Andský region chystá obnovu po pandemii

Nejvýraznějším trendem letošního roku je z hlediska exportérů vliv pandemie na podobu globální ekonomiky. Nicméně postpandemická realita není pouze realitou komplikací, ale také příležitostí. Dochází k proměně zahraničních trhů, které je třeba se přizpůsobit. Pro země Latinské Ameriky, jež se až na výjimky staly epicentrem pandemie, situace byla a stále je skutečnou výzvou.

Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibik tvrdí, že hloubka krize nemá v latinskoamerických a karibských zemích v posledních stech letech obdoby. Komise předpokládá, že nezaměstnanost v regionu vzroste v letošním roce na 13,5 procenta, což je asi 44 milionů lidí. Podíl osob žijících v chudobě má přerůst až 37 procent, tedy asi 231 milionů osob. Hrubý domácí produkt klesne o víc než devět procent.

Komise předpokládá, že nezaměstnanost v regionu letos vzroste na 13,5 procenta. Hrubý domácí produkt klesne o víc než devět procent.

Karanténa v některých místech trvá od března dosud

Přestože největší pozornost médií je věnována dramatické situaci v Brazílii, andské republiky, Kolumbie, Chile a Peru, čelily podobným výzvám. Jen hlavní města Peru a Kolumbie, Lima a Bogota, mají každé kolem 10 milionů obyvatel a chilská metropole Santiago de Chile čítá více než 6,5 milionu obyvatel. V andské oblasti se přistupovalo poměrně radikálně ke striktním karanténním opatřením, jež byla v platnosti po dobu několika měsíců. Ve sledovaných zemích byla karanténa vyhlášena v rozmezí od 15. do 25. března, přičemž v Peru oblasti, označené za ohniska, zůstávají v karanténním režimu. Stejně je tomu v Chile, kde v ohniscích platí bez formálně uděleného povolení zákaz vycházení.

Jihoameričané jsou posedlí krásou. Investují do ní navzdory krizi

V Kolumbii vláda postupně reaktivuje jednotlivé ekonomické sektory a ve výsledku jsou restriktivní opatření ve větší míře na zodpovědnosti místních úřadů. V každém případě se lze snadno dopočítat doby platné karantény, která byla koncem srpna za hranicí 160 dní.

Navzdory velmi přísným opatřením se všechny tři země pohybují v řádu stovek tisíc nakažených. Společnými jmenovateli této situace jsou velikost neformálního sektoru a normalizovaná společenská nerovnost, špatný přístup ke zdravotní péči sociálně slabších vrstev obyvatel, dezinformace a další faktory. Média tak neustále oddalovala odhady kulminace pandemie, zatímco vlády vyhlašovaly programy podpory pro nejchudší vrstvy obyvatel, malé a střední podniky a programy na zabezpečení kontinuity existujících pracovních míst. Podpora regionu se dostavila i od Mezinárodního měnového fondu.

Podnikatelé sobě

Tyto okolnosti měly vliv na latinskoamerický styl obchodního vyjednávání i na tamější firemní kulturu. Mluví se o probuzení a aktivizaci soukromého sektoru, který v mnoha latinskoamerických zemích neváhal vyčlenit prostředky na potřebné a smysluplné projekty. Například několik nejvlivnějších chilských podnikatelů iniciovalo fond s cílem přispět 50 miliard dolarů k řešení těch nejakutnějších potřeb ve zdravotnickém sektoru. Podobné iniciativy se však objevovaly po celém kontinentě. Velký skok byl zaznamenán na poli digitalizace, která tento region neminula. Významné bylo i nasazení vědců a pokrok na poli výzkumu a vývoje v jednotlivých zemích, kde se začalo pracovat na vývoji vlastních, převážně zdravotnických produktů.

Recepty na cestu z krize

Aby andský region zvládl dostat se z postpandemické krize úspěšně, je zapotřebí postupovat podle správného receptu. Podle Meziamerické rozvojové banky (IDB) by nyní lokální administrativy měly soustředit veškerou svou energii na princip „build back better,“ tedy budovat, respektive obnovovat lépe, kvalitněji, efektivněji. IDB například uvádí, že v regionu Latinské Ameriky a Karibiku jsou náklady obchodu dané nekvalitní infrastrukturou a dalšími překážkami o téměř 60 procent vyšší než v Asii, a doporučuje zaměřit se na odstranění deficitu infrastruktury.

Ekonomiky andského regionu, Kolumbie, Peru a Chile, sdílejí liberální ladění v pohledu na mezinárodní obchod a jsou také velmi proexportně orientované. Důkazem, že je to skutečnost, a ne pouhá proklamace, je fakt, že všechny tři země mají uzavřenou dohodu o volném obchodu s Evropskou unií. S Kolumbií a Peru (a Ekvádorem) byla v roce 2013 podepsána mnohostranná obchodní dohoda o volném obchodu a s oběma zeměmi se od téhož roku prozatímně provádí.

Několik nejvlivnějších chilských podnikatelů iniciovalo fond s cílem přispět 50 miliard dolarů k řešení těch nejakutnějších potřeb ve zdravotnickém sektoru.

S tím došlo k okamžitému odstranění cel u všech průmyslových výrobků (část z nich byla liberalizována ihned, ostatní během pěti až desetiletých přechodných období). Jedná se o dohodu „nové generace“, které jsou EU vyjednávány se třetími zeměmi od roku 2006 a upravují též oblast služeb, práv k duševnímu vlastnictví, technických překážek obchodu, veřejných zakázek a udržitelného rozvoje.

Mezi EU a Chile probíhá od roku 2017 modernizace existující dohody o volném obchodu, která je v platnosti od roku 2003. Od modernizované dohody lze očekávat další zjednodušení celních procedur, moderní ustanovení týkající se pravidel původu a ochrany práv duševního vlastnictví, moderní sanitární a fytosanitární opatření, ustanovení k investicím, zlepšení přístupu v sektoru energetiky a surovin, přístup na trh s veřejnými zakázkami, na trh služeb či společný postup v oblasti udržitelného rozvoje. České firmy se tudíž nacházejí ve velmi výhodném postavení, co se spolupráce a vývozu do těchto zemí týče.

Tichomořská aliance 

Kolumbie, Peru a Chile (a také Mexiko) jsou členy regionálního integračního uskupení Tichomořská aliance, které může hrát roli hybatele na cestě z krize. Jeho vizí je totiž jednotné vystupování za účelem přilákání investorů a pronikání na nové trhy. Mezi prioritní oblasti zájmu zemí aliance patří vzdělávání, věda, technologie a inovace, usnadnění a modernizace vzájemného obchodu, pomoc malým a středním podnikům v začlenění do zahraničního obchodu, a především realizace těchto priorit konkrétními aktivitami v praxi.

Tichomořská spolupráce se ukázala jako prospěšná během pandemie například v podobě iniciativy Sítě technologického transferu Tichomořské aliance Transferenci–AP, která ve spolupráci s Meziamerickou rozvojovou bankou vyhlásila začátkem května hackathon s cílem shromáždit a podpořit inovativní projekty v boji proti pandemii koronaviru. Během zhruba jednoho měsíce se sešly téměř čtyři stovky projektů (49 procent z oblasti zdravotnictví, 34 procent komunitních, 17 procent vzdělávání).

Organizátoři hodlají akcelerovat osm vybraných vítězných projektů a pomoci jim při uvedení jejich produktů do provozu a následně na trh. Aliance dále realizovala aktivity na podporu vzniku akčního plánu programu Digitálního talentu v rámci svých členů a vystupovala aktivně v propojování veřejných a privátních aktérů na tomto poli. Vize Aliance 2030 (investice do digitalizace, infrastruktury, čistých energií, důraz na udržitelnost, boj proti klimatické změně) jsou pro jejich dlouhodobý charakter nadčasové i v kontextu pandemie. Aliance navíc deklaruje zájem aktivně spolupracovat s pozorovatelskými zeměmi (mezi nimi figuruje i ČR). 

• Více o vzestupu digitalizace v Chile

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Linda Slováková, Oddělení Amerik, sekce EU a zahraničního obchodu Ministerstvo průmyslu a obchod.
Rubrika časopisu na euro.cz