English version
Produkce mléčných výrobků v Bělorusku trojnásobně převyšuje domácí spotřebu. Takový přebytek (rozuměj „exportní zdroj“) v posledních letech přináší zemi ze strany mezinárodního mlékárenství nejen určité uznání, ale i hodně starostí, zejména na pozadí pravidelných omezujících opatření Moskvy na dovoz běloruských výrobků. Není proto divu, že ve světle pozornosti odborné i laické veřejnosti na Mezinárodním veletrhu BELAGRO 2019, který se koná tento týden v Minsku, stálo téma diverzifikace dodávek mléka a mléčných výrobků.
Bělorusko ve snaze snížit závislost na ruských spotřebitelích mléčných výrobků aktivně hledá odbytiště v jiných zemích a regionech, a to i přes očekávaný růst produkce mléka na světovém trhu. Ten podle analytické agentury GIRA do roku 2023 poroste o 35 milionů tun. Zároveň však bude poptávka po něm záviset na konkrétním regionu. Poptávka po sušeném a klasickém mléce bude v Číně i nadále růst s ohledem na zvyšující se počet osob starších 60 let a demografický boom po zavedení politiky „druhého dítěte“. Pouze v letošním roce doveze Čína cca 15 milionů tun mléčných výrobků a v roce 2026 přesáhne dovoz 19 milionů tun.
V Japonsku, které je největším světovým dovozcem sýrů, poptávka po mléčných výrobcích v nejbližších letech rovněž poroste. Dobrý potenciál existuje i v takových zemích jako Ázerbájdžán, Uzbekistán, Turecko, Gruzie, Singapur nebo Vietnam. O tom svědčí mimo jiné i zkušenost běloruského mlékárenského provozu Moločnyj mir (denně zpracovává 800 tun mléka), který podle generální ředitelky Mariny Anikejeve dokázal snížit závislost na Rusku z 98 % na 80 % právě díky exportu produkce do výše uvedených zemí.
Rovněž generální ředitel Vladimir Kocur z mlékárny Moločnyj gostinec (denně zpracovává 300 tun mléka) během setkání s českou delegací v čele s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Veselým hovořil o rostoucím zájmu o neslazené plnotučné sterilované mléko ze strany Kazachstánu, Číny a Spojených arabských emirátů.
Asie se tak stává zajímavým trhem pro vývoz mléčných výrobků, a proto by čeští exportéři měli této šance využít co nejdříve – ať už v oblasti dodávek mléčné produkce na asijské trhy nebo zapojením do procesu modernizace běloruských mlékáren, odkud v loňském roce jen do Číny vyvezli produkci za více než 100 milionů dolarů. Aktuálně je zájem o dodávky chladicího zařízení s jednoduchou údržbou, sušárny a obaly pro potraviny (vaničky pro másla a pomazánky).
Ministerstvo zahraničních věcí každoročně finančně a organizačně podporuje projekty k prezentaci českého podnikatelského sektoru v perspektivních sektorech. Činí tak mimo jiné i prostřednictvím osvědčených projektů na podporu ekonomické diplomacie. Projekt může být realizován např. formou incomingové mise zahraničních subjektů do České republiky. Tuzemské firmy tak mají skvělou příležitost prezentovat potenciálním zahraničním partnerům nejen své produkty, ale i výrobní kapacity a technologie.
V případě zájmu o bližší informace prosím kontaktujte obchodního radu velvyslanectví Ivana Galata na e-mailu: commerce_minsk@mzv.cz, tel.: +375 17 2945249.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Minsku (Bělorusko). Autor: Ivan Galat, obchodní rada.
