Ceny v průmyslu rostly v srpnu 2021 závratným tempem, meziročně o 9,3 procenta. To je nejvýraznější nárůst od dubna 1993. Důvodem je zejména dramatické meziroční zdražení ropy na světových trzích, které vede k citelnému nárůstu cen pohonných hmot a dalších ropných produktů. Výrazně tak zdražují v průmyslu hojně využívané energie jako elektřina či plyn.
Rychle ovšem zdražují i další průmyslové materiály. Kovy meziročně o 26 procent, dřevo či papír bezmála o 25 procent.
„Stěžejní příčinou růstu cen průmyslových materiálů je celosvětová výrobní a přepravní krize a související zpřetrhání mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. V Evropě se závažně projevuje také dramatický růst cen energií. Jde doslova o „energetický šok“. Například velkoobchodní cena zemního plynu stoupla v EU meziročně o zhruba 200 procent,“ připomíná ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Inflace v ČR ještě poroste
Historicky rekordní nárůst cen průmyslových materiálů a výrobků se podle něj brzy promítne do spotřebitelské inflace, a to ještě výrazněji než dosud. Kovanda tedy není optimistou (jako někteří jiní ekonomové), pokud jde o zastavení růstu cen v Česku.
„Spotřebitelská inflace bude letos v meziročním pohledu atakovat pětiprocentní úroveň. Česká národní banka proti ní bude muset zakročit rázně pravděpodobně ještě tento měsíc, kdy by měla rozhodnout o navýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu,“ myslí si Kovanda. V takovém případě by šlo o nejvýraznější zvýšení základního úroku ČNB od roku 1997.
Potřebujeme lidi, jinak hrozí omezování výroby, zní ze dvou třetin průmyslových firem
Do ekonomiky jsme napumpovali moc peněz, výroba stála
„Do ekonomiky jsme v průběhu pandemie ´narvali´ příliš mnoho peněz. Zároveň jsme pozastavovali výrobu. To vytváří extrémně silné inflační tlaky,“ doplňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Například v rostlinné výrobě došlo v srpnu k meziročnímu růstu cen o 11,6 procenta. „Vyšší byly hlavně ceny obilovin o 13,7 procenta a olejnin o 13,9 procenta. V živočišné výrobě vzrostly ceny o 4,0 procenta, přičemž znatelně vyšší jsou ceny mléka a skotu,“ upřesňuje Křeček.
Celkově ceny zemědělských výrobců vzrostly o téměř osm procent a budou nadále tlačit na růst cen potravin v supermarketech.
Také Křeček zmiňuje nebývalý meziroční růst cen (o zmíněných 9,3 procenta) v průmyslu respektive u průmyslových výrobců. „To dokládá sílu inflačních tlaků v naší ekonomice. Ceny chemických látek a výrobků narostly o astronomických 38,0 procenta,“ dodává ekonom.
A co další komodity? Ceny kovů a kovodělných výrobků narostly také skokově, a to o 26,7 procenta. Ceny dřeva, papíru a tisku se zvýšily téměř o čtvrtinu. V neposlední řadě bylo zaznamenáno zdražení stavebních prací o 6,6 procenta, doprovázené zvyšujícími se cenami materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví (o 16 procent), což logicky vede k dalšímu zvyšování cen nemovitostí.
Největší bolesti českého průmyslu? Covid za vše nemůže
Přístup ČNB je jiný než Evropské centrální banky
„Meziměsíční nárůst cen výrobců v průmyslu (z července na srpen) o 1,2 % je dokonce nejvyšší v historii,“ doplňuje analytiky Tomáš Volf, Project & Communication Specialist společnosti Citfin.
„Firmy se už delší dobu potýkají s nedostatečným objemem dodávek vstupů a ty, které dorazí včas a v požadované kvalitě jsou robustně předražené. Na této situaci se v dohledné době nic nezmění. To samozřejmě zvedá cenu výroby i konečnou cenu pro spotřebitele. Zvyšování sazeb ze strany ČNB s dovezenou inflací mnoho nezmůže, přesto jdou sazby nahoru,“ shrnuje Volf.
ČNB má přitom do konce roku k dispozici ještě tři měnová jednání. Podle analytika se dá očekávat, že alespoň dvakrát „dojde k utažení měnových šroubů“.
Volf také připomíná, že je v této souvislosti velký rozdíl mezi přístupem České národní banky na jedné a amerického FEDu či evropské ECB na druhé straně.
Zatímco ČNB podle Volfa zvedá sazby a bojuje s inflací, kterou stejně nepřemůže, ECB i FED drží sazby neměnné. Inflaci totiž nyní nevnímají jako zásadní problém. Jejich aktuální prioritou je nezabrzdit vyššími sazbami ekonomický růst a podpořit trh práce.
jap