English version
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí mezikvartálně zvýšil o 0,7 procenta. Obě čísla jsou lepší, než analytici odhadovali.
Výrazný meziroční nárůst může být ovšem dán nižší srovnávací základnou. Českou ekonomiku totiž v uplynulých dvou letech negativně ovlivňovala pandemie covid-19 a po jejím skončení se očekával výrazný růst.
Ten ovšem zabrzdila energetická a finanční krize a ve zbytku letošního roku bude vývoj ovlivňovat i válka na Ukrajině. Zpřesněné údaje oznámí Český statistický úřad až 31. května.
Kterým oborům se dařilo?
„K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky,“ prozrazuje ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Z oborů se dařilo nejvíce stavebnictví, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Právě jejich loňský výkon byl ale velmi negativně ovlivněn pandemií.
V mezikvartálním vyjádření táhly hospodářství nahoru zejména investiční výdaje a pozitivní vliv měl také zahraniční obchod.
„Obě čísla (kvartální i meziroční srovnání) jsou velmi příjemnou vzpruhou a předčila očekávání trhů. V těchto statistikách je plně započítán konec února a celý březen, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině,“ připomíná ekonom Citfin Tomáš Volf. Růst domácí ekonomiky je podle jeho slov solidním překvapením.
„Negativní vliv robustního zdražování, přehodnocení priorit spotřebitelů při nákupu luxusního zboží nebo zboží dlouhodobé spotřeby, a především obavy o budoucí příjmy se promítnou až do dat za druhý kvartál letošního roku,“ myslí si analytik. Původně nicméně ekonomové očekávali, že spotřebu domácností ovlivní už vysoká inflace v prvních měsících roku.
Česká čísla jsou zajímavá i s ohledem na vývoj v západní Evropě a Spojených státech. Zatímco francouzská ekonomka stagnovala, vrátilo se k mírnému růstu hospodářství Německa. V meziročním srovnání zrychlila největší evropská ekonomika růst na 3,7 procenta (z 1,8 procenta v závěru loňského roku).
Index prosperity: Jaký je stav české ekonomiky
Velmi slabě rostlo i HDP celé Evropské unie. Překvapením je naopak pokles amerického hospodářství, a to meziročně o 1,4 procenta.
„Česká ekonomika svým výkonem v letošním prvním kvartálu zřejmě dosáhla maxima možného. Pokud předběžný odhad potvrdí detailní čísla, bude to znamenat, že k návratu na někdejší předcovidovou úroveň z konce roku 2019 jí zbývá vyrůst už jen o 1,3 procenta,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank CR a SK Pavel Sobíšek.
Za růstem tuzemského HDP však podle něj stála ve velké míře setrvačnost. Domácnosti byly přes rostoucí ceny ochotné utrácet zejména díky úsporám nakumulovaných během předchozích dvou let a také uvolnění covidových restrikcí.
Válka měla paradoxně pozitivní dopad, nebude to na dlouho
„Také růst investic byl ve velké míře daný loňskou nízkou základnou. Dopady Ruskem vyvolané války se do české ekonomiky v tomto období projevily spíš pozitivně – v podobě vývozu služeb na pomoc uprchlíkům a zvýšených nákupů pohonných hmot domácnostmi před jejich dramatickým zdražením,“ připomíná Sobíšek.
Jaká je kondice českého exportu? Po prvotním šoku následují lepší zprávy
Od druhého kvartálu podle ekonoma převáží negativní dopady války a navíc se vyčerpá efekt loňské nízké základny. „Soukromá spotřeba v důsledku růstu cen vykáže meziroční stagnaci oproti růstu za první čtvrtletí 2022, který odhadujeme na 9 procent. Citelné zpomalení zaznamenají také investice firem i veřejného sektoru,“ obává se analytik
Výsledkem může být stagnace, která udrží letošní celoroční růst HDP na úrovni kolem 1,5% a negativně ovlivní i výsledek roku 2023. S tím souhlasí i další ekonomové.
Kovanda: Už bude jen hůř
Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 4,3 procenta. Rozdíl mezi jejich výhledem a reálnými čísly tedy není zásadní.
„Nad všechna očekávání však letos v prvním čtvrtletí dopadla mezičtvrtletní dynamika. Mezi posledním kvartálem loňska a prvním čtvrtletím letošním tuzemská ekonomika přidala hned 0,7 procenta. Analytici přitom v souhrnu čekali jen 0,4 procenta,“ připomíná Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Hořký koktejl rapidní inflace, dopady války na Ukrajině a opětovné šíření covidu v Číně zásadně přidusí i českou ekonomiku, takže ta letos přidá jen 1,5 procenta
Lukáš Kovanda
Lidé byli podle něj po uvolnění protipandemických opatření lační po utrácení. Navíc měli z čeho utrácet, neboť si během takřka dvou let pandemie nastřádali úspory. Peněz na účtech Čechů přibývalo díky jejich opatrnosti během covidové krize, ale také kvůli nemožnosti utrácet za mnoho druhů zboží a služeb.
„Ve zbytku letošního roku je však třeba se na rozdíl od prvního kvartálu připravit spíše na nepříjemná překvapení. Hořký koktejl rapidní inflace, dopady války na Ukrajině a opětovné šíření covidu v Číně zásadně přidusí i českou ekonomiku, takže ta letos přidá jen 1,5 procenta, a to ještě z velké části jen kvůli snížené základně z loňska,“ tvrdí Kovanda, který očekává recesi jen v případě zásadního výpadku ruského plynu.
Volná cesta ke stagflaci
„Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až ke stagflaci,“ doplňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„V následujících čtvrtletích může docházet ke zpomalování ekonomiky kvůli vysoké inflaci a negativním dopadům války na Ukrajině. Našemu hospodářství chyběla především silnější zahraniční poptávka,“ shrnuje analytik.
Křeček zároveň připomněl pozitivní vývoj na trhu práce. Zaměstnanost v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,2 %. Naopak nezaměstnanost se drží na velice nízké úrovni – v březnu se snížila na 3,4 procenta.
Může HDP vyrůst o dvě procenta?
Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil připomněl, že se česká ekonomika před válkou nadějně rozjížděla i ve složité situaci.
„Nejnovější data tak mají hořkosladkou příchuť, jelikož ukazují, že se česká ekonomika statečně zvedala z post-pandemického útlumu, ovšem tato snaha bude v následujících měsících patrně opět podkopána pokračující válkou,“ glosuje ekonom.
Napříč ekonomikou pokračoval návrat k normálu (tedy stavu před pandemií), s výjimkou zpracovatelského průmyslu. „Ten se jednak neodrážel z tak nízké loňské srovnávací základny, a zároveň byl v nedávné době nejvíce sužován výpadky výrobních vstupů. Podle statistiků se navíc na české poměry příliš nedařilo zahraničnímu obchodu, což dále potvrzuje hypotézu o slabším výkonu průmyslu, a také to vyplývá z rapidně zdražujících energetických surovin, které Česko z drtivé většiny importuje,“ doplňuje Hradil.
Další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na délce trvání rusko-ukrajinského konfliktu. Všichni analytici se shodují na zpomalení spotřeby domácností, které budou vyčerpávat především rostoucí ceny energií.
„Nedávná data o spotřebitelské náladě navíc jednoznačně ukazují, že se Češi začínají o svou ekonomickou budoucnost obávat, což logicky povede ke snaze šetřit. Problémy budou pokračovat i v průmyslu, kde se k post-pandemickým výpadkům dodávek přidávají drahé energie, nedostupnost některých vstupů z Ruska a Ukrajiny, a v neposlední řadě je rizikem i neuspokojivá epidemická situace v Číně, která hrozí opět vyostřit napětí v dodavatelských řetězcích,“ dodává Vít Hradil.
Pozitivní zprávou naopak je, že se české firmy dosud evidentně nevzdaly nadějí, a chystají se pokračovat v investicích. Doping české ekonomice pak bude nadále poskytovat i vláda skrze výrazně deficitní rozpočtové výdaje, myslí si ekonom. Cyrrus proto stále věří v růst na úrovni 2,2 %.
jap
