English version
Po léta bylo Slovensko pro české firmy zdrojem levnější a kvalifikované pracovní síly. V poslední době se však trend otáčí. Rostoucí slovenská ekonomika potřebuje především zaměstnance v technických oborech, a tak za prací k našim východním sousedům odjíždí pracovat stále více obyvatel příhraničních okresů z České republiky.
Láká je jak práce za eura, tak vyšší mzdy. „Kvůli nevýhodnému kurzu eura se jihomoravským zaměstnavatelům a jejich personalistům stále hůře nabírá dostatečný počet kvalitních a kvalifikovaných zaměstnanců. Naopak slovenským firmám se otevřel nový prostor na pracovním trhu,“ říká Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti McRoy Czech.
Podle něj to přitom není tak dávno, kdy české a moravské firmy ochotně zajišťovaly pravidelný svoz pracovníků z Polska i ze Slovenska. Nyní, když se české ekonomice daří a podniky chtějí nabírat, plánují se k této tradici vrátit.
Ale předběhla je slovenská konkurence. „U slovenských sousedů je stejná situace. Slovenská ekonomika zažívá konjunkturu déle než ta naše a personální zdroje jsou tam vyčerpány,“ dodává Tomáš Surka.
Autobusy vozí dělníky do továren
Zaměstnavatelé na obou stranách hranice se o kvalitní pracovníky přetahují. Na české straně jsou strojírenské oblasti Zlínska, Uherskohradišťska a Hodonínska, na opačné leží průmyslové západní Slovensko.
Svozové autobusy už pravidelně pendlují mezi městečky na jižní a východní Moravě a továrnami a montovnami od Bratislavy po Žilinu. Z Česka vozí zaměstnance například k Bratislavě do Volkswagenu nebo do firmy Eismann, která sídlí ve slovenské Holiči nedaleko Břeclavi.
„Naše členské firmy pociťují nedostatek pracovníků v technických oborech. Řeší to různě. Jednou z cest je spolupráce se školami, v Břeclavi především se Střední průmyslovou školou Edvarda Beneše,“ vysvětluje Vendula Černá, ředitelka Okresní hospodářské komory Břeclav. Další cestou je podle ní získávání kvalifikovaných pracovníků ze vzdálenějších regionů, například až na Ukrajině.
Za prací na Slovensko jezdí z Jihomoravského kraje nejméně několik set lidí. Podle personalistů se může dokonce jednat až o pět tisíc pracovníků. Jejich slovenský plat se pohybuje okolo 900 eur, tedy asi 25 000 korun hrubého. Na české straně hranice mají v některých firmách zhruba o pět tisíc méně.
Firmy z regionů, které jsou od hranic se Slovenskem vzdálenější, již tento problém nepociťují. „S tímto problémem jsem se nesetkala. Naopak ve výrobním závodě v Hanušovicích využíváme agenturní zaměstnance ze Slovenska,“ konstatuje Lada Heydová, vedoucí personálního odboru strojírenské společnosti ZKL.
Nezaměstnanost klesla za čtvrtletí o procento
Horší dostupnost kvalifikovaných pracovníků není jen v příhraničních okresech, ale stále více ji pociťují firmy ve všech regionech. Kvůli klesající nezaměstnanosti. „Ještě v prvním čtvrtletí přesahovala nezaměstnanost šest procent, ve druhém byla už jen pětiprocentní. Český trh práce se tak rychle vrací do stavu před oběma recesemi,“ potvrzuje Petr Dufek z investičního výzkumu Československé obchodní banky.
Zaměstnanost v ekonomice podle něj dosáhla nového rekordu, když počet zaměstnanců znovu prolomil hranici pěti milionů a skončil na 5,044 milionu.
„Hlavní zásluhu na zlepšování situace na trhu práce má robustní ekonomický růst vytvářející nová pracovní místa, a to především v průmyslu a ve službách. Ostatně každý měsíc je ve statistikách ministerstva práce vidět, jak rychle narůstá nabídka volných pracovních míst. Aktuálně se už přibližuje hranici 100 tisíc,“ dodává Petr Dufek.
Téměř polovinu nezaměstnaných tak tvoří lidé, kteří jsou bez práce po dobu delší než rok. Vyšší, zhruba pětinové nezaměstnanosti dosahují lidé se základním vzděláním, a naopak nejnižší nezaměstnanost stále panuje mezi vysokoškoláky.
Dalibor Dostál
