Administrativní zátěž je hlavní brzdou podnikání

Je začátek roku 2020. Jak byste ze svého pohledu shrnul vývoj práva v roce 2019?

Zřejmě bych ho musel shrnout přívlastkem nepříznivý. A podnikatelům značně neprospěšný. Ať už se jedná o schválení povinnosti proplácet první tři dny pracovní neschopnosti zaměstnanců, další nové evidenční povinnosti, nebo třeba stále komplikovanější zaměstnávání cizinců. S nedostatkem pracovní síly na trhu je to smrtící koktejl.

Když už jste ten termín použil, jaký důsledek má namíchání toho koktejlu v českém podnikatelském prostředí?

Neustále narůstající administrativní zátěž podnikatelů, kteří se pak musí věnovat sledování právních předpisů více než svému vlastnímu podnikání. Vše ještě umocňuje nepřehledný a nestabilní právní řád, ve kterém vinou neustálých novelizací a nových zbytečně kazuistických zákonů nevíte, zda pravidlo uplatňované v pondělí bude platit i ve čtvrtek. Nadměrná administrativa též odčerpává zbytečné množství financí z rozpočtů společností, které by jinak mohly být investovány do rozvoje podnikání.

Jak se podnikatelé podle vaší zkušenosti vyrovnávají s povinnostmi, které vyplývají z právních předpisů? Jsou vůbec schopni sledovat, co vše mají plnit?

K první části otázky – vyrovnávají. Ale za jakou cenu? Trendem je zakládání právních oddělení i u středně velkých společností, což bylo donedávna výsadou „velkého korporátu“. Případně jsou najímáni jednotliví zaměstnanci s právním vzděláním, kteří pak mají právně-administrativní agendu na starosti. Vyřizují zejména každodenní rutinu.

S tím je spojena i odpověď na druhou část otázky – podnikatelé jsou, dle mého názoru, schopni sledovat a plnit většinou pouze své základní povinnosti. Nad rámec těch základních už to tak jednoduché není. Pokud by chtěl podnikatel dostát plně všem svým právním povinnostem a chtěl ve své společnosti zavést všechny povinné i nepovinné vnitřní předpisy, které právní řád zná, musel by vyhotovit zhruba 60 dokumentů.

Číslovka je to dost hrozivá. Jak se běžný podnikatel dokáže s takovým požadavkem státu popasovat?

Je to velmi obtížné. Je třeba si ale uvědomit, že ne všechny vnitřní předpisy musí každý podnikatel mít. Některé z nich jsou volitelné. Spíše vidím problém v tom, že nikde neexistuje jednotný a ucelený seznam, který by společnostem jasně říkal, které vnitřní předpisy mít musí a které jsou volitelné.

My jsme takový seznam pro naše klienty vytvořili. Povědomost o základních a povinných předpisech má každý – BOZP, směrnice o ochraně osobních údajů, systém zpracování účetnictví apod. Problém nastává u vnitřních předpisů volitelných či doporučovaných.

Jak má podnikatel poznat, který volitelný vnitřní předpis pro své podnikání potřebuje?

Předně si musí položit otázku, zda mu může vnitřní předpis pomoci s jeho podnikáním – pokud provozuje např. e-shop, jistě potřebuje přehledné obchodní podmínky a reklamační řád. Jsou ale vnitřní předpisy, které pozitivně ovlivní každou společnost. Tím jsou třeba trestněprávní compliance programy – rozsah kriminalizace jednání právnických osob je značný.

Například nezaložení účetní závěrky do sbírky listin je dnes posuzováno jako trestný čin. Stejně tak je žádoucí upravit například používání služebních vozidel zaměstnanci – stará poučka říká, že nejlepší terénní vůz je ten služební. A jasně nastavená pravidla mohou napomoci větší zodpovědnosti řidičů a prodloužení životnosti majetku společnosti či podnikatele.

Když se vrátíme zpět k podnikovým právníkům a právním oddělením společností, co když si podnikatel nemůže interního právníka dovolit?

Větší kanceláře, jako je například ta naše, dokážou zastoupit roli firemního právníka poměrně snadno a za rozumných finančních podmínek. Naše velikost nám dává flexibilitu. Nedávno jsme spustili online právní poradnu pro podnikatele propodniky.cz, která primárně cílí na členy Hospodářské komory České republiky, jejímž jsme hrdým partnerem a členem. Koneckonců i my, advokáti, jsme podnikatelé, a proto ostatním podnikatelům rozumíme a víme, jaké jsou jejich potřeby.

Převzato z časopisu Komora