English version
Kavkazská země vsadila na ropu. Sytí už i třetinu veškeré spotřeby v České republice. Současný pád ceny této suroviny sice jihokavkazskou ekonomiku přibrzdil, ale Ázerbájdžán na ni reaguje reformami.
Baku křižují české náklaďáky i autobusy
Za vysokými hodnotami vzájemného obratu stojí hlavně dovoz ázerbájdžánské ropy. Ten v loňském roce dosáhl objemu 2,4 milionu tun, což pokrývá celou třetinu roční spotřeby této suroviny v České republice. To nejenže významně posiluje energetickou bezpečnost Česka, ale činí z Ázerbájdžánu jejího strategického partnera. Tento dlouholetý stav byl stvrzen příslušnou deklarací, která byla podepsána v září 2015 během oficiální návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Baku.
Úspěchů českých podniků na ázerbájdžánském trhu je celá řada. Zatím největším a nejúspěšnějším z nich je účast společnosti Moravia Steel na stavbě železničního koridoru spojujícího Ázerbájdžán s Gruzií a Tureckem po trase Baku–Tbilisi–Kars. Celý projekt má hodnotu více než 500 milionů dolarů a měl by být stavebně dokončen do konce letošního roku. Další české společnosti se podílí na výstavbě a modernizaci ázerbájdžánské silniční sítě či výstavbě vodních elektráren.
Podobně 150 autobusů vyrobených společností Iveco Bus CZ brázdí od loňského roku ulice metropole Baku a rovněž početní zastoupení osobních vozidel Škoda a nákladních Tatra stále roste.Celkově Ázerbájdžán z různých zdrojů ročně dováží zboží v hodnotě osmi až deseti miliard dolarů, takže možnosti pro větší uplatnění českých exportérů určitě existují.
Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně vykonal obrovský kus práce. Podařilo se mu v poměrně krátkém čase konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou válkou v Náhorním Karabachu a vnitropolitickou krizí první poloviny devadesátých let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se Ázerbájdžán v současnosti řadí do skupiny států s vyššími středními příjmy dle metodologie Světové banky. V této skupině je mimochodem jediným zástupcem ze zemí jihokavkazského regionu.
Pád ropy stáhl zemi do krize
Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbájdžánské ropy, které byly na základě dohod o dělbě zisků otevřeny zahraničním investicím. Bohužel toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí přibližně 40 procenty a tvoří dokonce až 93 procent ázerbájdžánského exportu.
Důsledky nedostatečné diverzifikace ázerbájdžánské ekonomiky se naplno projevily v loňském roce. Kombinace faktorů, jako byl prudký pád cen ropy na světových trzích, devalvace národních měn okolních států regionu, která učinila ázerbájdžánský export nekonkurenceschopným, a dlouhodobé posilování dolaru způsobily krizi, s jejímiž následky se země dosud plně nevyrovnala.
Vzhledem k situaci byla ázerbájdžánská centrální banka nucena opustit dlouhodobě udržovanou politiku vázaného kurzu manatu. Nejprve to bylo k dolaru, posléze k měnovému koši ve složení 30 procent euro, 70 procent dolar. To vedlo ke dvěma vlnám devalvace a následnému přechodu na plovoucí kurz. Celkem měna ztratila z průměrného kurzu 0,78 manatu za dolar loni v lednu na současných 1,5 manatu za dolar.
V důsledku snižujících se cen ropy i následné devalvace byl odpovídajícím způsobem revidován i státní rozpočet. Původní návrh rozpočtu na rok 2015 byl postaven na předpokladu průměrné ceny ropy kolem 90 dolarů za barel. Následná revize, která proběhla loni na podzim, již počítala s cenami okolo padesáti dolarů za barel.
Rozpočet na letošek operoval s cenami ropy v intervalu 40 až 60 dolarů. Vzhledem k situaci na světových trzích na začátku roku byl i letošní rozpočet revidován. Nově je postaven na velice střízlivých odhadech ceny ropy na úrovni 25 dolarů za barel.
V rezervním fondu je stále až 34 miliard dolarů
Vývoj hospodářské situace v Ázerbájdžánu neunikl pozornosti světových ratingových agentur. Například Standard & Poor’s nedávno snížila dlouhodobé, respektive krátkodobé hodnocení Ázerbájdžánu z úrovně BBB-/A-3 na BB+/B. Navzdory některým negativním jevům je nutné vnímat situaci ázerbájdžánského hospodářství v celém regionálním kontextu.
I přes současné problémy země nadále zůstává nejsilnější ekonomikou jižního Kavkazu. Pro srovnání HDP přepočtený na jednoho obyvatele dosáhl loni v Ázerbájdžánu hodnoty 5739 dolarů, v Gruzii 3789 dolarů a v Arménii 3535 dolarů. Stejně tak investiční rating Ázerbájdžánu, nově snížený na úroveň BB+, představuje hodnotu, se kterou se lze setkat i v některých státech EU, jako je Portugalsko, Maďarsko či Rumunsko.
Mimoto může ázerbájdžánská ekonomika dlouhodobě těžit z takových ukazatelů, jako je nízký státní dluh (okolo 12 procent HDP) a rezervy v takzvaném Ropném fondu (až 34 miliard dolarů), které mohou být využity k financování velkých strategických projektů a k posílení neropného sektoru hospodářství.
V přístavu Alat roste volná zóna
Současná ekonomická situace v Ázerbájdžánu tak představuje především příležitost. Z jedné strany jde o mimořádně vhodné období pro provedení ekonomických reforem, které by snížily závislost ekonomiky na těžbě energetických surovin a současně vytvořily transparentní a stabilní prostředí pro soukromé podnikání. První kroky v tomto směru již Ázerbájdžán podniká.
V prvním čtvrtletí roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celních procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku.
Platební morálka je zatím perfektní
Současná situace představuje příležitost i pro české exportéry. Obecně lze říci, že v důsledku změny ekonomické situace Ázerbájdžánu došlo i ke změnám v oblasti exportních příležitostí. Do budoucna se jako perspektivnější jeví orientace na projekty v nově deklarovaných prioritních oblastech ázerbájdžánského hospodářství. Těmito jsou zemědělství a potravinářský průmysl, výroba léčiv, elektrotechnika, strojírenská výroba, spotřební průmysl a v neposlední řadě úsporné a environmentální technologie.
Lze předpokládat, že úspěchu dosáhnou zejména ti dodavatelé, kteří dokážou nabídnout určitý stupeň lokalizace výroby či transferu technologií. U takových projektů je možné rovněž očekávat i větší odolnost vůči změnám ekonomické situace v zemi. V oblasti úsporných a environmentálních technologií Velvyslanectví ČR v Baku navíc připravilo projekt ekonomické diplomacie, jehož cílem je právě usnadnit vstup českým firmám na ázerbájdžánský trh v tomto velice perspektivním segmentu.
O tom, že exportovat do Ázerbájdžánu má i v současné situaci smysl, svědčí i jeho dosud výborná platební morálka. České banky (jak státní ČEB, tak i komerční banky) od roku 2005 do roku 2015 poskytly Ázerbájdžánu exportní úvěry ve výši dvou miliard dolarů, z čehož zhruba plných 1,1 miliardy bylo investováno do základních prostředků.
Česká republika se díky tomu stala jedním z největších zahraničních investorů. Poskytnuté úvěry jsou ve většině případů kryté státní garancí ze strany Ministerstva financí Ázerbájdžánu a dosud nebyl zaznamenán jediný případ neplnění splátkového kalendáře či jiné problémy, které jinak v tomto geografickém prostoru nejsou žádnou výjimkou.
Autor článku: Jan Jindřich, vedoucí obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Baku
Českou keramiku si lidé předávají z generace na generaci
Je toho hodně, co Ázerbájdžán a Českou republiku spojuje. Při bližším zkoumání lze najít až překvapivé množství analogických rysů. Například z geografického hlediska mají obě země prakticky shodnou velikost i počet obyvatel. Stejně tak jako střední Evropa v případě České republiky, i region jižního Kavkazu představuje turbulentní prostředí, kde se historicky střetávaly zájmy různých světových mocností.
Byl to právě krach velmocenských ambicí Ruska a někdejšího Rakousko-Uherska po první světové válce, který umožnil oběma národům získat poprvé ve svých novodobých dějinách svůj vlastní stát. Pravda, Čechům a Slovákům se jej podařilo udržet déle, neboť Ázerbájdžánskou demokratickou republiku po pouhých dvou letech existence smetla Rudá armáda a připojila ji k jinému nově vznikajícímu státnímu útvaru, Sovětskému svazu.
I když Československo bylo podobného osudu ušetřeno, sdílená zkušenost daná pozdější existencí v rámci sovětského bloku opět představuje styčný bod v historii obou států. Když hovoříme o komunistické minulosti, je třeba zdůraznit, že české (přesněji československé) výrobky se v Ázerbájdžánu těší stále velmi dobré pověsti.
V rámci SSSR se na území dnešního Ázerbájdžánu dovážel široký sortiment československé produkce počínaje zbožím denní potřeby přes elektroniku, obráběcí stroje až po letadla. Výborně to ilustruje příklad výrobků z českého křišťálu či keramiky, které se v mnohých ázerbájdžánských rodinách dosud předávají z generace na generaci. Před exportéry tak leží příležitost na tuto tradici navázat.
Tomáš Stingl
Převzato z časopisu E15 Český export přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade.
