Obchodní korporace – zrušení

Popsány jsou případy dobrovolného a nuceného rozhodnutí o ukončení činnosti obchodní korporace, případy zrušení obchodní korporace bez likvidace (v případě přeměn obchodních korporací) a zrušení obchodní korporace s likvidací. Vše se vztahuje na jednotlivé typy obchodních korporací: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a rovněž pro družstvo.

Související právní předpisy:

• Občanský soudní řád
• Občanský zákoník
• Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
• Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev
• Zákon o soudních poplatcích

Související právní průvodci

• Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení
• Jak na likvidaci s.r.o.?
• Jednočlenná společnost s ručením omezeným versus podnikání jako OSVČ
• Konkurs
• Nadnárodní formy společností
• Obchodní korporace – založení a vznik
• Obchodní právo
• Obchodní společnosti – změny
• Odpovědnost statutárního orgánu
• Podnikání zahraničních osob v ČR
• Podnikatelská seskupení
• Přeměny obchodních korporací
• Převody majetkové účasti v obchodních společnostech
• Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
• Veřejné rejstříky

Úvod

Pokud má být pojednáno o zrušení obchodních korporací, je nejprve nezbytné rozlišit dva základní pojmy – zrušení a zánik obchodní korporace.

Obchodní korporace zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, každému takovému zániku ale předchází proces zrušení, skládající se z několika dílčích fází v závislosti na tom, zda se obchodní korporace zrušuje s likvidací, nebo bez likvidace.

Obecné důvody pro rozhodnutí o zrušení obchodní korporace, ať už dobrovolné či nucené, jsou upraveny v § 171–173 OZ občanského zákoníku (dále jako „OZ“) a § 93 zákona o obchodních korporacích (dále jako „ZOK“), přičemž zde uvádíme ty nejznámější:

Dobrovolné rozhodnutí o ukončení činnosti obchodní korporace:

• uplynutí doby, na kterou byla obchodní korporace založena,
• dosažení účelu, pro který byla obchodní korporace založena,
• rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o jejím zrušení,
• rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu obchodní společnosti či družstva.

Příslušný orgán může své rozhodnutí o zrušení obchodní korporace zrušit do doby, než bylo započato rozdělování likvidačního zůstatku. Forma rozhodnutí o změně musí být stejná nebo přísnější než forma rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zrušení obchodní korporace.

Nucené rozhodnutí o ukončení činnosti obchodní korporace – rozhoduje soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, jestliže:

• vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
• již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem (například veřejná vysoká škola),
• nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se,
• tak stanoví zákon.

Dále soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí likvidaci, jestliže:

• pozbyla všechna podnikatelská oprávnění – to však neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,
• není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel,
• nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
• provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.

Soud může také obchodní korporaci prohlásit za neplatnou, a to i bez návrhu, jestliže:

• chybí zakladatelské právní jednání,
• zakladatelské právní jednání postrádá náležitost nezbytnou pro právní existenci obchodní korporace,
• právní jednání zakladatelů odporuje zákazu založení právnické osoby, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem (například podpora násilí, rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti atp.),
• obchodní korporaci založilo méně osob, než je k tomu podle zákona třeba,
• společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě,
• nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu,
• zjistí nezpůsobilost k právnímu jednáním všech zakládajících společníků.

Před rozhodnutím o prohlášení obchodní korporace za neplatnou stanoví soud lhůtu, ve které má obchodní korporace možnost zjednat nápravu, je-li to možné.

Všechna právní jednání, která obchodní korporace učinila do okamžiku zrušení, či prohlášení o neplatnosti, jsou platná. Ochrana třetích osob je tak zaručena.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.