Ani v době pandemie nepodceňujte prevenci, varuje Loono

Když bylo Kateřině Vackové 22 let, zjistili jí lékaři zhoubný nádor vaječníku. Díky tomu, že vnímala varovné signály svého těla, mohli odborníci zachytit nemoc v časném stádiu. Kateřina Vacková se vyléčila a rozhodla svým příběhem inspirovat další mladé lidi. Založila neziskovou organizaci Loono, která pomáhá zejména mladým lidem s prevencí v oblasti zdraví. Ať už formou přednášek, panelových diskusí, vytvářením vzdělávacích materiálů a podobně. Sama pak organizaci pět let řídila, loni ji vystřídala současná ředitelka Blanka Sigmundová.

Na začátku bojovala s výsměchem 

„Začátky, tak jak to většinou bývá, byly těžké. Katka přednášela sama, snažila se o svém záměru přesvědčit další lidi, kteří společně s ní budou šířit osvětu prevence. A protože ta myšlenka má sílu, netrvalo dlouho a Loono se začalo rozrůstat. Nyní už máme v týmu 150 mladých doktorů a dalších zdravotních specialistů, kteří nám pomáhají misi šířit dál. Součástí je i organizační tým odborníků z projektového řízení, marketingu či financí,“ porovnává Blanka Sigmundová.

Cíl neziskovky zůstává stále stejný, vysvětlovat mladým lidem význam prevence a vyvést je z obecně rozšířeného omylu, že je rakovina „pro starý“, a že se jich týkat nemůže. Úplné začátky přitom nebyly jednoduché. Zdravotnictví totiž nepřijímalo novou iniciativu právě vstřícně. „Nejtěžší byl nejspíš ten moment, když Katka chodila za nejrůznějšími lékaři, že chce Loono založit a změnit pohled na preventivní péči v Česku a setkala se například s výsměchem se slovy ‚Vy se slečno hlavně dobře vdejte!‘. V každém projektu je ale důležité, aby zakladatel za svou myšlenkou stál a dokázal efektivně prosadit své názory a plány, i když se to zná druhým nemožné nebo dokonce zbytečné. I proto se Katka dodnes snaží pomoct v mentoringu mladým doktorkám či zakladatelkám neziskovek a komerčních projektů,“ pokračuje Blanka Sigmundová.

Od rakoviny po duševní zdraví

Adresátem projektu podle ní může být úplně každý. „První kampaň sice mířila na prevenci rakoviny (#prsakoule), ale mezi tím jsme se rozrostli o další kampaně v oblasti kardiovaskulárních onemocnění či reprodukčního zdraví (Žiješ srdcem, Dole dobrý). Postupně chceme pokrýt všechny témata prevence jako takové. Začali jsme se věnovat  i duševnímu zdraví, brzy se zaměříme na zdravé zuby a civilizační onemocnění, jako je cukrovka,“ podotýká Blanka Sigmundová.

Už nyní si lidé mohou na rozcestníku prevence, který Loono připravilo, najít, kdy a kam by měli na preventivní prohlídku zajít. Stačí jen zadat věk a pohlaví a návštěvníkům se vyfiltruje všechno, co pro své zdraví mohou udělat, včetně například samovyšetření.

Na webu organizace uvádí, že svými aktivitami přispěla k záchraně 54 životů. Ve skutečnosti je její přínos ještě větší. „My si myslíme, že je jich jistě více, ale ne každý je připravený sdílet svůj příběh. To číslo 49 jsou konkrétní lidi, kteří se nám rozhodli svěřit, že si např. po našem workshopu něco nahmatali a díky tomu odhalili rakovinu včas. Důležité je také číslo těch, které jsme už vyškolili, a to k dnešnímu dni dělá už přes 100 tisíc lidí, kterým jsme ukázali, jak moc je prevence důležitá a může zachránit život,“ zmiňuje Blanka Sigmundová.

Do života neziskovky loni i letos výrazně zasáhla pandemie koronaviru covid-19. „Loni na podzim jsme opět všichni přešli do kompletního remote režimu, tedy práce z domova, stejně jako v březnu. Chod organizace, ale zůstává stejný, byť pro některé v omezeném režimu. Rozhodně ale nepřestáváme v osvětě prevence. Co se možná změní, že oproti minulému roku nás čeká více  online akcí, ale to už jsme si natrénovali během lockdownu loni v březnu,“ doplňuje Blanka Sigmundová.

Pandemie omezuje prevenci

Současná situace přitom může mít negativní dopad právě na prevenci, protože mnozí lidé se bojí chodit k lékaři a nemocnice omezují neakutní péči. „Ano, i proto spousta lékařů apeluje na lidi, aby skutečně ty preventivní prohlídky neodkládali. My na tuto problematiku samozřejmě také neustále upozorňujeme. Prevence je důležitá pro všechny typy onemocnění, ať v případě nakažení koronavirem, ale i pro včasné odhalení dalších nemocí, které (nejen) občany ČR trápí, jako infarkt, mrtvice, vysoký krevní tlak, cukrovka a mnoho dalších,“ zdůrazňuje Blanka Sigmundová.

Česko ani další okolní země na tom sice podle ní nejsou s prevencí špatně, další zlepšení ale mohou přinést technologie. „Myslíme si, že obecně státy v Evropě jsou na tom velmi dobře. Pravidelně se umísťují na špici v oblasti kvality zdravotní péče. Vždycky je ale prostor pro inovaci. Budoucností je určitě větší využívání informačních technologií ve zdravotnictví, které zefektivní práci lékařů a samozřejmě také včasná práce s daty a jejich analýza, která může být v případě mnoha civilizačních onemocnění klíčem k včasné diagnóze,“ podotýká ředitelka Loono.

Nástup mladé generace

Ke zlepšení v této oblasti mohou přispět také lékaři. „Jednou z důležitých perspektiv je určitě skutečnost, že nyní vychováváme budoucí generaci lékařů, kteří budou své pacienty vést k prevenci pozitivní a srozumitelnou formou. V Loono totiž nezastrašujeme, ale otevřenou komunikací podporujeme kladný vztah lidí k vlastnímu tělu. To chceme i od našich školitelů, kteří si díky tomu navíc trénují své komunikační a prezentační dovednosti pro budoucí praxi empatických lékařů,“ plánuje Blanka Sigmundová.

Pozitivní výsledky by podle ní měly přinést i potřebné systémové změny. Ty by měly ukázat důležitost prevence už v úplných základech. „Jednou ze změn je naše snaha o obměnu současných školních osnov tak, aby se děti o zásadách prevence dozvěděly již na základní a střední škole. Zkrátka chceme se do toho opravdu opřít ve velkém a změnit pohled na prevenci v České republice, tak jak to měla v úmyslu naše Katka, když celý projekt zakládala,“ uzavírá ředitelka organizace.

Dalibor Dostál