Budoucnost pohledem analytiků Hospodářské komory ČR

Ruskou invazí na Ukrajinu v konci letošního února eskaloval konflikt, který viditelně prohořívá přítomností již osm let a latentně je přítomen de facto od pádu východního socialistického bloku.

Na to, že je současný svět na geopolitickém tektonickém zlomu, experti upozorňují již nějaký čas. Jen jsme si nepřipouštěli, že jeho projevem může být i válka. A už vůbec jsme si v posledních letech dynamického globálního růstu nepřipouštěli, že jsme naprosto rezignovali na strategické rozhodování a ve skutečnosti jsme tím sami sebe učinili slabými a zranitelnými. Co ze současné situace čtou hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a ředitel Odboru usnadňování obchodu a služeb Tomáš Zelený?

Jaká ekonomická rizika – obecně – vidí Komora v reálném důsledku ruské invaze na Ukrajinu?

KK: Vyšší inflace, vyšší výdaje ze státního rozpočtu, nižší HDP a tím i nižší blahobyt obyvatel, v případě masivní uprchlické vlny možné sociální napětí, až dokonce hrozbu přechodu na válečné hospodářství, to pokud bude konflikt eskalovat za hranice Ukrajiny, respektive pokud se nenaplní předpokládaný odrazovací dopad sankcí na agresora.

Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu

Mění se nějak pohled Komory na energetickou politiku státu a energetickou soběstačnost?

KK: Zatím HK ČR nedisponuje revidovaným oficiálním stanoviskem k těmto tématům, nicméně je zřejmé, že k určité revizi priorit dojde na národní i evropské úrovni.

Jak výrazný růst cen energií a pohonných hmot očekáváte?

KK: Vlastními odhady v tomto směru zatím nedisponujeme a obávám se, že jimi nedisponuje nikdo. Budoucnost je velkou neznámou.

Nakolik celá situace může ovlivnit českou inflaci, úrokové sazby a kurz koruny? Respektive, na co všechno se mají české podniky připravit?

KK: Oproti prosincové Komorové národohospodářské prognóze očekáváme vyšší inflaci po více měsíců. Bohužel, mezinárodní situace nenahrává ani posilování koruny.

Co lze pro české firmy vyčíst z obchodních vztahů Česka a Ruska, když očekávaným důsledkem bude s největší pravděpodobností dlouhodobé a hluboké zmrazení obchodních vztahů jak na straně exportu, tak na straně importu?

KK: Diverzifikace zahraničního obchodu je zásadní výzvou nejenom pro české firmy.

Má Komora nějaké prognózy budoucího vývoje těchto vztahů, obchodních příležitostí a obchodní bilance?

KK: V tuto chvíli nikoliv, je to podobné jako v otázce cen energií a pohonných hmot. Prognózy vždy potřebují alespoň trochu předvídatelné prostředí, a to zatím nemáme, vývoj konfliktu může být doslova jakýkoliv.

Když odmyslíme bilaterální česko‑ruské vztahy, jsou tu vztahy EU a Rusko? Jaký tam očekáváte dopad?

KK: Situaci monitorujeme, faktorů, které budoucí vztahy ovlivní, je ve hře celá řada.

Je z pohledu evropské ekonomiky dlouhodobá totální ekonomická izolace Ruska problém? Případně v čem, proč a jak tomu čelit?

KK: Jedná se o zmenšení trhu a omezení obchodních příležitostí, což má vždy negativní dopad na blahobyt v Rusku i v jiných zemích. Je třeba nacházet nové trhy a podnikatelské příležitosti. Pokud válečný konflikt skončí z pohledu EU a ČR jen dočasným snížením blahobytu občanů a zpomalením dynamiky hospodářského vývoje v důsledku izolace Ruska, byla by to přiměřená cena, kterou by občané členských států EU zaplatili za odvrácení eskalace války na svém vlastním území.

Oproti prosincové komorové národohospodářské prognóze očekáváme vyšší inflaci po více měsíců. Bohužel mezinárodní situace nenahrává ani posilování koruny.

Ukrajina byla největším dodavatelem zahraničních zaměstnanců pro české podniky, sama Komora se snažila o navyšování kvót. Co v tomto smyslu znamená či může znamenat příliv válečných imigrantů, jejichž počet bezpochyby přesáhne stávající kvóty?

TZ: Když pominu, jaká rizika zvýšený příliv uprchlíků bude znamenat pro sociální systém v ČR, školství a další, a budu se na celou problematiku dívat z pohledu zaměstnavatele v rámci změny na trhu práce, tak vidím pro jisté obory možnost dostat se k doposud chybějícím pracovníkům bez vyšších nákladů.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se bude jednat zpravidla o ženy, které nebudou moci vykonávat složitější, náročnější manuální práce na stavbách, dopravě a jinde. Nevím také, jak stát v dlouhodobějším horizontu vyřeší otázku školní docházky pro ukrajinské děti, tedy kolik z příchozích lidí bude schopno pracovat na fulltime. Rozumím tomu, že je zde aktivně komunikována myšlenka, že je třeba co nejvíce lidí co nejrychleji zaměstnat.

Otázkou však je, jaká je jejich kvalita, respektive využitelnost. Mohou to být i ženy, které nikdy nepracovaly, ženy dlouhodobě nezaměstnané nebo ženy, které jsou delší dobu na mateřské. To jsou důvody, proč firmy asi raději uvítají nábor lidí z jiné země s potvrzenou kvalifikací, kterou potřebují. Na druhou stranu státu se zatím nechce přesunout kvótu z Ukrajiny na jiné země. Jinými slovy, pokud se zaměstnavatelé přeorientují z Ukrajiny na jinou zemi, bude otázkou, jestli bude volná kvóta na zastupitelských úřadech pro zpracování. Zatím není.

Jedna věc je počet, druhá ovšem struktura – ponejvíce jde o matky s dětmi a ty se patrně budu chtít po skončení konfliktu vrátit domů. Bude Komora vyvíjet či podporovat nějaké aktivity či nástroje k jejich trvalému usídlení v Česku?

TZ: Nejsme integrační centrum. Tohle opravdu v tuto chvíli nedokážu vyhodnotit. Zaměstnavatelé se stejně jako před válečným konfliktem snaží zajistit veškerý servis, aby nepřišli o pracovníky. Lze očekávat, že budou takto postupovat a cítit sounáležitost i v tomto případě. Je potvrzenou realitou, že české firmy vysílají autobusy na Ukrajinu pro rodinné příslušníky těch, kteří museli na frontu.

Existují nějaká rizika ze synergie doznívání pandemie a válečného konfliktu?

KK: Ano. Rozhodně jsou negativní.

TZ: Ano, konkrétní odpovědi na řadu otázek zatím neznáme. Je to další důvod, proč jednou z nejcennějších vlastností firem je a stále bude flexibilita.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban