Alena Schillerová: Daňové výjimky deformují podnikatelské prostředí

Květnem bude dokončena komplexní implementace EET. Jaké investiční náklady státu představuje a jaké budou nyní roční provozní náklady včetně Účtenkovky?

Současná odhadovaná výše nákladů na provoz EET se pohybuje ve stejných číslech jako doposud. Ročně je to něco málo přes 300 milionů korun, především na technické zajištění a na mzdové náklady. To je transparentně zveřejněná částka, stejně jako celkové roční náklady na provoz Účtenkovky v hodnotě cca 80 milionů korun, včetně téměř 65 milionů korun připadajících na ceny pro vítěze.

V porovnání s fiskálním přínosem evidence tržeb, který je po kompletním náběhu všech fází odhadován až na 20 miliard korun ročně, považuji EET za jednoznačně efektivní opatření. Nepředpokládáme také, že by se náklady na provoz evidence tržeb v souvislosti s náběhem zbývajících fází evidence jakkoli navýšily. Veškeré IT systémy byly vybudovány již při samotném zahájení projektu (hardware, software, infrastruktura, modul pro Účtenkovou loterii) a jsou na příliv nově evidujících podnikatelů bez problémů připraveny. Nepočítáme ani s navýšením personálních kapacit Finanční správy.

Přínosy EET vyčíslujete zatím průměrně na 10 miliard korun ročně, což je nárůst výběru daní a odvodů o přibližně 0,6 %. Je to skutečný přínos EET? Vždyť HDP v těch letech rostlo nad 5 %.

Ministerstvo financí od počátku příprav elektronické evidence tržeb odhaduje roční přínos na inkasu daně z přidané hodnoty a inkasu daně z příjmu zcela konzistentně. Za tři roky toto opatření přineslo do státní kasy více než 33 miliard korun a po kompletním náběhu závěrečné fáze očekáváme přínos 20 miliard korun ročně. Jedná se o výpočet na základě skutečných dat z inkasa daní a z údajů z daňových přiznání, které má MF k dispozici. Data jsou již očištěna o autonomní ekonomický růst a dopady všech dalších legislativních změn.

Efektivita EET není příliš zjevná ani v jiném porovnání: výkonnost šedé ekonomiky v Česku se odhaduje kolem 500 miliard korun, to je asi 11 % HDP. Příjmy státního rozpočtu činí asi čtvrtinu HDP. Jinými slovy, EET dokáže narovnat asi desetinu výkonnosti šedé ekonomiky. Nebyla očekávání vyšší? Považujete výsledek – se všemi doprovodnými negativními jevy – za efektivní investici?

Česká republika vybírá daně stále lépe a mezera ve výběru DPH (tzv. VAT GAP) už několik let klesá. Podle nejnovější studie se v roce 2017 v Česku snížila o zhruba 6,4 miliardy korun na 54,8 miliardy korun, tedy na 12,4 %. Ještě v roce 2013 přitom dosahovala 19 %. Jsem přesvědčena, že tato čísla prokazují, že jsme si zvolili správnou cestu.

Dosáhli jsme velkého pokroku v boji proti daňovým únikům, které stát každoročně připravovaly o miliardy. Podařilo se nám také změnit postoj společnosti k placení daní a k všeobecné toleranci daňových úniků. A právě ke snížení mezery ve výběru DPH přispělo zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Nejen proto považuji EET za jednoznačně efektivní opatření.

Bližší pohled na čísla Českého statistického úřadu ukazují, že díky evidenci tržeb došlo k okamžitému skokovému zvýšení vykazovaných tržeb ve všech odvětvích, kde bylo zavedeno. Například v oblasti stravování a pohostinství zaznamenáváme dlouhodobě meziroční nárůst tržeb cca 5 až 10 % v závislosti na inflaci a fázi ekonomického cyklu. V prvním roce po zavedení EET ale podle ČSÚ vyrostly tržby v pohostinství o 20 až 25 %, tedy násobně více. Je evidentní, že se začaly přiznávat dříve nevykazované tržby a tím se plní hlavní cíl EET, narovnat podnikatelské prostředí.

Jak si vysvětlujete, že ministerstvem připravená a vámi osobně obhajovaná úleva z evidence tržeb pro drobné podnikatele v podobě zvláštního, takzvaného papírového režimu téměř přišla vniveč v důsledku komplikovaných podrobných formulářů navržených finanční správou?

Původní pracovní verze formuláře vycházela z ustálené praxe standardní pokladní evidence. Zároveň formulář zahrnoval větší množství políček, která však nebyla povinná. Cílili jsme na větší komfort živnostníků, kteří by si pro vlastní lepší přehled mohli tržby každý den zapisovat. Přiznávám ale, že se tím do jisté míry zhoršovala intuitivnost formuláře. Na základě zpětné vazby od podnikatelů a odborné veřejnosti jsme se proto rozhodli pro co možná nejvyšší atraktivitu papírového režimu.

Čtvrtletní formulář je nyní maximálně jednoduchý a jednou za čtvrt roku vyplní živnostník pouze počet tržeb, výši tržeb, počet storen a výši storen. Ke každodenní evidenci mu přitom, stejně jako dosud, stačí jen propiska a blok papírových účtenek, které si vyzvedne zdarma na finančním úřadě. Připomínám, že zvláštní papírový režim jsme od začátku zamýšleli jako úlevu pro ty nejmenší podnikatele, kteří buď nemohou, anebo nechtějí využívat komfortnější automatické komunikace s Finanční správou prostřednictvím elektronického zařízení. Žádat o něj mohou všichni, kdo nejsou plátci DPH, mají maximálně dva zaměstnance a hotovostní tržby do 600 tisíc korun ročně.

EET jistě přispělo k částečnému narovnání podmínek a mírnému omezení šedé ekonomiky. Otázkou je, zda účinnější a efektivnější nebylo věnovat ten čas a úsilí jiným potřebným záležitostem. Například skutečné reformě daňové soustavy, kterou již několik let připravujete. Můžeme skutečnou reformu očekávat? Skutečnou reformu s jednoduchými a jasnými pravidly pro všechny bez výjimek, logickými sazbami a paušální platbou pro neplátce DPH? V uplynulém období jste v relativně krátkém čase postupně přišla s několika dílčími návrhy na změnu odvodového zatížení příjmů, šlo například o reformu placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, změnu podpory stravování zaměstnanců nebo zavedení paušální daně z příjmů fyzických osob. Nepřispělo by větší čitelnosti a srozumitelnosti vašich návrhů, kdybyste veřejnosti předložila nějaký dlouhodobý ucelený koncepční dokument, něco jako daňovou politiku státu?

Naše vláda se v programovém prohlášení jasně zavázala ke zjednodušování daňového systému a odstraňování nesystémových daňových výjimek. A tento závazek bereme zcela vážně. S žádnými novými výjimkami nepřicházíme a případným návrhům na jejich zavádění se budeme důsledně bránit.

Celkový počet daňových úlev, slev a výjimek se totiž v současné době rovná téměř šesti stům. Tyto výjimky pokřivují podnikatelské prostředí a kvůli nim jsou v daňové zátěži jednotlivých poplatníků neospravedlnitelné rozdíly. Revize a sloučení stávajících daňových výjimek vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže. Výsledkem bude také nižší administrativa pro podnikatele a jejich vyšší právní jistota. Pro stát to bude znamenat efektivnější správu daně a zachování daňové neutrality.

V daňovém balíčku na rok 2020 jsme zrušili hned několik výjimek, a to u osvobození příjmů z hazardu, tvorby rezerv pojišťoven nebo zdanění úrokových příjmů z korunových dluhopisů. Návrhy na zrušení konkrétních výjimek jsou součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021.

Jak vidíte možnost zavést v Česku ve správě DPH plošný reverse charge?

Výjimku k plošnému zavedení reverse charge jsme vybojovali přesně po pěti letech, kdy o její udělení poprvé požádal Andrej Babiš v Lucemburku. Schválenou ji máme od konce roku 2019 a stejně tak máme připravenou napsanou legislativu. Jenže legislativní proces může trvat nejméně několik měsíců, možná i rok, a my máme výjimku na zavedení reverse charge schválenou jen do roku 2022. Tedy bychom to zaváděli jen na rok a půl, což nepodporuji nejen já, ale především podnikatelské svazy, komora daňových poradců či komora certifikovaných účetních.

Nikdo nečekal, že to bude trvat pět let. Přesto je to ale jediný legislativní úspěch Česka od vstupu do EU. V tuto chvíli bojujeme na evropské půdě o prodloužení doby, po kterou může Česká republika výjimku k zavedení plošného reverse charge využívat. Pro případ, že by se dojednání prodloužení do termínu nabytí platnosti připravované novely nestihlo, bude novela obsahovat přechodné ustanovení odkládající její účinnost do doby, než dojde k dohodě s Radou EU.

Nemyslíte si, že by 16 let po vstupu do EU a zavedení jednomilionového registračního prahu pro DPH nebylo správné jednat s našimi partnery v EU o zvýšení registračního prahu z inflačních důvodů?

V současné době neuvažujeme o navýšení limitu pro povinné plátcovství DPH, tedy ročního obratu jeden milion korun. Tato částka vychází z ročního obratu 35 tisíc eur v ekvivalentu národní měny při kurzu platném ke dni našeho přistoupení do EU stanoveného v evropské směrnici o DPH. Zvýšení obratu nad tuto částku by bylo možné pouze na základě povolené výjimky, opačný postup by byl v rozporu se směrnicí o DPH.

V této souvislosti bych ráda zmínila, že platná směrnice DPH je z 80. let minulého století a současným potřebám již neodpovídá ve více ohledech. Bohužel prosazování změn v této harmonizované oblasti je na úrovni EU značně zdlouhavé a složité. Na úrovni Rady EU nicméně již byla schválena úprava směrnice, která má státům poskytnout od roku 2025 větší variabilitu při stanovení národního obratu až do výše 85 tisíc eur. Tedy aby členské státy nemusely žádat Komisi a následně Radu EU o schválení výjimky.

Celkový počet daňových úlev, slev a výjimek se totiž v současné době rovná téměř šesti stům. Tyto výjimky pokřivují podnikatelské prostředí a kvůli nim jsou v daňové zátěži jednotlivých poplatníků neospravedlnitelné rozdíly. Revize a sloučení stávajících daňových výjimek vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.

Česká republika aspiruje na to, aby se zařadila mezi nejinovativnější státy Evropy i světa. V našem daňovém prostředí máme zvláštní úlevu pro firmy vynakládající prostředky na výzkum a vývoj. Při praktické aplikaci nároků na tuto úlevu se však podnikatelé utkávají s velice úzkoprsým přístupem finanční správy. Nemyslíte si, že by stálo za to zvolit velkorysejší přístup možná nejen v praktické aplikaci, ale i v nastavení zákonných podmínek, vždyť bezprostřední snížení výběru daně z příjmů o několik miliard korun může být téměř vzápětí vykoupeno vyšší konkurenceschopností, vyššími zisky i mnohem větším inkasem daně?

Pro podnikatele a investory je důležité stabilní a předvídatelné prostředí, ve kterém mohou fungovat. To přitahuje zahraniční investice a také umožňuje více investovat do vědy a výzkumu, což je nesmírně důležité pro dlouhodobý růst podniků. Podpora činností s vysokou přidanou hodnotou posiluje konkurenceschopnost ekonomiky.

Připomínám, že již loni jsme výrazně zjednodušili podmínky pro daňové odpočty na výzkum a vývoj. Firmy už nemusí formálně zpracovávat výzkumný projekt, ale stačí, když Finanční správě dodají avízo o zahájení výzkumné a vývojové činnosti. Samotný projekt pak mohou předložit až v době podání daňového přiznání. Jedná se o zásadní změnu pravidel pro uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj, která výrazně usnadní uplatňování daňových odpočtů firmám věnujícím se vedle své činnosti také vývoji nových technologií a inovací.

Jak reálně vidíte možnost, že by bylo ještě v tomto volebním období dosaženo shody na podstatné změně parametrů průběžného systému financování důchodů?

Připravení návrhu důchodové reformy zůstává jednou z priorit této vlády. Z důvodu probíhajícího stárnutí populace je nejvyšší čas přijít s řešením, které do budoucna obstojí. Cílem je vytvořit stabilní důchodový systém, na němž by byla shoda napříč politickým spektrem a který by se neměnil s každou nastupující vládou, jako se to stalo u tzv. druhého pilíře. S tímto záměrem jsme oslovili OECD, mezinárodní renomovanou organizaci, aby detailně analyzovala český důchodový systém a přišla s nezávislým návrhem řešení. Takové, které bude nejen spravedlivé, ale i rozpočtově udržitelné. Závěry bychom měli obdržet již v létě letošního roku. Neočekávám samozřejmě, že za nás OECD problém zcela vyřeší, ale věřím, že její pohled bude skutečně objektivní a výstupy nebudou upravovány podle toho, v jaké fázi volebního cyklu se nacházíme.

Současná pandemie běžný chod ekonomiky a tedy i plány Ministerstva financí jistě ovlivní. Ekonomika zkrátka bude potřebovat pomoci. Lze dnes vůbec odhadnout, nakolik současné priority zůstávají pro toto volební období aktuální a kdy se vláda bude moci vrátit ke svým deklarovaným plánům?

Rozhodli jsme se, že ochranu veřejného zdraví našich spoluobčanů musíme postavit na první místo. A s tímto cílem jsme přistoupili ke všem preventivním opatřením a k vyhlášení nouzového stavu. Úkolem číslo dvě pro tuto chvíli je nenechat nikoho padnout a postarat se o to, abychom cílenou pomocí zaměstnancům, živnostníkům i firmám pomohli všem těmto skupinám překonat koronavirovou krizi.

K tomu je nezbytné zachovat vysokou zaměstnanost, zajistit hotovost v ekonomice a samozřejmě maximálně omezit negativní sociální dopady. V neposlední řadě rozhodně nezanevřeme na naše dlouhodobé priority, jako je zvyšování důchodů a platů pedagogům nebo růst investic, které mají být letos z národních zdrojů rekordní. Během minulé krize se udělala chyba, když byly investice dočasně zmrazeny. Touto cestou my určitě jít nechceme a nepůjdeme.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Ladislav Minčič, Miroslav Beneš, Petr Karban