Absence výraznějších výkyvů je patrná i ve struktuře růstu. Jeho hlavním tahounem zůstává spotřebitelská poptávka, která i nadále profituje z rekordně nízké nezaměstnanosti a dynamického růstu mezd.
Naopak došlo k výraznému zvolnění růstu hrubého fixního kapitálu, a to z dvouciferných temp patrných v loňském roce na 3,4 procenta v 1. čtvrtletí 2019. Nejstrmější zpomalení zaznamenaly investice do ICT a ostatních strojů a zařízení, kterými se firmy snaží obvykle řešit napjatost v pracovních kapacitách. Také tyto informace přináší Analýza vývoje ekonomiky ČR – červen 2019 (1,8 MB).
Na nabídkové straně ekonomiky přispěl k růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce průmysl, nicméně největší meziroční nárůst zaznamenalo odvětví informačních a komunikačních technologií. Jeho podíl na HPH celé ekonomiky se však pohybuje lehce nad 5 procent oproti 30procentnímu podílu průmyslu. Na rostoucí důležitost ICT odvětví ukazuje i nejvýznamnější meziroční nárůst zaměstnanosti z celého sektoru služeb. Problémem však zůstává, že ani vyšší zaměstnanost v ICT službách, ani napjatost na trhu práce, nevedou ke znatelnému růstu produktivity v celé ekonomice.
Zlepšení v zahraničním obchodě
Oproti loňskému roku došlo ke zlepšení v zahraničním obchodě. Tempa růstu exportu a importu v 1. čtvrtletí meziročně akcelerovala a přebytek zahraničního obchodu ČR v národním pojetí se mírně snížil. Povzbudivou zprávou je, že zahraniční obchod s high-tech službami nabírá v ČR na významu. Vlivem převisu vývozů nad dovozy dochází k nárůstu přebytku obchodu s high-tech službami, které tak více než kompenzují deficit z obchodu s high-tech zbožím. S postupnou digitalizací české ekonomiky lze očekávat postupné další zvyšování podílu obchodu s high-tech službami.
Odhad tempa růstu HDP pro letošní rok jsme snížili na 2,5 procenta z téměř 3procentního růstu očekávaného v dubnu. Důvodem je především přehodnocení výhledu pro Německo, kde došlo k výrazné revizi růstu HDP směrem ke slabším hodnotám. Stejně jako v minulém roce jsou nejistoty dalšího vývoje české ekonomiky spojeny především s vývojem v zahraničí. Hlavním rizikem je eskalace obchodních válek mezi Spojenými státy a zbytkem světa (Čína, EU, příp. i Mexikem). Bezprostřední riziko nižší obchodní výměny se Spojeným královstvím poněkud opadlo, s tím jak se hrozba tvrdého brexitu posunula na poslední čtvrtletí letošního roku. Nebezpečí zpomalení evropských ekonomik, především té německé, i kvůli nižší poptávce z Číny, však trvá.