Agentura Navzdory dává nový život starým roll-upům

Reklamní roll-up je neopomenutelným nástrojem ke zviditelnění a zaujetí pozornosti firem na konferencích, akcích anebo večírcích. Ani EGAPu tato forma propagace samozřejmě není cizí.

Nebyla ani před redesignem v roce 2018, v jehož důsledku ve skladu zbylo několik desítek metrů čtverečních materiálu, který už k propagačním účelům nebyl nadále využitelný. EGAP se tedy spojil s ostravskými nadšenci z agentury Navzdory, kteří starým roll-upům dali druhý život. Nejen o upcyklaci v EGAPu si povídáme s Jakubem Mastíkem, zakladatelem Navzdory.

Ilustrační fotografie

Jaký je příběh Navzdory a co vás inspirovalo k aktivitám?

Inspirovala mě rodina. Člověk si uvědomí, že by bylo fajn se zamyslet nad tím, jak žije, a jestli by to nešlo dělat líp. Došli jsme postupem času k tomu, že vzdělávání v environmentální oblasti má obrovský dopad. Up-cycling nám přišel jako kreativní forma. Sledovali jsme podobné firmy, převážně z USA a západní Evropy, které již existovaly, ale něco nám u nich pořád chybělo. Jednoho dne jsme na to konečně přišli.

Zjistili jsme, že chceme jít jednoduše dál. Že nám nestačí jen výroba a využití nepotřebných materiálů, které by většinou skončily na skládce. My chceme inspirovat a nenásilnou formou edukovat firmy a veřejnost v oblasti životního prostředí. Jako nástroje pro tuto edukaci máme naše workshopy, umělecké objekty, instalace, ECO catering anebo celé eventy. Dnes nám navíc hraje do karet i čím dál více skloňované ESG, které firmy začínají potřebovat. Takže doufejme, že se nám všem blýská na lepší časy.

Kolik lidí se aktuálně podílí na chodu Navzdory?

Tvrdé jádro tvoříme čtyři a potom máme nespočet spolupracovníků, dnes už vlastně kamarádů. Celý samostatný tým jsou lektoři na workshopy, potom realizujeme ECO cateringy, kde jsou zase hostesky a další personál z našeho blízkého okolí. Hodně nás baví umělecké objekty a celkově umění, ke kterému máme blízko. Vše záleží na počtu aktuálních poptávek a zakázek. V předvánočním období se to může vyšplhat na tým sčítající až padesát kolegů.

S čím v rámci upcyklace pracujete nejčastěji?

Nejčastějším materiálem napříč firmami, bez ohledu na jejich velikost, jsou právě reklamní bannery a roll-upy. Samozřejmě děláme i výrobky na míru. Například pro společnost Orlen jsme před dvěma měsíci z bannerů šili šaty pro hostesku a tyhle nové výzvy nás baví. Pracujeme i s dalšími druhy použitých materiálů, mezi které patří například autopásy, cykloduše, hasičské hadice, nevratné lahve, staré tiskoviny, elektroodpad apod. Za roky naší podnikatelské činnosti se jedná o tuny materiálu, které díky nám a našim zákazníkům neskončily na skládce. Naopak jsme je vrátili zpět k lidem v podobě tašek, batohů, peněženek, bobů a dalších designových produktů.

Roll-up, neboli reklamní banner s rolovací mechanikou, patří mezi stálice prezentačních systémů. K výhodám patří rychlá a jednoduchá instalace v místě prezentace. Díky hliníkové konstrukci je pevný a přesto lehký a jeho transport je tedy o to snadnější.

V portfoliu máte kromě EGAPu také společnosti jako Generali, Orlen, Shell, T-Mobile, nebo Moravskoslezský kraj. Dokázal byste tak pojmenovat vašeho nejzajímavějšího klienta?

Zapeklitá otázka, ale já asi nechci vybírat pouze jednoho klienta, protože každý projekt je skvělý a každé ho projektu si vážíme. Není to tolik o jménu, velikosti ani o zajímavosti dané společnosti. Nechci se vyhýbat odpovědi, ale ta zajímavost, na kterou se ptáte, je úplně někde jinde. Nejlépe se nám pracuje s firmami, které to s udržitelností myslí vážně.

Ilustrační fotografie

Je znatelný rozdíl, když spolupracujeme s firmou, která jen potřebuje „něco“ na sociální sítě a když spolupracujeme s firmou, která začíná u sebe a ještě předtím, než nás oslovila, pracovala na nových nastaveních interních procesů, udržitelných kancelářích nebo na environmentálních postupech ve výrobě a upcycling mají vlastně jako takovou třešničku na dortu.

To je odpověď, to je to, co nás baví nejvíce. Pracovat s firmami, které to myslí vážně, anebo na tématu udržitelnosti chtějí začít pracovat a my jsme potom partnerem, který je vždy připraven být nápomocen.

Spolupracujete výhradně s českými firmami?

Jsou nejčastější, ale rádi zajedeme také na Slovensko (ukázky ZERO WASTE vaření pro TATRA BANKu), nebo jsme vyráběli produkty z cykloduší pro německou značku GHOST (výrobce horských kol, pozn. autora).

Pro EGAP jste z reklamních ro ll-upů vytvářeli obaly na diáře a obaly na vizitky. Kdo všechno se na výrobě podílel? Bavíme se o jednotlivcích, nebo spíše o skupině lidí?

Konkrétně vaše diáře jsou relativně jednoduché na výrobu, a i edice byla menší, takže jsme to šili jen v našem týmu. Můžu dokonce jmenovat, že vaši zakázku měla na starost Hanka.

Kdybychom si chtěli takový obal upcyklovat sami doma, co bychom k tomu potřebovali kromě samotného banneru?

K tomu, aby se materiál prošil kvalitně a mělo to rovné švy, je potřeba průmyslový šicí stroj, speciální nitě a tvrdší jehly. Zároveň je potřeba mít vyčištěný banner, což je také naše práce. Vaše roll-upy byly celkem čisté, protože byly v pouzdrech a byly určeny k použití v interiérech. Někdy ale pracujeme s venkovními bannery stavebních firem, nebo s těmi, které byly umístěné u silnice. Takové čištění není jednoduché, je to totiž nadlouho a je fyzicky náročné. Co se týká střihů, tak u velkých zakázek se vyplatí mít i výsekové nástroje, abychom vše nestříhali ručně. Od dvaceti kusů se vyplatí zaplatit raznice a tím, že tyto produkty děláme pro více firem, tak se cena následně rozloží.

Upcyklace je přetváření odpadového materiálu nebo použitých výrobků v nový předmět vyšší užitné hodnoty. Na rozdíl od přístupu re-use (znovupoužití) má v tomto případě nový a jiný účel a využití (např. z nápojových krabic vyrobíme květináče na bylinky atd.). Nový výrobek má pak, oproti původnímu, často také jiné vlastnosti. V opačném případě mluvíme o tzv. down-cyklaci. (Zdroj: samosebou.cz)

Kolik lidí se podílí na výrobě těchto produktů a jak dlouho jste výrobou strávili?

Řekněme, že u takovýchto jednoduchých zakázek jsou to dva až tři lidi. Jeden připravuje bannery, druhý je sešívá a někdy ještě třetí, který, jako u vás, objednává kovové mechanismy, listy papíru dovnitř obalu, zajistí výrobu etiket s logem a samozřejmě ještě příprava grafiky pro vizitky včetně zajištění výroby. Celkový čas pro výrobu 50 ks byl kolem 20 hodin. Čas obsahuje přípravu, sekání, samotnou výrobu a manipulaci. Na kus to tedy vychází nějakých 24 minut.

Jaká dovednost je podle vás k upcyklaci nejdůležitější?

Přesvědčení. Není to primárně o manuální zručnosti, protože člověk se časem naučí všechno. Když navíc máte dobrého lektora a učitele, který nad vámi stojí, tak to jde relativně rychle. Takže hlavně to všechno dělat s láskou, protože kdybychom to nemysleli s udržitelností vážně, tak by nás období covidu nebo energetická krize už poslaly ke dnu. A věřím, že když se zeptáte i jiných subjektů z této oblasti, řeknou vám to samé.

Ilustrační fotografie

Z vašich odpovědí je jasné, že u obalů na diáře nebude postup tak složitý, ale ať už se jedná o tašky, nebo složitější produkty, máte třeba i vy nějaké lektory, kteří vás postupy učí, nebo jedete spíše metodou pokus – omyl?

Často spíše pokus – omyl, je to za mě ale nejlepší cesta. Jedním z omylů byla například první generace tašek ze zmíněných cykloduší. I přesto, že byly kvalitně ušité, jejich životnost nebyla velká, protože jsme neznali přesné vlastnosti materiálu. Cykloduše nejsou logicky stavěné na to, aby z nich byly tašky. Popruh na taškách je tvořen z autopásu, který je pevný a našitý na cykloduši, takže když máte tašku na rameni, začne se cykloduše časem natahovat a následně praskne. Takže první generaci jsme si museli stáhnout, dát tam podšívky, aby autopás držel nejen na cykloduši, ale i na podšívce. Nicméně tyhle zkušenosti jsou nejcennější.

Jaké jsou ohlasy na výrobky z upcyklovaných materiálů? Z toho, co jste říkal, jsou především pozitivní, ale máte i nějaké negativní reakce?

Zjistili jsme, že je zásadní, aby se k obdarovaným dostal i příběh. Bez vizitky, která popisuje přidané hodnoty výrobků, to nemusí být vždy pochopeno. Druhá věc je lokalita. Vnímáme rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky. V hlavním městě jsou tyto věci vnímány mnohem přívětivěji, je na ně koukáno jako na výrobek s hodnotou, což ve zbytku republiky není vždy pravidlem. Setkáváme se s tím například u velkých firem, když řeší dárky. Při jejich interním hlaso ání, když mají zvolit mezi standardním výrobkem ze zahraničí (nejčastěji je původ výrobků v Číně) a upcyklovaným (udržitelným) produktem, tak v Praze zvolí 90 % hlasujících udržitelnost, ale ve zbytku měst je to přesně naopak.

Jinak na vyloženě negativní ohlas jsme ještě nenarazili, ale abych byl fér, tak musím zmínit, že se k informacím na konec řetězce nedostaneme. Jsme v pozici dodavatele firmě a teprve až ta lidem upcycled výrobky předává, takže i kdyby nějaké negativní reakce byly, vlastně o nich ani nemusíme vědět. Vzhledem k pozitivnímu hodnocení zaměstnanců firem, u kterých naše výrobky také někdy končí, však negativní reakce neočekáváme.

Je něco, co byste čtenářům rád vzkázal?

Někdy se stačí zamyslet nad běžnými věcmi, které se dají jednoduše změnit a následně mají pozitivní dopad nejen v environmentální oblasti. Pokud nás bude ve společnosti více, tak mohou vznikat velké věci s pozitivními dopady pro celou společnost.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (34/2023). Autorka: Šárka Šimáková.

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme