Plocha území zasaženého suchem se v důsledku změn klimatu a poklesu schopnosti intenzivně obdělávaných půd zadržovat vodu stále rozšiřuje. Stres u pěstovaných plodin vyvolaný suchem se tak stává běžně se opakující fenoménem dnešní doby, říká vedoucí Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin (AF) Mendelovy univerzity v Brně Petr Škarpa.
Podle něj je jednou z cest, jak překonat u rostlin krátkodobý stres suchem, aplikace látek schopných zadržet vodu s efektem omezení jejího výparu z půdy. Tato cesta je levná, rychlá a technologicky ji lze zvládnout. Potenciál zlepšit management vody v půdě mají přípravky založené na bázi superabsorpčních polymerů (SAP) nebo přírodních hydroabsorbentů (NHA). Výzkum v této oblasti se zaměřuje na studium jejich využití jako nosičů živin a dalších biostimulantů.
„Pro optimální růst a vývoj rostlin je důležitá nejen vhodná distribuce vody, velmi významnou roli sehrává i přísun dostatečného množství živin respektující nároky plodin během vegetačního období. Přitom přibližně 40–70 % dusíku, 80–90 % fosforu a 50–70 % draslíku aplikovaných konvenčními hnojivy nejsou rostlinami využity, a to díky jejich vyplavování, těkání a imobilizaci v půdě,“ uvedl Škarpa.
Užití těchto přípravků je tak vhodné nejen za sucha, ale i ve vlhčích podmínkách nebo v období dlouhotrvajících srážek, protože zadrží vodu a v ní rozpuštěné živiny v kořenové hloubce. Vědci se nyní zaměřují na modifikaci řízeného uvolňování makro i mikro živin a dalších biologicky aktivních látek a následný výzkum vztahů mezi jejich složením, kinetikou uvolňování živin a účinkem na vybrané plodiny pěstované v podmínkách sucha.
„Důležitým kritériem je volba surovin nezatěžujících životní prostředí,“ uvedl Škarpa. Vědci tak aktuálně z komponentů přírodních hydroabsorbentů a živin určených k řízenému uvolňování vyvíjejí a testují polyfunkční přípravky aplikovatelné do půdy před setím plodin a během jejich vegetace, případně na listovou plochu „Vhodná skladba hydrologicky a biologicky aktivních komponent má za cíl omezit výpar vody z povrchu rostlin, tyto případně hydratovat s následnou schopností řízeně uvolňovat makro i mikro živiny podle vývojového stádia rostlin,“ poznamenal Škarpa.
On a jeho tým se podílejí na výzkumu prostředků ESCUBE, které kombinují komponenty vyráběné moderními nano a bio technologiemi. V podstatě jde o „bioenergetické nápoje pro rostliny“, vyrobené převážně z přírodních, rychle obnovitelných surovin, které díky své biodegradovatelnosti předurčují jejich použití v ekologickém zemědělství.
„V globálním měřítku neexistuje produkt, který by poskytoval kombinaci funkcí jako je zadržování vody v půdě, omezení jejího výparu, řízené uvolňování makro a mikroživin a dalších komponent využitelných nejen k půdní ale i mimokořenové aplikaci,“ uvedl Škarpa s tím, že v současné době probíhá registrace na ÚKZUZ a jakmile budou nové unikátní prostředky registrovány, budou okamžitě uvedeny na trh.
Česká inovace mění tradiční postupy v zemědělství
Na praktickém testování se podíleli odborníci na management vody v půdě z Water for Food Institute (USA) pod vedením Nicka Brozoviće a tým odborníků z MENDELU ve spolupráci s týmem profesora Jančáře ze společnosti ESCUBE. Vlastní testování zcela nových polyfunkčních prostředků probíhá v podmínkách nádobových a polních vegetačních experimentů na MENDELU a Školním zemědělském podniku v Žabčicích.
Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerity v Brně