BioHealing: Jak z nadějného výzkumu v laboratoři vytvořit úspěšnou firmu?

Firma se pyšní především svými unikátními náplastmi, které obsahují látku z lidské placenty, jež má mimořádné léčebné vlastnosti. O tom, jak se BioHealing snaží vyvíjet efektivní léčbu pro zdravotní obtíže, pro něž současný farmaceutický trh nenabízí vhodné medicínské řešení, jsme si povídali s Ivetou Schmiedovou, vedoucí vědeckého vývoje společnosti.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 01:08 Podstata fungování unikátních náplastí BioHealing
• 07:38 Medicína využívá amniovou membrány z placenty stále víc
• 08:41 Jak zvládnout přechod z laboratoře do byznysu
• 12:01 Čím vším se BioHealing zabývá
• 19:21 Působení firmy v zahraničí
• 21:36 Jak se rozvíjí tzv. regenerativní medicína

Zpět na začátek

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Náplasti firmy BioHealing se z velké části skládají z amniové membrány, což je tkáň, která je součástí lidské placenty, je jedním z plodových obalů. Jak Iveta Schmiedová vysvětlila, této tkáni se přisuzuje velké množství různých vlastností, např. je neimunogenní, má vyvinuté reparační mechanismy atd. A má také jedinečné regenerační vlastnosti. Ty se firma pokouší v rámci svých produktů zachytit a uchovat. Zjednodušeně řečeno, výrobky BioHealing kopírují tyto mimořádné regenerační účinky, vytváří tzv. homeostatické, tedy rovnovážné prostředí a podporují regeneraci jako takovou.

Fakt, že amniová membrána má výjimečné účinky, je známý už stovky let, možná ještě déle. Pro léčebné účely se používala dokonce už ve starověkém Egyptě. První vědecké záznamy o užití amniové membrány se datují od začátku dvacátého století, kdy se lékaři k membráně začali vracet. 

Vlajkovou lodí společnosti BioHealing je produkt Amnioderm, který se používá na chronické rány, hlavně na rány spojené s diabetem. Např. diabetická noha je závažný problém, o němž se ve společnosti až tolik nemluví. Je to rána, která se otevře a v této fázi zůstává, protože u takových pacientů je narušený přirozený proces hojení. Tito pacienti mají takto otevřenou ránu často nejenom týdny, ale i měsíce nebo dokonce roky. Je pochopitelné, že pacienty tento stav zásadně omezuje, z mnoha důvodů. 

Cílem vývoje produktu Amnioderm bylo hojení vůbec umožnit a také výrazně urychlit. A to se podle Ivety Schmiedové daří, například u pacienta, který měl ránu otevřenou dokonce třináct let, se jí pomocí náplastí podařilo uzavřít asi za dva měsíce. Podstatné také je, že díky účinku amniové membrány je pak kůže na bývalé ráně pružná a pevná a rána už se znovu neotvírá, tvrdí šéfka BioHealing.

V rozhovoru dále zaznělo, že využívání této tzv. regenerativní medicíny se v poslední době stoupá, a to zhruba od roku 2000, především ve Spojených státech. Ale platí mimo jiné i pro Českou republiku. Na začátku projektu BioHealing stál Michal Zahradníček, jeden z majitelů brněnského Národního centra tkání a buněk, které mělo jednu z největších tkáňových bank ve střední Evropě a je současně největší multitkáňovou bankou v České republice. Pan Zahradníček o možnosti využití amniové membrány tak dlouho diskutoval s Jimem Forsilem z USA, který tkáňové centrum pomáhal zakládat, až se ujala myšlenka využít ji na chronické nehojící se rány. A tak začal výzkum.

V rámci vyprávění o začátcích firmy se Iveta Schmiedová vyjádřila i k problematice nesnadného procesu vzniku firmy typu spin-off v České republice. Podle některých hlasů se  vědcům příliš nechce opouštět komfortní zónu laboratoří a někdy jsou dokonce vědci, kteří založí spin-off, považováni málem za zloděje. Že přechod z vědeckých laboratoří do byznysu není jednoduchý potvrdila i šéfka BioHealing. Je to podle ní velmi dynamický proces, který nutně vyžaduje podporu investorů. Tím byl pro BioHealing zmíněný Michal Zahradníček, majitel a zakladatel, který současně působil jako určitý motor dalšího snažení. 

Absolutním základem je pro BioHealing vývoj. A to jak nových produktů, tak nových postupů zpracování. Firma se pak do určité míry zabývá i výrobou a také prodejem licencí. Dnes se nachází ve fázi, kdy přináší druhou generaci náplastí, které už nebudou označované jako tkáňový transplantát, ale jako zdravotnický prostředek. Což znamená velký posun, protože tkáňový transplantát je velmi přísně regulovaný. A pokud je amniová membrána součástí zdravotnického prostředku, jeho použití už mimo jiné nebude fixované pouze na lékaře, ale budou ho moci aplikovat i zdravotní sestry a také lidé v domácí péči. 

Hlavním byznysem BioHealing je nicméně prodej licencí, např. nedávno firma oznámila, že uzavřela dohodu se společností Zentiva. Jak už bylo zmíněno, regenerativní medicína v současnosti zažívá boom, takže o léčebné prostředky tohoto typu mají velký zájem i farmaceutické společnosti. BioHealing při výběru partnera pohlíží mj. na to, jak velkou síť má distributor vybudovanou nebo jaké zkušenosti má v oblasti chronických ran. Jednoduše nechce svůj produkt poskytnout někomu, kdo by na trhu neuspěl.

V další části rozhovoru si Iveta Schmiedová s moderátorem Martinem Zikou povídala například o tom, jak důležitý je pro její firmu vývoj nových produktů a postupů a také jak funguje, např. jak dlouho trvají jednotlivé fáze nebo jak náročné je jeho financování. Dalším tématem bylo působení BioHealing v zahraničí, také to, co obnáší její pozice vedoucí vědeckého vývoje a klíčové osoby pro směřování dalšího vývoje produktů, rovněž loňské vítězství společnosti v soutěži IBM Firma roku nebo její další plány. 

Martin Zika

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Ivetou Schmiedovou

Společnost BioHealing vznikla jako podnikatelský subjekt s cílem komercializovat objevy uskutečněné v Národním centru tkání a buněk. Firma se pyšní především svými unikátními náplastmi, které obsahují látku z lidské placenty, jež má mimořádné léčebné vlastnosti. O tom, jak se BioHealing snaží vyvíjet efektivní léčbu pro zdravotní obtíže, pro něž současný farmaceutický trh nenabízí vhodné medicínské řešení, jsme si povídali s Ivetou Schmiedovou, která je vedoucí vědeckého vývoje společnosti.

Martin Zika: Hostem ve studiu portálu BusinessInfo.cz je dnes Iveta Schmiedová, ředitelka společnosti BioHealing. Dobrý den, vítám Vás tady.

Iveta Schmiedová: Dobrý den.

MZ: Poprosím Vás na úvod, abyste nám vysvětlila princip fungování vašich, v uvozovkách, zázračných náplastí. Byť tedy dodám, že vyvíjíte i další produkty, ke kterým se postupně dostaneme, ale pokud správně chápu, tak ty náplasti jsou pro vás asi ten nejdůležitější produkt.

IS: Je to tak. Naše náplasti se z velké části skládají z amniové membrány, což je tkáň, která je součástí lidské placenty. Amniová membrána je plodový obal, ve kterém je plodová tekutina – plodová voda a v té už je pak to miminko. Amniová membrána je jeden z těch plodových obalů a je to poslední tkáň, která je na pomezí mezi miminkem a maminkou.

Této tkáni se přisuzuje velké množství různých vlastností. První a velice důležitá vlastnost je, že je neimunogenní, protože by ublížila buď miminku nebo mamince, kdyby imunita fungovala na jednu nebo na druhou stranu Dále má úžasné reparační mechanismy, což je důležité při tom vývoji plodu. Např. dojde-li třeba k mírnému narušení těch plodových obalů, tak by jinak mohlo dojít k potratu.

MZ: Takže amniová membrána dokáže opravovat, laicky řečeno.

IS: Dokáže opravovat plodový obal, má regenerační vlastnosti. Pokud dojde k nějakému narušení, tak dochází vlastně k zacelení té membrány a propouští různé živiny a celkově podporuje vyvíjející se plod v děloze. Naše produkty se vlastně snaží zachytit a uchovat tyto jedinečné vlastnosti téhle tkáně, která je podle mě naprosto úžasná. Naše produkty vlastně kopírují tyto vlastnosti, tyto vysoké regenerační účinky, vytváří homeostatické prostředí a podporují regeneraci jako takovou.

MZ: Jak jste na to přišli, že ta tkáň z placenty, má takto úžasné účinky? A že to takhle může fungovat?

IS: To, že amniová membrána má úžasné účinky, to se ví už stovky, možná tisíce let. Už ve starověkém Egyptě se využívala amniová membrána na poranění vojáků, ale tehdy to samozřejmě nebylo nijak pečlivě řešeno. Prostě se vzala ta amniová membrána, dala se vojákovi na poranění, neřešila se nějaká hygiena. Když to zafungovalo, bylo to zázračné uzdravení, když to nezafungovalo, tak prostě vojáci tehdy neměli až tak dobrou péči.

Každopádně první vědecké záznamy o užití amniové membrány u různých indikací jsou od začátku dvacátého století, kdy se lékaři k membráně začali docela vracet.

Použití bylo spíš takové ze sálu na sál. Z porodního sálu vzali placentu, opláchli ji, očistili, vzali si z ní amniovou membránu a vedle na operačním sále použili na pacienta. Většinou to bylo třeba na nějaké operace v oblasti hlavy, různé mozkové operace nebo očí, ale také na popáleniny a chronické rány.

MZ: Možná můžeme uvést konkrétní příklad, na jaká zranění nebo jaké zdravotní problémy se vaše náplasti používají a v čem jsou unikátní?

IS: Naši vlajkovou lodí je produkt Amnioderm, který se používá na chronické rány všeobecně, ale hlavně pak na rány spojené s diabetem. Např. na diabetickou nohu a chronické rány, které jsou závažný problém. Ono se o něm ve společnosti až tak moc nemluví, ale je to rána, která se pacientovi otevře a zůstává tak.

Normálně, pokud máte ránu, tak prochází různými fázemi hojení a třeba, dejme tomu, do dvou týdnů – do týdne, ji máte uzavřenou. U těchto pacientů je narušený přirozený proces hojení a ta rána začne stagnovat. To znamená, že se ani neotvírá a ani nezavírá. Většinou, když je třeba dlouho otevřená, ještě do ní pacient chytne zánět, protože je to prostě otevřená rána.

Tito pacienti pak mají takto otevřenou ránu nejenom týdny, ale měsíce a klidně i roky. Měli jsme pacienta, který měl ránu otevřenou asi 13 let! Prostě měl 13 let otevřenou ránu na noze, což je opravdu obrovský problém. Tito pacienti samozřejmě nemůžou normálně fungovat. Většinou jsou to starší lidé a nejsou už tak omezeni tím, že by nemohli chodit do zaměstnání, ale většinou potřebují péči někoho ze svých blízkých. Ránu si nezvládnou sami obvázat a bolí je.

Je pro ně často problém jezdit k lékaři a velmi je ten stav omezuje. Nemůžou se sami obléct a ti pacienti mají takové stigma, protože se cítí špatně a nepříjemně, možná někdy až trapně, že mají tu ránu. Ta navíc, je-li zanícená, může i smrdět, a tak jsou vyloučeni i ze společnosti. Často na to pak navazují třeba i různé deprese a psychické problémy. Je to prostě zátěž pro ně i pro celou rodinu.

MZ: Ty Vaše náplasti z té amniové membrány to hojení výrazně urychlují.

IS: Přesně tak, a to bylo i cílem vývoje toho našeho produktu. Vzít vlastnosti amniové membrány, regenerace, urychlení regenerace a dostat je do té náplasti. Náplast se dává na chronické rány. Například u toho pacienta, co jsem již zmiňovala, že měl ránu otevřenou 13 let, jsme ji našimi náplastmi zavřeli asi za dva měsíce, což je absolutně úžasné!

A hlavně, co je velice důležité, tak ta rána, když se uzavře, tak díky účinku amniové membrány je pak kůže na té ráně opravdu mladá, pružná, krásná, pevná. A ta rána už se znovu neotvírá.

MZ: Existuje nějaký přehled, kolik takových pacientů může v České republice být?

IS: Určitě existují statistiky. Vím, že v České republice otevřenou chronickou ránu má až 200 000 pacientů a v Evropské unii to může být třeba kolem až 15, 20 milionů pacientů. A ti pacienti často právě trpí dlouhodobě na ty rány a vznikají samozřejmě nové. Často i právě ta chronická rána je spojena s diabetem a tím, jak stoupá v populaci počet diabetiků, tak stoupá i počet pacientů s chronickou ranou.

MZ: Jestli tomu dobře rozumím, tak i vzhledem k tomu, co děláte vy, tak využívání právě téhle léčby se v poslední době asi rozšiřuje.

IS: Je to přesně tak. Tak od roku 2000 bych řekla, že použití amniové membrány zaznamenalo určitý vzestup, především pak ve Spojených státech. To byla a stále je docela populární metoda a samozřejmě se to začalo rozšiřovat i do České republiky.

Původně Národní centrum tkání a buněk v Brně mělo jednu z největších tkáňových bank ve střední Evropě a je největší multitkáňovou bankou v České republice, takže tendence rozšiřovat si neustále portfolium tam byla. Až Michal Zahradníček, jeden z majitelů Národního centra tkání a buněk byl v kontaktu s Jimem Forsilem z USA, který pomáhal zakládat tkáňové centrum. A tak dlouho spolu diskutovali o možnosti využití amniové membrány, až se ujala myšlenka využít ji na chronické nehojící se rány. A tak začal výzkum.

MZ: Pojďme teď k vaší firmě BioHealing. Vy jste vznikli jako tzv. spin off Národního centra tkání a buněk a společnosti PrimeCell Advance Therapy. Mě by zajímalo, jak to probíhalo? Jak se vám to dařilo?

Ptám se na to proto, že jsem četl rozhovor s ředitelem vědeckotechnického parku Univerzity Palackého panem Jurečkou, který říkal, že vznik spin-offu v České republice nevidí až tak růžově. Jednak, že se mu zdá, že vědcům se příliš nechce opouštět komfortní zónu laboratoří a navíc, že dokonce na vědce, kteří založí spin off, se tady u nás pohlíží málem jako na zloděje. Tak mě zajímá, jak se vám to podařilo a jak se na to díváte vy?

IS: Já velmi ráda bořím konvence a ráda jak sebe, tak samozřejmě naši společnost posouvám kupředu. A samozřejmě přechod z vědeckých laboratoří do spin offu není jednoduchý. Je to velmi dynamický proces, ale myslím si, že v dnešní době už je to možné, a samozřejmě ale potřebujete mít podporu investorů. My jsme ji měli od Michala Zahradníčka, našeho majitele a v podstatě zakladatele. Ten byl velkou podporou a také tím motorem, co nás hnal dopředu, abychom to nevzdali.

MZ: Když si vzpomenete na ty začátky a možná se to dá i zobecnit, s čím nejvíc jste se potýkali? Co bylo nejtěžší? Říkala jste sama, že to není úplně jednoduchý proces.

IS: Myslím, že je dost důležité změnit to uvažování. Opravdu z toho bezpečí laboratoří změnit to uvažování na firmu, která má už i nějaký obchodní potenciál. Už se musíme více soustředit i na toho zákazníka. A nejenom dělat krásnou vědu a psát publikace.

A tím nemyslím nic špatného, ale pravda je taková, že hodně věcí, co jsou vyvinuté v laboratoři, i když jsou absolutně úžasné, tak se nikdy nedostanou k pacientům, což je velká škoda. Pro nás ten pacient je ten klíč, ten cíl a vlastně všechno, co děláme, děláme pro pacienta. Ty ostatní věci jsou pak druhotné.

MZ: Pan Jurečka říkal něco podobného, že je spousta skvělých objevů nebo výsledků vědeckého bádání, ale že je potom problém je prodat, že vědci moc neumí je prodávat. Vy sama máte také akademický background. Když jste založila firmu, najali jste si někoho ze světa byznysu, aby vám s tímto pomohl? Nebo jak jste to dělali?

IS: Já jsem tu firmu sama nezakládala a jak říkám, měli jsme tam pana Zahradníčka, který si myslím, že je velmi zkušený ve světě byznysu, takže to si myslím, že nám pomohlo. Já jsem přinášela vědecké poznatky a on nám pomáhal se formovat do firmy.

MZ: Pojďme si tedy říct, co všechno dneska vaše firma dělá.

IS: Absolutním základem je pro nás vývoj. A to jak nových produktů, tak nových postupů zpracování. Protože samozřejmě některé věci lze vyrobit v laboratorním měřítku, ale když máme na celém světě 150 milionů pacientů s chronickými ranami, tak to v laboratoři jaksi nejde. Takže toto je absolutní základ. Pak samozřejmě se zabýváme i do určité míry výrobou a prodejem licencí.

K těm náplastem. My jsme teď ve fázi, kdy přinášíme druhou generaci těchto náplastí, které už nebudou řazené jako tkáňový transplantát, ale jako zdravotnické prostředky. Čímž o hodně posuneme tu léčbu v tom, že tkáňový transplantát je velmi, velmi přísně regulovaný. Ale ve chvíli, kdy ta naše amniová membrána je součástí zdravotnického prostředku, tak tam to má zase jiné legislativní náležitosti, také poměrně přísné.

Tak ve chvíli, kdy máme zdravotnický prostředek s částí amniové membrány, tak se to rozšiřuje na daleko širší použití. Už to nebude fixované pouze na lékaře, ale už to můžou aplikovat zdravotní sestry a domácí péče. Naším snem je, aby to bylo posunuto z operačních sálů, z ordinací do té domácí péče.

MZ: V jaké fázi je tady ten váš sen? Jak to vypadá?

IS: Právě ukončujeme klinickou zkoušku.

MZ: A co to znamená z hlediska budoucnosti? Když to vše půjde dobře, tak kdyby tohle to mohlo být realizováno z vašeho pohledu?

IS: Naše velmi optimistická předpověď je, že když to všecko půjde, jak má, tak v prvním kvartálu příštího roku (2024) bychom mohli mít certifikovaný zdravotnický prostředek. Jak jsem říkala, ty legislativní náležitosti jsou docela přísné a zdlouhavé.

MZ: Co je váš hlavní byznys? Vy jste už zmiňovala to, že prodáváte licence. Vím, že relativně nedávno jste oznámili, že jste uzavřeli dohodu s velkou firmu Zentiva a máte nabídky i od dalších firem, ale zároveň jste i výrobci. Je to tak?

IS: Je to tak. Náš byznys se skládá z toho, že uzavíráme distribuční a licenční smlouvu na naše produkty právě s těmi velkými distributorskými farmaceutickými společnostmi. Ale zároveň jsme stále výrobce těch našich tkáňových transplantátů, potažmo do budoucna zdravotnických prostředků a ty dodáváme tady těm distribučním partnerům.

MZ: Mluvil jsem o firmě Zentiva a zmiňoval jsem, že máte nabídky i od dalších firem. Co v tomto procesu rozhoduje? Co tam je důležité? Na čem záleží, kterou firmu si vyberete?

IS: Jak jsem říkala na začátku, teď je docela v rozmachu regenerativní medicína, takže ty distributorské farmaceutické společnosti mají docela velký zájem o to, mít ve svém portfoliu něco takhle nového, převratného, zároveň vyzkoušeného a s absolutně excelentními výsledky.

Takže ten zájem je velký a my samozřejmě vždycky pohlížíme na to, jak velkou síť má ta distributorská společnost vybudovanou, jaké zkušenosti má v oblasti chronických ran. Takže nám na tom záleží, protože ten náš amnioderm, když mluvíme zrovna o něm jako o našem pokladu, nechceme dát někomu, kdo by na tom trhu neuspěl.

MZ: Jaká je konkurence pro vás v téhle oblasti? Kolik vůbec existuje takových firem, které dělají něco podobného jako vy?

IS: Firem, které pracují s amniovou membránou, dělají produkty na bázi amniové membrány, není až tolik. V České republice jsou to především malinké tkáňové banky, které to dělají potřeby vlastní nemocnice, jsou to tkáňové banky v nemocnici, takže ta konkurence v České republice není velká. V rámci celé Evropy je to dost podobné.

V USA jsou již nějaké firmy podobné BioHealingu, ale to pro nás není konkurencí, protože nevstupují na evropský trh, ba právě naopak: můžeme je pak využít, když budeme vstupovat na americký trh. Přímá konkurence tedy není. Nepřímou konkurencí jsou samozřejmě klasické farmaceutické produkty, ale to je takové relativní, protože to jsou produkty úplně na jiné bázi, jiném mechanismu účinku, než máme my.

MZ: Čím si to vysvětlujete, že ta konkurence přímá není tak intenzivní? Co může být tím důvodem? Je to třeba nedostatek financí nebo nedostatek dobrých nápadů? Nebo co za tím může být?

IS: Já myslím, že to může být kombinací a také, že ty firmy nemají potřebné know how. Protože třeba farmaceutické firmy, si myslím, že by se neuměly tak úplně popasovat s využitím a použitím tkáňového transplantátu.

Je to úplně něco jiného a nového a zároveň ty klasické tkáňové banky si myslím, že se striktně drží té kategorie tkáňový transplantát. Myslím, že v BioHealingu máme takové „Thinking Out of the Box“, že spojujeme to z toho farmaceutického průmyslu, a to z těch tkáňových bank, a vzniká něco úplně zcela nového.

MZ: Zmiňovala jste to, že pro vás je nesmírně důležitý vývoj. Jak ten vývoj funguje a vůbec jeho financování? To je asi velmi složitá věc. Můžete říct, jak dlouho trvají jednotlivé fáze, jak je to náročné z hlediska toho financování atd.?

IS: Ty fáze se tak různě překrývají a záleží, jestli děláme vývoj úplně od začátku, nebo jestli jenom třeba dovyvíjíme nějaký produkt. U produktu amnioderm nám vývoj trval asi pět let. Vyvinout způsob čištění, zpracování, pomocných nosičů, projít u SÚKLu certifikací, tak to zabralo pět let. Celý tento vývoj byl financován panem Zahradníčkem a PrimeCell jako naší mateřskou společností, takže tam to byly vlastní zdroje.

MZ: V jaké fázi dnes vaše firma je? Jestli můžete zmínit a kolik máte zaměstnanců, jestli můžete zmínit obrat? Zajímá mě třeba i podíl exportu na vaší celkové produkci.

IS: V naší firmě v současné chvíli máme pouze 11 kmenových zaměstnanců, jsme docela malá firma. Mně se to vlastně docela líbí, protože je to tak jako hodně dynamické a všichni pracujeme s velkým nadšením, ale samozřejmě pak máme ještě jako několik desítek dalších externích partnerů, konzultantů. Ale těch kmenových zaměstnanců je 11.

Co se obratu týče, tak tam máme teď podepsané kontrakty, kdy ty kontrakty jsou ve výši nějakých 45 milionů EUR, ale samozřejmě očekávám ještě podpis dalších kontraktů, takže v průběhu dalších třeba pěti let to může být 100 milionů EUR.

MZ: A co se týká toho exportu, možná můžeme na tohle téma plynule přejít, protože vy už dneska působíte ve 12 zemích, pokud se nepletu.

IS: Myslím, že to je osm.

MZ: Osm, tak.

IS: Ano, ale další jsou na spadnutí.

MZ: Tak to možná máte na stránkách už započítané plány. V jakých zemích jste v tuto chvíli přítomni a co tam vlastně děláte? Je tam prodej produktů nebo licencí? Jak to vypadá?

IS: Licenční a distribuční kontrakt máme podepsaný v České republice, na Slovensku, v Polsku, Německu, Velké Británii, Chorvatsku, Jordánsku. A vždycky mi jedna země vypadne.

MZ: To asi nevadí.

IS: Na tu si teď asi nevzpomenu, ale přítomni jsme ještě v dalších zemích, jako je Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, ale tam nemáme podepsané kontrakty. Tady v některých těchto jednotlivých zemích už probíhají tzv. kazuistiky, to znamená, že lékaři už mají nějaké vzorky pro své pacienty, sbírají zkušenosti, přednáší o tom na lokálních kongresech. V některých zemích chystáme velkou mezinárodní studii, která by se měla uskutečnit v příštím roce (2024) na 400 pacientech. Tak to bude krásná, velká studie.

MZ: To, co děláte vy, se dá nazvat regenerativní medicína.

IS: Je to tak.

MZ: Což je, když to řeknu laicky, poprosím případně opravit, medicína, která využívá materiálů, které jsou přítomné v těle člověka a využívá právě těch schopností nebo vlastností a účinků. Mě by zajímalo, v jaké fázi se tady ta regenerativní medicína nachází? Ať se bavíme o České republice, ale i o celém světě. Předpokládám, že to není zaměřené jenom třeba na materiály z té amniové tkáně, ale bude to asi širší.

IS: Celkově regenerativní medicína se zaměřuje na regeneraci. To je velký rozdíl oproti hojení. Protože když třeba zas to vztáhnu na ty rány, když hojíte ránu, tak ji nějak uzavřete, pravděpodobně tam vznikne jizevnatá tkáň. To znamená tkáň, která je prostě neprodyšná, tělo přes ní už nemůže dýchat, nerostou vám tam chlupy, prostě ta oblast ztrácí původní funkci.

Kdežto když tu ránu zregenerujeme, to znamená, že do toho místa navrátíme tu původní funkci. Takže tam máme plnohodnotnou kůži a máme tam prostě chlupy, všechno funguje tak, jak má. To je regenerace, vracet původní funkci a vlastnosti tkáním a orgánům, které tyhle funkce a vlastnosti pozbyly.

A musím říct, že ve světě medicíny se tahle oblast posouvá neuvěřitelně dopředu. Samozřejmě se zde můžou využívat i kmenové buňky, což je ještě oblast vývoje a výzkumu. Ještě máme hodně před sebou.

Například tak 2-3 roky zpátky došlo k první transplantaci vlastní pupečníkové krve chlapečkovi, který se topil. Byl v bdělém komatu a jeho prognóza byla velmi špatná. Měl poškozená mozková centra a dostal vlastní pupečníkovou krev a postupně se mu ta centra, samozřejmě tam byla ještě další péče, ale postupně se mu ta centra začala zlepšovat a teďka ten chlapeček už i chodí. Což je úžasná věc! A to je právě ten případ té regenerace. Ty možnosti jsou neuvěřitelné a postupujeme neustále dopředu.

MZ: Já jsem se na to chtěl zeptat, protože jsem četl na vašich stránkách, že vaše aktivity jsou zaměřeny zejména na podrobné analýzy globálních trendů zdravotnické péče s cílem vyvinout moderní, bezpečnou a efektivní léčbu pro řadu indikací, u kterých současný trh nenabízí vhodné nebo dostatečné medicínské řešení.

Můžete uvést, jestli se to dá říct, kolik takových indikací je? Nebo jaké mohou být takové indikace? A jak to tedy obecně vypadá s tímto druhem medicíny? Asi platí to, co jste říkala, že se rozvíjí rychle.

IS: Vztáhnu to k těm chronickým ranám. Existuje obsáhlá péče o chronické rány, které se zabývají tou zánětlivou fází, zabývají se tou fází granulační, kdy ta rána stoupá. Ale pak už není žádná péče, která by tu ránu uzavírala aktivně, která by podporovala proces epitelizace. Takže to je jedna z indikací, kdy třeba funguje ten náš produkt Amnioderm.

MZ: Já se chci zeptat ještě i na vaší roli ve firmě. Já jsem četl, že jste vedoucí vědeckého vývoje a jste klíčovou osobou pro směřování dalšího vývoje produktů. To mně přijde jako obrovská zodpovědnost. Na základě čeho, děláte to rozhodnutí, kam ta firma bude dál směřovat, jaké další produkty třeba vyvíjet?

IS: Určitě je to velká zodpovědnost, ale zároveň je to práce, co mě nesmírně těší, takže jí dělám fakt ráda, tak mi to ani nepřijde jako „Big Deal“. Ale určitě si musím vést neustále v patrnosti, co se děje ve světě, jaká nemoc je třeba na vzestupu. Neustále si to musím nějak kontrolovat, analyzovat, jestli ten náš vývoj a výzkum směřuje správným směrem.

Pro nás klíčový, jak už jsem říkala, je pacient, takže se zaměřuji i na ty pacientské potřeby. Na základě těch potřeb se pak nějak rozhodujeme, připravujeme přehled a návrh možností, co je možné vyvinout, co není možné vyvinout, a pak samozřejmě tam přistupuje ta kreativita.

Třeba teď zahajujeme vývoj produktů na pooperační srůsty po porodech císařských řezů. To je takové moje osobní potěšení, protože se mi strašně líbí, že uzavíráme takový kruh. My odebíráme placenty po porodech císařským řezem, budeme je zpracovávat u nás v laboratoři a vznikne z toho produkt, který budeme dávat maminkám po porodu císařským řezem, aby jim nevznikaly nežádoucí srůsty, což je samozřejmě velký medicínský problém. Na to se velice těším.

MZ: Vy jste v loňském roce získali první místo v soutěži IBM Firma roku. Co to vítězství pro vás znamenalo?

IS: Pro nás, stejně tak, jak jsme se letos umístili v Top 10 inovátorech, které vyhlašují Hospodářské noviny, je toto obrovská radost a potěšení. Myslím si, že je to taková pochvala pro celý BioHealing, pro celý tým. A to za práci, kterou odvádíme, kterou děláme pro pacienty, kterým pomáháme. Je to pro nás motivace do dalších let.

MZ: Ještě mi prozraďte, na čem teď pracujete nebo jaké máte budoucí plány? Co chystáte zajímavého? Pokud to lze prozradit.

IS: Co se vývoje týče, tak samozřejmě máme docela silnou pipelinu, jak jste asi viděl i na našich webových stránkách. V prvé řadě je to ten zdravotnický prostředek, to je obrovská věc. Pokud se nám to podaří, což věřím, že podaří, tak to bude absolutní průlom.

Pak tam máme ty produkty na jizvy po císařských řezech, to bude krásná práce. Dále potřebujeme určitě škálovat výrobu, protože tím, jak přibývají další státy, tak musíme rozšiřovat i výrobu. A samozřejmě obrovským cílem pro nás je expanze, ale v neposlední řadě jsou to samozřejmě naši pacienti, kterým se nadále chceme věnovat.

MZ: Tak ať se vám to daří a děkuji za návštěvu.

IS: Také děkuji.

Zpět na začátek