Světová ekonomika pokračuje v růstu, a to zejména díky slábnoucí inflaci, která podporuje spotřební výdaje domácností. Naopak investice v řadě zemí brzdí zvýšené úrokové sazby a rostoucí geopolitická nejistota zejména kolem kroků americké administrativy v oblasti obchodní politiky. Ta snižuje důvěru spotřebitelů i firem a odrazí se na výkonu všech exportně orientovaných ekonomik včetně Česka. 

Hlavním tahounem českého hospodářství bude spotřeba domácností, kterou podpoří rostoucí reálné příjmy. Mírně k růstu přispěje i vyšší investiční aktivita a veřejné výdaje.

Co udělají s odhady Trumpova cla?

V roce 2026 se očekává další zrychlení hospodářského růstu (zhruba na 2,4 procenta), a to především díky silnější investiční dynamice a oživení ekonomik hlavních obchodních partnerů. Nejistotou je však dopad zavedení případných amerických cel na dovozy z Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem ČR.

„Dopad zahraničně-obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa vůči ostatním zemím se může projevit zhoršeným vývojem eurozóny a přeneseně se přes slabší dovozy negativně promítnout i do české ekonomiky. Naše odhady zatím očekávají, že by tento nešťastný krok snížil letošní růst HDP České republiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Ale i tyto odhady jsou zatím jen orientační, protože situace ohledně celních opatření se mění velmi rychle,“ uvedl při prezentaci nové makroekonomické predikce ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Oživení bude pokračovat, ekonomika poroste. Inflace zůstane nízká

Základní scénář dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí počítá se zavedením cel na automobily, jejich součástky, na ocel a hliník dovážené do USA. Nově ohlášená univerzální cla na veškeré zboží směřující do USA nejsou v predikci zohledněna. Kromě toho, že byla oznámena po uzávěrce dat predikce, jejich přesná trvalejší podoba, právní opora i reakce ostatních zemí zatím zůstávají nejisté. Proto jsou analyzována v samostatné části makroekonomické predikce. 

„Na ceny v České republice by tato situace neměla mít bezprostřední dopad. Mírně by však mohla zvýšit nezaměstnanost. Naopak v roce 2025 nadále očekáváme růst reálných mezd,“ dodal ministr Stanjura.

Inflace by měla dále klesat

Inflace zpomaluje, ovlivňuje ji ale řada protichůdných faktorů. Na začátku roku 2025 se meziroční inflace pohybovala mírně pod hranicí tří procent. V průběhu roku by měla dále klesat, zejména díky pokračující restriktivní měnové politice a poklesu cen ropy na světových trzích.

Protiinflačně bude působit také mírné posílení koruny a nižší ceny energií. Na druhou stranu se očekává, že inflaci budou tlačit nahoru rostoucí mzdy, zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku a také zdražování služeb včetně nájemného. Průměrná roční inflace by se tak měla letos ustálit na 2,4 procenta, v roce 2026 pak mírně klesnout na 2,3 procenta.

Ekonomika loni slabě rostla a poroste rychleji. Ve 4. čtvrtletí se HDP zvýšil o 1,6 %

Trh práce zůstává napjatý, reálné mzdy porostou. Trh práce nadále trápí nedostatek pracovní síly, což brání výraznějšímu zpomalení růstu mezd. Přestože některá průmyslová odvětví čelí problémům, míra nezaměstnanosti by se letos měla udržet kolem 2,6 procenta.

V roce 2026 by pak mohla mírně klesnout díky tomu, že ekonomika poroste. Zvyšování mezd i platů tak podle ministerstva zůstane výrazné, což se promítne do dalšího zvýšení reálných výdělků – jak v letošním, tak i v příštím roce.

Zadlužení naroste na 44,5 procenta HDP

Veřejné finance skončily v roce 2024 se schodkem 2,2 procenta HDP. Oproti předchozímu roku se deficit snížil o 1,5 procentního bodu, a to díky konsolidačním opatřením, ukončení výdajů spojených s energetickou krizí a mírnému ekonomickému oživení.

Strukturální schodek se zlepšil na −1,9 procenta HDP. Veřejný dluh dosáhl 43,6 procenta hrubého domácího produktu. Pro rok 2025 se očekává obdobný výsledek hospodaření, zadlužení by však mohlo mírně vzrůst na 44,5 % HDP.

Rizika se ovšem v posledních dnech prohloubila. Protekcionistická opatření Spojených států amerických by prostřednictvím našich hlavních obchodních parterů mohla snížit růst české ekonomiky až na cca 1,6 % v tomto i příštím roce. Dalším rizikem je obecně slabý hospodářský růst Německa. Pozitivní vliv by však mohly mít změny v německé rozpočtové politice, které umožní vyšší investice například do obrany a infrastruktury.