English version
Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 oproti stejnému období 2022 o 0,2 % a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za celý rok 2023 klesl HDP o 0,2 %.
Údaje z počátku března byly poněkud pesimističtější. Ke zpřesnění odhadu HDP vedlo to, že statistici do něj zapracovali nové údaje za vládní instituce, uvedl Český statistický úřad.
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností loni reálně klesl o 2,5 procenta a spotřeba na obyvatele se meziročně snížila o pět procent. „Míra úspor stoupla proti roku 2022 o 2,2 procentního bodu na 18,6 procenta,“ sdělili statistici.
Tahounem byl průmysl, oživuje se spotřeba domácností
Podle březnových údajů takzvaná Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla v loňském 4. čtvrtletí oproti říjnu až prosinci 2022 o 0,6 % a meziročně o 0,3 %. K jejímu mírnému růstu (a také slabému mezikvartálnímu růstu HDP) přispěl nejvíce tuzemský průmysl (+1,7 %)
Dařilo se také činnostem v oblasti nemovitostí (+1,9 %) a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem (+0,9 %). Stavebnictví naopak pokleslo o 2,5 procenta a pokles zaznamenalo také peněžnictví a pojišťovnictví (-0,9 %).
Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a rostoucí zahraniční poptávka. Negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob.
Barometr rizik Coface: Česká ekonomika se uzdravuje, inflace bude nízká
„Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poklesl meziročně výkon ekonomiky o 0,2 %. Pozitivně přispěla zahraniční poptávka a růst spotřebních výdajů domácností. Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ komentuje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Lidé utráceli více, vláda o něco méně
Výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %, přičemž přibývalo nákupů předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně se zvýšily o 1,9 %.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 128 miliard korun, bylo tak asi o 106 miliard vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl ve srovnání se 4. kvartálem 2022 reálně o 2,2 % a meziročně o 1 procento.
Predikce MF: Ekonomika se vrátí k růstu, inflace bude kolem tří procent
Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu automobilů, kovodělných výrobků a chemických látek. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,7 %.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v roce 2023 hodnoty 44 254 korun a oproti roku 2022 reálně klesl o 1,7 procenta. Míra úspor v roce 2023 dosáhla 18,6 procenta a byla o 2,2 procentního bodu vyšší než v roce 2022. Míra investic domácností v roce 2023 dosáhla 7,5 % a klesla o 0,9 p. b.
Technicky se Česko vyhnulo recesi
„Česko se loni technicky vyhnulo recesi, neboť mezikvartálně se hrubý domácí produkt propadl pouze v jediném čtvrtletí, a to třetím, takže nebyla splněná definiční podmínka poklesu alespoň ve dvou po sobě následujících kvartálech. To však nic nemění na tom, že ČR nadále podává slabý hospodářský výkon, který je v rámci EU citelně podprůměrný,“ komentuje nejnovější čísla ČSÚ ekonom Lukáš Kovanda.
Podle ekonoma se na konci roku viditelně oživila spotřeba domácností. Češi se osmělili více nakupovat z důvodu zkrocení inflace a zklidnění cenového vývoje v oblasti energií. V porovnání se třetím čtvrtletím tak v tom čtvrtém narostly spotřebitelské výdaje domácností o 0,5 procenta, potvrzuje Kovanda. Po celý rok 2023 ale nižší spotřeba domácností naopak českou ekonomiku stahovala ke dnu.
„Před hlubším propadem HDP zachránil českou ekonomiku především zpracovatelský průmysl, zejména pak automobilový. Vývoz automobilů ve čtvrtém kvartálu zásadně přispěl k dramatickému meziročnímu navýšení přebytku zahraničního obchodu, a to z předloňských zhruba 22 miliard na loňských 128 miliard korun,“ dodává ekonom.
Propad české ekonomiky loni mírnila zejména zahraniční poptávka po českém vývozu, dále investice a také vládní výdaje.
Lukáš Kovanda, ekonom
„Zpřesněný odhad ČSÚ potvrdil předběžný výsledek loňského vývoje HDP z konce ledna a nic na tom nezměnil ani poměrně silný nárůst prosincového průmyslu, který dával určitou naději, že by mohl být HDP revidován mírně vzhůru,“ popisuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle Nováka je pozitivní, že domácí ekonomika ve 4. čtvrtletí mírně vzrostla a že se zvýšila, byť jen mírně, spotřeba domácností. K celkovému optimismu ale prý není důvod.
„Na mírné oživení spotřeby domácností je nutné dívat se optikou toho, že se spotřeba domácností nachází o více než 8 procent pod úrovní ze 4. čtvrtletí 2019. Zpracovatelský průmysl ve 4. čtvrtletí sice vzrostl o tři procenta, ale začátek letošního roku je ve znamení slabých předstihových ukazatelů jak z ČR (PMI, konjunkturální průzkumy), tak z Německa (Ifo, PMI), což pro průmyslovou produkci nevěstí nic dobrého,“ varuje analytik.
Česká ekonomika se ve třetím čtvrtletí propadla o 0,7 procenta meziročně
Novák předpokládá, že se v letošním roce české HDP nezvýší o více než půl procenta. K růstu ekonomiky by měla přispívat spotřeba domácností, když zpomalení spotřebitelské inflace lehce nad dvě procenta vrátí reálný růst mezd do kladných hodnot. Mírné pozitivní příspěvky lze podle Nováka očekávat i od čistého exportu a investic.
Podobně hodnotí budoucí vývoj i ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus: „Česká ekonomika nezakončila loňský rok v právě hvězdné kondici, ovšem vykazovala již známky opatrného oživování. Hlavním důvodem, proč i nadále zaostává za předpandemickou úrovní, zůstává slabá spotřeba domácností. Projevil se ovšem již i útlum výrobní aktivity, který dokumentuje výrazný pokles stavu zásob.“
Právě spotřeba domácností ovšem již zřejmě dosáhla svého dna a v nadcházejícím období by měla převzít roli tahouna ekonomiky. Hradil očekává vyšší růst než Kovanda, celoročně by se podle něj mělo HDP zvýšit zhruba o procento.
Pokles v české výrobě pokračuje, tempo však zpomaluje
Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru znovu vzrostl, když během února jeho hodnota stoupla z 43,0 na 44,3 bodů. Jde o druhý nárůst v řadě, který index dostal na nejvyšší hodnotu za poslední rok. Setrvání relativně hluboko pod hodnotou 50 bodů sice znamená, že tuzemská výroba se i nadále nachází v poklesu, tempo tohoto poklesu ale zpomaluje a naznačuje tak možné „odrážení ode dna“.
Český průmysl se i nadále nachází daleko od ideálního stavu, skrze únorový report PMI lze ale sledovat určité známky optimismu. Výroba v tuzemských firmách sice dále klesala, tempo poklesu ale výrazně zpomalilo. Totéž platí i o nových zakázkách, kde propad zůstává relativně prudký, i zde ale tempo poklesu bylo nejnižší za poslední tři měsíce.
To vede k opětovnému oživení optimismu firem ohledně budoucí výroby. Čeští výrobci očekávají v příštím roce výrazné zlepšení, což podporuje investiční aktivitu firem. Na druhou stranu společnosti i nadále omezují výdaje na zaměstnance, kde tempo propouštění zůstává dle reportu PMI relativně prudké. To potvrzují i reálná data z průmyslu, kdy poslední zveřejněný údaj od ČSÚ z prosince hovoří o více než dvouprocentním poklesu zaměstnanosti v průmyslové výrobě.
Základním problémem českého průmyslu i nadále zůstává nedostatečná poptávka. Negativně se projevuje zejména pokles ekonomické aktivity v Německu a dalších zemích eurozóny. Předstihové ukazatele u našeho hlavního obchodního partnera signalizují, že postupně dochází k obratu. Tempo je ale pomalé a zdá se, že i v Q1’24 bude německý ekonomický růst oscilovat okolo nuly.
To může zatěžovat i tuzemskou výrobu a vést k pomalejšímu oživení v první polovině letošního roku. Po mírném poklesu průmyslové výroby z roku 2023 očekáváme pro letošek lepší výsledek, byť očekávané tempo růstu o 2,7 % naznačuje pokračující potíže a spíše jen pozvolné zlepšování podmínek.
Zdroj: Raiffeisen Bank
jap
