English version
Pouze 11 % dotázaných certifikovaných účetních vyjádřilo ke kontrolnímu hlášení kladný postoj.
Od 1. ledna 2016 mají plátci daně z přidané hodnoty ze zákona povinnost podávat kontrolní hlášení (KH). To nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení, je pouze jeho doplňkem. Podává se pouze elektronicky ve formátu a struktuře, kterou určil správce daně a poskytuje berním úředníkům údaje z daňových dokladů. Více si přečtěte v textu Kontrolní hlášení: Nepříjemná novinka s tvrdými sankcemi
KH zavedlo ministerstvo financí jako prostředek k odhalení úniků a podvodů spojených s DPH. Stát odhaduje, že díky němu dojde ke zvýšení daňových příjmů, a to o 5 až 10 miliard korun ročně. Firmám ovšem hlášení přináší větší finanční náklady i nárůst administrativy. A pro účetní znamená více práce.
Extrémní pokuty
„Jedním ze zásadních důvodů negativního postoje certifikovaných účetních jsou extrémní pokuty za pozdní reakci na výzvu k odstranění pochybností, které bude finanční správa rozesílat. Ze zákona je poplatník povinen reagovat během pěti kalendářních dnů a v případě, že tuto lhůtu nesplní a reakci odešle byť jen o den později, dostane pokutu ve výši 30 tisíc korun,“ připomněla místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních Zuzana Pšeničková.
„Tyto sankce nejsou ani tak nástrojem v boji při odhalování daňových úniků a podvodů, ale je to spíše restrikce účetních, kteří, pokud nemají kolegu, který by je v případě přijetí výzvy v době dovolené zaskočil, nemají možnost si vzít delší dovolenou. Zákonodárci sice slibují, že dojde ke zmírnění těchto sankcí, a to i se zpětnou působností, nicméně dosud není nic uzákoněno, a proto si nemůžeme být jisti, že se tak stane a k jakému zmírnění dojde.“ doplnila Pšeničková.
Ministerstvo financí slíbilo nápravu, nicméně by zřejmě mělo jít jen o kosmetickou úpravu a posun lhůty z pěti kalendářních na pět pracovních dní.
Lepší výběr daní? Podle účetních ne
Certifikovaní účetní také pochybují, že zřízením nové povinnosti dojde ke zvýšení daňových příjmů. Asi 90 % dotázaných považuje zpracování KH za zbytečnou časovou zátěž, která se promítne do zdražení účetních služeb. Čtyři pětiny respondentů připravují kontrolní hlášení pro své klienty a naprostá většina z nich (60 %) zvýší odměnu, jíž si za vedení účetnictví účtuje.
Stát odhadl, že se dodatečné náklady plátců DPH na služby účetních vyšplhají na 1,37 miliardy korun. Ministerstvo vycházelo z toho, že je hodinová mzda účetních průměrně 197 korun. Drtivá většina účastníků průzkumu nicméně uvedla, že je jejich hodinová mzda vyšší.
„Nastavení účetních systémů a zavedení nových účetních postupů v účetních jednotkách mají na starosti ve valné většině účetní odborníci, nikoliv řadoví účetní. Protože respondenty tohoto průzkumu byly členi KCÚ, tzn. certifikovaní účetní, domnívám se, že výsledek tohoto průzkumu týkající se hodinové mzdy odpovídá více realitě než předpoklad v důvodové zprávě, který zřejmě vycházel ze statistických údajů,“ dodává Zuzana Pšeničková.
Většina respondetnů také uvedla, že jim příprava (například nastavení účetního programu, samostudium či účast na školení) zabrala až 50 hodin. Dvanáct procent z nich muselo samotné přípravě věnovat ještě více času. Externí náklady vynaložené na úpravu účetního systému, mezi něž patří například upgrade účetního programu, poradenství či školení, pak polovina dotázaných vyčíslila do 10 000 korun pro jeden daňový subjekt. Podle čtvrtiny účetních se ale náklady vyšplhaly až na 100 000 korun.
„Finanční správa na svých internetových stránkách uveřejňuje odpovědi na dotazy a různé informace a pokyny týkající se této nové povinnosti. Z objemu zveřejňovaných informací a výsledků tohoto průzkumu je zřejmé, že vyplnění kontrolního hlášení není až tak jednoduché, jak bylo prezentováno v „promo“ videu finanční správy ke kontrolnímu hlášení,“ domnívá se Pšeničková.
Redakčně zpracovaná tisková zpráva společnosti Weber Shandwick
