English version
Češi vidí potenciál například v dodávkách genetických zdrojů nebo chmele a piva, informovala náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. „Samozřejmě největší potenciál je v těch výrobcích, které jsou pod sankcemi. Mléčné a masné výrobky jsou zajímavé. Ale je pravdou, že se nám dobře daří dovážet zemědělské, strojírenské a potravinářské technologie,“ uvedla náměstkyně.
Podle ní je také zájem o genetický materiál, jako jsou násadová vejce či sperma. Potenciál pro dovoz technologií v akvakultuře vidí jako reálnou i ruský náměstek ministra zemědělství Jevgenij Gromyko. Podle něj se budou v Rusku stále více chovat ryby, protože jsou na seznamu potravin, které se nesmějí z EU do Ruska dovážet.
„Akvakultura, to je zcela nezorané pole, technologie zatím zůstávají stejné jako před 200 lety,“ míní Gromyko. Vývoz českého agrárního zboží do Ruska se v minulosti zvyšoval a maxima dosáhl předloni, kdy Češi do Ruska vyvezli potraviny a zemědělské potřeby za 2,96 miliardy korun. O rok později to bylo zboží v hodnotě 2,35 miliardy korun. V roce 2014 totiž začaly platit sankce
Evropské unie proti Rusku kvůli anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny. Rusko naopak zakázalo dovoz vybraných potravin z evropských zemí. Schodek českého agrárního zahraničního obchodu se v pololetí zvýšil meziročně o přibližně 2,8 miliardy korun. Do Česka se dovezly výrobky v hodnotě o necelých 11 miliard vyšší, než se vyvezly. Import byl na hodnotě 112,9 miliardy, export na úrovni 101,9 miliardy. Česko stále víc dováží mléko a zeleninu. Většinu záporného salda pak tvoří dovozy masa.
Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade.
