Od té doby protekly brněnským FabLabem tisícovky lidí a kromě jiného vznikl pod jeho vedením třeba FabLab Experience – mobilní dílna ukrytá v návěsu kamionu, která po celém jihomoravském kraji dává studentům škol možnost vyzkoušet si technologie, k nimž by se jen těžko dostávali. Zatím nejnovější úspěch, kterého společně s kolegy z JICu, Make More i dalšími makery z komunity dosáhl, bylo vítězství v soutěži o pořádání každoročního celosvětového setkání makerů FabX v roce 2024.
Tomáši, jak se vlastně liší FabLaby od ostatních podobných dílen?
FabLab je otevřená nebo také sdílená dílna. Její základní myšlenka spočívá v tom, že dá možnost komukoliv vyzkoušet si jinak velmi těžko dostupné technologie, jako jsou třeba laserové řezačky, CNC frézky nebo 3D tiskárny. Technologie za miliony můžete používat za pár stovek korun. A specifickým druhem otevřených dílen je právě FabLab, který má definovaná základní pravidla, co se týče vybavení i provozu. Takové dílny jsou propojené v celosvětové síti. Aktuálně čítá přes 1800 dílen. A najdete je od Aljašky po Nový Zéland.
Je to tedy taková mezinárodní komunita?
Jednoznačně. A velmi silná. Jednotlivé FabLaby jsou v síti různě aktivní. Ti aktivnější se účastní mezinárodních veletrhů, spolupracují na konkrétních projektech s dalšími FabLaby nebo se třeba účastní každoroční celosvětové konference FABx.
A kolik takových dílen je vlastně u nás?
V samotné síti jsou v tuto chvíli tři české FabLaby, ale otevřených dílen je v České republice přes dvacet.
Jak velký vliv mohou hrát FabLaby a obecně digitální technologie v proměně vzdělávacího systému?
Já věřím, že velkou. Svět se mění neuvěřitelnou rychlostí a právě neformální a průběžné vzdělávání se stává nezbytnou součástí života. Hnutí makerů může inspirovat i vzdělávání formální. Jako byl v 80. letech v každé rodině Merkur, tak stejně dobře to může být v příštích letech 3D tiskárna. Místo toho, abyste si něco sestavil z plíšků a šroubků, tak si to vytisknete. Ale k tomu potřebujete umět technologie ovládat. A je potřeba, aby byl prostor, kde se to lidi naučí – otevřené dílny jsou jedním z takových míst. Naší vizí je, že tyto kompetence získají lidé už ve škole.
A mají digitální technologie opravdu praktické využití v každodenním životě?
Nepochybně. Po válce jsme byli známí tím, že co Čech, to strojař. Uměli jsme věci vyrobit, opravit, ukutit. Trochu jsme si zvykli na to, že můžeme pro všechno do obchodu. Když se něco rozbije, tak to vyhodíme místo toho, abychom si to opravili. Digitální technologie nám mohou pomoci se vrátit zpět k tomu, abychom byli více samostatní, více tvořiví. Laserová řezačka vám naprosto precizně a rychle vyřízne přesně ten tvar, který potřebujete. Příkladem může být první vlna koronavirové epidemie. Tehdy odvedly technologie skvělou práci. Ve FabLabu jsme na laserové řezačce řezali šablony pro látkové roušky a poté i štíty, 3D tiskárny pro ně tiskly další komponenty. Dělaly to tak i ostatní dílny, které technologie měly k dispozici.
FabLab funguje v Brně čtvrtým rokem. Splňuje zájem o něj vaše původní očekávání?
Každý rok se díky FabLabu a kamionu FabLab Experience seznámí s „digitálním řemeslem“ 11 tisíc lidí. Naučí se pracovat s novými technologiemi, seznámí se s podobně smýšlejícími lidmi a hlavně mohou dát svým vizím a nápadům reálný tvar. Ať už jde o školní práci, dárek k Vánocům nebo prototyp nového produktu. A může opravdu pomoct nastartovat podnikání. Takových případů máme hned několik – třeba online prodej modelů terénních aut pro 3D tiskárnu 3dsets.com nebo Boardcubator. Ten vyrobil ve FabLabu prototyp deskovky Project L a vybral prostřednictvím kampaně na serveru Kickstarter přes čtyři miliony korun a za nedlouho budou startovat další kampaň na další deskovku, jejíž prototyp byl částečně vyrobený ve FabLabu. Mnohé firmy díky digitální dílně zlevnily a zrychlily vývoj. Ale není to jen o firmách a podnikatelích. Celý koncept je o rozšiřování obzorů a posunu k tomu, že co si dokážu představit, si dokážu i vyrobit.
Pojďme k olympiádě makerů – FABx. Dokážeš nám popsat, v čem vlastně akce spočívá?
Jedná se o každoroční setkání zástupců FabLabů z celého světa. Aktuálně se jedná tedy o přibližně 1000 lidí, kteří se sejdou jednou ročně a vzájemně se učí, inspirují se a mimo jiné také hledají cesty, jak mohou jejich nápady a technologie pomoci řešit globální výzvy. Na organizaci konference se tradičně podílí ministerstva, univerzity, soukromé firmy, samospráva i veřejná správa.
Česká republika uspěla v soutěži o pořádání akce v roce 2024. Jak náročná příprava bude a co všechno bude obnášet?
FABx v České republice nám poskytuje obrovskou příležitost. Jedním z našich cílů je, aby budování FabLabů a podpora vzdělávání v oblasti digitálních technologií byly součástí národních i regionálních strategií. Chtěli bychom založit oficiální asociaci, která bude pomáhat rozvíjet spolupráci českých dílen. Po celé republice máme v plánu pořádat veletrhy makerů, takzvané Maker Fairy. Naše vize se týkají i zahraničí. Když se podíváte na mapu FabLabů, tak jich v západní Evropě najdete násobně víc než v Evropě východní. Rádi bychom proto inspirovali země na východ v rozvoji hnutí jejich makerů. Už teď například připravujeme projekt s ukrajinským Lvovem a plánujeme další s Bosnou a Hercegovinou.
Jak vás vlastně napadlo se o pořadatelství akce ucházet?
Vždycky jsme vnímali FABx jako prestižní událost, která přinese hostitelské zemi mezinárodní viditelnost. V Evropě zatím uspořádali FABx pouze tři země – Francie, Nizozemsko a Španělsko. Ani nás ale nenapadlo, že bychom to mohli uspořádat u nás. Zlom nastal v okamžiku, kdy jsme náš záměr konzultovali s pořadateli z Francie, kteří s námi sdíleli své pozitivní zkušenosti s dopady akce na rozvoji místního ekosystému. Tam se z FABx stalo téma, o kterém se diskutovalo na národní úrovni, na univerzitách, ve firmách i mezi jednotlivci. To byl moment, kdy jsme si řekli, že FABx tady chceme. A chceme, aby pomohl stejně, jako pomohl ve Francii.
Když říkáš my, máš tím na mysli své kolegy z JICu a FabLabu?
Nejenom je. Já sám jsem se v posledních letech zúčastnil jménem FabLabu a JICu tří konferencí FABx. Ale samo za sebe bychom do toho asi nešli. Proto jsme s myšlenkou oslovili kolegy z Make More, pořadateli Maker Fairů, jestli se na tom nechtějí podílet. Vize nás sjednotila a na přípravě kandidatury jsme pracovali společně. Nicméně nebýt JICu, pod který vlastně patříme, tak bychom nic takového udělat nemohli. JIC je na jižní Moravě výrazným hybatelem a podporovatelem inovací a podnikání. Byl u začátku firem, jako jsou Y Soft nebo třeba Kiwi.com, podporuje i rozjeté firmy třeba v expanzi do zahraničí nebo v hledání investorů. A FabLab je jedním z nástrojů, jak lidem s nápadem dát k dispozici jinak nedostupné technologie. A je skvělé, že je otevřený dalšímu rozvoji maker hnutí, dokáže na to najít zdroje a získat podporu důležitých partnerů, jako jsou třeba VUT, Jihomoravský kraj, město Brno, Honeywell nebo Thermo Fisher Scientific.
Co jsou tedy vaše první kroky při přípravě celé akce?
V příštím roce se chceme zaměřit hlavně na sjednocení strategie s dalšími otevřenými dílnami v ČR. Budeme hlavně plánovat. Potřebujeme připravit jasný seznam aktivit až do konce roku 2024 a věnovat se domlouvání spolupráce s dalšími partnery.
Převzato z podkladů ČTK Protext