English version
Namísto rizikových pesticidů prý české přípravky do půdy dodají potřebné živiny a neohrozí ostatní organismy. Pěstitelé tak konečně najdou vhodnou alternativu k dosud používaným škodlivým chemikáliím, jejichž rezidua mohou zůstávat v potravinách.
Produkty z dílny VÚRV a firmy AGRO CS se na trhu objeví pravděpodobně v roce 2021.
Boj proti háďátkům
„Nové přípravky jsou vyvíjeny na bázi rostlinného oleje, který je v Česku považován za exotický. Jmenovitě se jedná o kaledu lysou. Velkou pozornost výzkumníci věnují rovněž vývoji mořidla proti háďátkům, přenosných sadbou česneku, neboť o to mají čeští pěstitelé velký zájem. První laboratorní i polní testy vykazují skvělé výsledky,“ přibližuje projekt předseda TA ČR Petr Konvalinka.
V sérii biologických testů zjistili čeští výzkumníci významný pozitivní vliv na plodnost a zdravotní stav paprik, okurek či rajčat, kdy může dojít k navýšení výnosu až o 20 procent. Zlepšila se také vitalita rostlin. V porovnání s neošetřenými rostlinami došlo k prokazatelnému snížení výskytu chorob a škůdců.
Pomoc pro chmel i brambory
„Již máme konečnou formulaci nového přípravku, který významně snižuje výskyt chorob a škůdců nejen na zelenině, ale i na takových plodinách jako je chmel, brambory či obiloviny. V současnosti proto probíhají registrační experimenty, aby tento přípravek mohl být uveden na trh ihned po ukončení řešení projektu,“ říká Roman Pavela, odpovědný řešitel projektu z VÚRV.
Výzkumníci vybrali i byliny, které dopomohou k vývoji nového aktivního hnojiva. To sníží nejen výskyt patogenů v půdě, ale bude zároveň zlepšovat strukturu půdy, která pak dopomůže i k lepšímu hospodaření s půdní vláhou.
„Podařilo se nám také objevit nové přírodní látky, které jsou vysoce účinné proti škodlivým háďátkům přenosných sadbou a v současnosti proto vyvíjíme mořidlo česnekové sadby,“ dodává Roman Pavela.
Zázračná účinnost
Účinnost zkoušených přípravků je přitom viditelná velmi rychle. Například aplikace jednoho procenta přípravku na mšici slívovou či pačervce paprsčitého způsobila do 24 hodin 100 % mortalitu škůdců. Kyjatka růžová byla vyhubena dokonce o šest hodin rychleji.
V laboratorních i polních testech zjišťovali autoři projektu vliv aplikace na vybrané cílové i necílové organismy (žížaly, larvy slunéček, pavouky, včely). Na základě porovnání budou schopni vybrat nejúčinnější formulaci, která bude zároveň přátelská k těmto a obdobným organismům.
Redakčně upravená tisková zpráva TA ČR
