Byznys (ne)závislý na počasí

Podnikatele na horách svírají obavy. Investují, aby se zbavili závislosti na rozmarech přírody



Na horách je přelom roku klíčovým obdobím pro hoteliéry, restauratéry, majitele půjčoven i provozovatele sportovních areálů. Pro majitele malých penzionů je závislost na počasí téměř absolutní. V posledních letech je vysoké teploty v zimě připravují o klienty a většina se potýká s poklesem tržeb.

Jak si zajistit prosperitu nebo – v případě těch nejmenších – vyřešit existenční starosti? 

Podnikatelé se především snaží zkvalitnit stávající služby, případně nabídnout návštěvníkům více lákadel pro zbytek roku. V areálech vyrůstají bikeparky, lanová centra, naučné stezky, nové cyklotrasy. Hotely rozšiřují nabídku wellness služeb. Krajním řešením je zdražení skipasů či ubytování.

„Tři roky za sebou jsme měli Vánoce bez sněhu a lyžovat nebylo možné. V nižších nadmořských výškách řešíme stále stejný problém. V listopadu vždycky přišly mrazy, kdy jsme mohli zasněžovat, ale při první oblevě sníh roztál a mohli jsme začínat znovu,“ přibližuje výkonný ředitel areálu Monínec Jaroslav Krejčí mladší.

I letos odplavila českým vlekařům miliony listopadová obleva. Ztráty v řádu statisíců hlásí například majitelé areálů v Branné či v Koutech nad Desnou. Na počátku listopadu napadly v Jeseníkách desítky centimetrů, na konci měsíce ovšem nebylo po sněhu ani památky.

„Turistický byznys kvete ve střediscích v zimě, na jaře tu kvetou jen louky a stromy,“
komentuje realitu v Krkonoších spolumajitel rodinného penzionu v Herlíkovicích.

Garance sněhu

„Loni se u nás lyžovalo 78 dní. Aby se nám to vyplatilo, měli bychom jezdit 90 až 100 dní. Záleží ovšem i na aktuálním počasí. Pokud je na svahu sníh, ale venku prší, lidé stejně zůstanou doma. Když je zima špatná, dostáváme se do ztráty zhruba dva až čtyři miliony korun,“ doplňuje Jaroslav Krejčí.

Majitelé areálu v Monínci vydělají ročně na tržbách asi 50 milionů a zimní radovánky jim naplňují kasu ze sedmdesáti procent. Každý výpadek je proto citelný. Letos by k němu dojít nemělo. Díky technologii výroby umělého sněhu s názvem Snowfactory garantují na Monínci návštěvníkům, že si zalyžují každý den, a to po celou sezonu. Zasněžovat zde mohou i při teplotách nad nulou a podklad odolá vyšším teplotám než klasický technický sníh.

Areál je v provozu už od 26. října. „Návštěvníkům říkáme jasně: když nebude možné lyžovat, vrátíme vám peníze za ubytování. Garance sněhu jako marketingový tah funguje skvěle,“ říká Krejčí a potvrzuje, že 200 lůžek, která nabízejí, letos nebude stačit. Poptávka prý už nyní převyšuje nabídku.

Přírodní sníh je dnes v Česku už jen na ozdobu, říkají vlekaři.  Také strategii výše položených resortů řídí rozmary počasí.  Klasickým horským střediskem, které si – na rozdíl od Monínce či dalších areálů v nížinách – klade za cíl uspokojit i náročné lyžaře, je šumavský Špičák. Podle Vladimíra Kasíka z areálu Ski & bike Špičák musejí tuzemská střediska nabídnout zákazníkům stejný komfort jako alpské resorty. Jinak nemají šanci.

„Minulé tři sezony byly na sníh špatné, počet návštěvníků se tedy logicky trochu snížil. Pokud mluvíme o běžné sezoně, pak průměrný denní počet návštěvníků je okolo 1200. Loni to bylo méně. Neznamená to však, že by to ohrozilo chod areálu nebo investiční plány,“ prozrazuje Kasík.

Negativní dopad loňské teplé zimy potvrzují zástupci resortu Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem. Ani jim ale nechybí optimismus. „Před sezonou jsme do infrastruktury investovali dvanáct milionů korun,“ říká obchodní a marketingová manažerka resortu Dolní Morava Lenka Strculová.

Šetříme, ale není to katastrofa

Dobrou zprávou je, že letos v létě navštívilo tuzemské hory o deset procent více návštěvníků než loni. Vyplývá to z nedávno zveřejněných statistik Asociace horských středisek.

Pomohla nejen větší nabídka služeb ve střediscích, ale také horší bezpečnostní situace v zahraničí, kvůli níž Češi častěji trávili dovolenou v tuzemsku. Návštěvníků mimo zimní sezonu ale přibývá už několik let.

Před loňskou zimou investovaly areály do infrastruktury (například lanovek či vleků) přes miliardu korun, před startem té letošní jsou jejich plány výrazně skromnější. „Investice dosahují půl miliardy korun,“ prozradil letos na podzim ředitel asociace Libor Knot. Za poklesem není jen teplé zimní počasí. Prozaičtější důvod je ten, že již nelze čerpat peníze z fondů EU.

Provozovatelé areálů přesto odmítají přistoupit k výraznému zdražení skipasů. Bojí se, že by přišli i o nejvěrnější klienty. A ty potřebují jako sůl. Průměrná cena jednodenního lyžování na tuzemských horách letos bude 570 korun, což je prakticky stejně jako v sezoně 2015/2016.

Největší a nejpopulárnější horská střediska v Česku samozřejmě nabízejí podstatně dražší permanentky. Ve Špindlerově Mlýně bude stát celodenní jízdenka pro dospělé v hlavní sezoně 890 korun. Právě zde je také zdražení jízdného největší, oproti loňsku vyskočila cena o 40 korun.

Slováci chtějí superstředisko na Ještědu

Ačkoli skiareály oproti minulým letům šetří, ty větší musely před novou sezonou napumpovat do infrastruktury jednotky až desítky milionů korun. Některá střediska – šumavský Zadov či krušnohorský Klínovec – plánují více utrácet až v příštích letech.

Nejambicióznějším projektem je letos zřejmě plán slovenské společnosti Tatry Mountain Resorts (TMR). Ta chce do rozvoje areálu na Ještědu vložit přes 670 milionů korun. „Návratnost investice by měla být deset až dvanáct let,“ říká předseda dozorčí rady TMR Igor Rattaj. Město Liberec, kterému resort patří, jedná se slovenským miliardářem o pronájmu na 25 let. Rattaj chce na Ještědu vybudovat novou páteřní sjezdovku Skalka a dvě modré tratě pro rodiny s dětmi. Další pisty by se měly rozšířit. Miliony potečou také do budování nových lanovek. Nad Libercem vyrostou nové restaurace, bufety, půjčovny a skiservis. Další atrakcí zřejmě bude obnovená kilometr dlouhá sáňkařská dráha.

V Monínci mají v plánu především rozšířit stávající ubytovací kapacity. Důvodem je již zmíněná celosezonní garance sněhu, ale také větší nabídka letních atrakcí. Je zde populární bikepark, lanová centra, nedaleko leží golfové hřiště.

„Ani na Špičáku rozhodně nechceme omezovat investice. Po vybudování záchytného parkoviště plánujeme v dalších letech postavit multifunkční objekt s obvyklými službami, které zákazník v horském středisku očekává – tedy lyžařská škola, půjčovna, servis… A hlavně počítáme s velkou samoobslužnou restaurací. V plánu je také výměna lanových technologií,“ prozrazuje Vladimír Kasík.

Poručíme větru dešti?

Nejvíce peněz ale chtějí provozovatelé skiareálů investovat do umělého zasněžování. Možnost vyrábět technický sníh je v současnosti alfou a omegou úspěchu. Už dnes se objevují technologie, které snad vyřeší kardinální problém: výrobu bílé hmoty při teplotách vysoko nad nulou. Takové si ale – kromě Monínce – zatím v tuzemsku nikdo nepořídil, a ani to v nejbližší době neplánuje.

„Jsme v podstatě pokusným králíkem. Revolucí v zasněžování bych to ale nenazval. Letošní novinku Snowfactory chceme nejdříve důkladně otestovat a zjistit, nakolik je rentabilní,“ usmívá se Jaroslav Krejčí.

U systémů Snowfactory nebo Snow Maker, který vyvinuli Izraelci kvůli chlazení v dolech, může odrazovat pořizovací cena. Ty nejmenší si je nemohou dovolit a velkým areálům se nevyplatí. „Technologie je tak investičně i provozně náročná, že o ní zatím neuvažujeme. V současné podobě navíc nemůže být použita na vysněžení lyžařského areálu našich rozměrů,“ upozorňuje Vladimír Kasík ze Ski & bike Špičák.

Resort je přesto jedním z průkopníků umělého zasněžování v Česku. I proto, že Šumava patří k nejteplejším českým pohořím, chtějí do výroby technického sněhu investovat rovněž v budoucnu. „Výroba technického sněhu není levná záležitost. Jsme ale rozhodně schopni náklady na produkci technického sněhu pokrýt, a ještě je navýšit. Vybudujeme například novou nádrž na vodu pro vodní děla,“ doplňuje Kasík.

Malí jsou biti nejvíce

Kromě vlekařů trápí počasí především poskytovatele ubytování. Zatímco hotely mohou rozšiřovat wellness služby a nabízet hostům řadu dalších lákadel, v prekérní situaci se ocitají majitelé malých penzionů, nabízející hostům levný nocleh v řádu několik set korun.

Tlak je na ně ze dvou stran. Cenu za noc výrazně zvýšit nemohou, protože by jim lidé utekli ke konkurenci, ale zároveň jim v sezoně, již kazí počasí, výrazně ubývá klientela. Nic jiného než zdražit jim často nezbývá. „V posledních letech například jednoznačně platilo, že pokud byly jeden rok vánoční svátky bez sněhu, lidé už příští rok nepřijeli. Prostě si naplánují dovolenou jinde a jinak. Totéž se děje i během jarních prázdnin, i když tam se lidé více rozhodují na poslední chvíli,“ říká spolumajitel rodinného penzionu v Herlíkovicích.

„V tomto roce zvyšujeme cenu ubytování o 50 korun. Přesto věřím, že letošní zima bude o sto procent lepší než ta loňská a hlavně předloňská, kdy tu ležel sníh jen měsíc, a dostaneme se z nejhoršího,“ doufá. I on nicméně oceňuje to, že jsou areály stále lépe vybaveny, a lákají tak více potenciálních zájemců o nocleh. „I my nejmenší na tom můžeme vydělat,“ věří.

Investice pro letošní rok zastavili. „Chtěli jsme vybudovat saunu. Musíme s tím ale minimálně rok počkat. Snad se do přestavby pustíme v roce 2018,“ dodává ještě podnikatel.

Letní lyžování v Česku? Proč ne, uvidíme.

Až dosud nepředstavitelná věc, od roku 2017 možná realita, připouští ředitel areálu v Monínci Jaroslav Krejčí.

Desítky milionů jako vstupní investice a několikanásobně dražší výroba sněhu oproti klasickým dělům na technický sníh. To je technologie Snowfactory, kterou letos nakoupili majitelé areálu ve středočeském Monínci.

Rozhodli jste se radikálním způsobem vyřešit problémy se zasněžováním pořízením drahé a energeticky náročné technologie. Vyplatí se to?
Technologie samotná stojí téměř padesát milionů, výrobní náklady jsou zhruba třiapůlkrát vyšší než u klasické výroby technického sněhu. Na druhé straně můžeme našim zákazníkům garantovat, že sníh vydrží celou zimní sezonu, a navíc si můžeme sami určit, jak bude dlouhá. Připomínám, že se Snowfactory můžete zasněžovat dokonce i při 30 stupních Celsia, ideální je to pak mezi dvěma a 15 stupni nad nulou. Naopak si nelze nalhávat, že jsme oproti přírodě všemocní. Pokud bude několik dní pršet a foukat teplý vítr, tak nám sníh stejně odplave před očima. Můžeme ho ale následně opět vyrobit. V případě Monínce počítáme, že pojedeme nepřetržitě minimálně do dubna.

Jaký je rozdíl oproti klasickému zasněžování vodními děly?
Principem vodních děl je v podstatě protlačit co největší množství vody tryskou s co nejmenším průměrem. A musí se to dělat při venkovním mrazu, aby voda zmrzla. Čím větší mráz, tím logicky kvalitnější sníh. Samozřejmě záleží také na vlhkosti. Pokud je vlhkost malá, může být i jen slabě pod nulou. To ale není případ českých hor, kde bývá vlhkost vzduchu velmi vysoká. Sníh Snowfactory se vyrábí ve velkých chladicích kontejnerech, kam je přiváděná vyčištěná rybniční voda. Při výrobě se nepoužívá žádná chemie, takže je absolutně ekologická.

Můžete proces výroby popsat podrobněji?
Jde de facto o velký mrazák, kam přivádíme čistou vodu. Uvnitř je válec, na jehož stěny se přichytává led, a nůž jej odkrajuje. Vznikají poměrně velké šupiny ledu, které ale musíte po nastříkání ještě prolít vodou, aby se spojily a vytvořily firn. Podklad zůstává tvrdý a ani při vyšších teplotách přes deset stupňů se – tak jak to známe u technického sněhu – netvoří krupice. Na trati tak nejsou ani tradiční boule. U ledových šupin je teplota jader velmi nízká, asi minus pět stupňů. A tají velmi pomalu a při vyšších teplotách.

Znamená to, že si na Monínci už příští rok zalyžujeme klidně i při tropických teplotách? Plánujete první letní lyžování na českém území?
Uvidíme, zatím neplánujeme nic konkrétního. Navíc pochybuji, že by se nám to ekonomicky vyplatilo. Můžeme to během letní sezony dělat nárazově, pokud se areál zaplní. Na druhou stranu připouštím, že stejně jako skvěle funguje garance sněhu po celou zimní sezonu, mohla by návštěvníky přitáhnout i možnost si zalyžovat v létě. Lákalo by nás říct lidem: prvních 14 dní v srpnu si můžete přijet zalyžovat jen tak pro zábavu, máme to pro vás připravené.  Pokud budeme chtít, vysněžíme sjezdovku za čtyři dny. Vrstva kolem 40 cm by mohla i při teplém počasí vydržet o něco déle než týden.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Martin Pinkas.

• Oblasti podnikání: Cestovní ruch, volný čas | Služby

Doporučujeme