Cechy a podnikatelé v dnešní době



Cech podlahářů ČR

Hájí podnikatelské, zaměstnavatelské a profesní zájmy podlahářských firem, škol připravujících budoucí podlaháře, oborových expertů-techniků a výrobců podlahářských materiálů a pracovních nástrojů. Svojí činností se snaží zvýšit autoritu a prestiž podlahářského oboru a povědomí o řemesle jako takovém. Na otázky odpovídá Martin Pertl, ředitel CPČR.

Co je hlavním přínosem cechu pro jeho členy?
Členství u nás znamená být součástí kolektivu odborníků, pro které je podlahářství nejen denní práce, ale i celoživotní aktivita a koníček přinášející stále něco nového nebo inspirujícího. Za hlavní přínos lze označit možnost vzájemné komunikace o jakékoliv situaci napříč širokým spektrem členské základny. Vzájemně se potřebujeme a doplňujeme.

Které problémy se nejvíce dotýkají vašeho oboru a jak je můžete pomoci řešit?
Úbytek žáků v řemeslných oborech je skloňován v každém médiu a týká se samozřejmě i nás. Zvýšená aktivita členských škol, články v médiích napomohly, že po několika letech došlo k obratu
a v meziročním srovnání evidujeme v prvních ročnících na podlahařině zvýšený počet žáků. S ohledem na demografickou křivku počtu patnáctiletých nás čekají lepší roky, ale ne nadlouho. Věřme, že stát brzy najde nějaké pobídky, motivaci pro mladé, aby jejich děti za 15 až 20 let mohly přebírat zkušenosti nebo i firmy od současných čtyřicátníků.

Dalším velkým problém je to, že manuální zručnost se vytrácí už i u dětí z venkova. Podporujeme opětovné zavedení praktických dílen do základních škol, aby mládež uměla zatlouct hřebík, uříznout dřevo nebo rozeznala rozdíl mezi pilkou na dřevo a na železo.

Cech obkladačů ČR

Otevřená profesní organizace pro všechny podnikatele a živnostníky působící v obkladačském oboru. Hlavními členy cechu jsou řemeslníci-obkladači, které doplňují představitelé navazujících služeb, jako jsou výrobci obkladačského materiálu a technologií, školy vyučující obkladačské dovednosti, koupelnová studia a experti. Cechu se podařilo vytvořit základnu kvalitních a ověřených řemeslníků-obkladačů, vypracovat osnovy pro učební obor a podílet se na vydání učebnic. Na otázky odpovídal Ing. Jaroslav Kovář, ředitel COČR.

Co je hlavním přínosem cechu pro jeho členy?
Garantujeme kvalitu a znalost osoby, která je členem. Tak to vnímá veřejnost a je to samozřejmě pravda. Investor má jistotu, že mu náš člen odvede kvalitní práci. Uvnitř cechu pak získává člen jasné informace o vývoji své profese, rychlé informace pro orientaci v zákonech, předpisech a podobně.

Které problémy se nejvíce dotýkají vašeho oboru a jak je můžete pomoci řešit?
Problémy nekvalitní práce nečlenů cechu, kteří i kvůli své neznalosti podrážejí cenu práce na trhu. Řešit by je podle našeho názoru dokázala kontrola kvality odvedené práce všech osob podnikajících na živnostenský list.

Cech suché výstavby ČR

Je profesním sdružením výrobců, dovozců, odbor- ných středních škol, prodejců a montážních rem systémů a konstrukcí suché výstavby. Propaguje suchou výstavbu, zajišťuje informační činnost pro partnery a členy cechu, aktualizuje cechovní technické dokumenty, provádí zkoušky profesní kvalifkace, organizuje semináře, účastní se výstav a veletrhů, připomínkuje stavební legislativu a zajišťuje technické poradenství pro investory, projektanty a soudní znalce. Na otázky odpovídala Ing. Lenka Karabinová z kanceláře cechu.

Co je hlavním přínosem cechu pro jeho členy?
Poskytujeme našim členům pravidelný informační servis, možnost prodloužení platnosti Certifikátu na montáž konstrukcí suché výstavby, včetně konstrukcí protipožárních výrobců, cíleně poskytujeme informace o nových výrobcích, nabízíme možnost odborné konzultace technických detailů se specialisty v oboru a v neposlední řadě také komunikaci s ostatními členy a předávání zkušeností.

Mezi naše úkoly patří také zajištění profesní kvalikace Montér suchých staveb v projektu „Národní soustava kvalifikací a povolání“, spolupráce s ÚRS PRAHA, to znamená pravidelnou aktualizaci jejich Katalogu popisů a cen stavebních prací, který slouží rozpočtářům staveb, montážním firmám i investorům k rychlé orientaci v cenách, a také spolupráce s ČKAIT a jeho programem celoživotního vzdělávání.

Které problémy se nejvíce dotýkají vašeho oboru a jak je můžete pomoci řešit?
Stejně jako jiná řemesla i suchá výstavba trpí dramatickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Souvisí s tím stále větší tlak na co nejnižší cenu, která bývá ve stavebnictví rozhodujícím hlediskem. Kombinace brožurky „Udělej si sám“ a hodinového manžela degraduje garanci, kvalitu i cenu. Apelujeme na investory s požadavkem na dodržování kvality montáží a používání cen podle ÚRS. Velký problém je i v oblasti legislativy – současná verze živnostenského zákona totiž řadí absolventy s výučním listem oboru Montér suchých staveb do řemesla s názvem Zednictví.

Obsah a rozsah prací těchto oborů je přitom naprosto odlišný – zedník nepostaví konstrukci v systému suché výstavby a montér suché výstavby si neporadí se zdí z cihel. V reálném dopadu na obor je to naprosto fatální! A samozřejmě trend současnosti, tedy fakt, že o řemesla není mezi mladými zájem a jsou považována za něco degradujícího, méněcenného, slovníkem mladých nejsou in či cool. Je nutná osvěta a větší informovanost o našem oboru a nutné je začít v rodinách, na základních školách a také s podporou státu! 

Jednota kominíků si letos připomíná 150. výročí založení

Dějiny profesního sdružování kominíků je možno charakterizovat jako neustálé soupeření konceptu svobodného provozování živností proti regulacím, ať už přicházely ze strany samotných řemeslníků, nebo zvnějšku od městských, vrchnostenských či královských institucí. 

Sdružování kominíků, ale i dalších řemeslníků do cechů má hlubokou historickou tradici. První kominické cechy vznikaly již v sedmnáctém století. Vliv řemeslných cechů byl stále silnější, což státní moci nebylo a není vždy po chuti. V Praze byl kominický cech úředně zrušen vydáním nového živnostenského řádu v roce 1859. Spolu s ním byla kominická živnost zbavena všech privilegií a prohlášena za koncesovanou.

Dočasně se též přistoupilo ke zrušení vymetacích obvodů. Kvůli častým požárům však byly rajony znovu obnoveny, nicméně řada pravomocí přešla z cechů na státní úřady. Přínosem měla být vyšší kvalita odvedené práce díky zvýšené konkurenci. Tohoto ideálu však nebylo nikdy dosaženo. Řečeno slovníkem našich předchůdců: „Svoboda tato nesplnila naděje do ní kladené a místo povznesení řemesel a živností přivodila nebývalý úpadek zejména malých řemeslníků a živnostníků.“

Profesní komunita jako rodina
Tato významná sociokulturně-ekonomická změna vytvářela postupně prostor pro povznesení kominických dělníků, pomocníků a dalších příslušníků řemesla z nižších sociálních skupin. V Praze byla jako významný sociální prvek tehdejšího podnikání v roce 1868 založena Jednota kominických tovaryšů ke vzájemné podpoře, která vznikla z podnětu Václava Bastela, jenž
se stal zároveň jejím prvním předsedou. V rámci Jednoty byl zřízen podpůrný fond ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech, bylo možno využít finanční půjčky pro rozvoj podnikání.

Postupem času byla zřízena a průběžně doplňována odborná knihovna, organizovány přednášky na výročních schůzích a v neposlední řadě vyvíjela Jednota nemalé úsilí k prosazení myšlenky založit tradici odborného školství pro kominickou profesi. Kromě sociální roviny byl ovšem velmi důležitý i rodinný charakter Jednoty. Slavily se jmeniny i narozeniny, organizovaly se společné výlety. Z cechovních zvyklostí převzala pak Jednota především důraz na morální bezúhonnost svých členů.

Autoři článku: Petr Simon a Ing. Jaroslav Schön, prezident Společenstva kominíků ČR. Převzato z časopisu Komora.