English version
Aplikace Záchranka vznikla v roce 2012 jako bakalářská práce Filipa Maleňáka, studenta biomedicínské techniky na Vysokém učení technickém. „Chtěl jsem najít takové téma práce, na kterém se něco naučím a zároveň by mohlo být užitečné,“ vzpomíná Filip Maleňák. Díky otci, který pracuje ve firmě tvořící informační systémy pro záchranky, se setkal se záchranáři, kteří mu vyprávěli o své práci. Za největší problém v té době považovali lokalizaci pacienta volajícího z mobilu.
Bakalářská práce byla tedy zaměřená na to, jak je možné lokalizovat pacienta při zavolání na linku 155. A výsledek byl tristní. „Záchranáři měli velmi nepřesné informace, kde se asi mobilní telefon volajícího nachází. Rozptyl od jednotek metrů až po desítky kilometrů,“ navazuje Filip Maleňák. Výsledkem bakalářské práce tedy bylo vytvoření aplikace, která měla lokalizovat člověka a poslat prostřednictvím SMS na číslo 155 GPS volajícího.
Celý projekt však dostal jasné obrysy až v roce 2014, kdy se za něj postavil Pavel Müller a společnost Alfa-Helicopter, první česká soukromá firma se specializací na provoz letecké záchranné služby. Společně pak našli pro projekt podporu dalších partnerů a odborníků.
Nejenom tlačítko
Od té doby se ale aplikace Záchranka značně proměnila – už dávno není pouhým tlačítkem, který lokalizuje volajícího. Jedná se o komplexní aplikaci určenou k efektivní ochraně zdraví a života uživatele. V současnosti aplikace funguje v České republice, Rakousku, na slovenských horách a od loňského roku také v Maďarsku.
Aplikace Záchranka předá na dispečink maďarské zdravotnické záchranné služby nejen přesnou GPS polohu člověka v nouzi, ale i jeho základní zdravotní a osobní údaje, které má v aplikaci vyplněné, včetně kontaktů na osoby blízké, stavu baterie a další. „Poté, co zraněný zmáčkne nouzové tlačítko, se objeví tabulka devíti nejčastějších zdravotních problémů nebo poranění. Když volající jednu z nich vybere, odešle se tato informace záchranářům společně s dalšími informacemi jako je poloha a nastavený profil… Na dispečinku tedy ještě před telefonickým spojením vědí, co se stalo, kde se to stalo a komu se to stalo. Komunikace se tak značně zjednoduší a odstraňuje také významnou jazykovou bariéru, kterou Češi při komunikaci v Maďarsku mohou mít,“ upřesňuje Filip Maleňák.
Při přejezdu hranic není nutné v nastavení aplikace nic měnit, sama rozpozná, že se nachází na území Maďarska a v případě zmáčknutí nouzového tlačítka kontaktuje tamní záchrannou službu.
Obdobně funguje aplikace také v Česku, kdy současně se zmáčknutím nouzového tlačítka vždy vytáčí linku 155 a je schopna automaticky poznat lokaci, ze které uživatel volá, nachází-li se na horách, u vody nebo na jiném místě. V takovém případě odesílá nouzovou zprávu automaticky paralelně i Horské, případně Vodní záchranné službě. Je plně přizpůsobena také neslyšícím i nevidomým.
Komplexní nástroj
„Čím dál víc klademe důraz na to, aby aplikace nebyla pouze prostředkem k přivolání pomoci, ale komplexním a univerzálním nástrojem přispívajícím k ochraně zdraví a života svých uživatelů. Kromě interaktivního návodu první pomoci, je její součástí také nejobsáhlejší databáze AED defibrilátorů v České republice a navigace k nejbližším pohotovostem a pohotovostním lékárnám. Od roku 2019 nabízí aplikace i takzvaná varovná upozornění. Jedná se o systém varování obyvatel na vybraném území v krizových situacích, který tak vhodně doplňuje jiné zákonné a zavedené prostředky,“ zmínil Filip Maleňák. Naposledy se aktivovalo například v souvislosti s pandemií koronaviru.
Aplikace umožňuje zaslání notifikace s varováním před život ohrožujícími událostmi, a to ve spolupráci s krizovým řízením města či kraje. Představuje tak jednu z cest takzvané reverzní tísňové linky – pomáhá předcházení dalších zranění a tím i nadměrnému využití tísňové linky.
V současnosti je aplikace respektovaným pomocníkem uživatelů i záchranářů. Na začátku bylo přitom klíčové přesvědčit je ke spolupráci. Zdravotní záchranné služby (ZZS) totiž nejsou v České republice centrálně spravovány, každá funguje autonomně v rámci kraje. „Na počátku tedy bylo nutné aplikaci všem představit, ukázat jim, že má smysl integrovat celý systém přímo na operační střediska ZZS. Dnes je aplikace napojená na dispečinky ZZS takovým způsobem, že operátory nijak nezatěžuje, když volá někdo z aplikace Záchranka, vyskočí to operátorovi tísňové linky v počítači stejně, jako by volal někdo běžným způsobem,“ popisuje Filip Maleňák. Volání z aplikace ale navíc přidá další klíčové údaje.
Seniorů přibývá
V současnosti aplikaci Záchranka používá více než milion a 200 tisíc uživatelů. Nejpočetnější skupinou jsou lidé mezi 25 až 45 lety. Postupně se jí daří oslovovat více i děti nebo starší uživatele. „Seniorů přibývá skokově, právě pro ně je aplikace také velmi přínosná, často jsou sami doma a okamžitou pomoc záchranářů potřebují. Pro ty, co nemají dotykový telefon, připravujeme náhradní řešení s tlačítkovým telefonem,“ upozorňuje Filip Maleňák. Lidé si přes aplikaci dosud přivolali pomoc ve více než 40 000 případech.
Se svojí inovací předběhl dobu nejen v Česku, ale celosvětově.„Takto komplexní aplikaci, navíc napojenou přímo na operační systémy záchranářů, zatím nikdo nepředstavil. V České republice jsme jediní, v zahraničí něco podobného existuje, ale takto důkladně vytvořenou aplikaci nikde nemají. Naše aplikace jako jediná funguje napříč čtyřmi státy EU,“ zmiňuje zakladatel Záchranky.
Aplikace je ke stažení zdarma na Google Play a App Store, a to nyní především díky podpoře partnerů. Poté, co společnost Alfa-Helicopter zanikla, role generálního partnera se ujala Nadace Vodafone. „Díky jejich financím a podpoře je aplikace zdarma pro všechny uživatele a je možné ji nadále rozvíjet,“ konstatoval Filip Maleňák. První verze aplikace byla spuštěna 8. března 2014 a stála zhruba dva a půl milionu korun. „Investice, kterou projekt spolkl do této chvíle, je však již řádově větší,“ doplnil Filip Maleňák.
Vývoj aplikace Záchranka je nepřetržitý, malý tým vývojářů v čele s Filipem Maleňákem na aplikaci pracuje opravdu každý den. „Je nutné ji neustále přizpůsobovat všem typům telefonů, velkému množství verzí operačních systémů apod. Je to tedy neustávající práce a v podstatě každodenní překonávání „nástrah“, které chytré telefony přichystávají,“ zmiňuje zakladatel aplikace. Kromě této „běžné údržby” ale Filip Maleňák dál rozvíjí své vize a aplikaci neustále vylepšuje.
Přenos z místa nehody
Jedním z největších vylepšení bylo přidání horské a vodní záchranné služby do systému v roce 2018. „Letos pracujeme na přenosu obrazu z místa nehody, do aplikace chceme vložit takzvanou elektronickou knihu vycházek, chystáme také řešení pro tlačítkové telefony,“ popisuje Filip Maleňák své plány. Celý vývojářský tým, včetně externistů, má přitom do deseti členů.
První novinkou letošního roku, kterou tvůrci aplikace aktuálně testují, je informování dálniční policie, pokud uživatel na linku 155 zavolá z dálnice na území Jihomoravského kraje. Celý systém přivolání záchranářů a policistů tak bude provázaný a u nehody bude další potřebná pomoc rychleji.
I do budoucna má podle Filipa Maleňáka tým vývojářů na čem pracovat. „Stále máme kam růst, ani v momentě, kdy bude mít aplikaci staženou každý obyvatel ČR, nekončíme. Na aplikaci je potřeba neustále pracovat, vylepšovat ji, přizpůsobovat telefonům a jejich operačním systémům. Přidáváme nové a nové funkcionality, které z aplikace dělají jeden z nejkomplexnějších nástrojů k přivolání pomoci v nouzi,“ uzavírá Filip Maleňák.
Dalibor Dostál
Aplikace Záchranka v kostce
Mobilní aplikace Záchranka vznikla v roce 2012 jako studentská práce Filipa Maleňáka na VUT. Pro veřejnost se rozběhla v roce 2014, od roku 2016 pak byla spuštěna na území celé ČR. Aplikace je plně přizpůsobena neslyšícím i nevidomým. Po stisknutí nouzového tlačítka odešle takzvanou nouzovou zprávu.
Záchranka také dostala čestnou cenu v soutěži Czech DIGI@MED Award vyhlašované společností Roche. Ta oceňuje inovativní počiny, které znamenají přínos pro pacienty ve zlepšení kvality jejich života, a rovněž vyzdvihuje inovativní potenciál České republiky v oblasti zdravotnictví.
