English version
Jde o hlubší propad než analytici předpokládali a než ukázala původní čísla Českého statistického úřadu. Podle ekonomů by se ovšem měla situace v příštím roce začít zlepšovat.
Co brzdí ekonomiku nejvíce?
Domácí ekonomika klesá už třetí čtvrtletí po sobě. Nejvýraznější brzdou hospodářství je tvorba zásob (meziroční pokles o 2,2 procentního bodu) a spotřeba domácností (-1,1 pb).
Podle ekonoma Unicredit Bank Jiřího Poura přistupuje mnoho firem k rozpouštění nadměrných zásob, které nahromadily z opatrnosti během covidových let. „Jejich objem odhadujeme asi na šest procent HDP. Spotřebu domácnosti pak omezoval propad reálných mezd, za kterým stála vysoká inflace. Naopak pozitivně se v ekonomice projevily meziročně vyšší investice do fixního kapitálu, spotřeba vlády a saldo čistého exportu,“ popisuje Pour.
Na poklesu HDP se podílel především průmysl, stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pozitivně se projevily informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví a služby pro podniky. Například automobilová výroba se ve třetím čtvrtletí opět potýkala s nedostatkem komponent.
Český průmysl i stavebnictví se propadají, čísla nevěstí nic dobrého
Podle ekonoma by se měl pokles hrubého domácího produktu zastavit. V příštím roce by se měla tuzemská ekonomika nadechnout k růstu, byť jen velmi slabému.
„Ve 4. kvartálu očekáváme mírné odražení hospodářství ode dna a za celý letošní rok ukáže HDP mírný pokles blízký stagnaci. V roce 2024 by se měla situace zlepšovat, i když HDP zřejmě nedosáhne růstu ani dvou procent. Za zlepšením bude stát zejména oživení spotřeby domácností, ke kterému by mělo dojít díky obnovení růstu reálných mezd,“ myslí si ekonom.
Bez většího apetitu lidí a firem utrácet to nepůjde
Podle ekonoma Citfin Tomáše Volfa jsou poslední zveřejněná čísla špatná, nejedná se ale o překvapení a zásadně se nemění pohled analytiků na vývoj ekonomiky.
„Stále se potýkáme s poklesem zájmu spotřebitelů utrácet, a to jak domácích, tak zejména těch zahraničních. Bez většího apetitu domácností a firem k útratám to nepůjde. Robustní vládní výdaje ekonomiku na jedné straně podporují, ale na druhé ji poškozují rostoucím zadlužením,“ potvrzuje Tomáš Volf.
Domácnosti také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií
Lukáš Kovanda, ekonom
Vláda se proto snaží státní finance konsolidovat přijetím záchranného balíku a postupným snižováním deficitu státního rozpočtu.
Domácí nezaměstnanost se drží na velmi slušných hodnotách a stále patříme na špičku celé EU. „Vedlejším efektem je však strnulý trh práce, což působí řadu problémů, ale v globálu je vysoká zaměstnanost zárukou, že lidé těžké období zvládají díky svým příjmům. Při vyšší nezaměstnanosti by byla situace výrazně kritičtější,“ říká Volf. Také podle jeho názoru se příští rok vrátíme k mírnému růstu.
Česko se aktuálně potýká také s tím, co Václav Havel v 90. letech označil za „blbou náladu“. Lidé budoucímu vývoji příliš nevěří a jsou opatrní, a to i s ohledem na vlastní peněženky.
Nemocný muž Evropy. Léčba zabírá?
„Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad,“ komentuje statistiky ČSÚ ekonom Lukáš Kovanda a připomíná, že v důsledku zveřejnění zpřesněných údajů k vývoji HDP oslabila koruna.
„Nad očekávání hluboko stahuje českou ekonomiku v prvé řadě chabá spotřeba domácností. Ty jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácností také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií,“ potvrzuje Kovanda.
Ekonom očekává, že se za celý letošní rok tuzemská ekonomika propadne o 0,4 procenta, přičemž v příštím roce přidá 1,6 procenta.
Která odvětví jsou v červených číslech?
V červených číslech zůstávají průmysl (-1,6 %), zemědělství (-1,2 %) a obchod, pohostinství a doprava (-1,1 %). Útlum hlásí také stavebnictví (-1,0 %) a zpracovatelský průmysl (-0,7 %). Meziročně naopak narostly informační a komunikační činnosti (4,4 %), peněžnictví a pojišťovnictví (2,5 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (2,5 %).
Česká ekonomika: Pranic se to nepovedlo
„Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se českému hospodářství pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech, jako pravděpodobný se jeví celoroční pokles HDP o 0,5 %,“ sděluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Podle Hradila bude složitý i rok 2024, do kterého průmyslový sektor míří s velmi slabým objemem zakázek a vysokými náklady. „V účinnost vejde vládní konsolidační balíček a centrální banka udržuje úrokové sazby na vysokých úrovních. Podobně jako letos se budou naděje české ekonomiky upínat hlavně k domácnostem v očekávání, zda se jejich ochota utrácet odrazí ode dna,“ doplňuje ekonom.
Firmy jsou ještě ve svých investicích opatrné, vyhlížejí oživení ekonomiky
Inflace ovšem ustupuje, reálné mzdy postupně rostou a středně a vysokopříjmové domácnosti mají nadále solidní úspory, mírný růst v příštím roce je proto podle Hradila realistickou variantou.
„Spotřebitelská nálada ovšem nadále zůstává mrazivá a pro její zlepšení by bylo zapotřebí alespoň nějakých dobrých zpráv. Nyní je na tahu Česká národní banka, která by mohla přispět uvolněním měnové politiky,“ dodává Hradil.
Český PMI hlásí osmnáctý měsíc poklesu v řadě
Optimističtí přitom zatím nejsou ani manažeři firem. Vít Hradil připomíná, že index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru dosáhl v listopadu hodnoty 43,2 bodu, což oproti předchozímu měsíci představuje zlepšení o 1,2. Přesto zůstává hluboko v pásmu kontrakce (<50) a ukazuje tak na pokračující zhoršování výrobních podmínek.
„To přitom platí již těžko uvěřitelných 18 měsíců v řadě. Oslovení manažeři v průzkumu reportují nadále slabou poptávku z tuzemska i ze zahraničí, na kterou reagují omezováním výrobní aktivity a ořezáváním vlastních nákladů včetně snižování počtu zaměstnanců. Z dobrých zpráv lze zmínit pokračující zlevňování výrobních vstupů, které zpracovatelé následně jsou ochotni přenášet i na zákazníky a odběratele ve formě slev,“ vypočítává Vít Hradil.
Výhled na horizontu jednoho roku se nicméně zlepšuje. Roste totiž počet firem, které očekávají brzké oživení poptávky.
„Aktuální data zapadají do mozaiky mizérie, kterou si prochází tuzemský průmysl. Po inflační vlně, která se přehnala Českem i celou Evropou a snížila kupní sílu obyvatelstva, se nyní nacházíme v prostředí vysokých úrokových sazeb, které dále tlumí spotřebitelskou i investiční aktivitu,“ dodává ekonom.
Drtivě utlumená poptávka nicméně nedává prostor k dalšímu zdražování finální produkce a existuje tedy slušná naděje, že spotřebitelská inflace v Česku ani v Evropě již druhý dech nechytí a ekonomika dostane nový impulz.
jap
