Blindshell: Upevňujeme pozici světové jedničky v oblasti mobilů pro nevidomé

Blindshell je už dnes podle slov ředitele Jana Šimíka považovaný za světovou jedničku, firmě se velmi daří mimo jiné na americkém trhu, a tuhle pozici si chce do budoucna upevňovat. Třeba tím, že změní zhruba sto let starý způsob orientace nevidomých v prostoru, založený na slepecké holi, a vnese do téhle oblasti moderní technologie.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 00:37 – Jak fungují telefony Blindshell pro nevidomé
• 04:12 – Proč je důležitý důraz na zákaznický servis a zpětnou vazbu
• 08:04 – Na začátku byla snaha pomoci nevidomému kamarádovi
• 10:07 – Situace na trhu: Díky inovacím je Blindshell považovaný za světovou jedničku
• 13:33 – Byznys model a působení v zahraničí
• 22:30 – Způsob orientace nevidomých v prostoru zůstává sto let stejný. Jak to změnit?

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

S prvotní myšlenkou přišel student ČVUT v Praze, který měl nevidomého kamaráda, v době, kdy končily tlačítkové telefony. V roce 2014 vyhrál soutěž Vodafone Nápad roku a následně se firma začala vyvíjet dál.

Zprvu se firma Blindshell snažila vytvořit dotykovou verzi telefonu, ale od té později kvůli nevhodné hmatnosti upustila. Pro uživatele jsou tlačítka přidanou hodnotou. Původně firma vyvíjela jen software, dnes už vyvíjí i hardware telefonů. Velkou výhodou jsou doživotní aktualizace telefonů, které firma poskytuje zdarma.

Telefony vytvořené nevidomým na míru

Dnes firma Blindshell nabízí více druhů telefonů, které se liší v množství funkcí pro uživatele. Telefon je kompletně ozvučený, tudíž uživateli oznamuje jakoukoliv akci, kterou udělá. Také automaticky čte obdržené zprávy. V menu se uživatelé pohybují pomocí tzv. hmatných tlačítek. Telefon lze ovládat hlasem a obsahuje aplikace speciálně navržené pro nevidomé uživatele, jako například rozpoznání předmětů pomocí NFC nebo rozpoznání barev.

Vývoj telefonů probíhá s nevidomými a také s organizací Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS). Veškeré aplikace a funkce jsou důkladně otestovány nejen českými, ale i zahraničními uživateli.

Působení v zahraničí

Na světě je 250 milionů slabozrakých a 40 milionů nevidomých, trh je tedy obrovský. Přestože je na trhu hodně výrobců telefonů, jediného vážného konkurenta má Blindshell ve Francii. Podle Jana Šimíka je firma světovou jedničkou především díky inovacím.

Výhodu má firma v tom, že trh s výrobky pro nevidomé je velmi koncentrovaný. Na světě je okolo pěti velkých výstav, na kterých je možné potkat téměř celý trh. Nyní by se firma chtěla zaměřit také na asociace, přes které se může dostat k dalším zákazníkům. Firma dnes působí přibližně ve 30 zemích.

Blindshell využívá také státní podporu, v Jižní Americe se pokouší uspět společně s agenturou CzechTrade. Největšími odbytišti jsou Německo, Francie a Spojené státy americké. V USA má firma velké plány, první vlaštovkou je dle ředitele firmy Jana Šimíka zakázka ve státě Maryland.

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Janem Šimíkem, ředitelem společnosti Blindshell

Martin Zika: Jan Šimík, ředitel společnosti Blindshell, která vyrábí mobilní telefony pro nevidomé. Má s nimi úspěch zhruba ve třiceti zemích světa. Mimo jiné společnost před dvěma lety úspěšně vstoupila i na americký trh. Pan Šimíku, dobrý den.

Jan Šimík: Dobrý den, děkuji za pozvání.

MZ: Popište nám úvodem váš produkt, vaše telefony. Jak fungují a v čem je to specifikum, že jsou určené pro nevidomé?

JŠ: V jednoduchosti řečeno je ten telefon specifický v tom, že je opravdu speciálně navržený pro nevidomé. To znamená, že reflektuje potřeby nevidomých uživatelů. Děláme telefony tak, aby byly pro uživatele co nejvíce hmatné, tzn. aby uživatel mohl použít dotyky a zjistit, jak ten telefon ovládat. Zároveň kompletně celý telefon je zvukově ozvučený nebo komunikuje s uživatelem.

MZ: Čili on ho navádí zvukově.

JŠ: Přesně tak. (Telefon: Telefon zadní stranou ke značce.) To znamená, že jakoukoliv akci uživatel udělá tak telefon mu oznámí, co dělá. Pokud uživatel obdrží zprávu, tak mu ji automaticky přečte. Naviguje se v menu pomocí hmatných tlačítek. Opět mu pokaždé přečte, kde ten uživatel je.

Telefon: Nová značka, seznam značek.

V tomto je ten telefon unikátní a také v dalších dvou věcech. Zaprvé je ovládaný hlasem, takže uživatel může zmáčknout toto tlačítko a říct, že chce otevřít aplikaci, někoho zavolat nebo nadiktovat text. Zadruhé je zajímavý a unikátní v tom, že obsahuje aplikace, které jsou speciálně navržené pro nevidomé uživatele. Například NFC, označování objektů, rozpoznávání barev atd.

MZ: To znamená, že si polepí předměty pomocí NFC kódů a díky tomu potom se lépe orientují.

JŠ: Přesně tak. Já vám to tady ukážu.

Telefon: Přiložte telefon zadní stranou ke značce.

Já jsem si tady připravil jedno NFC…

Telefon: Voda.

Nevím, jestli je to vidět, ukážu to na kameru. Je tady takový NFC pásek, tag, který si uživatel spojí s telefonem. Řekne, co na tom tagu je, nebo si to spojí tady konkrétně s vodou, nebo třeba s moukou, solí a nalepí si to tam. Řekne: To je sůl, to je voda, to je cokoli. Pak to přiblíží k tomu telefonu. On mu to přečte a ví, co tam má. Takové typy aplikací se snažíme implementovat do telefonů a vyvíjet je, abychom usnadnili život nevidomým.

MZ: Dnes těch telefonů máte více druhů, tuším dva nebo tři. V čem se liší?

JŠ: Liší se, když pominu tu hardwarovou část, protože v té se liší taky, tak se primárně liší v možnosti použití těch aplikací. Máme telefon, který nazýváme Light. Ten není ani online. Ten je opravdu pro jednoduché používání, volání, posílání textových zpráv a podobně. Pak máme model, který jsme uvedli na trh v roce 2018. Ten už teď pomalu dobíhá a ten se jmenuje Classic. A teď jsme vyvíjeli nový telefon, který už si sami vyrábíme a uvádíme na trh. Teď jsme uvedli prototyp. Je to první verze našeho vlastního telefonu kompletně celého vyrobeného, jak hardwarově, tak samozřejmě i softwarově.

MZ: Tam jsou zajímavé další související věci. U vás na webu jsem četl, že se pyšníte zákaznickým servisem nebo respektive zdůrazňuje ho. Tvrdíte, že poskytujete doživotní aktualizaci telefonů, telefony, že mají intuitivní ovládání. Mimo jiné také píšete, že při vývoji telefonů spolupracujete přímo s nevidomými. Jak ten proces vývoje telefonu u vás vypadá?

JŠ: Vy jste to v podstatě popsal přesně. Opravdu spolupracujeme s nevidomými. Velmi úzce spolupracuje se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých v České republice, což je SONDS. Konkrétně nejvíce s panem Jelínkem, který stál u zrodu toho telefonu. My jsme s nimi vymýšleli, jak ten telefon zpřístupnit nevidomým uživatelům, jak nastavit jednotlivá gesta. To se vracíme zpátky do roku 2014, kdy jsme ještě neměli hardware tlačítkový, ale snažili jsme se to prostředí aplikační vytvořit na dotykovém telefonu, takže společně se SONDSem jsme vymýšleli různá specifická gesta pro potřeby uživatelů. Na toto opravdu klademe důraz a děláme to dodnes. Než pustíme jakoukoliv aplikaci nebo cokoliv mezi uživatele, tak to velmi důsledně otestujeme nejenom SONDSem a jejími pracovníky, ale také mnohými dalšími nevidomými z různých zemí. Hodně spolupracuje s Francií. Dneska máme v USA člověka, který nám hodně pomáhá. Oravdu jsou to všechno nevidomí uživatelé, kteří nám dávají zpětnou vazbu a upozorňují nás na případná úskalí.

MZ: To mě zaujalo, že jste někdy před šesti roky zkoušeli ten telefon postavit na dotykové technologii. Proč jste od toho upustili?

JŠ: Protože dotykový telefon má jednu velkou nevýhodu. Já jsem ji zmiňoval na začátku, nemá tu hmatnost, nenabízí zákazníkovi možnost si ten telefon osahat a říci, jestli tady tlačítko je OK, tady tlačítko není OK nebo ano/ne. Tady jsou ty tlačítka na navigaci. Když zmáčknu toto tlačítko, tak se dostanu mezi oblíbené aplikace. Tady je tlačítko na zesílení/zeslabení. A to je pro uživatele velká přidaná hodnota. Byla to pro nás trošku slepá ulička, nám to trvalo… Vrátím se zpátky. Možná je zajímavé zmínit rok 2017, kdy jsme přemýšleli, jak dál. Začali jsme se ptát, zase se dostáváme k feedbacku od našich uživatelů, tak jsme se jich začali ptát, jak bychom ten telefon mohli vylepšit. A oni nám řekli: „Nechte to tak, jak to je, akorát to dejte na tlačítkový telefon.“ A my jsme to udělali a od té doby ta firma se hrozně rozjela.

MZ: V této souvislosti mě napadá, že dneska obecně výrobci mobilních telefonů de facto nutí uživatele, aby si strašně často telefony měnili. Jak je to ve vašem případě?

JŠ: Samozřejmě jako jakákoliv jiná firma i my jsme tady za účelem, abychom vůbec generovali nějaký zisk. Na druhou stranu hodně přihlížíme na to, aby uživatel byl spokojený. Teď se pouštíme na tenký led toho, jaká vůbec kvalita obecně globálně panuje v oblasti výroby produktů. Telefon je dnes totálně spotřební zboží, stejně tak jako auto. Za pár let to můžete vzít a vyhodit. U telefonů to platí násobně. Náš poslední telefon jsme se snažili udělat tak, aby byl opravdu kvalitní, aby vydržel, byť to jde možná trošku proti tomu, abychom rychleji prodali. Ale zase na druhou stranu to pomáhá ve vnímání značky. To je pro nás zásadní. Snažíme se být pro ty uživatele, nechci říct takové klišé jako lovebrand, ale opravdu se snažíme, aby nás vnímali pozitivně. Kvalita produktů je jedna ze součástí, jak toho dosáhnout.

MZ: Pojďme se teď podívat na začátek. Vy jste do firmy vstoupil v roce 2015. Nicméně, jak to celé vzniklo?

JŠ: Máte pravdu, až v roce 2015, a to už ten projekt byl rozběhnutý. Rozběhl ho student ČVUT, který měl kamaráda nevidomého a ten se mu právě svěřoval s tímto problémem. Tehdy končily tlačítkové telefony a oni potřebovali nějakým způsobem zpřístupnit telefon nevidomým. Takže tam vznikla ta různá gesta nebo jeden dotyk, dva dotyky a doleva/doprava, tak se pohybovalo v tom specifickém prostředí. Taková byla myšlenka, se kterou ten student se svým vedoucím diplomové práce na ČVUT šli do Nápadu roku a v roce 2014 Nápad roku vyhráli. Tak se to odstartovalo.

MZ: Myslíte tu soutěž, kterou pořádá nadace Vodafone?

JŠ: Tak se to odstartovalo, získal nějaké finanční prostředky, vznikl prototyp prostředí aplikace. A tehdy jsme se potkali s tehdejším zakladatelem Danem Novákem, který potřeboval někoho, kdo by mu pomohl s byznysem. Já jsem v té době opouštěl korporátní sféru, řešil jsem, že by to chtělo nějaký zajímavý globální projekt. A tak jsme se potkali, a potom se to začalo rozvíjet dál.

MZ: Pokud vím, tak jste na začátku vyvíjeli software, hardware jste měli odjinud. Jak je to dneska?

JŠ: Software vyvíjíme stále a dneska je ten software tak dokonalý… Nechci jít do velkého detailu, to by bylo na dlouho, ale jednoduše řečeno, software děláme dodnes a teď toto je první prototyp telefonu, který jsme si sami vyvinuli úplně od píky. Kompletně sakum prásk se vším všudy. Na světě nenajdete jiný telefon nebo jinou značku, která by dělala něco takového. Dnes dokážeme telefon sami navrhnout, vyvinout, zprovoznit a nad tím běží náš operační systém včetně aplikací.

MZ: Jak to vypadá s vaší konkurencí? Máte vůbec nějakou?

JŠ: Konkurence je, ale když se podíváte na klasický telco svět a množství mobilních telefonů a značek, tak tam je obrovská konkurence. Nepřeberné množství značek. Když se podíváte na ten náš segment, tak tam máme v podstatě jednu vážnou konkurenci, která sídlí ve Francii. Já si troufám říct, že dnes jsme světovou jedničkou spíše my, byť oni měli velký náskok. Ale právě tím, že hodně inovujeme a jdeme na to trošku jinou cestou, tak dnes Blindshell je na trhu brán jako, troufám říci, světová jednička.

MZ: Přitom vaše potenciální cílová skupina je poměrně široká, jak jsem pochopil z vašich materiálů.

JŠ: Na světě je 250 milionů slabozrakých nebo lidí, kteří opravdu špatně vidí, a 40 milionů nevidomých. Ten trh je pořád ještě obrovsky před námi. Asi můžu říci, že jsme prodali řádově desítky tisíc telefonů, nízké desítky, takže pořád jsme toho prodali hrozně málo. Vzpomínám si, že asi v roce 2017 jsme byli poprvé v USA, pokoušeli jsme se tam prodávat. Jeden senior, který na tom trhu byl dvacet třicet let, nám řekl: „Ale kluci to jste si vybrali těžký trh. Zaprvé v telco je obrovská konkurence a zadruhé svět nevidomých je hrozně konzervativní trh.“ A říkal, že běžně se stává, že firma, která uvede i byť něco zajímavého, tak to trvá třeba pět až sedm let, než to zákazníci začnou reflektovat a budou to chtít. Často se stává, že ta firma mezitím krachne. Já musím říct, že my teprve teď vnímáme, že jsme se opravdu dostali po těch sedmi letech do pozice, kde už nás trh reflektuje, že už o nás ví. Aha, jasně to je Blindshell, ale pořád ještě máme daleko do toho, abychom využili potenciál, který na tom trhu je. Když trošku předeženu, tak tam teď míříme.

MZ: Dokážete říct, jaké cíle jsou podle vás reálné, pokud se budeme bavit o tom možném počtu prodeje?

JŠ: Těžko říct. V prvé řadě my jsme pořád malá firma, je nás řekněme dvacet. Děláme teď menší desítky milionů korun obratu. To je stále málo na to, abychom udělali hloubkový marketingový průzkum a zjistili o tom trhu co nejvíce informací, na základě kterých bychom mohli dát odpověď na tu otázku. Bohužel tam ještě nejsme, ale věříme tomu, že když budeme pokračovat cestou, jakou jdeme teď, tak ať to číslo bude 100 000 nebo 1 000 000, tak Blindshell má velmi dobře našlápnuto, aby se stal světovou jedničku. Nebo respektive aby opravdu byl tím benchmarkem pro to, jak má vypadat mobilní telefon pro nevidomé. Už se to trošku děje, byť v některých regionech ještě nejsme, a tam bychom se chtěli ještě posunout.

MZ: Vy jste mi říkal před rozhovorem, že víc než 90 % vaší produkce jde na export. Říkal jste, že dneska působíte zhruba ve třiceti zemích světa. Jakým způsobem se pokoušíte se uspět na těch jednotlivých trzích?

JŠ: V podstatě ten byznys model nebo ta go-to-market strategie je stále stejná. Trošku odbočím. Tento trh má jednu obrovskou obchodní výhodu, a to, že je hodně koncentrovaný. Když chcete uvést nový produkt na trh nevidomých nebo asistenčních pomůcek, tak víte, kam máte jít. Na světě je pět velkých výstav, a když tam budete, tak potkáte celý trh. To je to, co děláme více méně stále. Chodíme na výstavy, potkáváme se s potenciálními odběrateli, prodáváme nepřímo, primárně přes partnery. Nic se od té doby nezměnilo. Stále děláme ten samý model, byť teď se chceme víc zaměřit na asociace, které jsme z kapacitních důvodů ne úplně ignorovali, ale neměli jsme na to kapacitu. Takže to je jedna z dalších věcí, jak se chceme posunout k zákazníkům. To je možná trošku změna oproti původnímu modelu, který ale aplikujeme stále.

MZ: Využíváte třeba nějakou pomoc nebo službu, kterou exportérům poskytuje stát?

JŠ: My jsme se pokoušeli v Jižní Americe spolupracovat s agenturou CzechTrade. Dokonce jsme tam zkontaktovali přes ně nějaké partnery. Poslalo se tam dokonce nějaké demo a ještě se to úplně nedotáhlo. Ale ano, snažíme se i využívat těchto možností.

MZ: Můžete říct, které země jsou dneska pro vás největší odbytiště?

JŠ: Za posledních pár let se to nezměnilo. Je to stále Německo, Francie a USA. Ty se hodně rozjely. Byť jsme tam musím říct, měli loni poměrně velkou situaci s 3G vypínáním sítě. Nevím, jestli jste zaregistrovali, že v USA se vypínaly 3G sítě. A byť naše telefony, které podporovaly 4G a voLTE, tak operátoři je z různých důvodů nechtěli akceptovat, což nám podařilo vyřešit. Byla to ale docela výzva, naštěstí už to zase běží, takže USA jsou zpátky a funguje teď skvěle. Tam se nový model uvedl velmi dobře. Ale zpátky k vaší otázce. Čili Německo, Francie, USA a velký market share. Byť v absolutních číslech je to menší číslo, tak v České republice je market share největší. Ale je to samozřejmě malý trh, takže to nedělá v absolutních částkách zásadní čísla.

MZ: Když zůstaneme u USA. V nějakém článku o vás jsem četl, že tam máte velké plány, a že snad údajně si chcete vyšlápnout ve své cílové skupině i na toho největšího, což je Apple a jeho iPhone. Co to znamená? Jaké plány tedy máte?

JŠ: Pořád velké. Je fakt, že nás ten loňský rok zbrzdil, s tím vypínáním 3G, to jsme zpomalili hodně, ale v USA je pořád obrovský trh, byť ztrácí trošku drive a momentum, to už se posouvá dneska globálně trošku jinam, ale pořád je to silná ekonomika. Je to týden stará zpráva, myslím, že ji můžu zveřejnit, tak se nám podařila zakázka do státu Maryland přes jednoho našeho partnera. A to je taková první vlaštovka. Dovedu si představit, že USA by jednoho dne vytvářely i vyšší revenue než zbytek světa dohromady.

MZ: Vy jste mluvil o tom, že se světová dynamika posouvá trošku jinam. Pokoušíte se uspět třeba i na těch asijských trzích?

JŠ: Je to další region nebo další krok. To samé říkám už druhý rok. My s Asií nespěcháme. Všechno má svůj čas a až budeme opravdu ještě o trochu silnější, násobně silnější, možná řádově, tak si můžeme dovolit vstoupit i do Asie. Nechceme, aby se tam naše telefony, jak to říct slušně, zkopírovaly a prodávaly za desetinu ceny, byť budou nekvalitní a nenabídnout to, co nabízíme my. Prostě nespěcháme.

MZ: Říkáte, že chcete být silnější. Myslíte tím, pokud jde o váš brand nebo finančně?

JŠ: Právně.

MZ: Právně, dobře. Dokázal byste zobecnit, jaké faktory podle vás jsou důležité pro úspěch v zahraničí? Je to ve vašem oboru jiné než jinde?

JŠ: Když to srovnám s aktivitami a byznysem, který jsem dělal předtím a který dělám dnes, tak je to pořád stejné. Je to o lidech, kontaktech, vazbách, dobrém produktu i partnerství. My jsme v tomto, troufám říct, stará dobrá škola. Snažíme se ten byznys dělat dobře. Když něco slíbíme, tak to dodáme. Já si myslím, že to byl mimochodem důvod, když se vrátím k tomu problému, který jsme měli v USA, tak nás všichni partneři podrželi. Myslím si, že to bylo právě proto, že jsme je nikdy nepodvedli, nezklamali. A oni nám to vrátili. A to je způsob, který je aplikovatelný kdekoliv a v jakémkoliv segmentu nebo trhu. Pokud ta firma chce dělat kvalitní a dobrý byznys a stavět ho dlouhodobě na dobrých vztazích, tak myslím, že je to aplikovatelné všude.

MZ: Takže máte pocit, že za dobu těch posledních ± 6-7 let, co jste působil ve velkých firmách, se v tomto ohledu nezměnilo nic významného?

JŠ: Přiznám se, že už vlastně nevím, jak to funguje ve velkých firmách, protože už tam opravdu od roku 2014 nejsem. Ale spolupracujeme třeba s Delloite a vidím, že oni ten byznys dělají podobně jako my. Na něčem se domluvíme a platí to. S těmito firmami chci spolupracovat a myslím si, že nejsem jediný. Takových firem a manažerů je spousta. Chtějí dělat s lidmi, kteří když něco řeknou, tak to platí. Věřím, že to stále ještě funguje.

MZ: Ještě mi, prosím, řekněte, co jsou pro vás největší obtíže? S čím se nejvíc potýkáte?

JŠ: Aktuálně je to kapacita lidské síly. Je nás málo. Teď jak rosteme, tak už jsme měli poslední kvartál hodně náročný. Pracovali jsme od jara na tomto modelu a nezastavili jsme se. Když jsme uvedli první verzi, kterou budeme ještě upravovat, tak ta poptávka byla obrovská. My jsme si uvědomili, že už jsme dosáhli toho milníku, kdy budeme muset přibírat další lidi. A to je to, co nás dnes omezuje, jinak v podstatě nic.

MZ: Co se týká technologického vývoje, je tady z vaše pohledu dostatek lidí, kteří to zvládají technologicky tak, aby ty vaše věci byly z globálního hlediska opravdu top?

JŠ: Nechci mluvit za celý trh, protože se k tomu necítím kompetentní, abych…

MZ: Z vašeho pohledu.

JŠ: Z mého pohledu… My konkrétně máme neskutečně kvalitní lidi, jak v sales marketing jsou šikovní, ale ten vývoj to je… Teď je tady hrozně chválím, tak zdravím do našeho vývoje. Jsou to kluci, kteří odvádí neskutečně dobrou práci. Mohl bych tady o tom mluvit dlouho, ale to je ten náš klenot. Uvedu příklad. Kdysi dávno, když jsme ještě neměli vlastní telefon, tak jsme řešili jednu poměrně zásadní věc, komplikaci. Nějaká externí firma nám slíbila, že to vyřeší. Vzali si asi 2-3 měsíce a chtěli za to tehdy asi 200 000 Kč. V té době k nám přicházel šéf vývoje, který tam je dodnes, a vyřešil to asi za den.

MZ: To mluví samo na sebe.

JŠ: To mluví samo na sebe a ten vývoj u nás je neskutečně kvalitní. Myslím si, že to je právě to, co nám vytváří tu konkurenční výhodu. Proč jsou telefony tak kvalitní, jak jsou. Pokud se firmě bude dařit, a věřím, že bude, tak je to jeden z důvodů, proč by se jí mělo dařit.

MZ: Pokud jde o vaše další plány, jakým způsobem hodláte telefony vylepšovat?

JŠ: Já bych se nezaměřoval jenom na telefony, ale jsou tam dvě takové oblasti, které si myslím, že jsou důležité pro rozvoj. První věc je značka jako taková. Uvědomujeme si, že jsme za těch x let nejenom vyvinuli telefon, ale hlavně jsme vybudovali silný distribuční kanál do toho segmentu. Sice dneska máme jenom 30 zemí, kam pravidelně prodáváme, ale těch kontaktů a těch možností kam jsme kdy prodali, je nad stovku. Takže to je něco, na čem se dá stavět. A to B, co chci dodat, je, že věřím, že neskončíme jen u telefonu. Určitě chceme vyvíjet nové věci. Když jsem říkal, že Blindshell je dnes už je vnímaný na tom trhu, že po těch pěti sedmi letech něco dokázal, tak bych to nazval, že jsme, hokejovou terminologií, v první lize a chceme do extraligy. Tzn. chceme vyvinout další produkty, aby ta značka za pět deset let byla absolutní top.

MZ: Jaké mohou být ty další produkty? Můžete naznačit?

JŠ: Možná jenom řeknu, že nevidomý svět pořád má jednu zásadní nevyřešenou výzvu, která nás velmi láká. Když uvidíte nevidomého jít po ulici, tak co uvidíte? Uvidíte člověka, který jde s bílou hůlkou a snaží se nějak orientovat. A to je výzva. Tento způsob tady funguje už možná sto let a nedošlo k zásadnímu zlepšení. Věříme, že tam prostor pro zlepšení je. Kyby se nám toto podařilo vyřešit, tak najednou by těch 40 milionů bylo mnohem reálnějších než s telefony.

MZ: Tak ať se to podaří. Díky za rozhovor.

JŠ: Děkuji vám.

Zpět na začátek