Boj proti změnám klimatu: Adaptačních strategií měst a obcí přibývá. Odhalí největší rizika a navrhnou řešení

Pozitivnímu trendu nahrává i možnost získat část financí prostřednictvím tuzemských dotačních programů či z Norských fondů.

Zatímco na úrovni národních států i například Evropské unie jsou klimatická změna a ochrana životního prostředí hojně skloňovanými pojmy, na úrovni obcí a měst bývá toto téma v rámci veřejných diskuzí mnohdy odsunuto na vedlejší koleji. Základním stavebním kamenem adaptační strategie je posouzení stávajícího stavu území a určení jeho nejproblematičtějších míst. Pro tyto účely se využívají zejména data získaná z družic a z leteckých snímků.

„Letecké snímkování pomocí termokamery umožňuje detailně popsat rizika spojená s vodními ekosystémy, které jsou extrémně zranitelné. S jeho pomocí lze například odhalit místa, která vykazují teplotní anomálie, jež mohou značit potenciálně nebezpečný přítok. V rámci přípravy analýzy rizik pak mohou být takto odhalená místa pečlivě prověřena,“ říká Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování a pro potřeby analýz zajišťuje i data ze satelitů.

Nejzranitelnějšími místy měst a obcí jsou vedle vodních ekosystémů průmyslové zóny nebo centra – tedy obecně lokality s minimem modro-zelené infrastruktury a vysokým množstvím nepropustných povrchů. „Negativně se však často vykreslí i sídliště, kde hraje prim kombinace komunikací, parkovišť a širokých chodníků. Pokud v lokalitě není velmi dobře zvládnuté hospodaření s dešťovou vodou a zajištění dostatku zeleně, jde o kritické lokality z hlediska vln vedra, které ohrožují zdraví malých dětí a seniorů,“ vysvětluje Martin Vokřál, jednatel brněnské společnosti ASITIS, která se na zpracování adaptačních strategií specializuje.

Po analýze nejzranitelnějších míst následuje návrh opatření, která vedou ke snížení dopadů hrozeb spojených s klimatickou změnou. V rámci celého procesu se kombinuje expertní posouzení dat ze satelitů či letadel, rešerše stávající dokumentace a běžně se zapojuje i veřejnost.

Opatření na zmírnění dopadu změn klimatu řeší i soutěž Adapterra Awards

Zájem obcí o analýzu narůstá

Samospráv, které chtějí na změnu klimatu reagovat, přitom v Česku výrazně přibývá. V posledních dvou letech je patrný zvýšený zájem o adaptační strategie, které jsou pro ně základním plánem pro přizpůsobení se změně klimatu. „Před rokem 2020 bylo zpracování spíše výjimečné – adaptační strategie byly k dispozici mezi jednotkami měst. Zhoršující se klimatická situace a zároveň financování projektů zejména z Norských fondů umožnily městům do tohoto typu strategických dokumentů investovat. Aktuálně se adaptační strategie zpracovávají na úrovni několika krajů, strategie bude mít zpracované řádově polovina statutárních měst a desítky menších měst a obcí,“ popisuje současný stav Vokřál.

V nedávné době si takto adaptační strategii nechali vypracovat například v Mladé Boleslavi nebo v Přerově. „Mladá Boleslav si nechala adaptační strategii zpracovat především proto, aby se město i jeho obyvatelé v budoucnu snáze vyrovnali s klimatickými změnami a extrémy, které přijdou. Cílem bylo získat návrh konkrétních opatření a kroků, jež k nim

povedou. Na zpracování strategie získalo město finanční prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí,“ uvádí mluvčí Mladé Boleslavi Šárka Charousková.

Podobně využili dotačních titulů i v Přerově. „Se změnami klimatu se potýká i Přerov. Účelem strategie tak bylo říci, jak s nimi efektivně pracovat a v kterých oblastech opatření realizovat. Na zpracování strategie město získalo podporu ze Státního fondu životního prostředí České republiky a z programu podporovaného z Finančního mechanismu Norska 2014–2021. Prostředky z Norských fondů kryjí 76,5 procenta výdajů, dotace SFŽP 13,5 procenta, vlastní zdroje pak tvořily 10 procent,“ vypočítává Petr Kouba, náměstek primátora města Přerov.

Strategie městům pomůže realizovat změny

Vedle analýzy rizik jsou nedílnou součástí strategie také adaptační opatření. Jde o soubor činností – vytvořených každé obci a městu na míru –, které zmírňují dopady změny klimatu na daném území. Byť je soubor opatření pro každé sídlo unikátní, lze sledovat opakující se trendy. Často jde o transformaci uličního profilu, sázení zeleně, hospodaření s dešťovou vodou, ale také o osvětové činnosti, které mají potenciál postupně ukazovat široké veřejnosti charakter a pozitivní dopady drobných změn v každodenním chování. „Na úrovni řízení měst se dostáváme do témat udržitelného plánování rozvoje a revitalizace konkrétních lokalit, ale i do konkrétních změn v procesech rozhodování o území. Diskutujeme podrobně, kdo konkrétně má mít za úkol starat se o to, aby se nám ve městech žilo lépe i za měnících se klimatických podmínek,“ popisuje Martin Vokřál.

V případě Přerova směřují navrhovaná opatření do tří hlavních oblastí, které byly identifikovány v rámci analýzy rizik – sucho, vlny horka a povodně. „Město už navázalo užší spolupráci se spolky i Agenturou pro ochranu přírody a krajiny při realizaci projektů k obnově a správě krajiny. Z jednotlivých dílčích kroků lze zmínit připravované vybudování zelených střech na vybraných základních školách, fotovoltaiku na základních školách, revitalizaci rybníků v Předmostí či retenci dešťových vod na městském hřbitově. Lze zmínit také dotační programy města na podporu využití srážkové vody a na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu,“ dodává Petr Kouba.

Redakčně upravená tisková zpráva