Boom hydroelektráren: ve světě se staví tisíce vodních děl



I když výstavba nových mamutích vodních děl znamená často nevratné následky pro okolní přírodu, zvířata i obyvatele, hydroenergetika zažívá rozmach, zejména v asijských zemích. V současnosti se na celém světě staví nebo se plánuje realizovat 3700 vodních projektů, vyplývá ze zprávy Global Dam Watch. V Asii, Africe a Jižní Americe to je 2863 projektů.

„Když se podíváte, kde se tyto přehrady staví, máte dojem, že se v Číně nebo Brazílii zbláznili,“ tvrdí environmentalista Kaveh Madani z americké univerzity Yale. Podle něj obě země chtějí dokázat, že mohou být energeticky soběstačné bez ohledu na ochranu přírody.

Mezinárodní asociace pro vodní energii uvedla, že se v roce 2017 instalovaly nové vodní elektrárny o kapacitě 21,9 GW. Přes polovinu přidala právě Čína a Brazílie.

Z celkového globálního instalovaného výkonu 1267 GW má Čína 341 GW v hydroelektrárnách, druhé jsou Spojené státy se 103 GW a třetí Brazílie se 100 GW. V roce 2017 se vyrobilo z vodních zdrojů 4185 TWh elektřiny, což kryje spotřebu pro jednu miliardu lidí.

Zastánci výstavby nových přehrad tvrdí, že se jedná o čistý zdroj levné elektřiny. Odpůrci zase upozorňují na ekologické i sociální důsledky stavby velkých vodních děl, kvůli kterým se musí přesídlit statisíce obyvatel. V případě největší vodní elektrárny na světě Tři soutěsky to bylo 1,3 milionu lidí.

Největší hydroelektrárny světa podle instalovaného výkonu

Zdroj: Wikipedia

„Přehrady jsou symbolem moci,“ zdůraznil Madani. Navíc přístup k vodě znamená zejména v afrických a asijských také ekonomickou prosperitu.

Světová banka v minulosti výstavbu přehrad v rozvojových zemích podporovala, v roce 1993 ale došlo ke zlomu, kdy vycouvala z finanční pomoci výstavby přehrady na indické řece Narmada. Přehrada Sardar Sarovar byla nicméně slavnostně otevřena v září 2017. Celkový instalovaný výkon je 1450 MW.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Od té doby Světová banka přísněji posuzuje dopady projektů na přírodu i společnost. Výstavba nových vodních děl musí mít ekonomický smysl a zároveň podporovat místní komunity, uvedl Pravin Karki, který ve Světové bance vede sekci pro hydroenergetiku. Na druhou stranu například Indie nebo Čína financují stavby bez pomoci Světové banky a nevyžadují posuzování dopadů na životní prostředí.
 
Při postupném oteplování planety mohou být přehrady zdrojem napětí mezi státy a boje o vodu. Zdrojem sporu je například turecká přehrada Ilisu na řece Tigris, která omezuje zásobování vodou v Iráku. Přehrada byla dokončena v únoru 2018, její napouštění má začít v červnu tohoto roku.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák, infografika: International Hydropower Association.