English version
Slabý kurz je částečně způsoben inflačním rozdílem vůči americké ekonomice, na níž je ta japonská silně navázána. Zatímco Federální rezervní systém USA (FED) reagoval na současnou situaci ve světovém hospodářství zvýšením úrokové sazby, japonská centrální banka nadále zastávala politiku záporného úroku. To by se však nyní mělo změnit.
Každý rok v březnu, tj. na konci japonského fiskálního roku, se vedení velkých japonských společností schází s odbory k jednání o mzdách, které určuje výdělky zaměstnanců v následujícím finančním roce. Dosažená dohoda má dopad rovněž na vývoj mezd v menších firmách (jež zaměstnávají zhruba 70 % pracovníků).
ExportMag.cz: Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?
Japonská ekonomika se více než 15 posledních let nacházela v deflaci a mezi odbory a hospodářskými giganty existovala shoda na tom, že spíše než navyšovat mzdy budou společnosti zaměstnancům vyplácet mimořádné bonusy. Nyní se však velké společnosti jako Toyota Motor či Hitachi zavázaly k bezprecedentnímu zvýšení výdělků, a to až o více než 5 %. To představuje největší nárůst od roku 1997, kdy se Japonsko poprvé ocitlo na prahu deflace.
Na shora uvedené oznámení okamžitě zareagovala Bank of Japan (BOJ), jež svolala dvoudenní zasedání, jehož výsledkem bylo rozhodnutí o zvýšení úrokové sazby – a to poprvé po 17 letech, resp. o odklonu od dosavadní politiky záporného úroku.
Jen sice vůči americkému dolaru bezprostředně po oznámení tohoto rozhodnutí mírně oslabil, nicméně v dlouhodobém horizontu se dle ekonomů blýská na lepší časy. FED již před časem oznámil snížení úrokové sazby v USA, a pokud by BOJ opětovně přistoupila k navýšení úroku, mohlo by to ve svém důsledků hodnotu jenu výrazně posílit.
Autorka: Veronika Vanišová, zemědělská diplomatka, velvyslanectví ČR v Tokiu. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.
