English version
Tento typ záření se ukazuje jako účinná léčebná metoda, která dokáže transformovat jizvy v plicní tkáni zpět na elastickou funkční tkáň.
„Řada pacientů po prodělání onemocnění covid-19 trpí zvýšenou únavností, reziduální dušností, bolestmi pohybového aparátu a dalšími příznaky. Během druhé vlny se k nám dostaly informace z Oblastní nemocnice Kolín, že prim. MUDr. Lukáš Cibulka využívá speciální modulaci laserového záření při léčbě akutních covidových pneumonií pacientů na JIP. S tímto typem laserového záření máme mnohaleté zkušenosti při léčbě poruch pohybového aparátu. Když laser účinně působí u nemocných na JIP, později i u pacientů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Oblastní nemocnice Kladno, navrhli jsme léčebný postup pro pacienty v chronickém stadiu, tedy u tzv. post-covidového syndromu. Na fakultní rehabilitační klinice THERAP TILIA jsme začali využívat tento léčebný postup, který dosahuje nad očekávání dobrých výsledků,“ říká prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc., MBA, dr. h. c., z katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.
Délka aplikace ošetření pacientů s post-covidovým syndromem se pohybuje okolo 14 minut na jednu postiženou plíci a v aplikaci je nezbytné pokračovat v pěti po sobě jdoucích dnech, aby došlo k iniciaci proregeneračního účinku. Na léčebnou kúru vysokovýkonnou laserovou terapií navazují techniky respirační fyzioterapie a manuální techniky pro korekci postury.
Kromě toho, že nemocní se cítí subjektivně lépe, byla účinnost terapie prokázána rovněž spirometrickým vyšetřením. Výrazné zlepšení bylo diagnostikováno i na rentgenových snímcích plic již po 3 až 4 týdnech od zahájení léčby.
Ing. Aleš Příhoda z katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT k tomu dodává: „Když jsme s post-covidovou léčbou pomocí laserové terapie začínali, byli jsme v Praze a okolí jediní. V současné době se počet zdravotnických zařízení, která tento druh laserové modulace k léčbě využívá, značně rozšířil, a kromě kladenské či kolínské nemocnice se přidávají i další. Do budoucna bychom chtěli, aby se informace o možnostech této léčby dostaly více do povědomí lékařů a pacientů. Nemocní by měli chodit přímo na rehabilitační oddělení, kde bychom jim během několika málo týdnů dokázali efektivně pomoci a nemuseli by se dlouhé měsíce léčit inhalačními farmaky. Možnosti použití laserové terapie jsme ještě rozšířili na základě zkušeností z italského výzkumného centra ASA campus o další nastavení parametrů aplikovaného laserového paprsku, které nyní aplikujeme u méně vážných post-covidových syndromů. Tito pacienti nemají změny v plicní tkáni ve smyslu zmnožení vaziva, a proto nemá smysl stimulovat její regeneraci. Problém je ve svalových řetězcích, které pozměnily postoj pacienta a brání tak v rozvoji hrudního koše, což postižený pociťuje jako zhoršené dýchání. Aplikace se pak provádí podle palpačního vyšetření do postižených míst tak, aby došlo ke korekci postoje a optimalizaci funkce dýchacího svalstva.“
Že je tato léčebná metoda účinná ve stavu akutního stadia, prokázaly i studie MUDr. Lukáše Rokose, primáře z Oblastní nemocnice Kladno, a MUDr. Lukáše Cibulky, primáře z Oblastní nemocnice Kolín. S její pomocí v těchto nemocnicích zvládli i vysoce závažné stavy. O úspěšnosti také svědčí i více než tři sta vyléčených pacientů.
Více o této metodě naleznete na stránkách MLS Terapie.
Redakčně upravená tisková zpráva ČVUT v Praze
