Alpská kvalita skrytá pod cizí značkou

Sice se nemůže pochlubit vlastní značkou, ale dodává díly a technologie pro celou řadu světových automobilek. Pokud například jezdíte v BMW, pak váš vůz s největší pravděpodobností pohání motor vyrobený právě v této alpské zemi.

Rakousko nabízí svým zákazníkům široké spektrum produktů. Kromě automobilů se zde vyrábí hlavně jízdní kola, motocykly, užitková a kolejová vozidla i letadla. V oblasti dílů a technologií vynikají rakouské firmy zejména v produkci motorů a pohonů, karoserií, elektrických a elektronických zařízení nebo akumulátorů pro elektromobily.

Výroba automobilů v Rakousku je soustředěna převážně ve spolkových zemích Horní Rakousko a Štýrsko. Tyto dva regiony dohromady odpovídají za téměř tři čtvrtiny obratu automobilového průmyslu země a zaměstnávají víc než dvě třetiny zaměstnanců v tomto sektoru. Například v hornorakouském Štýru najdeme největší závod BMW na výrobu motorů nebo závod MAN specializující se na nákladní automobily.

Kalifornie je tahounem elektromobility a kolébkou inovací

Nejvýznamnější společností z oblasti automobilového průmyslu je tady ovšem Magna Styer, která je celosvětově největší firmou v oboru smluvní produkce v továrnách externích výrobců. V Rakousku produkuje automobily značek BMW, Jaguar nebo Toyota, montuje tady také vozy G‑Klasse pro Mercedes‑Benz. Od roku 2022 se v Magně ve Štýrském Hradci vyrábí elektrické SUV Fisker Ocean.

Opomenout nelze ani původní rakouskou společnost KTM, odborníka především na offroadové motocykly z města Mattighofen v Horním Rakousku. Přímo ve Vídni zase sídlí závod automobilky Opel na výrobu převodovek nebo závod Rheinmetall MAN vyrábějící vojenská vozidla. Dalšími mezinárodně úspěšnými společnostmi s výrobními závody v Rakousku jsou Rosenbauer specializující se na hasičská vozidla nebo Schwarzmüller, výrobce užitkových vozidel.

Těsné sepětí s německým trhem

Automobilový průmysl patří k nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v Rakousku. Víc než 700 výrobních podniků se zhruba 200 tisíci zaměstnanci ročně generuje obrat ve výši 21,5 miliardy eur. Když přičteme ještě přidružené obory a služby, pak automobilový průmysl v širším slova smyslu v Rakousku zaměstnává kolem 370 tisíc lidí, což je skoro každé osmé pracovní místo.

Za rok se tu vyrobí 1,8 milionu motorů a pohonů a kolem 290 tisíc jednostopých a dvoustopých vozidel. Téměř 90 % produkce směřuje na export. Podobně jako Česká republika je i Rakousko silně navázáno na německý trh. Řada německých automobilových koncernů má výrobní závody v Rakousku nebo je těsně navázána na rakouské dodavatele. Proto není překvapivé, že celá polovina rakouského vývozu směřuje právě do Německa.

Silná provázanost s německým trhem je pro Rakousko ovšem dvousečná. Německé automobilky v posledních letech přesunují specifické části výroby do jiných regionů, a i když se německému automobilovému průmyslu daří, rakouští dodavatelé zaznamenávají lehký pokles svých podílů na světových trzích. Důvodem je do značné míry přesun automobilových center mimo Evropu a s tím související pokles příležitostí pro rakouské dodavatele.

Do karet ale rakouským firmám nenahrává ani nedostatek kvalifikovaných pracovníků ani vysoké a stále rostoucí náklady na pracovní sílu, které oslabují pozici rakouských dodavatelů zejména oproti konkurentům z mimoevropských zemí.

Vstříc elektromobilitě

Řadu výzev přináší rakouskému autoprůmyslu evropský Green Deal, podle kterého má být od roku 2035 v EU možné registrovat už jenom bezemisní osobní automobily a do roku 2050 má být dosaženo klimatické neutrality. Rakousko, které dlouhodobě klade důraz na udržitelnost a ekologii, je ještě ambicióznější a stanovilo si za cíl stát se klimaticky neutrální už o deset let dříve než zbytek EU, tedy do roku 2040.

Velké investice a cesta k elektromobilitě v Mexiku

Radikální dekarbonizace se vláda chystá dosáhnout mimo jiné podporou elektromobility a vozidel na alternativní pohon. Za tímto účelem například aktivně podporuje vývoj alternativních pohonů a paliv a poskytuje dotace na rozšiřování infrastruktury dobíjecích stanic. Aktuálně je v Rakousku v provozu kolem 17 800 dobíjecích bodů pro elektromobily. Pro porovnání, v České republice se jich nachází okolo 3600. Celkově je Rakousko na šestém místě v EU se 197 nabíjecími místy na 100 tisíc obyvatel. V poměru k počtu obyvatel má Rakousko téměř dvakrát víc veřejných nabíjecích stanic než Německo (102) a průměr EU (107).

Sázka na investice do výzkumu a vývoje

Rakousko se k transformačním výzvám snaží přistupovat aktivně a sází zejména na investice a inovace. Například podíl výdajů na vývoj a výzkum na přidané hodnotě vytvořené v automobilovém průmyslu se pohybuje okolo 13 %. Pro porovnání, v Česku to jsou zhruba jen 3 % a u německých podniků 17 %.

Za posledních 25 let bylo do rozvoje rakouského automobilového průmyslu investováno téměř osm miliard eur. Vznikly zde mimo jiné automobilové klastry podporující spolupráci firem a inovace v rámci výrobního procesu nových produktů. Největší z nich je hornorakouský Automobil Cluster Oberösterreich s 215 členy, následovaný štýrským klastrem ACstyria se 180 členy. Výzkumu a vývoji na mezinárodní úrovni se věnují také technické univerzity ve Štýrském Hradci a ve Vídni i výzkumné instituce jako například Austrian Institute of Technology s víc než 900 zaměstnanci.

Významnou roli v inovacích hrají i samotné firmy. Největším hráčem na tomto poli je rakouská společnost AVL List ze Štýrského Hradce, největší soukromá společnost zaměřená na vývoj pohonných systémů pro motory s vnitřním spalováním, která ročně na vlastní výzkum a vývoj vydá až 12 % obratu. K investicím jsou firmy mimo jiné motivovány státem prostřednictvím úlev na daních.

Rumunská Dacia píše novou historii

Rakouské firmy se díky investicím do výzkumu a vývoje snaží udržet krok se svými konkurenty a podílet se na utváření budoucnosti mobility ve světě. V řadě oblastí se jim to daří. Dobrým příkladem jsou dodávky mimořádně výkonných akumulátorů pro elektromobily. Vedle toho se rakouští výrobci zaměřují na energeticky výkonné a nízkoemisní produkty a usilují o vývoj nových pohonných systémů. Vedle elektrických a hybridních motorů tak současně pracují na pohonech využívajících zemní a zkapalněný plyn.

Rakousko se dále řadí k evropské špičce ve výrobě lehkých konstrukcí s nízkou spotřebou energie a šetrným využitím přírodních zdrojů. Ve srovnání TOP 50 evropských regionů, které se věnují výrobě lehkých konstrukcí, obsadilo Horní Rakousko 19. místo a v oblasti výroby pojivových kovových složek dokonce třetí pozici.

Co chtějí spotřebitelé

Nejen u výrobců, ale i u rakouských spotřebitelů můžeme pozorovat jasný posun směrem k šetrnějším formám mobility. Roste i popularita elektromobilů. Téměř třetina rakouských řidičů již zvažuje elektromobil pro svůj příští nákup.

V letech 2020 a 2021 došlo k obzvláště prudkému nárůstu počtu nových elektromobilů s bateriemi, přičemž nové registrace se každý rok zhruba zdvojnásobily. K červnu 2023 bylo v Rakousku registrováno 132 466 čistě elektrických automobilů, což představuje 2,6 % všech vozů. Podíl elektromobilů na nově registrovaných vozidlech je zhruba 20 %.

Domácí poptávka ale není pro rakouský dodavatelský sektor příliš významná, protože naprostá většina místní produkce míří do zahraničí.

Podpora pro české firmy

Lze očekávat, že rakouské firmy působící v automobilovém průmyslu díky inovacím zvládnou držet krok s technologickým vývojem a obhájit si své místo ve světových dodavatelských řetězcích. Investice však bude nutné směřovat nejen do výzkumu a vývoje, ale také do lidí, protože elektrifikace a digitalizace průmyslu klade na pracovníky a jejich dovednosti nové nároky. Rakouský automobilový průmysl bude jistě i v budoucnu profitovat ze své provázanosti s německým trhem a ze silné pozice německých automobilek na světových trzích.

Turecko míří vstříc elektromobilitě národním vozem

České firmy, které chtějí navázat spolupráci s rakouskými protějšky, mohou využít asistenčních služeb zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni. Kromě vyhledání vhodných kontaktů může pomoci i s navázáním konkrétních obchodních partnerství nebo s nalezením místního zástupce. Tuto podporu již využily například české firmy nabízející automatizační systémy, služby vývojové zkušebny, obrábění kovů, speciální tkaniny, slévárenské produkty, vývoj softwaru nebo povrchové úpravy kovů. Zahraniční kanceláře CzechTrade také pravidelně zpracovávají poptávky ze svých teritorií a hledají vhodné dodavatele a kooperační partnery v České republice.

Publikováno v časopise Český autoprůmysl, článek zpracovaný CzechTrade. Autorka: Julie Havlová