Arménie modernizuje těžební průmysl, hledá know-how i technologie

Arménie, kde se mimo jiné nachází jeden z největších dolů na měď a molybden na světě, hledá know-how na zavádění odpovědných těžebních postupů a dodržování právních předpisů upravujících těžební činnost.

Těžební průmysl v Arménii je tradičně jedním z hlavních průmyslových odvětví a významně přispívá k rozvoji národního hospodářství. V průměru více než polovinu vývozu z Arménie tvoří rudné koncentráty a kovy. V zemi se těží široká škála nerostných surovin, jako jsou měď, molybden, zlato, stříbro a zinek. Ve státní evidenci nerostných surovin je zaregistrováno více než 670 dolů na pevné nerosty, včetně 30 dolů na kovy s potvrzenými zásobami. Z toho se využívá přibližně 400 dolů, včetně 22 dolů na kovy. Mezi kovovými nerosty je 7 dolů na měď a molybden, čtyři doly na měď, 14 dolů na zlato a zlato-polymetalické materiály, dva polymetalické doly, dva doly na železnou rudu a jeden důl na hliník.

ExportMag.cz: Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?

Kromě obecných kovů jsou v rudách zjištěny vzácné a rozptýlené prvky: rhenium, selen, tellur, kadmium, indium, helium, thallium, bismut a další. Arménie zaujímá přední místo ve světě také svou rozmanitostí a hojností nekovových nerostů. Na území země se vyskytují téměř všechny druhy minerálních hornin. Zvláštní význam mají horniny vzniklé v důsledku vulkanických procesů, z nichž nejdůležitější jsou světlé horniny (tufy, perlit, pemzovité kameny, zeolit, škvára a jiné). Obrovské jsou zásoby různých druhů bazaltů, žul, nefelitu, syenitu, mramoru.

Arménská ekonomika je silně závislá na vývozu produktů těžby. Země exportuje měděný koncentrát především do Bulharska, Švýcarska, Číny, Polska, Kanady a Gruzie. Koncentrát molybdenu se vyváží do Číny, Belgie, Ruska a Chile, feromolybden do Nizozemska, Ruska a Běloruska.

Třetinu exportu tvoří těžba

Měď a molybdenová ruda představují značnou část této produkce. Podle arménského statistického úřadu celkový vývoz v roce 2020 činil 2,5 miliardy dolarů. Měděný koncentrát tvořil 604,4 milionu USD (pokles o 3,6 % oproti roku 2019), molybdenový koncentrát činil 103,7 milionu USD (nárůst o 82,7 % oproti roku 2019) a feromolybden 98,5 milionu USD (pokles o 30,8 % oproti roku 2019). Tyto tři produkty tvořily dohromady 31,8 % arménského hrubého vývozu a mají zásadní význam pro udržení národní platební bilance.

V roce 2022 zajistil těžební sektor daňové příjmy ve výši přibližně 200 miliard AMD (475 milionů eur) z celkových 2 bilionů AMD (4,75 mld. eur) příjmů, což znamená, že 10 % daňových příjmů pochází z těžebního sektoru. Navzdory pozitivnímu vývoji však těžební odvětví v Arménii čelí několika výzvám, včetně nedostatku investic, zastaralé infrastruktury a problémů v oblasti životního prostředí. Arménská vláda podniká kroky k řešení těchto problémů a snaží se do odvětví přilákat nové investice, aby podpořila jeho růst a rozvoj.

Export mědi: kov místo koncentrátu

Zangezur Copper-Molybdenum Complex (ZCMC), který se nachází ve městě Kajaran v jihovýchodní provincii Sjunik, je největším důlním dílem v Arménii a jedním z největších ložisek mědi a molybdenu na světě. ZCMC byl v roce 2020 třetím největším plátcem daní v Arménii a v roce 2022 se stal prvním největším plátcem daní. Společnost ZCMC odvedla do státního rozpočtu přibližně 144 miliard arménských dramů (AMD, zhruba 350 milionů eur), což je více než trojnásobek částky, kterou společnost odvedla na daních v roce 2020. Spoluvlastníkem 21,875 % společnosti ZCMC je vláda Arménie.

Firma má v současné době v plánu zpracovávat měděný koncentrát přímo v Arménii a do 5 až 10 let plánuje vytvořit huť na měď s cílem získat z mědi výrobky s vyšší přidanou hodnotou. V případě realizace může jít o největší projekt v historii nezávislé Arménie, v jehož důsledku bude společnost vyvážet nikoli měděný koncentrát, ale rovnou hotové výrobky – a tím zajistí větší výnos.

Společnost ZCMC má velký vliv na HDP Arménie. V roce 2022 zvýšil svou produkci a vývoz o 20 %. Za zmínku stojí, že provincie Syunik zaznamenala s 12,1 % nejnižší míru chudoby v Arménii. Tento úspěch je dán především vysokou úrovní průměrných mezd v těžebním sektoru, které převyšují průměrnou mzdu v Arménii přibližně 2,5krát.

Dalšími významnými těžebními projekty v zemi jsou projekt Amulsar Gold (realizuje ho společnost Lydian Armenia CJSC) a důl Teghout (výrobní provoz zahajuje skupina Vallex, hlavní podíl zatím drží ruská banka VTB).

Více transparentnosti i investic

Arménská vláda v posledních letech podnikla kroky k modernizaci a rozvoji těžebního odvětví a zavedla několik iniciativ zaměřených na zlepšení investičního prostředí, zvýšení transparentnosti a přilákání zahraničních investic do těžebního odvětví. Vláda rovněž zřídila řadu volných ekonomických zón, které nabízejí daňové a jiné pobídky společnostem působícím v těžebním odvětví.

Příležitosti v arménském těžebním sektoru pro české společnosti zahrnují transfer technologií, modernizaci a rozvoj těžební, dopravní, energetické, vodohospodářské nebo bezpečnostní infrastruktury na podporu těžby nejrůznějších nerostů.

České firmy mohou vytvářet společné podniky s místními arménskými společnostmi a rozšiřovat své aktivity, aby tak získaly přístup na místní trhy. Kromě toho arménský těžební sektor potřebuje modernizaci, což je příležitost pro české firmy dodávat kvalitní technologie a vybavení nebo sdílet své odborné znalosti.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Jerevanu (Arménie). Autorka: Sabina Nováková, ekonomická diplomatka.