Analýza: Za okolními zeměmi po pandemii výrazně zaostáváme

Vyplývá to z ekonomické analýzy odborníků z Národního institutu SYRI a CERGE-EI, která srovnává hlavní ekonomické ukazatele ČR, Polska, Slovenska, Rakouska a Německa. Oba výše uvedené ukazatele se stále nevrátily na úroveň před pandemií, přičemž setrvalý pokles spotřeby v posledních letech je poměrně unikátní záležitostí a odlišuje nás od okolních zemí. 

Hlavním ekonomickým ukazatelem je hrubý domácí produkt. „Celé období má dvě poměrně odlišné části: období během pandemického roku 2020, a období bezprostředně po pandemii a ani jedno z nich ale nevyznívá pro Česko příliš optimisticky,“ říká Marek Kapička, který v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na Ekonomické dopady.

Během roku 2020 sice došlo k výraznému poklesu HDP okolo 10 procent u všech sledovaných zemí, ale Česko bylo druhé nejhorší po Rakousku, které ale následně dohnalo propad silnějším růstem.

Oproti tomu Česká republika už minimálně rok a půl stagnuje a je jedinou zemí, která ani na chvíli nedosáhla úrovně HDP před pandemií. „Výrazně zaostáváme zejména za Polskem, které se pohybuje na úrovni okolo 10 procent vyšší než před pandemií, ale i za Slovenskem a již zmiňovaným Rakouskem,“ uvedl Kapička.

Podle něj je za tímto poměrně nelichotivým faktem dynamika spotřeby, která byla v 1. čtvrtletí letošního roku 9 procent pod před-pandemickou úrovní z roku 2019. „Přitom jsme patrně stále nedosáhli dna. Dramatický je kontrast zejména se Slovenskem, kde spotřeba již dva roky vytrvale roste a ke konci roku 2022 je o 7 procent vyšší než před pandemií,“ upozorňuje Kapička.

Nepříliš přesvědčivě vypadá podle vědců i vývoj reálných investic.  Česko sice poměrně rychle předehnalo úroveň před pandemií a zaostávalo jasně pouze za Polskem, kde došlo k výraznému investičnímu boomu, v českém případě se ale jednalo pouze o krátkodobý vzestup. „Posledních několik čtvrtletí se situace obrátila a dochází k opětovnému poklesu, přibližně zpět na úroveň před pandemií. S výjimkou Polska, které je ale na úplně jiné úrovni, jsme jedinou zemí, kde dochází k opětovnému poklesu,“ uvedl ekonom SYRI.

Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy české skóre následující: HDP a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba minus 9 procent, vládní spotřeba plus 10 procent.  Alarmující je ale i dynamika v posledních čtvrtletích.  „Česká republika je na prahu recese již několik čtvrtletí a situace v tuto chvíli nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim, spíše naopak,“ dodal Kapička. 

Kompletní analýza: Hospodářský vývoj po pandemii: od krize ke krizi?

Redakčně upravená tisková zpráva Národního institutu SYRI