovního sektoru, který se zaměřuje na řešení problematiky nesplácených úvěrů a zlepšení správy a řízení. CBS zachovala základní úrokovou sazbu na úrovni 5,00 % ročně od prosince 2024. Míra inflace vykázala výrazný pokles, přičemž roční míra inflace za leden 2025 byla zaznamenána na úrovni 6,4 %, což je méně než 118,9 % ve stejném období předchozího roku. Tento vývoj naznačuje opatrný optimismus, ale oživení bankovního systému je nadále podmíněno dalšími reformami a zmírněním mezinárodních sankcí.

2.4. Daňový systém

Od pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 se syrský daňový systém nachází ve stavu přechodu a prozatímní vláda dosud nepřijala jeho finální rámec. Zatímco předchozí systém byl silně centralizovaný, neprůhledný a spoléhal se převážně na nepřímé daně a svévolné vymáhání, nová vláda signalizovala svůj záměr zavést transparentnější, spravedlivější a modernější daňový režim. Přesná struktura – například daňové pásmo daně z příjmu, sazby daně z příjmu právnických osob, politika DPH a mechanismy vymáhání – je však nadále předmětem diskuse. Ministerstvo financí vytvořilo přechodný výbor pro daňovou reformu, který v současné době studuje regionální modely a konzultuje s mezinárodními odborníky návrh nového daňového zákoníku přizpůsobeného potřebám Sýrie po skončení konfliktu. První návrhy naznačují zavedení progresivní daně z příjmu, zjednodušení registrace podniků a procesů podávání daňových přiznání a integraci digitálních nástrojů pro boj proti rozšířeným daňovým únikům. Výběr daní je zatím nedůsledný a do značné míry závisí na místní administrativní kapacitě, přičemž mnoho podniků a jednotlivců funguje neformálně, dokud nebudou vyhlášeny nové právní předpisy a zavedeny institucionální mechanismy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Od roku 2025 procházejí obchodní vztahy v Sýrii po pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 výraznou proměnou. Přechodná vláda se aktivně snaží o opětovné začlenění Sýrie do světové ekonomiky a o přilákání zahraničních investic, které by pomohly při obnově země. Z regionálního hlediska se Turecko stalo klíčovým hospodářským partnerem. Turecké společnosti investují do syrské infrastruktury, včetně dopravy a výroby, a po třináctileté přestávce obnovily komerční lety mezi Istanbulem a Damaškem. Na mezinárodní úrovni začala Evropská unie zmírňovat některé sankce, zejména v energetickém a bankovním sektoru, aby podpořila hospodářské oživení Sýrie. Kromě toho navázala diplomatické vztahy se Sýrií Jižní Korea, což signalizuje potenciál pro posílení hospodářské spolupráce. Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji přetrvávají problémy. Americké sankce nadále představují překážku pro plnou hospodářskou reintegraci Sýrie a přetrvávají obavy ohledně příslušnosti nové vlády a vnitřních rozporů. Nicméně aktivní spolupráce Sýrie s mezinárodními partnery svědčí o odhodlání obnovit své hospodářství a podporovat obchodní vztahy po celém světě.

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Sýrií a Českou republikou jsou od roku 2025 nadále skromné, přičemž obchodní nerovnováha trvale převažuje ve prospěch českého vývozu. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil v roce 2023 český vývoz do Sýrie 0,08 miliardy Kč, zatímco syrský vývoz do ČR zůstal na úrovni 0,01 miliardy Kč, což pro Sýrii znamenalo obchodní deficit ve výši 0,07 miliardy Kč. Tento vzorec přetrvává v posledních pěti letech a odráží omezenou vývozní kapacitu Sýrie v důsledku přetrvávajících ekonomických problémů a infrastrukturních omezení. Mezi hlavní české vývozní artikly do Sýrie patří mléčné výrobky, výrobky z obilovin, zdravotnické vybavení, elektrické stroje a skleněné výrobky. Tyto dovozy uspokojují základní potřeby Sýrie, zejména v oblasti zdravotnictví a potravinářství. Ačkoli konkrétní údaje o obchodu pro rok 2024 a počátek roku 2025 ještě nejsou k dispozici, očekává se, že celková dynamika obchodu zůstane podobná vzhledem k probíhajícímu úsilí o obnovu Sýrie a postupnému obnovování její průmyslové základny. Česká republika se nadále angažuje v Sýrii prostřednictvím humanitární pomoci a omezené obchodní výměny se zaměřením na odvětví, která podporují obnovu Sýrie.

Zdroj: ČSÚ

Vývoz ze Sýrie do České republiky zůstává omezený a soustředí se na tradiční nebo technologicky nenáročná odvětví, jako jsou kosmetika, koření a základní osvětlovací výrobky. Tyto výrobky se na české trhy často dostávají spíše prostřednictvím kontaktů s diasporou, specializovaných dovozců nebo butikových kanálů než prostřednictvím rozsáhlého komerčního obchodu. Po ustavení nové přechodné vlády v Sýrii a prvních známkách stabilizace projevily české podnikatelské delegace zájem o účast na projektech v oblasti infrastruktury, zdravotnictví a zemědělství. Pokrok však zůstává nejistý kvůli přetrvávající právní nejistotě, bezpečnostním rizikům a potřebě jasných dvoustranných dohod. Posílení obchodních vztahů bude záviset na zrušení zbývajících omezení EU, zlepšení syrské výrobní kapacity a sladění norem s požadavky trhu EU.

TOP 5 položek importu z ČR (2023)

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR (2023)

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V roce 2025 jsou obchodní vztahy mezi Sýrií a Evropskou unií stále omezené kvůli dlouhodobému sankčnímu režimu EU, který byl původně uvalen v reakci na porušování lidských práv za al-Asadovy éry. Ačkoli pád al-Asadova režimu v prosinci 2024 a vytvoření přechodné vlády vyvolaly diskuse o zmírnění sankcí, k úplné normalizaci obchodních vztahů zatím nedošlo. EU stále uplatňuje finanční, energetická a vývozní omezení, ačkoli počátkem roku 2025 byly zavedeny určité výjimky pro humanitární zboží a zboží související s obnovou. Mezi lety 2019 a 2023 se celkový bilaterální obchod prudce snížil a EU ztratila svou historickou roli hlavního obchodního partnera Sýrie. Naopak Sýrie nyní posílila obchodní vazby s regionálními aktéry, jako jsou Turecko, SAE, Írán a Čína. V roce 2023 byla Sýrie mezi globálními obchodními partnery EU až na 136. místě.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Od pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 se Sýrie aktivně snaží přilákat přímé zahraniční investice na podporu své obnovy a hospodářské revitalizace. Přechodná vláda  zahájila ekonomické reformy zaměřené na liberalizaci hospodářství a podporu zahraničních investic. Turecko se stalo klíčovým partnerem v úsilí o obnovu Sýrie. V roce 2024 dosáhl bilaterální obchod mezi oběma zeměmi 2,2 miliardy USD, přičemž turecký vývoz představoval 437 milionů dolarů. Pozoruhodný je nárůst tureckého vývozu do Sýrie o 20 % v prosinci 2024 a o 38 % v lednu 2025, a to díky výraznému nárůstu vývozu strojů (244 %), cementu, skla a keramiky (92 %) a kovů (73 %) . Turecké firmy aktivně investují do syrské infrastruktury a plánují zřízení průmyslových zón podél hranice. Turecká vláda rovněž usiluje o posílení hospodářské spolupráce jednáním o obnovení dohody o volném obchodu a zlepšením dopravních a bankovních vazeb. Sýrie se však nadále potýká s problémy při získávání širších mezinárodních investic. Přetrvávající mezinárodní sankce, zejména ze strany Spojených států, a obavy o politickou stabilitu zůstávají významnými překážkami. EU začala zmírňovat některé sankce, zejména v oblasti energetiky a bankovnictví, aby podpořila hospodářské oživení Sýrie. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Ačkoli mezi oběma zeměmi neexistuje formální dohoda o volném obchodu, zůstává v platnosti řada bilaterálních smluv a rámců, které se zaměřují především na hospodářskou spolupráci, kulturní výměnu a diplomatickou přítomnost.

Dohoda o zamezení dvojího zdanění Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Syrské arabské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu byla podepsána v roce 2008 v Damašku. Účinnosti nabyla po výměně ratifikačních listin 12. listopadu 2009. Sdělení MZV ČR o sjednání smlouvy bylo publikováno ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 115 (částka 46) dne 7. prosince 2009.

Dohoda o podpoře a ochraně investic byla podepsána ministrem financí Miroslavem Kalouskem v roce 2008 v Praze a nabyla účinnosti dne 14. července 2009. Dohoda byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 62 (částka 29) dne 14. srpna 2009.

Smlouvy s EU

Od dubna 2025 se po pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 opatrně obnovují vztahy Sýrie s EU., přičemž právní a diplomatické základy položené v předchozích desetiletích obě strany s ohledem na probíhající politickou transformaci v Sýrii přehodnocují. 

Regionální smlouvy: 

Od roku 2025 nová vláda aktivně pracuje na obnovení účasti v regionálních obchodních blocích a oživení klíčových dohod o volném obchodu, zejména:

• Turecko: Probíhají rozhovory o obnovení pozastavené syrsko-turecké dohody o volném obchodu z roku 2004, která byla zastavena v roce 2011. Turečtí představitelé vyjádřili velký zájem o obnovení této dohody v rámci širší hospodářské integrace, zejména v příhraničních oblastech a průmyslových koridorech.

• GAFTA (Velká arabská zóna volného obchodu): Sýrie potvrdila svou účast v GAFTA a spolupracuje se členy Ligy arabských států na zrušení zbývajících administrativních a celních omezení s cílem posílit obchod s Egyptem, Jordánskem, Irákem a státy Perského zálivu. 

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR poskytuje Sýrii humanitární pomoc v hodnotě přes 40 milionů korun ročně (cca 1,6 milionu EUR). ČR částka zahrnuje přímo realizované malé lokální projekty, vázané finanční dary (podmíněné financování poskytované prostřednictvím českých dodavatelů zboží a služeb) a humanitární dotace poskytované českým neziskovým organizacím. Díky podpoře MZV ČR, která byla pro rok 2024 implementována v rámci vládního programu „Rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu na období 2022-2024“, byla dokončena realizace dalších malých lokálních projektů a projektů vázaných peněžních darů se zvláštním zaměřením na kritická odvětví, jako je zdravotnictví, školství, vodohospodářská infrastruktura a obnova komunit. Česká snaha o stabilizaci Sýrie a pomoci místnímu obyvatelstvu pokračuje v roce 2025 především prostřednictvím „Rekonstrukčního programu ČR v regionu Blízkého východu 2025-2027“. V roce 2025 se očekává dokončení dalších čtyř malých lokálních projektů a dvou prozatím největších vázaných peněžních darů v oblasti vodohospodářství. V posledních letech se humanitární projekty realizované českými neziskovými organizacemi se zaměřovaly na podporu návratu uprchlíků a vnitřně vysídleného obyvatelstva, zkvalitnění zdravotní péče a vzdělávání v těžko přístupných lokalitách, poskytnutí materiální pomoci pro nejzranitelnější rodiny a sirotky. Projekty humanitární asistence cílily především na dodávky zdravotního vybavení a materiálu zejména od českých výrobců do jednotlivých zdravotnických zařízení (Damašek, Aleppo, Latákije, Homs, Hamá apod.) a také projekty zabývající se úpravnami vody pro pitné účely, čističkami odpadních vod a celkovou obnovou vodohospodářské infrastruktury, která byla válkou do značné míry zničena. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Po pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 zahájila syrská přechodná vláda kampaň na přilákání přímých zahraničních investic v řadě strategických a rychle rostoucích odvětví. V rámci Národní strategie obnovy bylo Ministerstvem plánování a mezinárodními pozorovateli identifikováno několik slibných oborů jako klíčové faktory postkonfliktní ekonomické revitalizace. Ačkoli Sýrie představuje atraktivní investiční potenciál v mnoha odvětvích, každý potenciální investor musí podrobně posoudit právní a finanční rizika spojená se stávajícími mezinárodními sankcemi – zejména sankcemi uvalenými USA, EU a přidruženými finančními institucemi. Ačkoli EU v roce 2025 zmírnila některá omezení (zejména v oblasti energetiky a bankovnictví), základní sankce zůstávají v platnosti, zejména v souvislosti s finančními převody, zbožím dvojího užití a subjekty spojenými s bývalým režimem.

Investorům se důrazně doporučuje provádění hloubkové kontroly místních partnerů a dodavatelských řetězců. Konzultace právní dimenze dodržování sankcí a spolupracovat s Velvyslanectvím a obchodním komorami.

Mezi nejatraktivnější odvětví patří:

• Ropa a zemní plyn: Sýrie obnovila omezenou těžbu ropy, která nyní přesahuje 110 000 barelů denně, a plánuje obnovit infrastrukturu a přilákat investice do rafinace, dopravy a průzkumu ložisek. Formalizují se partnerství s Kurdy vedenými orgány na severovýchodě země s cílem stabilizovat produkci a právní rámec.

• Stavebnictví a infrastruktura: Dlouholetý konflikt zanechal rozsáhlou potřebu rekonstrukce v oblasti bydlení, dopravy, vodohospodářství a veřejných služeb. V hlavních městských zónách a ve vedlejších městech včetně Homsu a Aleppa se prosazují modely partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP).

• Obnovitelné zdroje energie: Sýrie, která je značně vystavena slunečnímu záření a jejíž energetické potřeby rostou, upřednostňuje solární, větrné a hybridní systémy. Byla podepsána memoranda o porozumění s regionálními partnery za účelem rozvoje decentralizovaných energetických systémů, zejména v oblastech s poškozenými sítěmi.

• Průmysl a výroba: Odvětví, jako je zpracování zemědělských produktů, farmaceutický průmysl, balení potravin a lehký textil, jsou podporována. Přechodná vláda nabízí dotace na pozemky a celní výjimky pro výrobní provozy v klíčových průmyslových zónách.

• ICT a technologie: Mladá a digitálně zdatná populace nabízí potenciál v oblasti vývoje softwaru, fintech, elektronického obchodu a služeb na dálku. Ministerstvo telekomunikací přislíbilo deregulaci a politiky vstřícné ke startupům v letech 2025-2026.

• Zdravotní a vzdělávací služby: Stále větší prostor pro zapojení soukromého sektoru do výstavby nemocnic, škol a vzdělávacích institucí. České nevládní organizace a podniky již v těchto oblastech pilotně realizovaly několik projektů.

• Technologie pro vodu a životní prostředí: Díky dárcovským programům obnovy infrastruktury pro čištění odpadních vod a pitnou vodu existují příležitosti v oblasti inženýrství, stavebnictví a dodávek technologií – zejména ve venkovských a příměstských oblastech.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Sýrie v současné době prochází zásadní politickou a ekonomickou transformací poté, co v prosinci 2024 padl režim Bašára al-Asada. Vzhledem k výraznému nárůstu mobility uvnitř Sýrie se nyní český podnikatel může v Damašku setkat s podnikateli ze všech regionů Sýrie, přičemž mnozí nejsou se západním stylem obchodního kontaktu seznámeni. Kulturní a tedy i obchodní prostředí v Sýrii je přitom specifické, formované zcela odlišnými kulturními vzorci a historickými zkušenostmi nežli v Evropě. Syrská společnost je pestrá a velmi záleží z jaké konfesní, společenské i geografické oblasti obchodní partner pochází.

4.2. Oslovení

Většina syrských obchodníků má pro své společnosti a firmy webové stránky a e-maily, takže je možné získat prvotní přístup přes internet, ale je potřeba zdůraznit, že v obchodě je velký význam přisuzován především osobním vztahům, známostem a referencím od přátel. Proto je nezbytné si nejprve získat osobní důvěru, což se neobejde bez častých osobních kontaktů, přestože nemusí mít s projednávaným obchodem přímou souvislost. Často intuitivní chování Syřanů způsobuje, že důvěra a sympatie k představiteli firmy mají pro ně větší váhu, než firemní výkazy. Pokud bude chtít potenciální český podnikatel potkat nového obchodního partnera v Sýrii, je vždy dobré, pokud získá doporučení od někoho, kdo tohoto obchodního partnera již zná, tedy doporučuje se navázání prvotního kontaktu prostřednictvím osobního doporučení. Pokud takové možnosti neexistují, pak lze doporučit co nejdříve osobní setkání, které syrský obchodník upřednostňuje před jinými způsoby. Rovněž lze dodat, že omezením cestování obchodník velmi trpí, neboť osobní kontakt, a to nejlépe v rámci neformálního setkání u oběda nebo u večeře, je v rámci syrské podnikatelské kultury zcela zásadní.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Načasování jednání Jídlo a stolování je obecně pro Syřany zcela zásadní společenská/rodinná událost, kolem které se v podstatě odehrává každodenní režim. Syrský obchodník navíc preferuje obchodní večeře, které se mohou protáhnout do pozdních nočních hodin, z tohoto důvodu je tedy lepší případnou obchodní schůzku navrhnout syrskému partnerovi až po 12 hodině polední a naprosto ideální je pak večeře začínající zhruba od 20 hodiny. Při prvním kontaktu není příliš obvyklé předávat si dárky, to až spíše v případě slibně se vyvíjejícího obchodu. Na první schůzce (i v rámci obchodních obědů/večeří) se předávají vizitky.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí? Jací jsou syrští obchodníci?

Syřané jsou obecně přátelští a pohostinní lidé, kteří jsou rádi v kontaktu s cizinci a pohostinnost je hluboce zakotvena v základech syrské společnosti a kultury. Navíc jsou obecně velmi hrdí na syrskou kulturu, bohatou historii, na arabský jazyk a rozmanitou syrskou kuchyni. Mluví většinou v porovnání se středoevropským standardem relativně nahlas, při komunikaci se vyjadřují také zřetelnými fyzickými gesty. Zpravidla je lépe se vyhýbat diskuzím o současné syrské politice. Syrský obchodník se zpravidla pyšní dobrým „business“ instinktem a s velmi dobrou taktikou vyjednávání. Navíc jde většinou o velmi trpělivé obchodníky a nevyplácí se ukázat netrpělivost a předkládat uspěchané obchodní návrhy.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Důležitým faktorem jsou také početné náboženské na státní svátky, které jsou pro Syřany většinou příležitostí pro setkání se širší rodinou a v takových obdobích se obchodu nevěnují. Je proto třeba počítat s těmito možnostmi a plánovat např. své obchodní cesty mimo hlavní svátky (např. ramadán). Rovněž není dobré zapomínat, že víkend v Sýrii je pátek a sobota, neděle je normálním pracovním dnem, tudíž vyvarovat se např. sjednání schůzky na pátek.

Jak nakládají syrští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Obecně se nedoporučuje začít hovořit o obchodu hned v úvodu schůzky. Pokud se jedná o pracovní oběd nebo večeři, většinou dochází na důležitá témata až v druhé polovině jednání. Doporučuje se nebýt netrpělivý nebo dokonce příliš horlivý, syrský partner by to vnímal jako nezdvořilost. V případě pracovních obědů/večeří je zprvu důležité věnovat se výběru a samotné konzumaci jídla (většinou jde o několik chodů) a až poté zvednout téma obchodu. Pracovní večeře můžou trvat několik hodin (2-3 hodiny). Je dobré ukázat, že jsme ochotní věnovat syrskému obchodníkovi dostatek času.

Jak nakládají syrští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Syřané jsou emotivní lidé obecně a to se projevuje i v rámci obchodního jednání, nelze však říci, že by byli prchliví nebo v úsudcích a obchodních návrzích jakýkoliv zbrklí. Většinou mají svoji obchodní strategii velmi dobře naplánovanou. Syřané mají také rádi vtipy a rádi se směji, ale doporučuje vyhnout se vtipům se sexuální nebo náboženskou tematikou.  Je třeba zdůraznit, že syrský obchodník nerad hovoří o obchodních návrzích nebo možnostech po telefonu, nerad si dopisuje prostřednictvím e-mailu a dává přednost osobní schůzce a osobnímu kontaktu. Jak již bylo také uvedeno, je zcela zásadní budovat se syrským partnerem přátelské vztahy založené na oboustranné důvěře a obchodní společné zájmy neuspěchat.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Dalším citlivým tématem je případné srovnávání nebo komentáře/kritika jednotlivých syrských regionů, neboť existuje mezi městy v Sýrii (například Damašek x Aleppo nebo Aleppo x Lattakia, případně obecně obyvatelé větších měst x venkov) jistá rivalita a lokální patriotismu a nevhodným komentářem/kritikou oblasti odkud syrský obchodník pochází, si může český obchodník zcela zavřít dveře k případnému úspěšnému obchodu. Obecně lze také říci, že damašské obchodní rodiny se tradičně věnovaly a věnují klasickému obchodu s jednotlivými komoditami, nicméně obchodní elita z Aleppa se vždy více soustředila na průmyslové, větší technické investiční celky a strojírenství.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Vzhledem k velké konfesní rozmanitosti v Sýrii je tato oblast rovněž velmi citlivá, zvláště pak, pokud není zřejmé, k jaké konfesní skupině syrský obchodní partner náleží. Z této skutečnosti pak nadále vyplývá otázka konzumace alkoholických nápojů nebo alkoholu jako dárku. Alkohol není v žádném případě vhodným dárkem, pokud není jisté, že obdarovaný alkohol akceptuje a to nezávisí pouze na případné konfesi obdarovaného. Vhodnější je proto např. české sklo a jiné, pro naši zemi charakteristické a tradiční výrobky (může se jednat i o předměty vyšší finanční hodnoty).

Jak se obléci na pracovní jednání?

Zejména při první schůzce je nejlépe být oblečen formálně (oblek, kravata), později je možné „snížit“ dress code na „smart casual“ (košile bez kravaty, blejzr) nicméně tento vývoj záleží na syrském protějšku.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Dalším velmi citlivým tématem jsou manželky potenciálních syrských partnerů (obchod je v Sýrii genderově zcela nevyvážen a drtivou většinu syrských obchodníků tvoří muži) není příliš zdvořilé toto téma otevírat, pokud nezačne sám syrský obchodník, naopak dotaz na rodinu obecně, zejména případné potomky je velmi vděčné téma. Rovněž se doporučuje, aby z české strany byl vedoucím vyjednávacího týmu muž, ideálně zkušený, nejlépe nejvýznamnější, nejrespektovanější postava ve firmě. Počet týmu by celkově neměl přesáhnou tři osoby.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pokud jde o prvotní fáze jednání a setkávání se nejde o příliš běžnou praxi a syrský obchodník ani neočekává, že bude pozván domů a ani toto pozvání zpočátku nenabídne českému protějšku. Pozvání domů lze očekávat v mnohem pozdějších fázích vzájemného obchodního partnerství, ale ani toto není pravidlem. Většinou jde v prvním kontaktu o prostory kanceláře a relativně velmi rychle se další setkávaní přesouvají do restaurací a spíše večerních až nočních hodin.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

V 90% případů není v rámci obchodního jednání tlumočník potřeba. Syrská podnikatelská komunita většinou hovoří velmi dobře anglicky. Specifikem mohou být obchodníci z jiných, nežli tradičně obchodně orientovaných částí Sýrie, jako je Damašek. V takovém případě může být využití tlumočníka nutností.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Většina syrských podnikatelů mluví dobře anglicky, nicméně znalost arabštiny (případně syrského arabského dialektu) na jakémkoliv stupni znalosti je ze strany syrského obchodníka velmi oceňována.

4.5. Doporučení

Doporučuje se držet návodných podkapitol 4.1.- 4.4.

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok

1. březen – 30. březen – Ramadán (pohyblivý, přesné datum stanoveno s kratším předstihem)

21. březen – Den matek

30. březen – 2. duben – Íd Al-Fitr

17. duben – Den nezávislosti

18. duben – Velikonoce

20. duben – Pravoslavné Velikonoce

1. květen – Svátek práce

6. květen – Den mučedníků

6. červen – Svátek Al-Adhá (nedoporučeno sjednávat obchodní jednání)

26. červen – Nový rok podle islámského kalendáře (rok 1447)

5. září – Narození Proroka Muhammada

6. říjen – Výročí Říjnové války

25. prosince – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Sýrie v současné době prochází zásadní politickou a ekonomickou transformací poté, co 8. prosince 2024 padl režim Bašára al-Asada. Přechodná vláda zahájila významné reformy s cílem otevřít trh, přilákat investice a obnovit obchodní vazby. Regulační rámec se však stále mění a podnikatelské prostředí se v jednotlivých regionech a odvětvích výrazně liší. Potenciálním investorům nebo vývozcům se doporučuje, aby se obrátili na Velvyslanectví České republiky v Damašku, kde získají nejaktuálnější informace šité na míru jejich konkrétním potřebám: damascus@mzv.gov.cz.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V roce 2025 dochází k restrukturalizaci právního a institucionálního prostředí pro zahraniční podniky. Nová přechodná syrská vláda naznačila záměr přijmout transparentní registrační procesy, umožnit zakládání společných podniků a chránit zahraniční investice v rámci stávajících dvoustranných dohod. Dokud však nebudou nové obchodní zákoníky oficiálně zveřejněny a vyzkoušeny v praxi, nesou obchodní operace vysoké právní riziko. 

5.3. Marketing a komunikace

Zatímco domácí trh v některých městských centrech znovu získává dynamiku, tradiční reklamní kanály zůstávají omezené. Digitální marketing (zejména prostřednictvím mobilních platforem a sociálních médií) má mezi městskou mládeží stále větší vliv. Přítomnost na místě a budování vztahů prostřednictvím místních partnerů nebo sítí diaspory zůstávají pro úspěch na obnovujících se syrských trzích klíčové.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Sýrie je nadále členem WIPO, ale trpí slabým prosazováním zákonů o duševním vlastnictví. Ochranu ochranných známek a patentů je možné zajistit prostřednictvím místní registrace, ale mechanismy vymáhání zůstávají v přechodné fázi nejisté. Investorům se doporučuje, aby se vyvarovali zveřejňování patentovaných technologií nebo značek bez právních záruk. Doporučuje se vyhledat podporu prostřednictvím místních právních poradců.

5.5. Trh veřejných zakázek

Očekává se rychlý rozvoj veřejných zakázek, zejména v oblasti infrastruktury, vodohospodářství a zdravotnictví. Mechanismy zadávání veřejných zakázek však zůstávají nestandardizované a výběrová řízení jsou často zadávána neformálními nebo polovládními kanály. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Přetrvávají měnové kontroly a bankovní omezení. Platby se obvykle provádějí prostřednictvím neformálních sítí s určitým přístupem k regionálnímu korespondenčnímu bankovnictví a zúčtování na bázi kryptoměn. Obchodní spory jsou v současné době řešeny hybridem zákonů starého režimu a nově vznikajících přechodných mechanismů, ale probíhají reformy soudnictví. Investoři by měli do smluv zahrnout rozhodčí doložky a důkladně posoudit právní rizika.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování do Sýrie je i nadále omezené a rizikové, zejména mimo Damašek. Ministerstvo zahraničních věcí ČR důrazně nedoporučuje jakékoliv cesty do jižní, severní a východní Sýrie, včetně provincií Rakka, Dajr az-Zaur, Hasaka, Suvajda, Dará a Kunejtra, kde přetrvává nestabilita a občasné ozbrojené střety. Přechodná vláda v současné době reviduje vízový proces. Do té doby je českým občanům doporučováno obrátit na syrské velvyslanectví v Praze nebo na české velvyslanectví v Damašku.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V rámci přechodné vlády zatím neexistuje žádný formální rámec pro zaměstnávání zahraničních pracovníků v Sýrii. Všichni čeští občané, kteří uvažují o zaměstnání v Sýrii, by si měli zajistit legální pracovní status prostřednictvím registrovaných místních subjektů a konzultovat aktuální informace o pracovních předpisech s velvyslanectvím. Je třeba pečlivě vyhodnotit bezpečnostní a pojistná rizika.

5.9. Veletrhy a akce

Zatímco návrat veletrhů na národní úrovni se očekává koncem roku 2025 nebo začátkem roku 2026, od dubna 2025 nejsou naplánovány žádné oficiálně uznané mezinárodní veletrhy. Menší akce zaměřené na konkrétní odvětví pořádají obchodní komory a mezinárodní nevládní organizace v Damašku a Homsu. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic

Damascus, P.O. Box 2249, Syria tel.: 00963 (0)11 3331383, 3339395, 3333077 fax: 00963 (0)11 3338268

 e-mail ZÚ: damascus@mzv.gov.cz e-mail obchod a ekonom úsek: damascus.commerce@mzv.gov.cz

adresa: Abou Roumaneh, Abi al-Alaa al-Maari Sq.- (lidově Saht al-Rawda), Misr Street 51

Organizační struktura zastupitelského úřadu

Vedoucí zastupitelského úřadu: Mgr. Vítězslav Pivoňka 

Obchodně-ekonomický usek a rozvojová agenda: Mgr. Jan Lochovský, Ph.D.

Konzulární úsek a konzul USIS: Mgr. Pavel Sváček

Pracovní doba: Ne–Čt 7.45–16.15 hod.

více na webových stránkách: https://www.mzv.cz/damascus/cz/o_velvyslanectvi/index.html

Územní působnost: Sýrie

Honorary consulate in Lattakia

Lattakia, 8th March Steet – Zein Building, P.O.Box 20 tel: 00963 41 467032-8 fax: 00963 41 473732 e-mail: lattakia@honorary.mzv.cz

Vedoucí HK: Walíd Zajn

Provozní doba úřadu: Po-Čt, 9:30-14:00

Územní působnost: Governoráty Latákíja a Tartús

Honorary Consulate in Aleppo

Aleppo, Cheikh Taha Street (near Al Foursan Cafe), P.O. Box 235   tel. 0096321/4663520, 0096321/4663500 fax: 0096321/44663510 e-mail: aleppo@honorary.mzv.cz

Vedoucí HK: Joseph Sakkal

Provozní doba úřadu: Po-Čt 9:00 – 14:00

Územní působnost: Aleppo, Idlib, Hamá, Rakka, Hasaka

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První pomoc: 110

Policie: 112

Hasiči: 113

Obecná infolinka: 147

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

ZÚ SAR v ČR: https://www.syrianembassy.cz/

Web Ministerstva zahr. věcí:  http://mofaex.gov.sy/

Web Ministerstva průmyslu: http://www.syrianindustry.org

Web Ministerstva vnitra: http://syriamoi.gov.sy

Web Ministerstva ropy: http://mopmr.gov.sy  

Web Ministerstva zdravotnictví: http://www.moi.gov.sy  

Web Ministerstva spravedlnosti: http://www.moj.gov.sy  

Web Ministerstva vyššího vzdělávaní: http://www.mohe.gov.sy   

Web Ministerstva školství: http://www.syrianeducation.org.sy  

Web Ministerstva zemědělství: http://moaar.gov.sy  

Web Ministerstva financí/ekonomiky: http://www.syrecon.org  

Web Ministerstva kultury: http://www.moc.gov.sy  

Web Ministerstva vodních zdrojů: http://www.irrigation.gov.sy  

Web Ministerstva elektřiny/energetiky: http://www.moe.gov.sy  

Web Ministerstva dopravy: http://www.mot.gov.sy  

Web Ministerstva turismu: http://www.syriatourism.org    

Web E-Goverment, eng.: https://www.egov.sy/page/en/132/0/HOME.html#&panel1-1  

FB stránka Prezidenta SAR: https://www.facebook.com/SyrianPresidency/  

Pobočka Červeného kříže v SAR: https://www.icrc.org/en/where-we-work/middle-east/syria